Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Věkový rozdíl 2,5 roku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.2.22 13:05
My máme rozdíl 20 měsíců, žárlivost je to poslední, co bychom řešili. Ale nářez to je. Nám starší spí špatně, často v noci pláče a budí tím mladší. Ale jinak mají stejný režim usíná ji kolem 19.30 a budí se mezi 5. a 6. To ti ale nikdo nezaručí, kamarádka má úplný opak, mladší pomocuje a vychrapuje a starší jde spát brzy ale zase brzy ráno straší. To je ta horší varianta. Starší opakuje vše po mladší, takže místo velkého kluka mám doma přerostlé batole. Od dvou let mladší si spolu super vyhrají a čím víc umí mladší komunikovat, tím méně mě potřebují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:05
Mam teď čerstvou zkušenost, staršímu jsou 2 a půl a mám k tomu novorozence a je to pohoda 
mám teda navíc ještě školáka, takže ten mi zabaví toho dvouletého, že si spolu hrají, což je velká výhoda, ale dali bysme to i bez něj. Mimco je hodné, sice chce být pořád na rukách, ale hodně spí, skoro nepláče, v noci super. Zarleni sem se taky bála, ale syn spíš hodně pomáhá, pořád chce vozit kočárek, u všeho musí asistovat. Musíš si ale najít čas i na starší dítě, taky chce trochu pomazlit nebo si pohrát no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:08
Jinak moje rada do začátku je neupřednostňovat mimino, ale staršího. On tu byl první a potřebuje upevnit a ujistit, že jeho pozice v rodině se nemění, že ho máma a táta milují pořád stejně. U nás se to fakt vyplatilo a mimčo vplouvalo do rodiny tak nějak pomalu a klidně. Jako bonus je mladší teď fakt samostatné dítě, je zvyklá, že se vše netočí kolem ní. To je se starším horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:18
Mám mezi dětmi 2 roky a 7 měsíců a první rok po narození druhého dítěte byl poměrně náročný, ale hodně tomu „pomohla“ tříletá puberta staršího a zároveň málo spánku. Pak už to začalo být super a zhruba od 3 let mladší jsou to skvělí parťáci, ve většině věcech rovnocenní. Neboj, tohle se nedá naplánovat, může tě zničit rozestup 8 let stejně jako roční nemusí 
Příspěvek upraven 14.02.22 v 13:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:18
My máme a je to super 
Starší měl 4, malý bude mít brzo 2. Žárlivost jsme nikdy neřešili, kluci jsou parťáci a mají se rádi Mladší spí docela dobře takže žádné velké drama, blbé je, když se budí navzájem. Ale za normálních okolností je to v klidu. Docela se spolu zabaví a nestačím zírat, co dokážou vymyslet… Je s nima fakt zábava, někdy až moc 
Pro mě celkově je to se dvěma víc na pohodu než s jedním, starší byl náročné mimino a beru to teď nějak víc s klidem.
Za mě je nejdůležitější, věnovat se ze začátku staršímu co nejvíc to jde, být fér (i když to znamená sem tam vynadat i miminu 
nebo ho občas upozadit před starším) ať se starší necítí odstrčený a v nevýhodě. Neměnila bych, jsou perfektní tým.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:23
@Aduš8 presne tak. Taky mi fungovalo si semtam povzdechnout „ajeje, zase place. No jeste ze mam tebe, abys mi pomohl ". Vic jsem mazlila a chvalila. Dale zapojit do pece: nosit pleny, pomahat u koupani, mazat. Od zacatku hledat moznosti spolecne hry: i mimino muze byt na navsteve u doktora. Velky mu muze hrat divadlo, "cist“, zpivat ci hrat. Mladsi jeste neni rok a pul a jsou jedna ruka, u nas si to sedlo krasne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:28
@Capretta Přesně, holky, tohle funguje i se staršími dětmi. Na podzim jsem vzala staršího na vodu (9 let) a ségru (6,5) jsme nechali doma lebedili si, jak je super, že nemusíme pořád stavět na čůrání a že pořád někdo nefňuká a nerozčiluje se Pak jsem si pro změnu udělala dámský večer s mladší a „pomluvily“ jsme kluka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:31
Mému synovi byly 2 roky deset dní po narození druhé dcery.
Ze začátku byly problémy, kdy syn docela dost žárlil. Ale fakt hodně. Kdykoliv jsem malou vzala do rukou na kojení, tak začal páchat zlo.
Tak jsem si za den prostě musela najít čas jenom na něj. Být s ním, hrát si, říkat mu, že ho mám ráda a tak. A občas jsem dceři vynadala ve stylu „ty! Ty! Ty mimino jedno! To se nedělá!“ Atd. Aby neměl pocit, že miminko je ve všem super a on dostává nonstop sadu.
Než se trošku zajel nějaký režim, tak to byl docela masakr. Malá nespala v noci, syn přes den. Já jela 24/7 a myslela jsem, že zdechnu. Syn byl spavé mimino, ale dcera vůbec. Tu spánek vysloveně obtěžuje a uspat ji je tak martyrium na dvě hodiny.
Do toho přes den člověk opravdu nemůže nechat starší dítě nehlídané, jenom aby si zdřímnul.
Dcera má dneska ukončený 8 měsíc a jako občas už si přijdu jako člověk Sem tam se mi podaří, že usnou večer oba dva najednou a já mám třeba hodinku jenom sama pro sebe.
Přes den je to fičák, v hlavě mám od rána do večera jenom děti - jestli jsem vyměnila plínku, jestli toho syn dost vypil, kdy naposled jedl a co, co budu vařit zítra, kdy jsem kojila, kdy budu muset koupit plinky…
Je to zápřah a není to sranda, ale zase jsem viděla jak to (ne)fungovalo kamarádce, co má rozdíl 3 roky a říkala jsem si, že je to prašť jak uhoď. Takhle si alespoň odbudu to nejhorší období tak nějak vkuse a pak bude pohoda. Čím jsou ty děti starší, tím je to s nima pak (co se péče týče) snazší.
Když potřebuješ hodně spánku, tak se smiř s tím, že ho třeba prostě mít nebudeš. Nemáš si dělat děti blízko u sebe. To je riziko, které nikdo nezná dopředu. Můžeš mít štěstí na spavé dítě a nebo taky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:36
2,5 roku je myslím v pohodě. My máme rozdíl 21 měsíců (teď 6 a 4) a třetí 40 měsíců od druhého. Takže když to srovnám. Tak větší frmol byl mezi prvníma dvěma. 3 napohodu, větší neschody řešíme u těch starších, žárlivost řešit naštěstí nemusíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:37
Máme dvě holky od sebe 2 roky a 8 dní. Jak píše Aduš výše, ze začátku se věnovat co nejvíce staršímu. Zapojovat ho do péče o mladší pokud chce, neodhánět. Pokud to jde, často chodit ven. Mladší spí v kočáru, starší se vyběhá. Žárlivost mezi nimi není zatím, ale když jsou starší, přistupovat k nim stejně.
Za mě je důležité určitě vyřešit základní dovednosti starší. Jídlo, pleny, spaní. U nás bylo nejhorší uspávání. Starší odmítala usínat s tátou, a miminko chtělo být taky se mnou (pár dní jsme zkoušeli že vozil manžel v kočárku, ale absolutně to nefungovalo). Takže já po císaři a třeba tři hodiny jsem chodila, chovala mimčo a zpívala, četla starší. Budily se navzájem, ale nevím jak bych to vyřešila jinak. Pak jsme pořídili nosítko a o něco se to zlepšilo (ale netuším jak mladší naučím usínat jinak). V noci se jinak nebudí, asi od 7. měsíce mladší, spí spolu v pokoji.
Jinak naše mladší potřebovala a stále potřebuje na kojení klid (proto to uspávání takový děs). Teď je mladší 10. měsíců a starší nemůže být ani ve stejném pokoji, když se krmí. Starší nevydrží v klidu ani minutu
Jo a neboj se říct o pomoc, pokud máš komu. My máme tchánovce v bytě pod sebou, ale pomoc ze začátku (kdy byla potřeba nejvíce) žádnou. Prosili jsme třeba o procházku s kočárkem odpoledne, ale bohužel. Po pár měsících začal tchán občas brát ven starší no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.22 13:38
Děkuju to je dobrý postřeh, to budu praktikovat. Mimčo snad bude stejně ze začátku jen spát a sát, tak tomu pozornost brát nebude. Myslíte, že bych měla pořídit i stupínek kr kočárku? My už kočárek nebereme, nemá ho rád. Hodně jezdí na odrazedle. Taky jsem zvědavá, jak budeme dávat logistiku. Kočárek, odrazedlo, batole. Mimčo se má narodit v květnu, tak budeme hodně venku.
- Citovat
- Upravit
14.2.22 13:44
Mám děti 8/15, 11/17 a 6/20 a doporučuji šátek/nosítko na miminko, pomalý hrnec do kuchyně a miminko na noc k sobě do postele. U kojení se dá v pohodě spát. Žárlení u nás proběhlo až když z miminka vyrostlo batole a nebylo to nic hrozného. Při návratu z porodnice jsme to dělali tak, že jsem přišla domů, přivítala starší dítě/děti a pak přinesl manžel miminko. Spím s dětmi v pokojíčku. Mám tam letiště z matrací, kde spím s nejmladší, starší mají své postele a chodí se přitulit, jak potřebují. Po usnutí je odnesu do jejich postelí a spí celou noc. Nejmladší se zatím budí po 2-3 hodinách - v polospánku nakojím a obě spíme dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 13:59
Mám rozdíl 11,5 měsíce, 2,5 roku musí být těžká pohoda
Ne, dělám si srandu, cokoliv tak do 4-5 let musí bejt asi mazec, když vidím, jak dokáže moje 3,5 letá dcera vyvádět, říkám si, že teď by to bylo snad ještě horší, mít mimino, na druhou stranu zas bylo šílený, když se narodil mladší syn, že dcera ještě tak půl roku nechodila.
Myslím si, že to zvládnete v pohodě, pokud máte oporu v partnerovi a bude se starat. Pokud ne, tak si rovnou nechte předepsat antidepresiva ne jako fakt dělá hrozně moc, když na to nebudete sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.22 14:03
Jo a s tou žárlivostí mají pravdu, u nás by se děti nejradši pozabíjely, ale když jde do tuhého, tak naopak drží při sobě.
Pak se teda pořád perou o hračky, co chce jeden, musí mít druhej, mladší se pořád a neustále opičí po starší, řev, ječení je samozřejmě na každodenní pořádku. Je to masakr pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj holky, kdo máte tenhle věkový rozdíl? Je to hodně drsné? Podělte se o své poznatky, prosím. Všichni mě hrozně stresují, jak bude žárlit, a já budu vyřízená a unavená. Jak jste to zvládaly se spánkem? Já potřebuji hodně spánku.
Poradily byste mi něco do začátku? Děkuji.