Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Důvod k rozchodu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.7.26 12:26
S nikým takovým bych nebyla. Nezmění se. Zdrhej. Než začnou lítat facky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 12:28
Ano, je to důvod k rozchodu, ba dokonce k útěku. Tohle je první fáze, fyzický útok na sebe nenechá dlouho čekat. Neignoruj varovné signály a ukonči to, do budoucna to bude jen horší. A i kdyby to zůstalo takhle - chceš na sebe nechat řvát, bát se, nechat se přizabít v autě…?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zvedava1
28.7.26 12:34
@Anonymní píše: Více
Dalsi do zdejsih klubu kre…nu. Nedavam lidi co rvou vubec. Natoz aby se mnou hazel. Tohle zakladatelko fakt zdravi vztah neni..Ted jenom postreh jak tu ctu diskuze..je desive co my zenske dokazeme povazovat za normalni ve vztahu..lhani, rev, nasilne sklony, pozivani navykovek, ignor me jako partnerky..atd.. 
co vse se tu pise..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 12:38
Kolik ti je?
Jistě, že je to důvod k rozchodu, řekla bych, že ten nejvážnější. Uteč, dokud můžeš, proboha, nemáš ani tušení, co se z toho může časem vyvinout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.26 12:42
@Betty MacDonald
bude mi 21 
byli jsme spolu celou střední. Jen jestli to není tím že jsem mu nikdy neřekla, že mi to vadí páč nevím.. Možná by se to změnilo.
- Citovat
- Upravit
28.7.26 12:48
Nikdy a nikdo by se k tobě neměl chovat tak, aby ses cítila jako přikrčený pes v koutě. Ani rodič, ani kolega, ani šéf, a už vůbec ne partner, což je člověk, se kterým by ses měla cítit úplně nejvíc v pohodě a v bezpečí na světě.
Co jsou ty věci, kdy tě hrubě přitáhne za paži a chce ti něco ukázat? Nějaká tvoje chyba, ve které ti chce vymáchat čumák, tipuju?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 12:48
@Anonymní píše: Více
Jako, ze by z cholerika byl mávnutím kouzelného proutku hodný a slušný partner. Vzpamatuj se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 12:48
@Anonymní píše: Více
Tak mu to řekni. A dobře si všímej jeho reakce a toho, jak s tou informací naloží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zvedava1
28.7.26 12:55
@Anonymní píše: Více
Takže jste spolu přibližně 5 let, a ty jsi mu nikdy nic neřekla? Nemyslím si, ze by se tím neco změnilo. Ale zkusit to můžeš a uvidíš jeho reakci. Po těch letech se to bude dost těžko měnit. Vy spolu bydlíte?
- Citovat
- Upravit
28.7.26 12:56
Přikláním se k názoru ostatních. Umíš si představit, že za x let s ním budeš mít společný domov, majetek, děti? A že nebudeš moct ze dne na den odejít? Tu možnost máš teď úplně ideální. Je to tvá první delší známost, a ty nemáš srovnání. Uvědom si, že jsou chlapi, kteří se takhle nechovají nikdy. Uvědom si, že si zasloužíš partnera, ze kterého nejde strach. Uvědom si, že až si ho vezmeš a budete mít dítě, budeš na něm závislá. To teprve začne pořádné peklo! Protože on bude vědět, že tě má jistou a že nebudeš moci jen tak odejít. A kdyby snad, bude usilovat o dítě, jen aby tě vytrestal. Prosimtě, ukonči to. Pokud nemáš sílu, neporizuj si dítě a nech si své zázemí, své bydlení, byť podnájem, u rodičů. Bude hůř. Není na co čekat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 12:58
@KKubula píše: Více
Ano, řekni mu to. Třeba to bude užitečné. Třeba chytíš prvních pár facek a to ti pomůže se rozhodnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.26 13:02
Tohle je v povaze. Tihle lidi si takto ventilují frustraci, nespokojenost, stres. Je to součást jejich přirozenosti. Život s nimi bývá chronicky stresující, protože blízcí v okolí jsou pořád ve střehu, kdy zase vybuchne. Sice to někdy dovedou ovládat, když mají silnou motivaci, ale nezbaví se toho, a když to v sobě dusí, tak jsou zase ve stresu oni sami. Nejspíš to vzniká v dětství, kdy měli takový vzor a jako děcko si řvaním a vztekem vynucovali na rodičích svoje potřeby a dařilo se jim to, takže se jim tohle chování zabudovalo do osobnosti. Někomu soužití s takovým člověkem nevadí, jiný z toho kvůli dlouhodobému stresu může mít i psychosomatické následky. Jestli tě to stresuje, tak radši pryč od něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravím, chtěla jsem se zeptat zda by jste brali důvod k rozchodu něco jako je agresivita
přítel není zas tak agresivní ke mně, nenadává mi sprostými slovy a ani na mě nesáhne, zkrátka jen.. Křičí. A když křičí tak si přijdu jak nějaký pes v koutě 
občas si kolem něj přijdu jako nějaká malá holčička z toho důvodu, že se chová jako kdyby měl být můj otec. (Ne přímo jako MŮJ otec, ale celkově) přijde si prostě více autoritativní. Když jsme na veřejnosti a něco se mu nelíbí, tak mě probodává pohledem, že se bojíte co bude dál až přijdete domu, nebo když řídí a něco ho naštve, tak vždycky jezdí jak prase, rychle a ja se i při těch jízdách upřímně bojim. Taky občas když mě zatáhne k sobě - abych se třeba na něco podívala - tak mě nevezme normálně za ruku, ale chytne mou paži a prostě se mnou silně škubne k sobě. S dveřmi dokáže prásknout silně a s věcmi když je naštvaný totéž. Ale někdy když je naštvaný, tak se místo toho jde projet na motorce aby to ze sebe dostal, než aby chodil za mnou. Nevím jestli nejsem dost přecitlivělá, možná si to vše beru až moc k srdci. Je to můj první vážný vztah, první láska, takže ještě tak moc zkušeností nemám, hlavně s choleriky. Kromě těchto věcí - kdo ví, možná je to normální - mi ten vztah přijde zdravý, nepamatuji si kdy jsme měli nějakou seriózní hádku, celkově se vůbec nehádáme. Potřebovala bych názor na tyto občasné výlevy. Jestli se to dá změnit, jestli se s tím dá v klidu žít nebo jestli bych to měla brát jako důvody k rozchodu.