Dva světy přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Příběhy ze života maminek. Přečtěte si na eMiminu
Jaké jsou vaše příběhy z manželství či partnerství? Sdílejte je v Deníčcích
Vše co chcete vědět o manželství a partnerství. Zeptejte se odborníka
Reakce:
Normální to není. S takovým chceš založit rodinu? To se nebude ozyvat
ani dítěti? Nebo vezme jen dítě a bude tam 5 dní a ty ne?
Nepřijde mi to normální vůbec. Nemusíš se mít ráda s tchyni, ale chlap
by se ti ozyvat měl a hlavně by se tě měl před matkou zastat. Promiň. Já
bych takového nechtěla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, a víš jistě ze jezdí opravdu k rodičům? Nevede poměr ještě
někde jinde s nějakou jinou?? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Je to DIVNÉ. Není to normální. Můj chlap ke své mamince sám nejezdi,
nikdy nejezdil. Jsme pár, žijeme spolu, bydlíme spolu, všude spolu 
. Ne, vážně, on sám ani jet nechce, vždycky
mě bere taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jinak my navštěvujeme rodiče celkem často máme už dítě. Já pocházím z Ostravy a teď bydlím v Praze většinou jezdím za mamkou sama s dcerou(přiznám se, jezdím ráda a sama chvilka oddechu a jen tak pokecat s mamkou bez chlapa mám ráda). Každý měsíc na 4 dny cca, mám tam i firmu kde můžu pracovat tak to spojím všechno ale s manželem komunikuji co chvíli na velké oslavy a svátky atd jezdí semnou. S tchyni a tchanem si vidame každý týden třeba na oběd nebo tak na pár hodin. Někdy co dva týdny někdy jedu jen já sama s dcerou někdy nejedu zas já. Jak se nám chce.
Příspěvek upraven 30.12.19 v 00:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj holky… chtěla by jsem slyšet váš názor a pohled na věc.
S přítelem jsme spolu již víc než 3 roky. Bydlíme spolu a přítel je hodný, pozorný, podílí se na chodu domácnosti, kupuje mi dárky… život s ním je prostě skvělý a mám ho moc ráda.
Problém nastáva v případě když jde za rodičemi. (Ja tam s ním nechodím… nezvou mně. Jednou jsem tam byla a jeho matka byla na mně dosť nepříjemná, tak to nechci prožívat znovu…). Problém je, že zakaždým když jede k rodičům je u nich několik dní (3-5), přičemž od nich bydlíme jenom hodinu cesty. To by mi samozřejmě nevadilo, ať si za nimi jezdí.. jenom že on se za celou tu dobu vůbec neozve. Nechápu to. Když je doma tak si píšeme i počas dne, ptá se mně napr. jak je v práci a podobně. Když je u nich tak nezavolá, nenapíše… když se ho zeptám, kdy se vráti tak mě odignoruje a neodpíše. Přijde mi, že vždy, když jede k nim domů tak prostě neexistuji a je mi z toho smutně. Několikrát jsem mu to říkala, že mně to trápi, ale nic se nezměnilo.
Rada by jsem znala váš názor. Je normálne, že mně to trápi? Co by jste dělali na mém místě vy? Nemám to řešit a prostě se vždy ty 3-5 dní tvářit, že můj drahý neexistuje?
A poslední otázka. Jak často navštěvují vaše polovičky rodiče a jak dlouho u nich jsou?
Jsi si jistá, že je u rodičů? Normální to není. Ozvat se může třeba večer. Jinak my navštěvujeme příbuzné společně, k babi jezdím někdy sama, ale večer jsem zas doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Také mi to nepřijde moc v pohodě.
S manželem jezdíme všude spolu. jen 2× byl u své mamky sám a to vlastně
na začátku našeho vztahu, když se ke mne nastěhoval. I u mé tchýně mi
psal a to tam byl jen na pár hodin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nepřijde mi to normální. Já třeba vůbec nejsem na vypisování, když
je muž pryč na víc dní, tak si napíšeme jenom večer na dobrou noc a
šlus, ale neexistuje, že bychom se za 5 dní nekontaktovali vůbec. Buď
chlapec sedí každý večer v hospodě, nebo vysedává u nějaké staré
dobré kamarádky, to bych si tak představila já. Asi má u rodičů natolik
pestrý program, že mu vůbec nechybíš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Děti jsou obrazem svých rodičů. Když jim nesedíš, je velké riziko,
že proti tobě přítele poštvou nebo budou dlouhodobě poštvávat a já si
myslím, že nestojí za to chtít být součást takové rodiny.
Chování přítele je podivné, buď se nacpe ještě někam jinam (a to
nechodí těch 3-5 dnů do práce??? víkend 2 dny a pak co - dovolená?? )
nebo ho jeho rodiče natolik zmanipulují, že se neodváží ti ozvat.
To bych nedala a ani se nesnažila tolerovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Feme-Fatale píše:
Ahoj, a víš jistě ze jezdí opravdu k rodičům? Nevede poměr ještě někde jinde s nějakou jinou??
to me hned napadlo, ze urcite nejezdi za rodicema. mozna by byla zakladatelka
prekvapena, kdyby tam prijela necekane na navstevu 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
To udělej takhle: nech přítele odjet k rodičům, počkej den, dva dny a pak tam jeď to prozkoumat.
stejně zvláštní.. můj manžel by nikam beze mne ani nejel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@marrynka tak to je taky dost zvlastni, ze by manzel bez tebe nikam nejel, ale budiz. Zakladatelcin pritel ma skoro urcite jeste jinou zenu, nedejboze celou rodinu.
Zakladatelko jak casto tam jezdi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No, moc bych neverila, ze je u rodicu a sam. Jak tu nekdo radil, jed za nim tak za dva dny. Bud tam bude mit nejakou jinou nebo u nejake jine bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ja bych si tipl, ze misto k rodicum, tak jezdi na vymeny turnusy k milence.
Te zase tvrdi, ze kdyz je s vami, tak je nekde v praci vycestovany. 
sikovny to chlapec, obdelavat dve zahradky
soucasne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Přítel mě nechce nikdy odvézt autem
- Uklidit příteli
- Můžu ex přítele odhlásit?
- Jak moc se věnuje manžel/přítel po práci dětem?
- Pocit zhnusení z přítele
- Přítel pije, přijde mi to moc
- Přítel žárlí na společného kamaráda
Ahoj holky… chtěla by jsem slyšet váš názor a pohled na věc.
S přítelem jsme spolu již víc než 3 roky. Bydlíme spolu a přítel je hodný, pozorný, podílí se na chodu domácnosti, kupuje mi dárky… život s ním je prostě skvělý a mám ho moc ráda.
Problém nastáva v případě když jde za rodičemi. (Ja tam s ním nechodím… nezvou mně. Jednou jsem tam byla a jeho matka byla na mně dosť nepříjemná, tak to nechci prožívat znovu…). Problém je, že zakaždým když jede k rodičům je u nich několik dní (3-5), přičemž od nich bydlíme jenom hodinu cesty. To by mi samozřejmě nevadilo, ať si za nimi jezdí.. jenom že on se za celou tu dobu vůbec neozve. Nechápu to. Když je doma tak si píšeme i počas dne, ptá se mně napr. jak je v práci a podobně. Když je u nich tak nezavolá, nenapíše… když se ho zeptám, kdy se vráti tak mě odignoruje a neodpíše. Přijde mi, že vždy, když jede k nim domů tak prostě neexistuji a je mi z toho smutně. Několikrát jsem mu to říkala, že mně to trápi, ale nic se nezměnilo.
Rada by jsem znala váš názor. Je normálne, že mně to trápi? Co by jste dělali na mém místě vy? Nemám to řešit a prostě se vždy ty 3-5 dní tvářit, že můj drahý neexistuje?
A poslední otázka. Jak často navštěvují vaše polovičky rodiče a jak dlouho u nich jsou?