Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dvoulé dítě a (ne)samostatnost - dotaz
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.1.11 10:43
Kiko sice zatím děti nemám, ale můj přítel má 10 letou dceru, kterou si každých čtrnác dní bereme na víkend. S přítelem jsme spolu od dcerky dvou let. Takže něco málo bych mohla vědět 
A moje sestra má šestiletou holčičku a měsíčního syna, takže dětí kolem sebe mám spoustu a ne jenom na chvilku… Doůfám, že víš jak to myslím, samozřejmě je to pořád jiné než, když má člověk svoje dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
28.1.11 10:43
anol - ono taky záleží jakmoc jste kamarádky … jestli třeba tvou kritiku vezme, nebo se nasštve a bude po ptákách.Já si třeba s kamarádkama (těma nejbližšíma) můžu v poho pokecat o způsobech a názorech na výchovu .
mě teď napadlo .. si malýho třeba na odpol vem pak můžeš objektivně vypozorovat, jestli je dítko jen zhýčkané maminkou, nebo maminka v rámci servisu o návštěvu se snaží rychleji dítko obsloužit (jídlo) aby se mohla věnovat vám.
- Citovat
- Upravit
28.1.11 10:46
Nedělej nic, bude tě to stát kamarádku. Dnes je prostě taková doba, že každá, třeba i podnětná rada, je po zásluze potrestána. Za chvilku se lidi mezi sebou přestanou úplně bavit, protože do jejich názorů nikomu nic není… 
S tím mluvením bych si nedělala moc starosti, netýká se to většiny, ale spousta dětí v tomhle věku ještě moc nemluví.
A jestli ho obskakuje tak, že nemá snahu cokoli se naučit a dělat. Pokud to přežene, tak důsledky ponese ona a její rodina.
Pokud jde o to všímání si vás, tak některé děti si všímají lidí a ostatních dětí dřív, některé později. Je to taky do určité míry vrozené. Jestli teda nikam moc nechodí a syna nezvyká na přítomnost jiných lidí, tak může tuto vlastnost prohloubit, ale taky nemusí.
Jsou asi určité věci, na které si člověk musí přijít sám. Vás to nepoznamená, takže bych to nechala tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kika 2
28.1.11 10:49
Já jen, že když vidím děti svých kamarádek,tak mi každý přijde jiný,na každý platí něco jinýho a kdyby kamarádky malej měl nějaký patologický chování,tak by to měla podchytit doktorka ne?Kamarádky malej byl taky takovej introvert ustrašenej,nemluvnej a teď za půl roku je úplně v pohodě,rozkecal se a je mu 2,5
- Citovat
- Upravit
28.1.11 10:54
andela píše:
anol - ono taky záleží jakmoc jste kamarádky … jestli třeba tvou kritiku vezme, nebo se nasštve a bude po ptákách.Já si třeba s kamarádkama (těma nejbližšíma) můžu v poho pokecat o způsobech a názorech na výchovu
mě teď napadlo .. si malýho třeba na odpol vem
Jsme kamarádky od malička a věřím, že opravdu dobré. Jenže to je právě to, že jí když řekneš na rovinu to co se jí zrovna nehodí, tak se urazí, nebo to bere hodně osobně, ona si celkově všechno bere na sebe, to nejen ode mě, vlastně jakmile jí někdo něco řekne a jí se to nelíbí je problém. Přijde mi jakoby nechtěla jakýkoliv problém řešit, ale spíš před ním utíká.
Ráda bych si ho na chviličku pujčila, klidně na procházku, ale to nepřichází v úvahu, nedávají ho na hlídání nikomu, ani babičky nemají šanci, A ty by obě byly rády, kdyby ho mohli mít alespoň na chviličku 
Známe se právě i s jejich rodiči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:00
Myslím, že ti do toho nic není. Pokud děcko nikdo netýrá, tak je výchova na rodičích a nechápu touhu ostatních vnucovat rodičům dětí své názory na výchovu. Zaveď na to řeč a pokud tvoje kamarádka se o tom nebude chtít bavit tak ji nech být. Určitě je dítě pod kontrolou i lékařky a ta by měla zasáhnout v případě, že by se jí něco nezdálo.
Každé dítě je individuální a srovnávat, že brácha/sousedka/kamarádka má ukecanější/šikovnější/samostatnější dítě a to je mladší, je pěkně sprosté. Opravdu do těch 3 let se může dost věcí otočit u dítěte, ale proč plašit už teď (pokud nejeví zjevné známky nemoci - autismus, ale to by měl rozpoznat někdo specializovaný)
Upřímně nechápu proč by dítě muselo být nadšené z každé návštěvy, která přijde, vždyť ho můžete rušit od hraní 
Sám nejí? No a? Je tu na foru spoustu mamin nejedlíků, které je potřeba krmit a zkus jim poradit, jak dítě naučit pořádně jíst (určitě to bude ta samá rada, co slyšely stokrát) a nejspíš ti ukousnou hlavu 
Je nesamostatný? Jsou mu přece 2 roky, až bude dospělý, tak si samostatnosti užije až až…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:06
Anol to mi trochu pripomina jednu kamaradku. Taky deti jeste nema, ale vi, jak je vychovavat. Treba chovani nekterych deti, ktery mne prjde celkem normalni ona bere jako selhani rodicu, ze je spatne vychovavaji a vsechno jim dovoli. Tohle konkretne u vztekani dvouletaka, prasknul sebou na zem a matka ho nechala… Kdo ma deti, vi, ze tohle je celkem bezny a je to i znamkou vyvoje. Ona ho brala jako rozmazlenyho fracka, co si chce neco vyrvat („ja bych mu to nepovolila“). A to ma 4 sourozence a deti kolem sebe taky 
Tohle je pripad, ktery mi ted napadl pro priklad, je toho vic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kika 2
28.1.11 11:09
to je přesný 
JanaK88 píše:
Myslím, že ti do toho nic není. Pokud děcko nikdo netýrá, tak je výchova na rodičích a nechápu touhu ostatních vnucovat rodičům dětí své názory na výchovu. Zaveď na to řeč a pokud tvoje kamarádka se o tom nebude chtít bavit tak ji nech být. Určitě je dítě pod kontrolou i lékařky a ta by měla zasáhnout v případě, že by se jí něco nezdálo.
Každé dítě je individuální a srovnávat, že brácha/sousedka/kamarádka má ukecanější/šikovnější/samostatnější dítě a to je mladší, je pěkně sprosté. Opravdu do těch 3 let se může dost věcí otočit u dítěte, ale proč plašit už teď (pokud nejeví zjevné známky nemoci - autismus, ale to by měl rozpoznat někdo specializovaný)
Upřímně nechápu proč by dítě muselo být nadšené z každé návštěvy, která přijde, vždyť ho můžete rušit od hraní
- Citovat
- Upravit
28.1.11 11:24
Až budeš mít vlastní děti, tak poznáš , že představy výchovy velmi rychle začneš překopávat, jinak se ti taky může stát, že budeš mít na dítě vyšší nároky, než je schopné samo uskutečnit, další věc- tabulky můžu ti s klidem říct, že naše holky se tabulkám naprosto vymykaly, ať už vyšší inteligencí, nebo i pohybově, byly daleko dopředu a jsou, ale není to tím, že bych s nima trávila x času a učila je, prostě to mají v sobě dané. Ančí nám třeba přd měsícem začala sama od sebe číst v knížce slova v němčině i češtině jsou jí 3 roky. Je to známka toho, že ji kdo někdy tohle učil? Ne neučil, prostě se jí líbily obrázky a k tomu dokázala přiřadit slova i bez obrázků, zřejmě má fotogenickou paměť, stává se to, ale pro to bych neřekla, že je nadprůměrně inteligentní, např. na puzzle je naprostý analfabet, nikdy ji to nezaujalo a tvary do sebe nedá i kdybych ji to nakrásně učila sebevíc. Prostě každé dítě je individuální a představy nás rodičů mohou být, ale skutečnost je jiná. Tudíž bych se do výchovy kamarádce nepletla. To co popisuješ mi připomělo dvouletou neteřinku, kterou teď hlídáváme, mohla bych srovnávat jak to bylo s Ančí v jejím věku, nejde to, Lejlani je úplně jiný typ dítěte- pozorovatel, nezapojuje se, nemluví, neumí si třeba nasadit na hlavu čepici, nebo se sama nakrmit jak píšeš lžící, jenže ona sama se ani zapojit nechce, není natolik zvídavé dítě to za prvé, za druhé ví, že určitý servis jí bude poskytnut, a když ne ani se ho nedožaduje. prostě dítě individuál- občas bych klidně měnila, byla kliďas už od narození, zatímco moje holky byly jak vrtule 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:36
JanaK88 píše:Jani určitě máš kus pravdy. Já jsem se sem obrátila proto, že to ve mě hlodá, jak jsem psala - je to moje kamarádka a nechci jí vnucovat moje názory na výchovu, ale některé věci - nebo její přístup mi přišel divný, nejenom mě ale i jejich rodinám z obou stran (sama mi to říkala, že jim pořád někdo z rodiny ohledně malého něco říká) takže i proto jsme nechtěli ještě začínat my, protože sama si říkám, je to každého věc a samotné by se mi to nelíbilo. Přišla jsem tady na to, že já mám o výchově dítěte jinou představu. A začala jsem nad tím přemýšlet, né proto že nejásá při každé návštěvě, ale on nás vlastně vůbec nevnímá, dělá jako bysme tam nebyli, když na něj mluvíme, tak kouká jinam, na jméno nereaguje a vůbec jakoby nekomunikuje. Psala jsem, že neřeším, že nemluví, neříká ani máma, táta nic. Spíš mě zajímalo jestli kamarádce vůbec něco říkat nebo ne.
Myslím, že ti do toho nic není. Pokud děcko nikdo netýrá, tak je výchova na rodičích a nechápu touhu ostatních vnucovat rodičům dětí své názory na výchovu. Zaveď na to řeč a pokud tvoje kamarádka se o tom nebude chtít bavit tak ji nech být. Určitě je dítě pod kontrolou i lékařky a ta by měla zasáhnout v případě, že by se jí něco nezdálo.
Každé dítě je individuální a srovnávat, že brácha/sousedka/kamarádka má ukecanější/šikovnější/samostatnější dítě a to je mladší, je pěkně sprosté. Opravdu do těch 3 let se může dost věcí otočit u dítěte, ale proč plašit už teď (pokud nejeví zjevné známky nemoci - autismus, ale to by měl rozpoznat někdo specializovaný)
Upřímně nechápu proč by dítě muselo být nadšené z každé návštěvy, která přijde, vždyť ho můžete rušit od hraní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:43
Anol, a napadlo tě, že dítě může být mentálně opožděné a pro tvou kamarádku může být každý sebemenší pokrok dítěte, který vidí ale hlavně ona ukázkou toho, že je šikovný? S takovými věcmi se málokdo svěří nejlepší kamarádce a většinou ani ne rodině, pokud to není přímo viditelné. Mch. většinou to ty děti i tak doženou. Já být tebou bych se do toho nepletla ani náhodou, do zdravotní karty dítěte nevidíš a jak vidno rodina taky ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:45
Anol-nech to fakt plavat Ona se mu věnuje,ikdyž se ti to zdá přehnané.Lowel má možná pravdu,že je malinko opožděný a ona to netroubí do světa Proto se mu možná taky tak věnuje…
Buď ráda,že máš kamarádku se kterou si jinak rozumíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:52
Nechám to plavat a budu zvědavá sama na sebe, za pár let Néé fakt vám všem děkuji za názory, chtěla jsem si to spíš ujasnit (urovnat), protože mi to nedalo a pořád jsem nad tím přemýšlela…Teď budu mít klid na duši 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 11:54
čau vereniko, právě, že to doma vidím, Lejlani je trochu opožděná, ale to byla už od narození a nikdo s tím moc nenadělá, nu co tak se s tím žije a ona je v pohodě, to je důležitý. Mimochodem, švagrová se mi svěřila až tu u nás bydlí, viděli jsme to už dřív, ale pochopila jsem , že ji samotnou to asi trochu trápí, když jsou oba lékaři, nesvěřila se nikomu až nám, protože Lejlani potřebuje jiný přístup než to naše mladší éro, Ančí ji válcovala už od začátku, na druhou stranu, kdyby se to dalo rozpůlit u obou rovnoměrně, to by byla balada
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
