Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dvoulé dítě a (ne)samostatnost - dotaz
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.1.11 10:11
Nic, ona tě stejně neposlechne.
Až na to spaní mi to zas tak divné nepřijde, můj synovec, co má dva roky je taky samostatný tak napůl a nemluví skoro vůbec, teda ne tak, abch mu rozumněla. Jen letadlo, kocour, ne a nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lena F.
andela
28.1.11 10:11
No, co chceš poradit?? Je to její dítě a jakýkoliv tvůj zásah bude po zásluze potrestán. Já jsem matka a ty mi do teho nemáš co kecat natož když vlastní nemáš 
. To se ti klidně z její strany může stát … neuděláš s tím nic, na to si ona bude muset přijít sama a asi na to jednou doplatí. Ta mluva není tak hrozná, některé děti ve 2 letech prostě moc nemluví, ten zbytek .. no .. co no, bude nesamostatnej, ale možná ho to doučí ve školce (mmch tuším že ve školce by měl umět jíst sám ne??) a asi i rozmazlenej a s maminkou bude zametat.
Ty si z toho vem příklad pro sebe jak teda nee a moc to neřeš jestli se nechceš s kamarádkou rozhádat. 
- Citovat
- Upravit
28.1.11 10:15
Děkuji za odpověď Já bych právě nerada něco řekla, abych jí třeba nesmyslně neublížila, nebo nedala brouka do hlavy… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:19
Těžko soudit. Že ho nenechá před tebou jíst lžící? To bych nebrala jako směrodatné, takto malé dítě může být po pokusech jedení lžící tak zasviněné, včetně okolí, že si to člověk fakt nechává, když na to má klid a čas uklízet po něm a převlíkat.
Spaní bych též nebrala tak vážně, co má jako dělat, nechat ho řvát v postýlce? Vím o několika dětech nespavcích, některé zkrátka před 10 neusnou a někdy ai mnohem později, jiné usnou a pak ve 3 ráno mají svou hodinku, kdy si chtějí hrát…
Každé dítě je individualita, snažím se nastavit hranice, které jsou smysluplné, ale nenastavuju hranice jen kvůli místním zvyklostem
Nebudu to rozebírat bod po bodu, chlapeček může být zkrátka povahově specifický a jeho máma ho nechce trápit, nebo je to v jeho mamince, která zřejmě musí své dítě tak jako tak milovat silnou láskou, skoro bych řekla opičí. Pokud ho do takové podoby formuje maminka, šije si tím bič sama na sebe.
Ale upřímně, je to jejich věc, tohle bych opravdu nijak neřešila, to si musí porovnat rodina uvnitř, jak je dítě vychovávané.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:20
Taky bych poradila nic neřešit…nic z toho co píšeš, mi nepřijde nijak divný, kromě toho spaní…teda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:22
Holky díky za reakce, fakt se mi ulevilo… Je to o tom, že to je moje kamarádka od malička a fakt bych nerada udělala něco, co by nebylo dobré. Takže jste mi vlastně dobře poradily.
Andelo právě už na mimi začínáme přemýšlet, tak si tak v duchu přehrávám co a jak bych chtěla dětem dát, jak si asi tak výchovu představuju atd. tak asi i proto jsem v „duchu“ řešila kamarádky malého a rozcházelo se to s mojí představou, tak mi to přišlo divné. Hodně se to právě ve mě pralo, protože jsem si říkala, že sama bych nebyla ráda, kdyby mi někdo do výchovy kecal 
Ale zase na drouhou stranu jsem si říkala, abych pak nelitovala toho, že se mi něco nezdálo a nic jsem jí neřekla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:27
Anol- nic nemusí být tak jak se ti to jeví.Ona ho třeba lžící nechává jíst bez přítomnosti jiných lidí.Já taky malýho krmila když jsme někde byli a nebo někdo byl u nás.Jinak je to bylo na hodinu Ad spaní,může to být nespavec.Znám spousty děti co chodí spát dlouho,protože dřív je nemá cenu dávat spát.
Já ti to povím takhle,mám spousty známých a kamarádek s dětma.Jedna dává malý kolu v necelých 2letech,další dává ročnímu smažený řízek s tatarkou atd.Mlčím,je to jejich věc.Moje dítě to není 
A mě by se taky nelíbilo kdyby mi někdo říkal co a jak mám dělat.
Lehce upozorňuji,když dítě běží z hrnečkem nebo strká prsta do kafe,ale to je tak všechno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:27
No neresila bych to, mam pocit, ze tady se hned vsechno resi Nemluvi, ve dvou letech celkem obvykly. Sam se nenaji…to je snad jeste obvyklejsi. Neboj se, ze by se sam nenajedl. Ja sama jsem decka ve dvou letech jeste krmila, v zajmu zachovani dusevniho zdravi. Ve skolce uz davno jedly samy
A ze chodi spat, kdy se mu chce? To je jejich problem. Zatim vstavat nemusi, tak je to jedno. Zili jsme mimo CR a tam bylo bezny brat deti s sebou do restauraci, zustat s nima do zaviracky, nektery deti tam usnuly, a nikdo to neresil, protoze tam je to normalni. Tady by nas ukamenovali
A ty reakce na vas…jsou mu dva, to je celkem kriticky vek, dite zacina stavkovat, dela si veci po svym a moje deti treba nikdy na povel nikomu nemavaly, ani nezdravily.
Pokud ti pripada, ze ma urcity rysy treba autismu, urcite by tech znamek bylo vic a museli by si toho vsimnou t sami rodice. A pokud bude mit samotarskou povahu tak co? To nepredelas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:30
Gladys píše:
Těžko soudit. Že ho nenechá před tebou jíst lžící? To bych nebrala jako směrodatné, takto malé dítě může být po pokusech jedení lžící tak zasviněné, včetně okolí, že si to člověk fakt nechává, když na to má klid a čas uklízet po něm a převlíkat.
Spaní bych též nebrala tak vážně, co má jako dělat, nechat ho řvát v postýlce? Vím o několika dětech nespavcích, některé zkrátka před 10 neusnou a někdy ai mnohem později, jiné usnou a pak ve 3 ráno mají svou hodinku, kdy si chtějí hrát…
Každé dítě je individualita, snažím se nastavit hranice, které jsou smysluplné, ale nenastavuju hranice jen kvůli místním zvyklostem
Nebudu to rozebírat bod po bodu, chlapeček může být zkrátka povahově specifický a jeho máma ho nechce trápit, nebo je to v jeho mamince, která zřejmě musí své dítě tak jako tak milovat silnou láskou, skoro bych řekla opičí. Pokud ho do takové podoby formuje maminka, šije si tím bič sama na sebe.
Ale upřímně, je to jejich věc, tohle bych opravdu nijak neřešila, to si musí porovnat rodina uvnitř, jak je dítě vychovávané.
On nejí sám vůbec, jenom prý třeba rohlík, sušenku, nebo to co mu dá do ruky, ale sám, že by se krmil, to né… Je pravda, že to bude asi tím, že jí to nevadí a sama ho k tomu nevede…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.11 10:33
verenika píše:Vereniko děkuji
Anol- nic nemusí být tak jak se ti to jeví.Ona ho třeba lžící nechává jíst bez přítomnosti jiných lidí.Já taky malýho krmila když jsme někde byli a nebo někdo byl u nás.Jinak je to bylo na hodinu
Lehce upozorňuji,když dítě běží z hrnečkem nebo strká prsta do kafe,ale to je tak všechno
Tohle jsem asi potřebovala slyšet 
není to moje dítě, tak ani moje starost, je to na každém, jaké si to udělá, že 
Ano všímat si jen toho, co by ho v mé přítomnosti mohlo ohrozit 
jsem ráda za všechny názory, tak nějak to ze mě spadlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kika 2
28.1.11 10:37
Mě to teda taky příjde všechno normální.Každý dítě je přeci jiný.Navíc těžko se to posuzuje když dítě ještě nemáš.Já byla taky vždycky chytrá jak radio,když jsem ještě sama neměla děti a teď vidím spoustu věcí úplně jinak.Teorie je jiná než praxe.Navíc co bys jako chtěla dělat?´To by se mi tak líbilo kdyby mi bezdětná kamarádka říkala co mám dělat,že je mí dítě divný atd…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahojky holky mám dotaz a je mi to hloupé, tak raději jako anonym
mezi děti s ním nechodí, což mi přijde taky divný…Kamarádka pořád mluví o tom, jak je dobrá máma a to tím, že ho obskakuje, krmí (sám nepapa, ani lžící)udělá,co mu na očích vidí, spát chodí kdy se mu chce… Když spát nechce tak nemusí, takže jsou s ním vzhůru třeba do dvou do noci… přijde mi to spíš tak, že ho bere pořád jako miminko a neučí ho k samostatnosti 
Co byste mi poradili?
Mám kamarádku, která má dvouletého syna o kterém ona tvrdí jak je šikovný atd..... Jenže k věci - nechci abych vypadala, že na jejim chlapci něco hledám, nebo že radím atd. Já sama dítě nemám, tak asi i proto… A hlavně nejstem typ, který srovnává podle tabulek. Ale zase na drouhou stranu mám kolem sebe dětí spoustu a i mladších… Tak si říkám, že je lepší věci řešit v čas… Ale jak se k tomu postavit, mám kamarádce něco říct? Naznačit?
Malej vůbec nemluví, ale to jsem říkala, že do tří let je času dost, ale třeba na mě a mého přítele vůbec nereaguje, navštěvujeme se minimálně jednou týdně, takže nás malej zná…Ale v životě nám třeba nezamával, usměje se na nás minimálně a celkově mi přijde spíš takový samotář…