Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mě tohle dělal v tomto věku syn taky, ale mě to přišlo spíš ve spojitosti s růstem zubů. Já mám úplně rizikové těhotenství, takže jsem nosit nemohla. Ale prostě jsem ho nechala chvíli řvát a po chvíli se uklidnil a už na mě reagoval. Začala jsem vykládat třeba něco o zvířátkách a usnul asi do půl hodiny. On stejně dotyky odmítal, vše házel pryč, do náruče bych ho brala násilím. Jen většinou až do úplného usnutí jsem se ho nemohla dotknout, nemohla jsem ho zakrýt. Přešlo to třeba po měsíci. Občas to udělá teď v menší míře a rostou mu právě znovu stoličky, ale horní.
@anavi13 Je pravda, že ji rostou stoličky, ale tak rok se ty besy průběžně objevují. Ona by se právě urvala. Čím víc ji nechám, tak tím víc se vzteká. Vlastně ať udělám cokoliv, tak ji to akorát víc rozzuří, ale sama se neuklidní.
Syn na to ve stejnem věku taky trpěl, akorát teda nechápu, že ji nosíš po domě, on v tom stavu dotyk nesnesl a v náručí bych ho neudržela, aniž bych mu ublížila, prostě nás vůbec nepoznával. Je to hnusný, zvlášť, když ti dítě pláče vyděšeně po mámě, a ty mu nemůžeš pomoct, taky mi to dávalo zabrat. Horší to bylo, když byl přetažený, ale že by to bylo 100% recept, jak se tomu vyhnout, to ne. Na chození bych se vykašlala, prostě buď u ní a počkej, až se začne zklidňovat, možná jí tím chozením pak i probereš, u nás prostě po záchvatu odpadl, stačilo na něj mluvit, a když už byl schopnej to vnímat, tak u toho konejseni usnul.
@Villanelle Normálně chovat taky nechce, ale jak si s ní stoupnu, tak se uklidní. Ona má co se týče záchvatů vzteku atd. dost výdrž. Je fakt schopná se uřvat. Například, když jsme se jí snažili vzít dudlík, tak jsme to po 3/4 hodiny fakt hysterickýho řevu vzdali.
@Anonymní píše:
@Villanelle Normálně chovat taky nechce, ale jak si s ní stoupnu, tak se uklidní. Ona má co se týče záchvatů vzteku atd. dost výdrž. Je fakt schopná se uřvat. Například, když jsme se jí snažili vzít dudlík, tak jsme to po 3/4 hodiny fakt hysterickýho řevu vzdali.
Ale noční děs s běžným vztekanim srovnávat nelze. Samozřejmě, že malej taky řval jak o život.
Má určitě děsy, není to jen, že jí vzbudí bolest a vzteka se z unavy? Protože si fakt nedovedu představit, jak dítě v děsu zvedáš, já to párkrát zkusila a to bylo jak když mu fyzicky ubližuješ, hysterie, kopání, bouchání, kroucení. Vůbec nevěděl kde je, ani kdo jsem já.
Druhý dítě se mi taky v noci dokáže vzbudit s jekotem, ale tam jde poznat, že mu prostě něco vadí a je to vztek, ne strach, pomůže ho právě vzít do ruky a zvednout se s ním…
@Villanelle Nejsem si jistá, že má běsy. Nicméně když ji bolí zuby, tak většinou pomůže namazat gelem na zuby a pak spí dál. Právě kdybych aspoň věděla, proč tak řve.
Takhle mně přijde, že se prostě jen tak vzteká nám na truc a z toho jsem akorát nas***á ![]()
Vyvoj nervove soustavy… S detma s tim mam bohatou zkusenost… Chce to klidovy rezim navecer, nam pres den pomohlo kdyz se po obede spalo…a kdyz uz se to nedalo zvladat zacali jsme davat detsky hypnox…
A neměl jste to někdo také?
Já byla náměsíčná a měla noční můry do dospělosti a v těhotenství se mi vrátili. Špatně se usíná, protože se ten intenzivní sen pořád vrací. Pomáhá ho vysvětlit a zracionalizovat, nebo poslouchat pohádky nebo něco při čem se fantazie přepne jinam. Takže bych zkusila obejmout a pustit si třeba nějakou audioknihu pohádek.
Posílám /hug a soucítím.
A probudit v náměsíčnosti to je kumšt, to má každý náměsíčný jinak. Ale nějaké třesení a volání probuď se obvykle nepomůže. Jestli už mluví a trochu chápe, zkuste se přes den bavit o spinkání a vymyslet formulku na probuzení a občas si na to hrát. Třeba spinkáš (lehne si a tak) a já ti reknu haló kytičko, zátahám za palec, poplácám po boku a cvrnknu do nosu. Vstávej kytičko.
Ať si to vymyslí a zkuste si to přes den zažít do podvědomí.
Ahoj,
naši dvouletou dceru poslední dobou trápí noční běsy.
V druhé polovině noci se z ničeho nic probudí, začne řvát, vztekat se, kopat kolem sebe, odhazovat dudlík. Oči má otevřené, ale jakoby spala. Za poslední týden se to stalo tak čtyřikrát.
Jediné, co zabírá je chodit s ní po domě. Jenže mám rizikové těhotenství a v noci už jsem dnes cítila, že mě z toho dost bolí břicho.
Pak vždy má problém znovu usnout. Takže celkem jsme vzhůru tak dvě hodiny. Upřímně jsme z toho s manželem úplně na nervy. Jsme oba nevyspalí a celkově je doma dusno.
Máte někdo typ, jak tomu třeba předcházet? Nebo má s tím někdo zkušenosti?