Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chce si fyzicky hrát. Ukázat, co může udělat místo toho, aby to nebolelo, ale užil si i tak srandu (místo škrábnutí třeba polechtat, místo kousnutí zaprdet pusou a tak).
@Anonymní píše:
Ahoj, už jsem docela bezradna. Čerstvě dvouletý syn nás (mě, tatínka, babičku, holčičku se kterou se znají od narození) škrábe a kouše. Podotýkám, že to není v návaznosti, že by se mu dělo něco špatného. Třeba si přejeme dobrou noc nebo si k němu kleknu a podíváme si a on mě najednou škrábne do obličeje. Má z toho samozřejmě velkou radost nebo teda směje se tomu. Nepomáhá nic, ani vysvětlování, ani když ho nechám a odejdu (příště to udělá stejně zase), ani když mu to (mírně) oplatím. Dělá to už poměrně dlouho, třeba někdy po 1. narozeninách to začal dělat, ale bylo to spíš občas, ale poslední týden je to několikrát za den. Přitom syn na svůj věk umí pěkně mluvit, všechno řekne, takže to není tím, že by něco chtěl a nevěděl, jak to říct.
Co s tím? Přejde to samo?
Přejde to, některé děti to dělají a v kolektivu stejně starých dětí se to ještě podpoří. Můj brácha, když byl malý, tak i kopal. Mě jednou kopnul do oka tak, že jsem vypadala, jak když mě doma týrají. Kopl mě botou, když jsem si k němu sedla. Dnes je to dávno dospělý chlap a je moc fajn.
Opravdu to přejde … Syn kousal od roku, tak cca do 2,5. Musí z toho vyrůst. Nepomohlo nic.
Příspěvek upraven 18.05.23 v 21:16
A zkusila jdi tomu dítěti úplně normálně vynadat? Ne, viď? Ty mu to v klidu vysvětlíš nebo jen odejdeš a to dítě nemá z čeho pochopit, že to je špatně.
@Janli Tak nevím jestli mám odpovídat nebo jste si odpověděla sama. Jasně že jsem mu i nadala, když je to po několikáté za den, tak už jsem mu i nadala, ale má to účinek jen chvíli a za chvíli to udělá zase.
@lucije28 To mě docela uklidňuje, že to přejde, ale je to teda náročný 🙄
@Anonymní píše:
@Janli Tak nevím jestli mám odpovídat nebo jste si odpověděla sama. Jasně že jsem mu i nadala, když je to po několikáté za den, tak už jsem mu i nadala, ale má to účinek jen chvíli a za chvíli to udělá zase.
Ona si jen rýpla, to neřeš… asi špatný den.
Obávám se, že je to období, ze kterého musí vyrůst (to už nemluvím o @Janli ![]()
U mych chlapcu fungovalo strcit jim jejich rucicku do jejich ust a zmackout jejich celisti
@Anonymní píše:
@Janli Tak nevím jestli mám odpovídat nebo jste si odpověděla sama. Jasně že jsem mu i nadala, když je to po několikáté za den, tak už jsem mu i nadala, ale má to účinek jen chvíli a za chvíli to udělá zase.
Několikrát za den to přejdeš a jednou vyjádříš svou nevoli. Co si z toho má to dítě vybrat? Ono tě nechápe! Jsi pro něj nečitelná! POKAŽDÉ, když ubližuje mu musíš dát důrazně najevo, že to nesmí dělat. Jinak to nepochopí. Děti uvažují jednoduše a přímočaře, neumí uvažovat jako dospělí. Musíš mu dát najevo, že se opravdu zlobíš nebo pláčeš. Prostě jasnou emoci, kterou to dítě pochopí.
@Anonymní píše:
@lucije28 To mě docela uklidňuje, že to přejde, ale je to teda náročný 🙄
U nás nefungovalo nic, kousali jsme také, opláceli co zrovna udělal, domlouvali. Nic, a absolutně nic. Když to vážně přehnal, byl i bit. Přeji pevné nervy. My jezdili s kamarády na víkend a syn kousal všechny okolo. Pořád jsem mu stála za zadkem, protože všichni ostatní byli opravdu “nadšeni”, že se zahryzl do jiných dětí. Vydrž, to je jediné, co můžeš udělat ![]()
@Janli píše:
Ne, nerýpla. Myslím to vážně. Pokud není pro dítě reakce jasná a čitelná, neumí si z ní vyvodit závěr.
Napsala jsi to ale rýpavě.
A jinak pochybuju, že když dítě matku škrábne nebo kousne, tak že ta tu situaci přejde tak nějak bez emocí…
@pet p píše:
Napsala jsi to ale rýpavě.
A jinak pochybuju, že když dítě matku škrábne nebo kousne, tak že ta tu situaci přejde tak nějak bez emocí…
Nechtěla jsem, aby to vyznělo rýpavě. Bohužel dneska je doma, kdy si maminky myslí, že na dítě nesmí zvýšit hlas nebo mu ukázat negativní emoci, ale přitom to je jediný, co dítě umí číst a opravdu to funguje. Navíc to přináší problémy do budoucna, kdy dítě neumí pracovat s emocemi ostatních a nechápe je. A je to jednoduchý, dítě mě schválně kousne, tak zařvu a spustím hraný vážný pláč. V tu chvíli dítě pochopí, že mi ublížilo. Stejně tak pokud mu “vynadám” se zamračeným obličejem. Jenže to musí být pokaždé, nejde to pětkrát přejít a teprve pošesté reagovat. To je dítě jen zmatené.
@lucije28 píše:
U nás nefungovalo nic, kousali jsme také, opláceli co zrovna udělal, domlouvali. Nic, a absolutně nic. Když to vážně přehnal, byl i bit. Přeji pevné nervy. My jezdili s kamarády na víkend a syn kousal všechny okolo. Pořád jsem mu stála za zadkem, protože všichni ostatní byli opravdu “nadšeni”, že se zahryzl do jiných dětí. Vydrž, to je jediné, co můžeš udělat
Jo, to maminka od té malé holčičky, co se s ní scházíme je taky opravdu nadšená, když ji syn „masakruje“ pro nic za nic a já se jí nedivím, já bych taky neskakala radostí, kdyby to někdo dělal mému dítěti.
Ahoj, už jsem docela bezradna. Čerstvě dvouletý syn nás (mě, tatínka, babičku, holčičku se kterou se znají od narození) škrábe a kouše. Podotýkám, že to není v návaznosti, že by se mu dělo něco špatného. Třeba si přejeme dobrou noc nebo si k němu kleknu a podíváme si a on mě najednou škrábne do obličeje. Má z toho samozřejmě velkou radost nebo teda směje se tomu. Nepomáhá nic, ani vysvětlování, ani když ho nechám a odejdu (příště to udělá stejně zase), ani když mu to (mírně) oplatím. Dělá to už poměrně dlouho, třeba někdy po 1. narozeninách to začal dělat, ale bylo to spíš občas, ale poslední týden je to několikrát za den. Přitom syn na svůj věk umí pěkně mluvit, všechno řekne, takže to není tím, že by něco chtěl a nevěděl, jak to říct.
Co s tím? Přejde to samo?