Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Extrémně mazlivé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.1.25 13:52
Nic bych s tim nedela a doprala dceri tolik kontaktu kolik potrebuje. Píšeš, ze kdyz jsi cely den pryc o to vic se mazli, možná to je ta příčina, jestli býváš častěji pryč. Jinak moje dcera je taky hodně kontaktní a to už je ji 10,kdyz sedíme vedle sebe na gauči, musí na mě mít aspoň nohu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 13:52
@Anonymní píše: Více
ne každý je haptický - já třeba jo, miluju to a potřebuji i od partnera, na tebe je toho zřejmě Moc, ale říkám ti jednu věc :
Snaž se myslet na ni, ne na sebe! A za 12-13 let, až bude v pubertě a bude se tě stranit a vše bude od tebe špatné a trapné, budeš mlátit hlavou o futra, že sis tu dětskou bezpodmíněnou lásku neužila! věř mi… uplyne pár let a všechno se změní, to dítě se změní, už tě bude potřebovat jinak (čest výjimkám, pár pubošů se aspoň občas ještě pomazlí rádo), ale většina ne, už nikdy tyhle nádherné roky nevrátíš.
NIKDY.
(ps : Praktická rada - máte doma opravdu velkého méďu či jiného plyšáka? až to nebudeš moct zas jednou vydržet, dones ho, potul plyšáka a ukaž jí, že ho má taky pomazlit.. na pár vteřin či minut dostaneš klid na to, aby ses vydýchala a uvědomila si, že místo toho uměho plyšáka má být milující maminka)
Příspěvek upraven 14.01.25 v 13:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 13:54
Ma v tobe jistotu. Me by to taky dlouhodobe vadilo. Zase uz je to prehnane hodinu a ze si u toho prohlizi knizky. Co takhle velikeho plysaka. Po tom se muze valet treba 2 hodiny a vadit to nikomu nebude. Muze si ho dat i na sebe, kdyz bude chtit a tim se sklidnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 13:56
@Oriseka teď jsi mi to vzala z pusy…
ALE aby zakladatelka jednou při pohledu na plyšáka za pár let, až holka bude chtít distanc, nezamáčkla slzu v oku, že si to měla tehdy užít…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 14:00
Syn je taky takový. Porad touží po kontaktu, ja mu ho dávám pokud to jde, ale on je schopny po tom volat i během jízdy v autě a podobne. Porad by se tulil (tulí se teda i k tatovi, ale definitivně chce víc me). On tedy byl kontaktní vždycky. A vlastně vždy jsme vše léčili v objetí…
Ale jo, umí to člověku vlézt na mozek.
Nejvíc se u nás projevilo, když jsem v jeho 2,5 letech odletěla na týden pracovně pryč. To byl pak kolem mě obmotany měsíce. Tak nemuze to i nějak souviset s častějšími odchody? Že potřebuje se dosytit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 14:01
@Lucy75 píše: Více
Tak kazdy na to fakt neni. Ty uz mas holky velke, tak nostalgicky vzpominas. Ale ve 2,5 roku uz dost maminek na dlouhe rodicovske toho ma plne kecky. Porad vse kolem ditete a maminka taky chce trochu svuj zivot. Potulit jo, ale hodinu valet se po nekom, tak to uz by na me taky bylo dost a bylo by mi to neprijemne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.25 14:01
@Alušáček píše: Více
Jsem pryč tak jednou za 2 týdny, na celý den to není ani jednou za dva měsíce, takže to příčina nebude 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.1.25 14:06
@Oriseka píše: Více
S plyšákem jsem to zkoušela, dopadlo to tak, že se po mně válela i s ním 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.1.25 14:08
@Lily-of-the-valley píše: Více
Nijak často od ní neodcházím, jak píšu výš, to jsem dala jenom příklad, že si sice na den „odpočinu“, ale pak je to ještě horší 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.1.25 14:13
@Lucy75 píše: Více
Samozřejmě že na ni myslím, jinak bych ji odmítala a kontakt nedopřávala. Nebyla jsem nikdy zvlášť kontaktní, takže jsem přehlcená a mám toho dost Plyšák viz výše, válí se po mně i s ním
- Citovat
- Upravit
14.1.25 14:15
@Anonymní píše: Více
Tak treba valet se po plysakovi a tebe jen drzet za ruku. Zas jako je otazka, jestli se nechat, kdyz je ti to neprijemne. Kdyby te bouchala, tak ji taky nenechat bouchat. Jiste mazleni nebo treba hlazeni je spolecensky pripustne a vlastne zadouci, ale kdyz se to tomu druhemu nelibilo, tak to taky nemusi podstupovat. To jsou takove deti, co porad hladi ci objimaji jine deti, ale tem se to treba nelibi. Ja myslim, ze i matka ma pravo se vyhranit, vysvetlit, ze ti to ted uz neni prijemne, ze potrebujes svuj prostor. I matka je clovek a ma sve potreby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 14:16
Jj, chápu, tak to je o tvém osobním nastavení
já jsem mazlící tulící typ (i spíme v objetí a tak), ty ne, potřebuješ víc osobního prostoru, proto ti to vadí
holt se ti to sešlo s mazlícím dítkem, hele, začne školka, budete spolu míň, bude ti to vzácnější.. vydrž…
nedávno tu byla diskuse, že se dítko zas nemazlí vůbec a mámu odmítá, tak to bych nesla teda nesrovnatelně hůř…
každý se má v životě něco naučit… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.25 14:21
Já byla to samé. A když jsem přišla to piberty a fyzický kontakt odmítala a pak když jsem se odstěhovala, tak to máma hodně těžce nesla. Že už se tulit nechci a vzpomínala, jak jsem byla malá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
14.1.25 14:24
Já bych se snažila dát tomu nějaké hranice - příště jsou situace, kdy se nemazlime - jídlo, koupání,… Nevím. Jednak si myslím, že je blbe, že jsi přesycena tak, že ti začíná vadit manžel. A jednak jsem přesvědčena, že trpět fyzicky kontakt přes nějakou svoji hranici není pro dítě dobrý příklad a ani to není nijak jinak přínosné pro nikoho.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Omluvte anonym, ale trochu se stydím za svoje pocity
Velmi dobře mluví, tak si umí říct, že se chce tulit a ve výsledku se po mně válí půl hodiny i hodinu, prohlíží si u toho knížku, nebo si hraje jinak, když ji třeba posadím vedle, tak chvilku vydrží, sahá mi teda aspoň na ruku, nohu a tak, ale do půl hodiny se zase potřebuje tulit a takhle je to celý den, i když jsme venku, tak potřebuje potulit. Běžně jí říkám, že musí počkat, protože potřebuju něco dodělat, tak se co chvilku ptá, jestli už to mám a můžeme se tulit. S manželem blbne, hraje si, ale tulit se chce jen se mnou, když jsem celý den pryč, tak ten následující ze mně prakticky nesleze. Kamarádky mi říkají, ať si to užívám, že ji to za chvilku přejde a budu na to ještě ráda vzpomínat, ale je toho na mě moc, jsem přehlcená fyzickým kontaktem a začínají mi vadit i manželovy doteky 
Nechci jí kontakt odmítat, pro děti je to důležitá součást vývoje, ale dneska mi pohár přetekl, ona dojedla oběd, odnesla si ze stolu, já ještě jedla a ona se zase chtěla tulit, tak jsem na ni vyjela, ať mě nechá aspoň v klidu dojíst a rozbrečela se, že se potřebovala potulit s maminkou, vyhrkly mi slzy, že kvůli mně brečí 
Ale už nevím, co s tím, nemáte nějakou radu? Děkuji
Dcera má 2 a půl roku, jako miminko byla celkem nekontaktní, opravdu hodně spala v kočárku nebo v postýlce, nejspokojenější byla v zavinovačce a to jí vydrželo tak do půl roku. Postupně vyžadovala víc a víc kontaktu, ale teď už je to na mě moc