Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Fixace dospělého na matku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.8.18 22:56
Měla jsem to stejně. Když se narodilo první dítě, mamka mi hrozně chyběla. Byla jsem do ní najednou úplně zamilovaná, skoro na úkor mého muže 
Já to tedy vyřešila tak, že po narození druhého dítěte se naši přestěhovali do stejného města za námi. A funguje nám to už 18 let. Samozřejmě nebydlíme v jednom domě.
- Citovat
- Upravit
27.8.18 23:38
Nevim proč hned psychoterapie. Já mám s maminkou taky silný vztah, zvlášť po narození dětí. Sama jsi se stala mámou a jste si mnohem blíž, tak to potřebuješ s ní sdílet. Mě to přijde úplně normální. Taky si s mamkou 1×denne telefonuji. Ale taky z důvodu, že mamka je starší, po těžké nemoci a žije sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 00:34
Ahoj, chtela bych ti sem napsat svuj mini pribeh a me pouceni z nej. Na rodice a uz vubec ne na moji maminku ac ji mam rada nemam fixaci jak pises ty. Ale s manzelem a s malym ditetem jsem se odstehovali do zahranici. Par dnu na to za nami prijeli moji rodice protoze jsme potrebovali pomoct se zarizenim bytu. Byli u nas 4 dny. Se vsim pomohli a prisel den jejich odjezdu. Sla jsem je vyprovodit a jak mi mizeli v dalce uvedomila jsem si, ze bych nejradeji sedela v tom aute snimi. A byla zase tou malou holkou co nic nemusi, co nemusi nic resit, co nema manzela a dite a jen resi ze pujde ven s holkama. A to se mi stalo ve 30ti 
Kazdopadne zamackla jsem slzu, uvedomila si ze jsem velka holka co uz ma svoji rodinu a vecer to povykladala manzelovi. A jeste vic se mi ulevilo, protoze me podrzel, protoze on je tu ted pro me a vsechno co me trapi mu muzu rict. Pises ze ze to ubiji, a kdo by ti stim pomohl. Mozna bys mohla skusit cloveka co je ti nejbliz tvuj partner. Vzdyt ses pro nej rozhodla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 06:36
@Anonymní píše:
Měla jsem to stejně. Když se narodilo první dítě, mamka mi hrozně chyběla. Byla jsem do ní najednou úplně zamilovaná, skoro na úkor mého muže
Výhledově do budoucnosti máme přesně toto plánu, ale s tím že stěhovat se budeme my, no zatím to nejde, partner pečuje o dědu…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.18 06:43
@reny14 ale to není jen o telefonování, vyloženě kdybych mohla tak se za ní rozběhnu a „nepouštím se jejích sukní“. Připadám si jako totální neschopa co bez maminky neudělá ani krok… A nechápu, jak se to mohlo tak zlomit a stát se z mojí strany tak moc silným poutem, kudy chodím na ni myslím a stýská se mi 
- Citovat
- Upravit
28.8.18 06:45
Tvůj vztah k matce je patologicky, mas sourozence?Já treba mám bližší vztah k sestře.Mas sestru? Mas kamosky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 06:47
@reny14 píše:
Mě to přijde úplně normální. Taky si s mamkou 1×denne telefonuji. Ale taky z důvodu, že mamka je starší,
To je snad samozřejmé, že je matka starší jak ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 06:50
@Jonasek1 partner mě tak párkrát viděl, ví že mi je smutno, první to toleroval a snažil se se mnou mluvit a tak, ale když to začalo trvat dlouho, tak ho to už začalo štvát, otočil to proti sobě, za když jsem tady nešťastna tak že mě nedrží a proto se s ním už o teto věci bavit nechci… A připadám si proti němu jako slaboch, on má už jen jednoho rodiče, a je v pohodě, já mám oba dva a jsem jak bych neměla žádného 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.18 06:52
@Karlaska jsem jedináček tady pár přátel mám, ne moc, všechny blízké a přátele mám v domovině…
- Citovat
- Upravit
28.8.18 07:03
@Jonasek1 píše:
Ahoj, chtela bych ti sem napsat svuj mini pribeh a me pouceni z nej. Na rodice a uz vubec ne na moji maminku ac ji mam rada nemam fixaci jak pises ty. Ale s manzelem a s malym ditetem jsem se odstehovali do zahranici. Par dnu na to za nami prijeli moji rodice protoze jsme potrebovali pomoct se zarizenim bytu. Byli u nas 4 dny. Se vsim pomohli a prisel den jejich odjezdu. Sla jsem je vyprovodit a jak mi mizeli v dalce uvedomila jsem si, ze bych nejradeji sedela v tom aute snimi. A byla zase tou malou holkou co nic nemusi, co nemusi nic resit, co nema manzela a dite a jen resi ze pujde ven s holkama. A to se mi stalo ve 30ti
Ty jo, tak přesně tohle někdy prožívám. Po narození dítěte jsem i hodně sentimentální. Furt vzpomínám na dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 07:09
@Luboš P píše:
To je snad samozřejmé, že je matka starší jak ty.
To jsi asi nepochopil. Mamce 1×denne telefonuji, ptz je to starší osoba po těžké nemoci. Kontroluji jí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 07:16
@Luboš P píše:
To je snad samozřejmé, že je matka starší jak ty.
tady někdo nerozumí tomu,když se řekne rodiče jsou starší,že
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Je mi to svým způsobem trapné, s přihlédnutím na můj věk (26) ale mám k mamce neobyčejně silný vztah, pro mě až destruktivní, hodně mě to omezuje v žití a já nevím, na koho se obrátit, jak bych se mohla jakoby odstřihnout a žít svůj život bez každodenních smutků a stesků
… Když jsem pobývala na intru později na koleji a domu jezdila jednou za čtrnáct dnů, tohle jsem neprožívala vůbec, ale od doby, co jsem se přestěhovala za partnerem, daleko od domova a co se narodila dcera, mi moje máma neskutečně chybí, denně ji musím zavolat abych ji slyšela, vídáme se 1-2× do měsíce(bohužel to nejde častěji) a když odjíždí balíček kapesníků mi je málo 
nechápu co to je a čím to je. Snažím se své stesky skrývat, nechci aby si partner myslel že jsem a ním nešťastná a tak podobně, máme pěkný vztah, úžasné dítě, ale čím dýl bydlím mimo domov, tím je mi víc a víc smutno. Nevíte co by mi mohlo pomoct? Jestli existuje někdo, kdo by mi pomohl se od mamky „odstřihnout“…? Dost mě to ubíjí 
děkuji