Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jo a ještě jsem chtěla dodat, že bydlíme na vesnici, do města se dostanu zřídka. S malým chodím do mateřského centra na cvičení. Bohužel klábosení s ostatními maminkami o tom, jak nám ty děti rostou, není zcela šálkem mé kávy, to samé návštěvy u kamarádek, které mají stejně staré děti, mám jich poměrně dost, přesto tyhle aktivity nevyhledávám, protože se diskuze stejně stočí stejným směrem.
Takže pokud se mě budete chtít povzbudit, abych si našla kamarádku na krácení času, příliš neuspějete. ![]()
Ahoj, já jsem na mateřské už skoro 4 roky, tak černě to nevidím, do práce nespěchám, ale je fakt, že teď s druhým prckem je to náročnější a hledám častější úniky z domu. Plánuju si jedno odpoledne týdně pro sebe, pochůzky po obchodech, s kamarádkama na kafe, atd. Nebavilo by tě třeba začít chodit cvičit, na nějaké zajímavé přednášky, s někým na kafe, do kina, prostě si vždy něco naplánovat, já to tak dělám a pak už jen ten pocit že se ten den D blíží mi ohromně zvedá náladu.
Taky se teď chystám studovat, jestli mě vezmou nevím, ale jsem dost natěšená, děti rostou rychle, čímdál víc jsou samostatnější a já mám víc času pro sebe. ![]()
a co se začít v mateřském centru projevovat aktivně. Spoustu center zpočátku využívaly matky jen na poklábosení a vypití kávy, ale pak jim to přestalo stačit. Mrkni na webovky ostatních center co nabídí, jaké mají programy. Když budeš chtít, můžeš to třeba právě ty u vás změnit. Jsou různé aktivity od malování, přes pletení z papíru, různě se dá vyrábět, cvičit, zpívat, spousta center má hudebku, zpívání pro děti, angličtinu, bazar aj…
Aktivitám, které uvádíš, se nebráním, jen je v současné problém v tom, že chodím po večerech do té manželovy firmy uklízet. Čili on je doma a hlídá. Když nemám nic na práci, zůstávám doma, aby i on měl nějaký ten volný čas (podotýkám, že dost svých koníčků omezil).
Můj problém vlastně není to, jak naplnit svůj čas, nápadů je hodně, spíš jak přežít dobu na mateřské dovolené do doby, než budu moct dát děti do školky a chodit jako normální lidi dopoledne do práce vydělávat a odpoledne se věnovat rodině a sobě. Jsem zmatená, zároveň lehce v depce. Možná se to s jarem vylepší.
ahoj, hele, já jsem na mateřské už čtvrtý rok a mám to podobně jako ty, kurz angličtiny mám za sebou:-) teď to řeším tím, že chodím tři dny v týdnu cvičit. Fakt to strašně pomáhám. Strašně ráda bych šla do práce, ale uteklo to a nemám výčitky, že jsem děti zanedbávala. Naštěstí tchýně končí v práci a je naprosto skvělá, nabídla mi, že můžu od září dva dny v týdnu pracovat. Mám děti 4roky a 10měsíců. JInak je to fakt peklo, hlavně podzim, zima, uvidíš, že až se oteplí, vyjedeš ven, bude vše jinak. Ale máš pravdu, den je jeden jako druhej a vysedávání s maminkama v mateřském centru, je pro mě něco nepředstavitelného.
Já být tebou, tak zkusím ten postgraduál, pokud to je jen trochu možné. Na jaké univerzitě jsi vystudovala? V jakém jsi oboru? Třeba ti dají i nějaký malý úvazek na učení studentů a přivyděláš si nějakou korunu. Vzhledem k aktuálnímu nedostatku postgraduálních studentů (alespoň u nás v oboru přírodních věd) by to podle mne bylo reálné.
ynax píše:
a co se začít v mateřském centru projevovat aktivně. Spoustu center zpočátku využívaly matky jen na poklábosení a vypití kávy, ale pak jim to přestalo stačit. Mrkni na webovky ostatních center co nabídí, jaké mají programy. Když budeš chtít, můžeš to třeba právě ty u vás změnit. Jsou různé aktivity od malování, přes pletení z papíru, různě se dá vyrábět, cvičit, zpívat, spousta center má hudebku, zpívání pro děti, angličtinu, bazar aj…
Úžasný nápad!!
Je vidět, žes mě pochopila, i když jsem vyzněla trochu zmateně. Moc děkuji, samotnou by mě to nenapadlo, zkusím se po něčem podívat. Ještě jednou díky.
Pokud jsi vystudovaná učitelka, tak bych šla na tvém místě učit, třeba na poloviční úvazek.
Já osobně si nedovedu představit, že bych byla 4 roky doma na mateřský. Ono se mě to v podstatě netýká, protože žiju v zahraničí a budu mít mateřskou jen 20 týdnů, což mi připadá velmi málo, ale 4 roky mi připadají zase jako neskutečně hodně. Já bych 4 roky doma nedala, asi rok a konec. Chyběla by mi intelektuální činnost.
Klementýnka píše:
Pokud jsi vystudovaná učitelka, tak bych šla na tvém místě učit, třeba na poloviční úvazek.Já osobně si nedovedu představit, že bych byla 4 roky doma na mateřský. Ono se mě to v podstatě netýká, protože žiju v zahraničí a budu mít mateřskou jen 20 týdnů, což mi připadá velmi málo, ale 4 roky mi připadají zase jako neskutečně hodně. Já bych 4 roky doma nedala, asi rok a konec. Chyběla by mi intelektuální činnost.
Ono to někdy nejde víš? Když nemáš hlídání,partner je pracovně vytížený a chceš dvě děti, holt se jim musíš věnovat.
Anonymousss píše:
Já být tebou, tak zkusím ten postgraduál, pokud to je jen trochu možné. Na jaké univerzitě jsi vystudovala? V jakém jsi oboru? Třeba ti dají i nějaký malý úvazek na učení studentů a přivyděláš si nějakou korunu. Vzhledem k aktuálnímu nedostatku postgraduálních studentů (alespoň u nás v oboru přírodních věd) by to podle mne bylo reálné.
Studovala jsem ČJ - Dějepis na PeF ZČU. V Plzni to je slabý. Přemýšlela jsem o FF UK navazujícím studiu pedagogiky, ovšem tam bych musela nechat desítku za semestr. Když bych uvažovala o doktorátu, tak určitě z pedagogiky. Hodně mě ta problematika zajímá. Ohledně postgraduálu jsem si ale moc nezjišťovala, v současné době, kdy se cítím absolutně vypatlaná, si na to moc nevěřím. Možná časem…
Ahoj, jsem doma se synem (1,5) - taky na vesnici, takže taky docela nuda. Jednout týdně jezdím s malým plavat a na to se fakt těším - máme dobrou skupinku, po plavání posedíme, dáme kafíčko a jdeme cárat po městě a pak na někam na oběd,takže aspoň nějaká změna. Pak jezdím občas k sestře nebo ona k nám a taky ješě mám dvě kamarádky ze střední, takže jednou za čas se domluvíme a navštívíme - takže pro mě opravdu svátek. Jinak jsem taky začala studovat - mám zasebou první semestr - je to docela náročné, ale hlídající babičky pomáhají, takže stíhám chodit na přednášky. A na zkoušky jsem se učila v noci. A myslím, že mě to hodně pomohlo. Taky pro mě je to první VŠ, takže nemusím zatím nic platit - to nevím, jestli by jsme taky utáhli. Protože jsem měla asi podobné pocity, jako ty. Malého miluji, jsem šťastná, že ho mám, ale ten stereotyp je fakt děs. Takže tak.
A nepomůže se na celou věc dívat trochu veseleji? Ty děti tak rychle rostou … užívej si každého okamžiku s ním doma - za chvíli Tě nebude chtít ani chytit za ruku, že je velký a Tobě bude líto, že už je ten čas pryč. Ono se to nikdy opakovat nebude
Práce neuteče, bude v pravý čas a zase si ji budeš moct patřičně užít. ![]()
Klementýnka píše:
Pokud jsi vystudovaná učitelka, tak bych šla na tvém místě učit, třeba na poloviční úvazek.
Ráda bych učila, ale pokud plánujeme druhé dítě, můžu pracovat jen jako záskok za nemoc a podobně. Zároveň v době, kdy je málo dětí a učitelé se propouštějí, své šance nevidím růžově, proto hledám nějaké další alternativy.
samurka píše:
A nepomůže se na celou věc dívat trochu veseleji? Ty děti tak rychle rostou … užívej si každého okamžiku s ním doma - za chvíli Tě nebude chtít ani chytit za ruku, že je velký a Tobě bude líto, že už je ten čas pryč. Ono se to nikdy opakovat nebudePráce neuteče, bude v pravý čas a zase si ji budeš moct patřičně užít.
Ahojky, mám ročního chlapečka, je to andílek, ale bohužel mě mateřská nenaplňuje tak jak by asi měla. Každý den řeším jedno a to samé - jídlo, pleny, bordel v bytě. Od ledna jsem si začala přivydělávat, po večerech uklízím u manžela v práci, tak aspoň na chvíli vypadnu z domu, jenže se tahle činnost od mých dopoledních vůbec neliší a já se ocitám v uzavřeném kruhu. Doma jsem pak unavená a jen tupě koukám na televizi, než usnu. Cítím jak mi vymírají mozkové buňky. A i když si dávám úkoly, abych víc četla a vzdělávala se, ztratila jsem veškerou motivaci. Ráda bych začala chodit do práce, ale do své bývalé se na zkrácený úvazek vrátit nemůžu. Pracovala jsem u soukromníka a mou pozici zastoupila jiná slečna, pro mě už místo není. Jsem vystudovaná učitelka, hrozně ráda bych šla učit, ale … Chtěla bych ještě jedno miminko, nejlépe až staršímu budou dva až tři roky. Představa, že bych měla být pět let doma mě děsí. Až prcek povyroste a bude moct být chvilku sám v mateřském centru, chystám se chodit na angličtinu, jenže to je asi tak jediná intelektuální činnost, která mě napadá. Přemýšlela jsem vrátit se do školy, alespoň dálkově, jenže už mám odstudováno 5 let, čili bych musela platit 10.000 za půl roku, což si nemůžu dovolit. Připadá v úvahu doktorské studium, jenže na to se zas moc necítím.
Chtěla jsem se zeptat, jak jste to měly, které trávíte svůj čas péčí o děti a o domácnost a neprožíváte to zrovna jako terno svého života. Jak jste se se svojí situací vyrovnaly? Co vám pomohlo? Zajímalo by mě to spíš výhledově na ty plánované cca 4 roky, co mě ještě čekají. Uklidňovat se tím, že následující 4 roky budu chodit na kurz angličtiny, mi přijde trochu málo.
Děkuji za vaše názory, vím, že je tu plno zkušených maminek, které určitě dobře poradí. Takže ještě jednou dík