Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hrozny strach o budoucnost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.1.23 05:17
Na YouTube jsem narazila na afirmace pro pozitivní budoucnost. Pouštěla jsem a líbily se mi. Vyzkoušej… Neboj, vše si sedne a bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 06:01
Vyhledej odbornou pomoc, jelikož tě strach naprosto ovládá a nejsi schopná reálně uvažovat.
Bylo by hodně zajímavé slyšet toto z druhé strany. Jestli jsou opravdu oni „ti zlí“ nebo jsou úplně normální, jen ve „tvém světě“ jsou zlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 06:03
@jun píše:
Na YouTube jsem narazila na afirmace pro pozitivní budoucnost. Pouštěla jsem a líbily se mi. Vyzkoušej… Neboj, vše si sedne a bude líp
Na tohle bych byl opatrnej, aby neskončila v nějaké „pozitivní sektě“, kde z ní budou tahat peníze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 07:01
Nechápu. Pokud by se něco stalo příteli, zůstane u tebe, pokud tobě, tak u něj. No pokud oběma, tak už ti to bude fuk. Trápíš se zbytečně. Měla bys víc chodit mezi lidi. Myslím jsi se nezdravé fixovala jen na nemoc syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 07:17
Pro tyto případy můžeš určit opatrovníka.
Jinak vyhledej odbornou pomoc aspoň psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 07:22
Psycholog… A trošku víc buď jak matka lvice, mě se obout někdo do syna. Tak v lepším případě ho seřvu jak… Kdyby to bylo víc, tak mu i jedna přistane.
Jseš paralyzována strachem a úcta je fajn, ale ta není automatická, úctu si člověk musí zasloužit
Tady nejsme v Koreji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 10:33
@Cenarius píše:
Vyhledej odbornou pomoc, jelikož tě strach naprosto ovládá a nejsi schopná reálně uvažovat.Bylo by hodně zajímavé slyšet toto z druhé strany. Jestli jsou opravdu oni „ti zlí“ nebo jsou úplně normální, jen ve „tvém světě“ jsou zlí.
A co znamená „normální“? Když tvé vážné problémy bude někdo brát na lehkou váhu, pomlouvat vás za to, že přehnaně řešíte synovu nemoc, tak pro tebe přece budou zlí, ale pořád to jsou normální lidé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ontarova.stara
5.1.23 10:42
Ja se take pridam k nazoru, ze dobry psycholog by ti mohl pomoci. Mit strach o dite je naprosto normalni, je to prirozeny matersky pud, stejne jako obavy o jeho zivot. Jen te ten strach nesmi paralyzovat, coz se nejspis stalo.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 13:50
@inkakřivák píše:Úctu ne, ale dvakrát by si ten dotyčný rozmyslel se do mé rodiny navážet.
@KahlanAmnel myslíš, že by sis účtu zasloužila fackami?
Nemlatím lidi, nikdo mi nedal důvod.. ale nikdy si nenechám nic líbit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 13:53
Na te tarapii jste nehledali konkretni priciny tveho nizkeho sebevedomi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 17:12
@Cenarius …já jsem si pouštěla afirmace pro pozitivní budoucnosti ze stránek Vzorec pro život a přišly mi fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.23 19:08
@Cenarius Jsou zlí. Říkají mi to i lidi, co ten rozhovor slyší, že vůbec nechápou, proč to vypouštějí z pusy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
nevím, kam se obrátit, tak píšu sem. Mám nádherného chlapečka, který je po několika operacích, ale když se mu budu věnovat, což dělám, tak bude za pár let v pohodě. ♥️
Je to náročné, hodně málo spím, hodně jim, nemám moc kontaktu. Myslela jsem si, že mě podpoří rodina, ale vlastně se mnou mluví jenom přítel. Rodina (moji rodiče, sestra, teta, strejda…) synovu nemoc zlehčují, mají kecy, když dodržuji léčbu, když si zjišťuji informace, do mě se často naváží, kritizují mě, útočí… Snažím se s tím bojovat, ale rodiče mě vychovali tak, že mám mít úctu k ostatním. Vlastně čím víc je na mě někdo zlý, tak tím víc se stáhnu, poslouchám ho a udělám, co chce. Pak to si to samozřejmě vyčítám, pořád si přehrávám, jak jsem měla zareagovat a užírám se vztekem, že si ze mě udělali rohožku a otřeli se třeba i o syna. Přítel se nás zastane, takže si před ním dávají pozor.
Teď poslední dobou mě přepadá hrozný strach, že se mě nebo příteli něco stane a syn by šel k někomu z těchto příbuzných. Vím, že by ho zničili. O zdraví by se nestarali, podcenili by to, psychicky by ho zdeptali a navíc by ho zanedbali… Hrozně mě to děsí, v noci se budím hrůzou, přes den si to v hlavě pořád omílám. Když jede přítel autem, tak se bojím, aby dojel, mám občas strach jít ven, že nás přejede auto.. děs! Vždyť stačí, aby řidič najel na chodník a je to…
Nemáte nějakou radu, co s tím? Jak to odbourat? Nebo jak se připravit na takovou situaci? Tak moc se chci dožít jeho dospělosti, že mám problém si užít současnost.
Na terapii jsem chodila, ale jediné, k čemu jsme se dobrali je, že mám nízké sebevědomí a jsem vysoce citlivá. 🙄
Díky, že jste dočetli!