Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@nesssinka tam jsme byli a prej vsechno v poho. Ale z ceho chtej dat material. Jedine nejakej step z prdelky nebo tak neco.
Vera, houby tomu rozumím, ale myslím si, že použít čerstvý materiál… třeba z té prdelky… je asi lepší, než použít zbytek z předkožky. Kór pokud na další zákrok nepůjde někdy v blízké době, ale třeba až za rok.
Takže neměj strach, určitě to mají doktoři vymyšleno ![]()
S hojením držím palečky, ať nemusíte na opravu té dírky, co tam nemá být. Tfuj! Tfuj! Tfuj!
@Meduuza dekuji. Ted resime dalsi problem sice to k tomu nepatri ale proste se musim vypsat tak promin. Vcera na ginde mi bylo receno ze bud otehotnim ted v brzke dobe a operace se udela az po. A nebo rovnou operace ale stim ze uz budu neplodna. A nezapomel dr dodat jestli to vubec pujde otehodnet ted zda uz neni pozde. A ja nevim co mam tedka delat. Druhy chci ale ne tak brzo. Vim ze bych to nezvladla ani psichycky ani psichycky. Kdybych mela ted
ka druhy. A nevim jak se rozhodnout. Co delat jak to resit proste nic nevim.
No, tak to sama nevím, jak bych se rozhodla.
Já byla na nervy už z toho, že mi u Tadeáše z rozboru krve vyšla o něco vyšší pravděpodobnost na Downův syndrom.
Každopádně bys neměla otěhotnět, pokud nebudeš Ty sama relativně v pohodě. Já byla s prvním prckem dost na nervy.. problémy v práci, problémy s chlapem, těžce němocná sestra… a myslím, že to může mít vliv na to, že prcek je hůře zvladatelný… byť tělesně v pořádku.
Snad jen… Pokud se teď na to necítíš, tak se nerozhoduj hned. Buď to nech přírodě nebo počkej, až se v sobě vyznáš trochu více.
Hloupé rady, co? ![]()
K tomu otěhotnění:
Zmiňovali doktoři, že vzhledem k vývojové vadě u prvního piňdi je nějaké výrazně vyšší riziko, že se něco objeví i podruhé?
Já mám za to, že asi ne.
A ještě jedna možnost… adoptovat dítě. Nevím, jestli na tohle by sis s partnerem troufla. Nevím to ostatně ani u sebe. Ale zrovna ve čtvrtek jsme to probírali s kolegou v práci. Osvojili si se ženou už 3 děti a jsou šťastní. Aspoň to tvrdí a vypadá na to. ![]()
Skrz pindu. Pujde i manzel na testy aby se uzavrela diagnoza u maleho. Ma k tomu pridruzene dalsi vyvojove vady. A jestli se potvrti ze je k tomu ze druhy by mohlo byt take vvv tak urcite druhy nechci a sla bych do te adopce. O tom mluvime porad. Ale chlap chce radci svoje druhy ale ja bych to nezvladala. S malym se stridame u doktora jak ponozky. A nestiham pomalu nic. Jsem psichysky vycerpana, fyzicky taky a obcas si rikam ze proste utecu a budi mt pokoj. Pak se mrknu na maleho a rwknusi to mu nemuzu udelat.
@Vera1990 zrovna jsem koukala na tvojí diskuzi
jako by toho nebylo dost ![]()
Já nevím, psala jsi, že máš dva názory, že druhý tvrdí operovat hnedka..? v tom případku bych se asi bála těhotenství hnedka, protože kdyby to prasklo, nebo děloha tlačila na srůsty, nemuselo by to asi dopadnout dobře.. a otázkou je, jetsli by se těhotenství vůbec povedlo?
jediné, co mě napadlo - stimulovat a nechat si zamrazit vajíčka do budoucna asi nejde, nebo ano? (vím, že to tak dělali chlapi s rak. varlat..)??
aha, edit, vajíčka mrazit nejdou, to jen embrya a 5 let asi nevydrží ![]()
já bych možná volila ještě jednu konzultaci. ke které variantě se přikloní třetí..?
(jednou mé příbuzné řekli, že má cysty na vaječnících, a že jí je musí odoperovat, a když to nepůjde, vezmou celé vaječníky a možná i dělohu - to jí řekli mezi řečí při vyplňování papíru pro příjem… čuměla jak puk, myslela, že jí vezmou ty vaječníky, což v 50 je v klidu… sebrala saky paky a odešla, šla k jinému dr., ten jí řekl že žádné cysty nemá, a co by jako chtěla operovat. takže tak.. o 14 let později má stále vaječníky, dělohu a všechno. a cysty se už nikdey neobjevily.. )
Příspěvek upraven 28.01.14 v 14:03
@Vera1990 ti chlapi jsou někdy v těchto věcech hrozní, myslím tím v biologických potomcích. my maminky to bereme asi jinak, když to nejde s vlastními, chce člověk prostě dát někomu lásku a domov a že není z jeho krve neřeší tolik, přijde mi, že tohle o hodně hůře nesou muži..
jak dlouho potrvají ty genetické testy? nepočká to do té doby? nevěděla jsem, že má i jiné vady, brouček
![]()
Zensky tak si rikam kolik toho jeste snesu nez mi definitivne hrabne.
@Vera1990 Víš co já si říkám když mi je nejhůř? Všechno zlý je pro něco dobrý. Za pár let to uvidíš jinak. Musí to být těžký, moc těžký, ale žij pro malýho. To je tvůj střed světa. Myslím na vás. ![]()
@Vera1990 píše:
@nesssinka tam jsme byli a prej vsechno v poho. Ale z ceho chtej dat material. Jedine nejakej step z prdelky nebo tak neco.
A materiál berou ze stehýnka. To nám říkal dr. že kdyby předkožky bylo málo nebo se nepovedla tak u druhé operace se bere ze stehna. Vlastní materiál tělo přijímá lépe než kdyby byl nějaký štěp např. z prasete.
Vero, drzim palce, at vydrzis!
A hloupe se zeptam. Jaky ma prcek jeste vyvojovy problem? Jeste neco vaznejsiho? Nebo ta urologie je nejzasadnejsi?
No vaznejsi nevaznejsi. To se neda tak urcit. Uvidi se postupem casu. Jinak se hlavne jedna kolem toho spodku. A skrz rust.
@Vera1990 píše:
No vaznejsi nevaznejsi. To se neda tak urcit. Uvidi se postupem casu. Jinak se hlavne jedna kolem toho spodku. A skrz rust.
Ahoj Věro, vidím, že to nemáš jednoduché…přijde, že jsem na tom nějak podobně, ale už se to lepší. Malý se narodil 38t vážil 1800g a 10 dní po porodu ho operovali v Brně ohledně 1.vývojové vady…měl slinivku obtočenou kolem střeva. Ve 2 letech mu zjistili vvv ledvin…1 pracuje na 68 a 2 na 32%. No a samozřejmě jsme čekali na operaci hypospadie. Během toho ale malý nerostl a nepřibíral a ve 4 letech byl na úrovní výškově i váhově 2letého děcka. Nakonec mu odebrali krev na genetiku…výsledky byli za 3 měsíce a vše v pořádku, vyšetření na endokrinologii ukázalo, že má nedostatek růstového hormonu, ale při 1denní hospitalizaci s vyšetřením a odběry se zjistilo, že reakce organismu na růst. horm. je v normě. Takže v 5 letech měří 100cm a váží 12,8kg a proč to tak je není dosud jasné. Ve školce je nejmenší, s nikým nepotřebuje vůbec komunikovat…chodíme po psychologii, neurologii a nic. A to má jít příští rok v lednu k zápisu a v září do školy.
Kolikrát já si říkala, kolik toho ještě musím vydržet, kolikrát jsem chtěla bouchnout dveřma a odejít. Chlapi to berou úplně jinak, takže žádné porozumění.
Nemáme to my maminky lehké…je to můj 2.syn, ale mít takové dítě první, tak se na druhé už ani nedám.
Držím moc palečky, přeju hodně hodně hodně štěstí a Tobě pevné nervy.