Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zase to ber z té lepší stránky, kráva dává mléko, maso, kůži a z kopýtek a šlach se vyrábějí gumoví medvídci ![]()
Třeba taková slepice toho tolik nezvládne.
Mohlas dopadnout i hůře ![]()
@zoidberg píše:
Zase to ber z té lepší stránky, kráva dává mléko, maso, kůži a z kopýtek a šlach se vyrábějí gumoví medvídci
Třeba taková slepice toho tolik nezvládne.
Mohlas dopadnout i hůře
Diky
Ale me to fakt štve. A mezi. Prijde mi, ze si me vubec nevazi… Já mu taky sproste nenadavam
Nechápu ho fakt ne…
@harpyje píše:![]()
![]()
jo, už teď to mají mezi sebou daleko hrubší, takže je dobré ještě zhrubnout. Opravdu si myslíš, že je to pro zakladatelku to, co chce?
ano, moc se s nima mažete, v klidu mu neustále opakuje a prosí, že se jí to nelíbí, ať jí tak netituluje. A co on dělá? Nerespektuje ji a dál na ní klidně používá výraz krávo, který se jí příčí. Takže co, co má ona ještě udělat? V klidu prosí, ať jí tak neříká a nic, kam má ještě couvnout, aby to u nich ještě nezhrublo? Už nemá kam. Takže platí, že nejlepší obrana je útok nebo na hrubý pytel hrubá záplata. Couvání a klidné vysvětlování a prošení zkusila, bez úspěchu. On si to k ní dovolí, protože může, lidé si k nám dovolí jen to, co jim dovolíme. Ohledy na někoho, kdo tě takto tituluje ti klid ve vztahu nepřinesou. další ustpování už tuplem ne.
No tak zaprvé bych mu naoplátku příště taky vymyslela nějaké krásné jméno. Když by mi řekl Krávo, tak bych mu na to řekla, Co je, debile? Nebo něco tak. A když se ptá po příchodu kolik, dělala bych to stejně, když se vrátí z práce nebo odkudkoliv, zeptala bych se ho taky, kolik..jich bylo.
@Anonymní píše:
DikyAle me to fakt štve. A mezi. Prijde mi, ze si me vubec nevazi… Já mu taky sproste nenadavam
Nechápu ho fakt ne…
Tupoun je hezký výraz
ten jejich ego dost vytáčí
pardon, musela jsem, on se totiž chová přesně jako tupoun…už jdu pracovat.
@prcekniky píše:
No tak zaprvé bych mu naoplátku příště taky vymyslela nějaké krásné jméno. Když by mi řekl Krávo, tak bych mu na to řekla, Co je, debile? Nebo něco tak. A když se ptá po příchodu kolik, dělala bych to stejně, když se vrátí z práce nebo odkudkoliv, zeptala bych se ho taky, kolik..jich bylo.
Jenže to je mi neprijemne. Nechci aby to dělal a tudíž se mi prici to dělat taky ![]()
@prcekniky píše:
No tak zaprvé bych mu naoplátku příště taky vymyslela nějaké krásné jméno. Když by mi řekl Krávo, tak bych mu na to řekla, Co je, debile? Nebo něco tak. A když se ptá po příchodu kolik, dělala bych to stejně, když se vrátí z práce nebo odkudkoliv, zeptala bych se ho taky, kolik..jich bylo.
A to by vedlo k čemu? Dělat druhému to, co sama nechci, aby mi dělal + utvrdit dítě v tom, že tohle opravdu je normální způsob komunikace mezi rodiči. A posun v komunikaci, přínos pro vztah? Žádný.
@terinka4444 píše:
Tak mu to vrať, on ti řekne, že jsi kráva, řekni mu, když já kráva, tak ty vůl. A když se tě zeptá, kolik jich bylo, řekni pět, ať už od tebe dneska nic nečeká, že jí máš trochu dorasovanou. Na hrubý pytel…
Já bych se vždycky sebrala a odešla, kdyby tohle řekl. To by třeba mému manželovi hooodně vadilo a myslím, že by s tím rychle přestal ![]()
Až ti zase řekne, že jsi kráva, tak mu odpověz:
„Miláčku, ale je ti jasné, že když já jsem kráva, tak ty musíš být zákonitě také hovězí dobytek?“
V klidu, bez řevu.
@Anonymní píše:
Jdu si k vám pro radu. Jsme s manželem spolu pres 10 let a máme jedno dítě. No a co mě trápí. Kdykoli se s manželem pohádáme,a ze to je ted dost často, vždy me nazve kravou. Vždycky!! Uz jsem mu milionkrat říkala, ať mě tak nenazyva, ze já mu taky sproste nenadavam. Je pravda, zejá kricim, respektive nemluvim potichu. Je úplně jedno kvili cemu se hádáme, i když to me taky štve, protože ted je to čím dal castejsi, ale proste vždy vypustí to slovo. A je mu to úplně jedno. Ani se mi pak neomluvi. Nic. Prijde vám to normální? Taky mi připadá, ze si jen až moc jistej v kramflecich, ze já bych si nikoho nenašla a ze bych ho neopustila. I když kdykoli někam jdu a to stačí třeba do práce, tak když přijdu, **pra se me kolik jich bylo. Jako s kolika jsem spala****. A to mi taky nepřijde normální. Nikdy jsem ho nepodvedla, ale někdy mam chuť to udělat kvůli těm kecum!!! Co si o tom myslíte? Diky
Co si o tom myslím? Proč jste proboha spolu? Nevážíte si sebe navzájem, pořád se hádáte, ty řve, on tě nazývá krávou…obijí ve mě evokuje názor, že mezi sebou nemáte žádnou úctu.
@Anonymní píše:
Jdu si k vám pro radu. Jsme s manželem spolu pres 10 let a máme jedno dítě. No a co mě trápí. Kdykoli se s manželem pohádáme, a ze to je ted dost často, vždy me nazve kravou. Vždycky!! Uz jsem mu milionkrat říkala, ať mě tak nenazyva, ze já mu taky sproste nenadavam. Je pravda, ze já kricim, respektive nemluvim potichu. Je úplně jedno kvili cemu se hádáme, i když to me taky štve, protože ted je to čím dal castejsi, ale proste vždy vypustí to slovo. A je mu to úplně jedno. Ani se mi pak neomluvi. Nic. Prijde vám to normální? Taky mi připadá, ze si jen až moc jistej v kramflecich, ze já bych si nikoho nenašla a ze bych ho neopustila. I když kdykoli někam jdu a to stačí třeba do práce, tak když přijdu, pra se me kolik jich bylo. Jako s kolika jsem spala. A to mi taky nepřijde normální. Nikdy jsem ho nepodvedla, ale někdy mam chuť to udělat kvůli těm kecum!!! Co si o tom myslíte? Diky
Nepřijde mi to normální. Ale je to individuální věc.
Já bych tak partnerku nikdy nenazval. A neudělal jsem to ani u minulé, která objektivně kravou byla. Je to prostě o tom udržet si i v emocích úctu k tomu druhému. Když takové slovo zazní, už to nikdy nelze vzít zpět.
Na druhou stranu znám páry, kde padají skoro denně horší výrazy a když jdou ak na ulici nebo do společnosti, jsou tam tím,,nejzamilovanějším párem."
Každá kráva má svého vola, takže vlastně tituluje i sám sebe.
No ted triskl se stinkou a rikam mu, netriskej s tou skrinkou a on odpověděl:drž hubu. Odejdu od něj fakt. Tohle nemam zapotřebí…
Někdy řeknu dva, tři a byli dobří. A někdy nech toho, nikdo nebyl
Už jsem zkoušela snad všechno.