Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Zumpa píše:
A Anonym proč?
Hele…přemýšlela jsem o tom od začátku, že bych se i odtajnila. Ale když tu vidím ty hloupé agresivní reakce… Je to pro mě ten typ osobních věcí (že tam mám rodinu), které nechci mít propojené s nickem.
Anonym
Těší mě, že máš takový rozhled.
Jedeme na Rabac a vůbec poprvé do Chorvatska. Učím se pár základních slovíček, třeba domácím nejen na ubytování udělá radost, když na ně promluvím rodným jazykem - nebo jsem jen naivní?
@Romilda píše:
AnonymTěší mě, že máš takový rozhled.
Jedeme na Rabac a vůbec poprvé do Chorvatska. Učím se pár základních slovíček, třeba domácím nejen na ubytování udělá radost, když na ně promluvím rodným jazykem - nebo jsem jen naivní?
To víš, že je to potěší:) Jinak chorvatština je pro Čechy velmi zrádná, řada věcí se jeví jako jasně srozumitelná a přitom je to zcela jinak. Stačí se podívat na názvy měsíců. I když náš favorit je „pravo“ - znamená to rovně
.
Já v Rabcu byla jen jako malá, tak tam to moc neznám.
A co mám přivést domácím? Co mají rádi z Česka? Slivovice by je neurazila?
@Romilda píše:
A co mám přivést domácím? Co mají rádi z Česka? Slivovice by je neurazila?
Všichni, které znám, ocení pivo. Pálenky mají taky celkem rádi, takže i ta je dobrá:) Někteří milují Becherovku, ale znám i takové, kteří ji úplně nemusí. Jednu dobu tam byla hodně populární. Pak by šel i Fernet - mají něco podobného, jmenuje se to Pelinkovac. Příbuzní si z Čech ještě vozí křen, plnotučnou hořčici a hermelín, ale to je jako dárek trochu divné:D A taky čokoládu Studentskou pečeť.
@Anonymní píše: Čemu říkáš vnitrozemí? Jak okolo dálnice směrem k moři? Ty by sis jí tam koupila, když i lidé ve větším městech bojují s nezaměstnaností, natož v těchto vsích? To je úplně jedno, po kom to je. Navíc ani není kdo by to kupoval, staří bydlení mají, mladí zdrhají do zahraničí. Z mých vrstevníků tam zůstal jeden. Zbytek je v Rakousku, Německu,…
No, barák po Srbech si nekoupí nikdo ani uprostřed atraktivní promenády. A vím, že ekonomika jde totálně do kopru. Nemá kdo pracovat. Ti, kteří to umí jsou většinou v Německu. Doma jim platí tak málo, že neseženou personál pomalu ani ani do hotelů na sezonu.
@Romilda my byli na Rabacu loni. Pan majitel byl v pohodě, povídal s námi, manželka příšerná, protivná baba. Bylo na ní hodně znát, že ubytované těžce trpí. V restauracích číšníci v pohodě, unavení, ale potrebuji vydělat, takže nebyli protivní. Akorát si vezměte hodně peněz, Rabac je hodně předražený, jezdí tam převážně Němci. Letos jsme byli v Primoštenu, na který jsem četla recenze, že je tam hodně draho, ale oproti Rabacu to tam teda bylo zadarmo 🙂
@Anonymní píše:
A na to jsi přišla kde? Chtěla bych vidět Chorvatku, co poslouchá jak hodinky.
Slovinci jsou jim ukradení, třetina obyvatel Bosny jsou Chorvati, s muslimskou třetinou se ignorují, horší vztahy jsou s těmi Srby (včetně bosenských), ale taky to nelze zobecňovat. Historicky si navzájem hodně ublížili, navíc tam napětí bylo už dávno.
Přímo v Chorvatsku. Byli jsme tam na dovolené 2× (říkala jsem si, že jsme možná měli jen smůlu na lidi a dala jsem Chorvatum druhou šanci) a bohužel, už se tam dobrovolně nevratim. Příroda je tam krásná, ale lidé mi opravdu k srdci neprirostli, prostě tu balkanskou mentalitu nemusím. Skutečně jsem se tam vždy setkala s panem domu jako vysostnou hlavou rodiny a manželkou, která celé dny surovala, vařila a obletovala svého chlapa, zatímco on seděl na verande a nehnul ani brvou.
Jo a perlička na závěr: Našli jsme si ubytování, přijeli, pan si nás vzal na stranu a znepokojene nám potichu sdeloval, jestli nebudeme mít problém s tím, že ve druhém apartmánu jsou ubytovani Slováci. Trochu jsem nechápala, řekla, že vubec ne, že jsme naopak docela rádi. Vrhnul na mě zvláštní obličej, asi si myslel, že jsem mu nerozuměla. Po pár dnech nás se sousedy přistihl, jak si večer společně davame na balkoně víno a povídáme si. Byl z toho chudák docela zmatený a říkal, že se diví jak spolu vycházíme, že on ani žádný jiný Chorvat by si v životě s Bosnakem k jednomu stolu nesedl. Nedokázal probrat, že ač jsme se se Slováky rozešli, žijeme spolu celkem v symbioze. Po tomto rozhovoru jsem se o vec začala docela zajímat a hodně mě překvapilo, jaka rivalita a nenávist mezi oběma národy stále přetrvává. Historické křivdy bych do toho moc nepletla, to by Češi museli vraždit Němce a Rusi na potkani. Toto je prostě součást nátury.
@Anonymní píše:
S Tvým proruským cítěním ani nelze jinak, že?
Nebuď zlá. Chorvaté se kompromitovali během druhé světové války i během občanské války v Jugoslávii v 90. letech. Nicméně, mnoho lidí tvrdí, že Chorvaté se už snad poučili. Tedy doufám. ![]()
@Anonymní píše:
To víš, že je to potěší:) Jinak chorvatština je pro Čechy velmi zrádná, řada věcí se jeví jako jasně srozumitelná a přitom je to zcela jinak. Stačí se podívat na názvy měsíců. I když náš favorit je „pravo“ - znamená to rovně.
Já v Rabcu byla jen jako malá, tak tam to moc neznám.
Např.: ću te slikati
nebo cura
…atd, atd
ze jo ![]()
@mimart píše:
Např.: ću te slikatinebo cura
…atd, atd
ze jo
Ano ano
Pak jsme ještě měli několik trapných chvilek (znám teda z vyprávění, já byla malá), když po revoluci (a před válkou) sem někteří příbuzní přijeli a přeci jen až na dědu a jednu tetu nikdo druhý jazyk moc neovládal. Např. když jiná těhotná teta zvesela v centru Prahy zvolala, že se miminko v břiše začalo hýbat (…mrd*t). Oni zas mají v oblibě slovo nápoj - u nich to je šlichta pro prasata.
@Božislava píše:
Nebuď zlá. Chorvaté se kompromitovali během druhé světové války i během občanské války v Jugoslávii v 90. letech. Nicméně, mnoho lidí tvrdí, že Chorvaté se už snad poučili. Tedy doufám.
Během války se kompromitovali snad všichni. Tedy, jediný, kdo se neřeší, jsou Makedonci. A ten, kdo nechtěl rozpad Jugoslávie za žádnou cenu, byli Srbové, kteří z její existence nejvíc profitovali.
Co mi vyprávěl děda, tak to tam bublalo vždycky a bylo otázka času, kdy to bouchne.
@modravlocka píše:
Přímo v Chorvatsku. Byli jsme tam na dovolené 2× (říkala jsem si, že jsme možná měli jen smůlu na lidi a dala jsem Chorvatum druhou šanci) a bohužel, už se tam dobrovolně nevratim. Příroda je tam krásná, ale lidé mi opravdu k srdci neprirostli, prostě tu balkanskou mentalitu nemusím. Skutečně jsem se tam vždy setkala s panem domu jako vysostnou hlavou rodiny a manželkou, která celé dny surovala, vařila a obletovala svého chlapa, zatímco on seděl na verande a nehnul ani brvou.Jo a perlička na závěr: Našli jsme si ubytování, přijeli, pan si nás vzal na stranu a znepokojene nám potichu sdeloval, jestli nebudeme mít problém s tím, že ve druhém apartmánu jsou ubytovani Slováci. Trochu jsem nechápala, řekla, že vubec ne, že jsme naopak docela rádi. Vrhnul na mě zvláštní obličej, asi si myslel, že jsem mu nerozuměla. Po pár dnech nás se sousedy přistihl, jak si večer společně davame na balkoně víno a povídáme si. Byl z toho chudák docela zmatený a říkal, že se diví jak spolu vycházíme, že on ani žádný jiný Chorvat by si v životě s Bosnakem k jednomu stolu nesedl. Nedokázal probrat, že ač jsme se se Slováky rozešli, žijeme spolu celkem v symbioze. Po tomto rozhovoru jsem se o vec začala docela zajímat a hodně mě překvapilo, jaka rivalita a nenávist mezi oběma národy stále přetrvává. Historické křivdy bych do toho moc nepletla, to by Češi museli vraždit Němce a Rusi na potkani. Toto je prostě součást nátury.
No, že ze dvou zkušeností usuzuješ na mentalitu celého národa snad zakladatelce pro představu stačí. Takovýhle jedinci se vyskytují i u nás, diskusí je tu o tom habaděj
.
My zas léta jezdili do apartmánu, kam o víkendech ze Záhřebu jezdil při výměně hostů majitel a všechno měl na starosti on, žena byla doma. Taky nebudu tvrdit, že Chorvatky jsou líné husy.
A to, že zas jeden člověk vykládá nesmysly o tom, že by si s Bosňákem nesedl ke stolu, je vážně hloupost. Spousta lidí z Bosny jezdí do Chorvatska na dovolenou. Navíc je otázka, koho měl na mysli - vážně by si nesedl s bosenským Chorvatem? Jedna z mých tet je vdaná za bosenského muslima, u stolu spolu sedí oni i jejich děti
.
Rozpad ČSFR nechápou, tedy jeho průběh. A nejen Chorvati. Velmi obdivují a zároveň nechápou. O tom jsme diskutovali i na jedné konferenci v Záhřebu, kde mimochodem byli jak chorvatští, tak bosenští studenti
. Já ani přítomné Slovenky jsme jim to nějak nedokázaly vysvětlit, prostě Slováci chtěli odejít, tak šli
. Nikdo se ale nedivil, že se spolu bavíme.
No, nepřijde mi, že by v ČR měl Rusy někdo obzvlášť v lásce a vyjadřoval se o nich mile. Stejně tak nejstarší generace o Němcích. Přitom i to je nefér. Taky je potřeba počítat s tím, že jugoslávská válka je čerstvější. V mojí generaci (30+) si z doby před revolucí většina lidí moc nepamatuje, můj stejně starý chorvatský kamarád vzpomíná, jak se za náletů schovávali do krytu. I když on je zrovna asi ne zcela vhodný příklad, rád jezdí s kamarády pařit do Bělehradu a nemá s tím žádný problém.
@rennys1 píše:
@Romilda my byli na Rabacu loni. Pan majitel byl v pohodě, povídal s námi, manželka příšerná, protivná baba. Bylo na ní hodně znát, že ubytované těžce trpí. V restauracích číšníci v pohodě, unavení, ale potrebuji vydělat, takže nebyli protivní. Akorát si vezměte hodně peněz, Rabac je hodně předražený, jezdí tam převážně Němci. Letos jsme byli v Primoštenu, na který jsem četla recenze, že je tam hodně draho, ale oproti Rabacu to tam teda bylo zadarmo 🙂
Istrie byla vždycky dražší než Dalmácie. Primošten je krásný, ty borovice tam jsou parádní
.
Jsou to lidi jako my:) Narazíš tam na super člověka i na blbce. Na Istrii záleží i na tom, kam přesně jedeš, tam je hodně početná italská menšina. V některých místech starší generace ani chorvatsky nemluví.
Občas vídám, jak se k nim někteří Češi chovají přezíravě, jako k blbečkům, pak nelze čekat, že z takových hostů budou plesat nadšením.