Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak jednat s nevidomými?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.2.18 17:52
Já vím jen to, že bys na ně neměl „bafat“ zezadu.
A pak omezit/vyloučit gestikulaci. Člověk si neuvědomuje, kolik informací ukazuje. Jako já „no a tááámhle je…“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
2.2.18 17:54
No pokud jsou pouze nevidomí a jinak v pořádku, tak se k nim chovej jako k normálním lidem. Oni tě ty detaily v chování naučí rychle sami.
Je dobré na otázku kde něco je, neodpovídat „tady“ nebo „támhle“ 
- Citovat
- Upravit
carsa
2.2.18 18:11
Zapomenout na nonverbální komunikaci . Mluvit, popisovat, vysvětlovat. Jemně se dotýkat, ideálně předloktí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.2.18 18:24
Myslím na co jsou citliví…Vím, že nemají rádi slovo handicapovaní…Jak o nich tedy mluvit? Mám jim pomáhat, když vidí, že netrefí atd.?Pracuje či žije tu někdo s nevidomými?
- Citovat
- Upravit
2.2.18 18:24
@Elenloth píše:
No pokud jsou pouze nevidomí a jinak v pořádku, tak se k nim chovej jako k normálním lidem. Oni tě ty detaily v chování naučí rychle sami.
Je dobré na otázku kde něco je, neodpovídat „tady“ nebo „támhle“
tak to si myslíš…
Ale pak člověk zjistí, co má za návyky. třeba stoupnout si za člověka a nahlas vybafnout „dobrý den“. K nevidomému by se mělo přistupovat zepředu a souběžně bs oslovením se ho JEMNĚ dotknout na ruce.
Nic víc si teda nepamatuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 18:27
@Anonymní píše:
Myslím na co jsou citliví…Vím, že nemají rádi slovo handicapovaní…Jak o nich tedy mluvit? Mám jim pomáhat, když vidí, že netrefí atd.?Pracuje či žije tu někdo s nevidomými?
Pokud jim chceš pomáhat, musíš je v první řadě oslovit, v druhé řadě se zeptat, zda o pomoc stojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 18:39
Chovej se k nim jako k ostatním lidem, jen mysli na to, že to co ukazuješ nevidíš. Co jsem si četla o lidech s postižením tak jsou vždy nejradši, když se k nim chováme normálně s min. nutným omezením. A výhoda je, že se můžete domluvit, tak se zeptej co potřebují a dle toho jim pomáhej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
2.2.18 18:40
@Bábrdl Ano, to jsou ty detaily, o kterých jsem mluvila. Navíc pokud nejsou zrovna v rušném prostředí, tak příchozího slyší. Ale já teda „dobrý den“ za zády nebafám ani vidoucím lidem.
A ano, člověk se jich má dotýkat na předloktí, to máš pravdu.
@Anonymní píše:
Myslím na co jsou citliví…Vím, že nemají rádi slovo handicapovaní…Jak o nich tedy mluvit? Mám jim pomáhat, když vidí, že netrefí atd.?Pracuje či žije tu někdo s nevidomými?
Hele on to má každý jinak. Není to přece ucelená skupina lidí, každý je jiný. Referuj o nich jako o nevidomých, to je běžně používané slovo. Když vidíš, že něco hledají nebo nemohou trefit, navaž napřed kontakt hlasem, nasměruj slovně. Není vhodné hned bafnout ruku a hýbat s ní. Taky než začneš pomáhat, napočítej pomalu do tří nebo do pěti, ono jim chvilku trvá, než se došátrají toho, co chtějí, ale většinou se nakonec došátrají.
Jo a nenechávej pootevřené dveře, nebo skříňky atd.
- Citovat
- Upravit
2.2.18 18:52
◦Mějte na paměti, že nevidomí jsou zcela normální lidé, kteří mají různé přednosti i nedostatky jako každý jiný. I mezi nimi jsou lidé výjimeční, inteligentní i méně nadaní. ◦Při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nenuceně. Pomozte tam, kde je to nutné, a to způsobem taktním a nenápadným. Pomoc však nevnucujte. ◦Vyvarujte se projevům soucitu - o ten dnešní nevidomí naprosto nestojí. S velkým povděkem ale vždy uvítají i sebemenší pomoc, která jim přijde vhod ve ztížených podmínkách. Nepřipusťte ani podceňující nebo snižující výroky, vždyť nevidomí mají právo na úctu a uznání stejně jako všichni ostatní. ◦Nevidomého, kterého znáte, pozdravte vždy sami jako první, i když je mladší než vy, a k pozdravu připojte i jeho jméno, aby věděl, že pozdrav patří jemu. ◦Když vstoupíte do místnosti, kde se nachází nevidomý, dejte se zřetelně poznat. Pokud vás nepozná podle hlasu, povězte svoje jméno. Tichý pohyb neznámé osoby v jeho okolí působí pochopitelně nepříjemně. Rovněž upozorněte na to, že místnost opouštíte. ◦Velmi nepříjemně na nevidomého působí, projednáváte-li jeho záležitosti nikoli přímo s ním; ale s jeho průvodcem. Průvodce nevidomého pouze doprovází, nikoli zastupuje. ◦Když se nevidomý octne na ulici, na nádraží apod. v orientačních těžkostech, zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci. Velký hluk, prudký déšť i sníh velmi zhoršují nevidomému orientaci v prostoru. Potom stačí, když nevidomému nabídnete, aby se lehce zavěsil do vaší paže, protože takto může snadno jít krůček za vámi, sledovat směr vašich pohybů a na vše včas reagovat. ◦Při nástupu do dopravních prostředků netlačte nikdy nevidomého před sebou, ale jděte sami první. Nevtlačujte nevidomého na sedadlo, stačí, když položíte jeho ruku na opěradlo. Při vstupu do auta položte jeho ruku na horní rám dveří. ◦Když nevidomý vstoupí do restaurace bez průvodce, jistě ocení pomoc při vyhledávání věšáku a volného místa u stolu. S jídlem si poradí sám, stačí, když mu povíte, jak je jídlo na talíři uspořádané. Určitě uvítá informace o tom, co všechno je na stole (sklenice s vodou, váza, popelník atd.), a kdo u stolu sedí spolu s ním. ◦Když budete nevidomého doprovázet delší dobu, popište mu hlavní rysy okolí, vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům a barvám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 18:55
Mám nevidícího manžela i syna. Moje rada nelitovat, neříkat jak to zvládáte, já bych to nedal. Ono co se na to dá odpovědět. Třeba speciálně doktoři mají v oblibě začít mluvit nahlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 18:57
Kdysi jsem se motala jako dobrovolnik u neslysicich. Pokud jsou to lide, kteri o Tvou dobrovolnou praci stoji, navic dospeli, asi bych s nima na zacatku promluvila, at Te upozorni, kdybys neco delala spatne, protoze chces, aby jim pobyt s Tebou byl co nejrijemnejsi. Zbytek bych nechala vyvoji, pokud nejsi vylozene slon v porcelanu, tak si nemyslim, ze muzes zas tolik pokazit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 19:01
Chovej se úplně normálně, jako bys jednala s člověkem, který vidí. Není potřeba se bát s nimi o handicapu mluvit. Oni ví, jaký mají problém, žijí s ním, takže se hlavně neboj, že se jich nějak dotkneš. Jsou to normální, často i inteligentní lidé. Pouze nevidí. Nějak nechápu důvod sahat jim na předloktí. Zdravému člověku to taky neděláš. Když budou chtít někam odvést, stoupni si vedle a nech je, ať se tě chytí za loket. V žádném případě je nechytej za ruce. Mám nevidomou babičku a absolvovala jsem kurz Přátelská místa, nebo jak se to jmenovalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 19:25
@Anonymní píše:
Myslím na co jsou citliví…Vím, že nemají rádi slovo handicapovaní…Jak o nich tedy mluvit? Mám jim pomáhat, když vidí, že netrefí atd.?Pracuje či žije tu někdo s nevidomými?
Já pracuji s nevidomými, momentálně s nevidomým chlapcem na své bakalářské práci. Záleží jestli jsou pouze nevidomí nebo jestli mají i přidružená postižení, třeba mentální retardaci. Jinak obecně, pokud se s nimi setkáte, tak na sebe upozorníte a řeknete o koho se jedná, i když vás už znají. Snažíte se vyhnout nonverbální komunikaci, když na ně mluvíte stůjte před ním čelem k němu, aby vám dobře rozuměl. Pokud chcete cokoliv udělat, tak to nejprve okomentujte - teď se vás dotknu, teď vám povedu ruku, teď vás pootočím. Snažím se věci popisovat stručně, ale jasně. Nemusíte se bát, že když řeknete třeba slovo „koukej“ že se na vás naštvou, nevidomí bývají většinou velice milí. Pokud povedete nechte aby se vás nevidomý chytl a komentujte cestu, mě se například stalo, že jsem stále říkala pozor teď bude schod, ale neřekla jsem jestli dolů nebo nahoru, atd. Jinak si povídejte normálně. Na papíře nebo při jídle se používá orientace pomocí hodin, např: na třetí hodině máte steak, na deváté hranolky. To samé může platit i pro orientaci na stole. 
Hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 19:32
Záleží jestli to budou děti nebo dospělí, nevidomí dospělý s běžným IQ, k těm se chováme opravdu běžně, pomoc jim nevnucujeme, ale můžeme se zeptat, zda nechce pomoct. Mluvime úplně normálně jako s běžnými lidmi. Pokud se jedná o děti, tak ty už mohou vyžadovat více dopomoci, právě třeba odvedení do jiné místnosti, apod. Ale mluvíme normálně, dětem bych věci více popisovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Milé maminky, přihlásila jsem se jako dobrovolník na práci s nevidomými dospělými, ne dětmi, ve výtvarných a hracích dílnách. Můžete mi prosím dát cenné rady jak se chovat k nevidomým? Prosím jen z praxe, kdo je s nimi opravdu v kontaktu. Děkuji vám. Oml se za anonym, není to nic špatného, ale beru dobrov.jako svou osobní věc a nechci to známým, které tu mám, říkat. Děkuji
