Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj Holky,
v patek musela kamaradka ve 12tt na interupci, mimiskovi prestalo bit srdicko. Je mi ji hrozne lito, chtela bych ji nejak pomoci, ale nevim jak. Navic ja sama jsem tehu, jsem 27tt, tak si myslim, jestli ji treba nebudu pripominat tu nestastnou udalost. To co ja ted vlastne resim, musi pro ni byt neprijemne.
Jsem z toho nestastna za ni a moc rada bych ji pomohla, ale jak jsem psala, nevim jak.
Cernus - nepomůžeš jí nijak , prostě to chce čas ! Byla jsem v situaci jako tvoje kamarádka - vytouženého mimíska jsem potratila a moje kamarádka byla těhotná. Trvalo mi skoro 2 měsíce než jsem se jí ozvala a dokázala komunikovat.
Napiš jí třeba SMS, dej jí vědět,že si může přijít popovídat - ale dej jí čas ať si sama vybere kdy to bude. Každá to neseme jinak !¨
Desty
Ahoj,tak ja jsem v situaci tve kamaradky…S mou nejlepsi kamaradkou jsme byly obe stejne tehotne,termin porodu nam vysel jen o den rozdilne…Jenze…Ja jsem pred mesicem ve 12tt potratila.Mam doma 2 lete ditko,ktere me zachranilo ze vseho zleho,ale stale to moc boli.Myslela jsem,ze kamaradku uz nikdy nebudu moct videt,ale cim dele jsem to oddalovala,tim to bylo horsi.Takze se normalne stykame a bavime se o jejim rostoucim brisku a o mym trapeni.Co me pomohlo bylo to,ze jsem mela kolem sebe lidi,se kteryma jsem to dokola probirala a resila…Netrapim se doma,ale mluvim o tom.Mozna by to pomohlo i tve kamaradce.Kdyz mam ale spatny den a je mi ze vseho smutno,kamaradku proste odmitnu a ona to chape.A co mi pomaha,kdyz se mnou okoli planuje,ze ony uz budou mit dite narozene a ja se teprve budu radovat z briska a tak…Proste to vsechno bereme pozitivne,i kdyz je to moc velka bolest.Jen co nezvladam,jsou jeji fotky z UTZ.To mi rve srdicko.Preju kamaradce brzke zotaveni a hodne stesti obema.Hana
Desty, dekuji. Ten cas to bude chtit, to urcite. Kdyz mi to volala, citila jsem se az provinile, ze ja se raduju z pohybu, zatim co ona si musela projit timhle.
Cernus - naprosto chápu tvé obavy. Je fajn, že se nad tím takhle zamýšlíš. Víš, ono by nebylo od věci to tvý kámošce takhle říct jak jsi to napsala tady. Dej jí najevo, že jseš tady pro ni, o svém mimču se radši moc nezmiňuj, pokud se o tom nebude chtít bavit sama a holt každá ženská je jiná, někomu pomůže si o tom popovídat někdo se s tím radši chce poprat sám. Prostě to nech na ní a nezlob se, když se s tebou teď třeba bavit chtít nebude. Já o mimi přišla taky a já vím, že to zní jako banální fráze, ale čas fakt pomůže.
cernus - já jsem v situaci tvé kámošky, v listopadu jsem otěhotněla a moje nej kámoška byla už těhotná. V prosinci jsem o mimi přišla a kámoška pokračovala dál bez problému, nejdřív jsem myslela, že nebudu moct za ní ani zajít, ale pak jsem si řekla, že kvůli tomu nechci stratit nejlepší kamarádku a překonala jsem to. V pondělí měla termín, zatím to nevypadá, že by měla rodit, ale já se na malého těším stejně jako ona i když mě to bude asi mrzet, když ho poprvé pochovám v náručí s pocitem, že já jsem taky za pár měsíců mohla být v stejné situaci…
Dej kámošce čas, uvidíš, že to bude ok
Moc vam vsem dekuji. Bude to chtit ten cas. Vcera jsem ji psala, ale neozvala se. Nezlobim se na ni, pockam tak dlouho, jak bude potrebovat. Mam ji moc rada. Za tri mesice se muzou zacit zase snazit, tak doufam, ze jim to hned vyjde.
Vsem vam preji hodne stesti jak ve snazeni, tak i v tehu.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.