Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
jak na dítě, dělám to dobře?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
15.10.08 09:08
jak na dítě, dělám to dobře?
Ahoj holky,
potřebovala bych poradit, protože vůbec nevím jestli přistupuji k chování syna dobře.
Př. Jdeme do města, od malička byl naučený že když přecházíme ulici, musí mi dát ruku, teď najednou poslední dobou nechce, vysvětluji, že musí, že jezdí autíčka. Vzteká se a vytrhává se mi, tak ho chytnu za zápestí a jdeme. Na druhé straně předvádí scény. Nebo že chce vést sám svůj kočárek i přes silnici, vysvětluji v klidu že až na druhé straně, zase scéna a vztek, nechce jít, skoro se válí na chodníku, tak už mu loupnu na zadek a dám ho do kočáru kde se vzteká a řve až se lidi diví.
Nebo si vymyslí nějakou nesmyslnou věc a trvá na ni - že je něco pod postelí a tam fakt nic není. Ukazuji mu to že tam nic není, kouká nic nevidí, a za chvíli zase že tam něco je a chce to a zase řev. Nechávám ho tam samotného ať se vyřve a jdu třeba do kuchyně.
Nebo třeba jdeme z města a z venku kde jsme třeba byli 3 hodiny, mám nákup, potřebuji vařit, on ale že nechce domů, tak vysvětluji že po obědě půjdeme zase ven, to si vysvětlit nedá a řve. Stojí u dveří a křičí a má skoro záchvat. Bydlíme v bytě uplně nahoře a bez výtahu. Nechávám ho stát u dveří a jdu a čekám na prvním schodě aby mě neviděl a dostal strach že mu uteču. Po chvíli ho to fakt napadne a přijde. Není to tak hrozné jako když mu u dveří nařežu a vzteklého ho odvleču domů, ale sousedi to stejně komentují: To je zase řev! Už se vzteká!
Nebo: od dvou let je bez plín a vždy si řekl, teď najednou se začal zase počůrávat nebo připočůrávat - jestli mu to přijde pohodlnější než chodit na záchod nebo co, já nevím. Vždy přijde se slovy: počůral, suché slípky!
Manžel se zlobí: To se dělá, to si neumíš říct! A syn jde za mnou že se počůral a tatínka se bojí. Zkoušeli jsme domlouvat, nechat ho mokrého, nařezat. Nic nepomohlo. Když mu dám plínu, neřekne si a čůrá do plíny - což fakt nechci. Když plínu nemá zlikviduje mi všechny slipy a tepláky za den. teď zkouším bonbonkovou metodu. Když si řekne a vyčůrá se dostane bonbonek za odměnu. je to lepší ale stejně…
Nejhorší je to ale že má manžel tři směny a teď noční. Ráno spí a potřebuje aby byl doma klid. Když je hezky jsme venku ale když ne jsme doma. Když řeknu synovi, neťukej kladivem ( má takovou dětskou zatloukačku) tatínek spí, tak na mě zavrčí nevolí jak pes a někdy ťuká dál. Rázně řeknu Ondro!! Nejraději bych mi ji loupla ale on by pak brečel a vzbudil by manžela.
Ach jo, fakt nevím, manžel říká že jsem na něj moc mírná. Poraďte prosím, nějaké rady se fakt hodí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.10.08 09:19
ahoj,
já bych to viděla na první pořádný období vzdoru.
u nás to zrovna probíhá obdobně a můj syn je taky skoro 2,5roku starý.
včera po příjezdu ze cvičení se půl hodiny vztekal u auta, že on nikam nejde. ječel až domů. takže jsme šli od auta domů skoro půl hodiny. doma jsem nestihla ani zavařit nudle do polívky a usnul na sedačce v obýváku.
myslím, že jedinně trpělivost a důslednost.
pevné nervy
R.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 09:28
Jojo Andrejka kdyz ji to chytne tak se taky vzteka az hruza. Prechazeni pres silnici, nechce ven nebo domu, nechce odejit ze cviceni atd. S pocuravanim nevim, my sme jeste na nocnik chodit ani nezacali, nechce na nej a kdyz uz si sedne, tak proste jen sedi, ale nevycura se a pak to pusti na koberec. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 09:37
U nás je to stejné.
Všechno chce dělat sám, běda když to udělám za něj. Hned je řev, vztekání, dokonce mě zkusil být. Ale to hned zakročil manžel, a houkl na něj, že to se teda nesmí.
Malej je zvyklej parkovat s tátem auto. Jak zaparkuje sám, spustí takový cirkus, že manžel raději jde, vycouve a zaparkují spolu.
Myslím a hlavně doufám, že je to chvilkové.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 09:46
Opravdu období vzdoru, to přejde. Nezbývá než být trpělivá a důsledná. Zkus trpělivě opakovat svůj požadavek a stát si na svém, i kdyby syn dělal bůh ví co. Hlavně se nenech rozčílit a vyprovokovat, nebij ho, to nepomůže.
Tělesné tresty bych opravdu nechala jen na opravdové velké excesy - třeba, když uteče přes cestu, atd. Takže opakovat, čekat, čekat. Když udělá velkou scénu a nevnímá, tak odvléct domů, do pokojíčku, atd. Taky jsme si to zažili a opravdu to přejde.
To, že si hraje s hlučnýma hračkama, když manžel spí - s tím se holt musí počítat, máte malé dítě, to si prostě hraje. Pořiďte manželovi špunty do uší …
Počůrané slipy - syn měl taky období, kdy si cvrkal do slipů. Vyřešili jsme to nálepkama - za každé čurání na záchod nebo do nočníku dostal nálepku, kterou lepil na kachličky na záchodě. Zabralo to výborně. Sice máme stále polepený záchod, ale bylo to lepší než bonbon, který snědl a nic po něm nezbylo.
Martina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 09:47
Jo jo, Ondra chce taky vše sám! Sám si musí vlézt do kočárku, sám musí jíst jogurt, sám musí jít do schodů. Jen nevím proč nechce také sám čůrat?!
Snad máte holky pravdu že je to jen dočasné!
Tam myslíte že je to správný postup: vysvětlit, pokud to jde a když ne potrestat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 10:06
Ahoj,
náš Tobík je mladší, takže zatím jen teoretizuju (ale když není po jeho, tak taky pěkně ječí ), ale já bych ho nebila…
Za žádných okolností bych mu neustupovala a neslevovala ze svých požadavků. Když se vzteká, tak bych ho nechala vyječet, odvlekla domů a počkala, až ho to přejde. Ať si kolemjdoucí myslí co chtějí…
U nás klasická situace - jsme venku se psem, potřebuju už jít domů. Snažím se Tobíka nasměrovat směrem k baráku, moc to nejde, je ještě malý. Beru ho na ruce, začíná ječet (protože chce chodit), nesu ho ječícího směrem domů, na zem ho dám zase až se uklidní a neječí.
S bitím přes zadek souhlasím s už řečeným - nechat jen na velké excesy, viz. vběhnutí do silnice. Jinak si na to prcek zvykne a mine se to účinkem.
Když ječí malej, snažím se na to dívat tak, že je to jen malej prcek, neumí říct jinak, co chce nebo nechce. Není to malý dospělý, neumí se na věci dívat tak jako my a ani to umět nemůže. Prostě to neumí vyřešit jinak, než že začne ječet.
Na mě záleží, co se naučí - když mu po ječení ustoupím, tak bude vědět, že ječení pomáhá, aby dosáhl svého. Když mu neustoupím, tak bude muset přijít na jiný způsob, jak se se mnou domluvit. A navíc - já jsem šéf, já určuju hranice, ne on.
Je mi jasné, že zachovat v takových situacích klid je hodně težké, ale podle mě to stojí za to.
Tak pevné nervy a ať to rychle přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 10:24
Jojo, něco takového máme doma taky … Když byl maličký, tak jsem si říkala, že ho nikdy neplácnu ani přes zadek. Jenže realita je kapku jiná …
Zajímalo by mě, jak řešíte třeba takovouhle situaci. Elda má stolku na tácku nakrájená jablíčka. Kvůli něčemu se začne vztekat a rozhází je po zemi. Je mi celkem fuk, že ječí, ale říkám mu, ať sebere ty jablka. On, že néééé. Jak ho po dobrém přesvědčit, aby to po sobě uklidil. Nepomáhá ani opakování mého požadavku, křik, zlobení se na něj, výhružky, že se třeba nebude smět koukat na Kouzelnou školku … prostě nic. A slibovat mu odměnu za to, že něco provedl, teda nechci. Možná by to uklidil, až by se uklidnil, ale já nehodlám půl dne čekat, až to všechno rozšlape. Takže fakt jediné, co pomáhá, je plesknout ho přes zadek. To pak jde, uklidí to a je z něj zase zlatý chlapeček.
Vadí mi, že to musím řešit takhle, ale prostě nevím, jak jinak …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 10:45
Tak tahle diskuse mi přišla akorát vhod.
Přes silnici taky vleču ječící dítě, jako kdyby bylo kradené. Vzteká se, nechám ho prostě vyvztekat a nevšímám si ho.
Včera jsme měli úžasný zážitek z dopravního inspektorátu: byla jsem tam taťkovi registrovat motorku, čekáme tam už 1 a půl hodiny, prcka už fakt nebavilo si kreslit, navíc se tam objevil chlapeček o rok starší, celkem raubíř, takže ten náš „andílek“ se pochopitelně přidal a vykřikovali tam spolu. Pak se začali honit, ale to už jsem vysupěla a chytila ho a dostal přes zadek.
Do toho vyběhla zpoza přepážky paní, začla na nás docela neurvale řvát, že takhle se nedá pracovat, ať vypadneme ven … ven znamenalo na dvůr, kam jezdí auta na STK. Takže to v žádném případě nepadalo v úvahu, abych ho hlídala, pod jaké auto mi tam skočí.
Nakonec se tam strhla hádka mezi obhájci chudáků rodičů čekajících hodiny s dětmi na úřadech a těmi, kteří nechápali, že dvouročákovi nevysvětlím, že musí na úřadě 2 hodiny sedět a být totálně ticho. Fakt dobrá scénka … jakási „chytrá“ paní tam začla vykřikovat, že její děti by si to nikdy nedovolily, protože jsou slušně vychované a cosi podobného. Ti na naší straně zase podotkli, že nikoho nebaví tam sedět celé dopoledne, natož malé dítě, a kdyby fungovaly všechny přepážky tak, jak mají, tak by to tak dlouho netrvalo apod. … na některých úřadech, a už jsem se s tím setkala také, mají rodiče s dětmi zvláštní tlačítko a jdou přednostně.
Nakonec vylezl ze svého doupěte vystrašený pan vedoucí a slušně mi zařídil přednostní odbavení … no opravdu dobré to bylo … a pak paní za přepážkou řekla Davčovi, když jí při odchodu slušně říkal „pa pa“, aby příště byl hodný a nezlobil … a to mě dostalo a vybuchla sem.
Prostě, ač jsem se snažila, jak chtěla, byla jsem za špatnou, protože v tomto období si nedá vysvětlit, že musí dělat to, co mu mamka řekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:05
Nemyslela jsem slovem trestat ho nějak mlátit. Myslím že jedno loupnutí přes zadek není nic tak strašného a když to nejde po dobrém, tak aspoň bude vědět že to nesmí.
Trestem jsem také myslela třeba to ho poslat do pokojíčku než ho to přejde.
Dnes dopoledne se třikrát počural, tak jsem ho naštvaně nechala chvíli bez kalhot a ejhle, jemu se to tak zalíbilo, že může chodit na záchod sám, protože kalhoty mu nejde svlékat ani oblékat, že tam chodí vždy když potřebuje čůrat, ale přeci nemůže chodit nahatý, že?
Jinak jak píše Eva, určitě by neškodilo kdyby na úřadech víc mysleli na rodiče s dětmi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:11
Tak vidíš, nešly mu stáhnou gaťata, ne že by na tebe kašlal 
… nahalatý chodit nemůže, ale můžete pořídit návleky na nožičky - za relativně drobný peníz např. zde:
http://www.mimibazar.cz/foto.php?…
A až to natrénuje, může dostat zpátky tepláčky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:18
Jako že by měl delší tričko a podkolenky?
No možná to není tak špatný nápad na doma, ale co venku? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:24
Mm… venku bych navrhla sytém samolepek, co už tu někdo psal… když si venku včas řekne, že se mu chce, tak dostane samolepku. Jinak nevím… škoda, že není léto, co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:42
No s těmi nálepkami už to živě vidím jak jsou všude na židli, na zemi, na stole, na topení…
A při frekvenci čůrání by byl záchod brzy plný
Jinak už dostal podkolenky a tričko, už to sundal že to nechce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.08 11:50
no s tím plesknutím je to asi jak kdy a jak na co. posledně když mi lukyn utekl na zastávce na přechod jsem ho pleskla a jala se vysvětlovat. výsledek byl, že mě celou cestu trolejbusem mydlil. vždycky když si na to vzpomněl, tak mě začal pleskat.
když se začal vztekat ve cvičení, lektroka ho objala a uklidnil se. mě se to nikdy nepovedlo, tak nevím. teorie pevného objetí mi zatím moc nevychází
evikk: něco podobného zažívám každý týden na poště. děs. včera jsem s radostí zjistila, že ta pomalá a nepříjemná paní už tam nedělá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
