Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak nastavit hranice bez hádek?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.11.21 14:51
Tak ono záleží, jak jsou prarodiče rozumní a nakolik je s nimi řeč.
Někdy to po dobrém nejde. Jako osobně, když už jim řeknu 10×, že takhle ne (v klidu a bez emocí) a oni to stejně po 11 udělají, tak bouchnu.
Jako jo, vím, že to není ok. Ale když to nejde po dobrém. Vztahy nám to nenarušilo. Jo chvíli jsme byli všichni naštvaní, ale sedlo si to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.21 14:52
Ono záleží na přístupu těch prarodičů. My se s jednou stranou dohodli naprosto v pohodě, vždy jen decentní prosbou. Na druhé straně jsme to bohužel nějak nezvládli. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.21 15:01
Předpokládám, že když si tuto otázku pokládáte s partnerem nyní, kdy rodinu teprve čekáte, že asi tušíte, že s rodiči domluva nebude. Bydlíte někde poblíž, v jednom domě / městě, anebo bydlí daleko? Mí rodiče bydlí přímo nad námi a zejména máma nám mluví do všeho, tam bohužel nepomohlo (a asi ani nepomůže) nic, jednou za čas po ní vyjedu, zhádáme se, přestane se mnou mluvit, chvíli máme klid, ale pak se to opakuje. Partnerovi rodiče bydlí na druhém konci města, nevídáme je tak často, takže když tchán pronáší nějaké průpovídky a hodnocení, líp se to pouští druhým uchem ven. Za mne je ideální cestou bydlet a žít si po svém, tak, jak to bude fungovat a vyhovovat vám, včetně režimových věcí, uspávacích rituálů, stravování dítěte. Snažit se být co nejvíce soběstační, neboť pokud se Vaši rodiče budou na výchově podílet (například formou pravidelného hlídání), už mají nárok Vám do toho mluvit. Pokud na rodinných setkáních budete něco zmiňovat a někdo na to bude reagovat negativně, nechat ho říct jeho názor, vyslovit, že Vám to vyhovuje takto, že oni svoje děti vychovali a Vy nyní vychováváte svoje, klidně a bez hádek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.11.21 15:14
Myslíme si, že to s nimi snad právě půjde po dobrém, ale kdyby ne, tak jak s nimi mluvit, aby to neskončilo hádkou.
Teď bydlíme u mých rodičů, ale snad do měsíce bychom se měli přestěhovat do svého. Ale budeme od mých i jeho rodičů tak 5 minut autem.
- Citovat
- Upravit
10.11.21 16:06
@Anonymní píše:
@PenelopaWMyslíme si, že to s nimi snad právě půjde po dobrém, ale kdyby ne, tak jak s nimi mluvit, aby to neskončilo hádkou.
Teď bydlíme u mých rodičů, ale snad do měsíce bychom se měli přestěhovat do svého. Ale budeme od mých i jeho rodičů tak 5 minut autem.
Hrozně záleží na tom, jací jsou. Pokud mají hodnoty nastavené alespoň trochu jako Vy, tak by to mělo jít, ale pokud jsou vyhranění, mají tendenci Vám už teď do věcí mluvit, hodnotit co a jak děláte apod., tak bych se asi bála. Vlastní bydlení je určitě velké plus. Pokud si domluvíte nějaká pravidla návštěv, tak se snad nestane to, co nám, kdy k nám moje máma naprosto běžně přišla bez ohlášení, sama si odemkla, procházela bytem, kolikrát mi odvedla dítě k sobě, když jsem na druhém konci bytu uklízela a ani nevěděla, že k nám přišla. Podobně to zase dělal tchán mému muži, když jsme bydleli ve starém bytě. Nefungoval nám zvonek, tchán měl klíče, a když něco potřeboval přivézt a jel zrovna okolo, prostě si odemkl a šel dovnitř, aniž by řešil, jestli jsme nebo nejsme doma, jestli to není nevhodné 
. Teď už mi to přijde legrační, ale tehdy jsem se nesmála. U mámy bohužel na tohle zabralo až několik dost vyostřených konfliktů, ale stejně se stavuje několikrát denně, denně několikrát volá kvůli všemu, co ji zrovna napadne či co zrovna potřebuje. Ona je bohužel povaha, že s ní je člověk buď zadobře nebo ve válce, není nic mezi tím. Ale třeba tchyně je naprosto rozumná osoba, tam, když byly nějaké třecí plochy, jsme si to řekly a od té doby naprosto v pohodě. A naopak nás kolikrát podrží, i když má třeba odlišný názor, anebo si ten svůj nechává pro sebe a zbytečně nevyvolává spory. Držím palce, aby Vám to fungovalo, vztah k vlastním rodičům se po narození potomka dost mění, přeji Vám, ať Vás neberou dál jako svoje děti, ale jako rodiče, co si to mohou dělat po svém .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PetraKoň.
10.11.21 16:47
Nám pomohl humor. Tím že jsme tu situaci obrátili v žert, tak to rodiče lépe přijali. Nebo stačilo v klidu vysvětlit naše stanovisko, proč a proč něco děláme. Vždy v klidu a ideálně o samotě bez dítěte, abychom jim neubírali autoritu. A vždy prarodiče ujišťujeme, ať se nebojí, že se o dceru budeme starat, jako by byla naše vlastní. Některé zásluhy jsme jim přiznali, chceme, aby se také cítili důležití. Máme je rádi.
- Citovat
- Upravit
10.11.21 16:50
Pokud nepochopí vaše argumenty, tak jedině přitakávat a myslet si něco o…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.21 17:49
U nás je problém, že přítelova rodina je zvyklá mluvit sprostě. Jelikož dcera začíná opakovat, nelíbí se mi to..ale ikdyž jsem to říkala stokrát, nemá to cenu. Já byla vychovaná jako „slušná holčička“ a přítel kolikrát mluví úplně zbytečně sprostě.. Jelikož bydlíme u jeho babičky akorát ve vrchní části domku, nějaké ty spory jsou, ale většinou z mé strany o nic nejde, jen přítel se s ní často hádá. Já to beru tak, že prababi nám pomáhá s malou, vaří apod a na nějaké ty nálady má ve svém věku nárok. A kdyžtak jí narovinu řeknu, když se mi něco nelíbí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.21 00:20
@Anonymní píše:
@PenelopaWMyslíme si, že to s nimi snad právě půjde po dobrém, ale kdyby ne, tak jak s nimi mluvit, aby to neskončilo hádkou.
Teď bydlíme u mých rodičů, ale snad do měsíce bychom se měli přestěhovat do svého. Ale budeme od mých i jeho rodičů tak 5 minut autem.
To bude dobré. Proběhne možná pár debat, ale vždycky zkuste v klidu říct, že vy třeba tu záležitost vidíte jinak a hotovo. Důležité je, že nebydlíte s nimi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, jak jste si nastavili hranice s budoucími prarodiči (vašimi i partnerovými rodiči), kteří vám chtěli kecat do výchovy nebo dělali něco, co jste vy nechtěli a přitom se u toho nezhádali? Jak jim to říct nějak neutrálně aby se neurazili a zároveň to pochopili?
Čekáme rodinu a s partnerem máme určité věci, kterých se bojíme, že se budou dít, ale zároveň chceme udržet dobré vztahy.
Děkuji za rady.
Prosím anonym nebo smazat, nechci aby mě tady někdo z rodiny poznal.