Jak se rozejít poprvé?

Anonymní
9.4.20 15:04

Jak se rozejít poprvé?

Zdravým, řeším nelehkou situaci. S přítelem jsem spolu 3 roky, před dvěmi jsme se i zasnoubili… Co čert nechtěl, minulý rok se mi přiznal, že mě „podvedl“ ale podvedení tomu neříká.. Jde o to, že mi lhal kam jezdí, prý za kamarády a přitom za ní. Líbali se spolu a i u ni spal, ale víc prý nebylo. Kupoval ji kytky, a mě přitom dal za 3 roky jednu (ale to mě tak nesralo, jako to, že mi lhal).Nějak jsme to překonali ale od té doby to šlo od 10-5. Hádali jsme se, já mu nevěřila, furt jsem měla v hlavě, že si s ní píše. Odcizili jsme se, nechtěl mě obejmout, dát mi pusu, neptal se jak se mám a už mu dělalo problém, mi odepsat na smsku (prý ti lidi ve vztahu nedělají, aby si vypisovali každou minutu a přitom šlo o 5-10smsek denně)… Kolikrát mi nadával, že jsem p..a, kuva, že mám držet hubu nebo mě vyhodí před barák a ať si dělám co chci, že by mi nejraději natáhl… Pokaždé jsem se sebrala a jela pryč ale hned že to tak nemyslel atd… A já kráva se vrátila… Teď mi jde o to, že takto nechci žít, jako ve vězení (je mi 21 a příteli 22, začali jsme spolu bydlet po 5 měsících vztahu ale znali jsme se déle). Nechci mít strach cokoliv říct abych hned neřešila sraky a hledala problémy… Mám ho ráda, to ano, něco jsme prožili (ale podotýkám, že za celý vztah, jsme nebyly v kině, v restauraci, na výletě) ale vím jistě, že ho už nemiluji… Po tom co mi říká, jak by mi natáhl… Ví, že jsem vyrůstala v domácím násilí, kdy mamce trvalo 21let než odešla, a já nechci dopadnout stejně. Nechci být prostě puťka, co zaleze pod stůl a aby si o mě každý opucoval boty… V hlavě to mám srovnané, ale nevím jak mu to říct, dokážu se do slov tak zamotat, že to nemá ani hlavu a patu ale říct jen „čau, odcházím, měj se“ mi přijde blbé…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
64546
9.4.20 15:11

Tak mu nech dopis.. Šmajra, proč už nejsi dávno pryč? Co mu chceš říct? Co třeba pravdu? Chováš se jak vůl, nestojíš mi za to.. Supem pryč, fakt jo.. Je ti 21, život máš před sebou a ztrácíš čas s takovým nymandem..

Příspěvek upraven 09.04.20 v 15:12

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6481
9.4.20 15:12

Je to hulvát :poblion: On ti vyhrožuje, že by ti nejradši natáhl a ty se s ním hcceš přesto rozejít z očí do očí? Nemáš strach, že mu fakt rupne v bedně a jednu ti ubalí? Přiznám se, že s takovým hňupem bych se bez výčitek rozešla přes sms nebo bych to prostě nechala vyšumět, dělala bych mrtvýho brouka.

Radši upravím: po tom, co bych si sbalila svých pár švestek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
9.4.20 15:15

Zakladatelka.
Ano jsem pitomá, měla jsem jít hned ale v hlavě jsem furt měla co když to bude lepší? Furt jsme v něm viděla toho kluka, do kterého jsem se zamilovala a furt v něm hledala to. dobré ale teď už vím že to nejde, že to budoucnost nemá

  • Citovat
  • Nahlásit
64546
9.4.20 15:23
@Anonymní píše:
Zakladatelka.
Ano jsem pitomá, měla jsem jít hned ale v hlavě jsem furt měla co když to bude lepší? Furt jsme v něm viděla toho kluka, do kterého jsem se zamilovala a furt v něm hledala to. dobré ale teď už vím že to nejde, že to budoucnost nemá

Tak zahod romantickou představu a jdi o dům dál. Tenhle typek fakt nestojí ani za pozdrav.. Příště se sebou nenech orat :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34453
9.4.20 15:25
@Anonymní píše:
Zdravým, řeším nelehkou situaci. S přítelem jsem spolu 3 roky, před dvěmi jsme se i zasnoubili… Co čert nechtěl, minulý rok se mi přiznal, že mě „podvedl“ ale podvedení tomu neříká.. Jde o to, že mi lhal kam jezdí, prý za kamarády a přitom za ní. Líbali se spolu a i u ni spal, ale víc prý nebylo. Kupoval ji kytky, a mě přitom dal za 3 roky jednu (ale to mě tak nesralo, jako to, že mi lhal).Nějak jsme to překonali ale od té doby to šlo od 10-5. Hádali jsme se, já mu nevěřila, furt jsem měla v hlavě, že si s ní píše. Odcizili jsme se, nechtěl mě obejmout, dát mi pusu, neptal se jak se mám a už mu dělalo problém, mi odepsat na smsku (prý ti lidi ve vztahu nedělají, aby si vypisovali každou minutu a přitom šlo o 5-10smsek denně)… Kolikrát mi nadával, že jsem p..a, kuva, že mám držet hubu nebo mě vyhodí před barák a ať si dělám co chci, že by mi nejraději natáhl… Pokaždé jsem se sebrala a jela pryč ale hned že to tak nemyslel atd… A já kráva se vrátila… Teď mi jde o to, že takto nechci žít, jako ve vězení (je mi 21 a příteli 22, začali jsme spolu bydlet po 5 měsících vztahu ale znali jsme se déle). Nechci mít strach cokoliv říct abych hned neřešila sraky a hledala problémy… Mám ho ráda, to ano, něco jsme prožili (ale podotýkám, že za celý vztah, jsme nebyly v kině, v restauraci, na výletě) ale vím jistě, že ho už nemiluji… Po tom co mi říká, jak by mi natáhl… Ví, že jsem vyrůstala v domácím násilí, kdy mamce trvalo 21let než odešla, a já nechci dopadnout stejně. Nechci být prostě puťka, co zaleze pod stůl a aby si o mě každý opucoval boty… V hlavě to mám srovnané, ale nevím jak mu to říct, dokážu se do slov tak zamotat, že to nemá ani hlavu a patu ale říct jen „čau, odcházím, měj se“ mi přijde blbé…

Stačí to. Nebo napsat na papír odcházím. Nedopadni jako máma!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
9.4.20 15:35

Měla jsem podobného a rozešla jsem se s ním po sms. A i tak to bylo peklo. Nech mu vzkaz, sbal si své věci a honem pryč. Tohle lepší určitě nebude. Bude to jen horší. Já utíkala až když mi čas od času ve vzteku jednu vrazil :nevim: Taky se omlouval, ale takový člověk to fakt vážně nemyslí… Vykašli se na nějaké férové „z očí do očí“ a uteč. Vždyť si to nezaslouží…a ty taky ne! Měj se trochu ráda. :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
911
9.4.20 15:41

Řekla bych : „čau, odcházím, měj se, ty hromado sraček“ a blbé mi to nepřišlo. :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
62
9.4.20 16:32

V životě někdy potkáváme ten samý typ lidí stále dokola tak dlouho, dokud se ze setkání s nimi neponaučíme…

Také jsem vyrůstala s despotickým otcem - a hádejte, jakého partnera jsem si pak našla? Sice na mě nikdy nevztáhl ruku, ale psychicky mě dokázal deptat a ponižovat ažaž. A já si to „nechala líbit“, protože jsem už od mala byla zvyklá ustupovat, jen aby „byl klid“…

Až po letech jsem pochopila, že tohleto nemám zapotřebí a prostě se jednoho dne sbalila a odešla. Prostě jsem z potřeby mít takovýto destruktivní vztah „vyrostla“, tzn. poučila se a pochopila, že takového partnera pro svůj život NEPOTŘEBUJI. No, a příště jsem takového ani jemu podobného člověka už nepotkala.

Zakladatelko, přeju Vám hodně sil, abyste dokázala zavčas ODEJÍT :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat