Jak si správně přát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@MartinaCV píše:
Takhle jsem si vizualizovala porod ještě v době, kdy jsem ani neměla partnera. Viděla jsem, jak mi ukazují moje dítě zleva, viděla jsem zhruba uspořádání lidí a věcí na sále a bylo to tak
Porod druhé dcerky se mi taky krásně splnil. Akorát jsem věděla, že ho prožiju v krnovské porodnici, jinde ne, takže přestože to máme 250 km daleko, zařídila jsem to a rodila tam a byl to na porodnici nádherný porod. Píšu o něm i na Aperiu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MartinaCV píše:
Chci být zdravá vesmír chápe jako nedostatek zdraví. Správně je = jsem zdravá a uvěřit tomu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MartinaCV píše:
jde o bezmeznou víru, jasnou vizualizaci (je nutné se naučit vyvolat si ten obraz i s detaily, že už to tak je) a nulové pochyby.. k tomu mít přesně ten pocit, jaký člověk bude mít, až se to splní.. tím to začne žít
Ale chce to trénink, začít na malých přáních, třeba to parkování..málokdo začne úspěšně tím, že si přeje nový dům a aniž by ho ještě měl, prodá už ten starý..i když třeba vyjjímky existují..
Mě ta vědomá velká přání a to myslím spíš finanční, zatím moc nejdou (třeba ta výhra 2.000.000,– v loterii, bodlo by to na opravu statku) - protože pořád tam jsou nějaké pochyby, mozek musí ještě trénovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je vcelku úplně šumák jak si co přejete, klíčové je abyste dokázala to co máte v hlavě promyslet do reálných kroků a začít realizovat a případně posoudit, že jaksi to ta představa je zcela mimo realitu a vzdát se jí, bez toho abyste si to zakonzervovala jako křivdu od osudu, že holt už nidky nebudte třeba miss world, kterou si vezeme arabský šejk.
To že si v hlavě něco usilovně vizualizujete je dobrý první krok, pomůže vám to vytvořit drajv, abyste třeba překonala obavy - podobně jako uplatit někoho, kdo vám řekne - mé karty/kyvadlo/hvězdy říkají, že je to dobrý plán, jděte do toho.
Ale pokud to zůstane jen v té hlavě tak se to samo nestane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
Je vcelku úplně šumák jak si co přejete, klíčové je abyste dokázala to co máte v hlavě promyslet do reálných kroků a začít realizovat a případně posoudit, že jaksi to ta představa je zcela mimo realitu a vzdát se jí, bez toho abyste si to zakonzervovala jako křivdu od osudu, že holt už nidky nebudte třeba miss world, kterou si vezeme arabský šejk.To že si v hlavě něco usilovně vizualizujete je dobrý první krok, pomůže vám to vytvořit drajv, abyste třeba překonala obavy - podobně jako uplatit někoho, kdo vám řekne - mé karty/kyvadlo/hvězdy říkají, že je to dobrý plán, jděte do toho.
Ale pokud to zůstane jen v té hlavě tak se to samo nestane.
Souhlasim, jsem taky pragmaticky zalozena. Vytycit si cil, zmapovat situaci, pak pripravna faze, pak realizace snu. At uz se jedna o vyssi funkci v praci, koupi domu, stehovani do zahranici atd.
Ale stejne citim a nejak vnitrne „vim“, ze ve zminenem procesu hraji nekdy roli i veci, ktere logicky vysvetlit nejdou. Mam s nimi za ta leta uz zkusenost. A vypovedi pritomnych svedci o tom, ze nejsem sama, ze je to cele komplexnejsi nez si dovedeme racionalne zduvodnit. A kazdy to vnima trochu jinak, je to individualni. A to me na zivote bavi. A proto me zaujalo toto tema.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
Je vcelku úplně šumák jak si co přejete, klíčové je abyste dokázala to co máte v hlavě promyslet do reálných kroků a začít realizovat a případně posoudit, že jaksi to ta představa je zcela mimo realitu a vzdát se jí, bez toho abyste si to zakonzervovala jako křivdu od osudu, že holt už nidky nebudte třeba miss world, kterou si vezeme arabský šejk.To že si v hlavě něco usilovně vizualizujete je dobrý první krok, pomůže vám to vytvořit drajv, abyste třeba překonala obavy - podobně jako uplatit někoho, kdo vám řekne - mé karty/kyvadlo/hvězdy říkají, že je to dobrý plán, jděte do toho.
Ale pokud to zůstane jen v té hlavě tak se to samo nestane.
Tohle je ovšem čistě racionální přístup, ale tady se probírá to, co sice není uznané, ovšem je celosvětově popsané. To, co píšeš, je způsob jak dosahovat cílů, ale není v tom to umění, o kterém je tato diskuze, tedy o částicích, které vysílá mozek nebo jiné objekty. Ví se (daly by se na netu dohledat odborné zdroje), že věda probádala mozek z hlediska jeho funkce cca v 10% a zbylých 90% neumí rozklíčovat. Ví se také, že řečové centrum se vyvinulo zánikem centra pro telepatii. To, že mozek tuto část nevyužívá je pouze tím, že ji nahrazuje řečí. Kdo trénuje, ten vyhrává. Pokud někdo oslepne, zlepší se mu sluch a tak je to i s mozkem, vyvíjí se ta část, která se pobízí k aktivitě. Výše jsem uvedla, že to, co třeba umím já, není uznané, ale není to přesné, dokonce v ČR to uznala Hospodářská komora - uznala, že nejsou šarlatáni ti, co umí pracovat s mentiony (ony částice), a to na základě spolupráce s lékaři, kteří byli v komisi, když členové České psychoenergetické společnosti předváděli, jak léčit svou energií. Nechci jít ale zde do hloubky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MartinaCV píše:
Tohle je ovšem čistě racionální přístup, ale tady se probírá to, co sice není uznané, ovšem je celosvětově popsané. To, co píšeš, je způsob jak dosahovat cílů, ale není v tom to umění, o kterém je tato diskuze, tedy o částicích, které vysílá mozek nebo jiné objekty. Ví se (daly by se na netu dohledat odborné zdroje), že věda probádala mozek z hlediska jeho funkce cca v 10% a zbylých 90% neumí rozklíčovat. Ví se také, že řečové centrum se vyvinulo zánikem centra pro telepatii. To, že mozek tuto část nevyužívá je pouze tím, že ji nahrazuje řečí. Kdo trénuje, ten vyhrává. Pokud někdo oslepne, zlepší se mu sluch a tak je to i s mozkem, vyvíjí se ta část, která se pobízí k aktivitě. Výše jsem uvedla, že to, co třeba umím já, není uznané, ale není to přesné, dokonce v ČR to uznala Hospodářská komora - uznala, že nejsou šarlatáni ti, co umí pracovat s mentiony (ony částice), a to na základě spolupráce s lékaři, kteří byli v komisi, když členové České psychoenergetické společnosti předváděli, jak léčit svou energií. Nechci jít ale zde do hloubky.
Sdilim Tvuj nazor, ze umime, hlavne nekteri z nas, vic, nez jsou materialiste a pragmatiste schopni pripustit. Zivot by pro me byl plochy a nezajimavy, kdyby tomu tak nebylo. Ja se ridim z 95% rozumem a jsem hodne racionalne zalozena, ale tech 5% me moc bavi, to je koreni zivota. Rada ty jevy pozoruju, at uz u sebe nebo u druhych, neco mi pripada nepravdepodobne, v necem se nekdy poznam.
A zaujalo me, jak tu ma kazdy zkusenost s necim jinym, co umi nebo se uci vnimat a interpretovat. Tesim se na dalsi zkusenosti a inspirativni pribehy a vasi zivotni filosofii.
Taky se mi libi, ze se tu sesla uplne jina „spolecnost“, nez ve vetsine diskusi. To at si kazdy interpretuje po svem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Moc se mi líbí tohle téma 
Já se někdy ráda dívám na videa s panem Jaroslavem Duškem a jednou večer jsem se postavila k oknu a řekla vesmíru v duchu: tak moc bych si přála jít jednou na něho někde třeba na představení 4 dohody. A dobrý dál jsem to neřešila. No a přísahám asi tak dva, tři dny potom jsem šla do zooshopu pro piliny zvířátkům a s panem majitelem toho zooshopu jsem se zakecala a téma se nějak stočilo k panu Duškovi…a pán majitel říká: no to je můj zaměstnanec, spolu s dcerou, že vlastní v Praze nějaké divadlo, kde někdy pan Dušek účinkuje a že jestli budu chtít, tak mi vstupenku na něho prodá a dá mi i vědět, když bude někde poblíž hrát nebo tak…no já kukala jak puk 
Sice mi hlavou se honilo i to, že proč pán je v zooshopu, když vlastní divadlo někde v Praze, ale dál jsem po tom nepátrala, má to prostě jak to má…
Jen si pamatuji, že mě to fakt dostalo, když se mi tohle přání splnilo
Náhoda? Osud? Každý z nás to může nazvat jakkoliv chce. Já prostě vím, že je za tím více…vím to, vyšší síla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
…nebo jsem vyslala vesmíru také přání, že bych chtěla poznat více lidí podobných mého založení, no a bum, jednoho dne, jsem skrze svou dcerku, která se seznámila s dcerkou nějaké paní na procházce a my dvě jsme se spolu zakecali a najednou říká: a to víte, že za pár dní má být festival života a radosti, kde bude firewalking, glasswalking, meditační hudba, africké tancování, bubínky atd. a spousta takhle založených lidí, včetně jí
Tak jsme se dali čísla, sešli se na festivalu a realizovali naše společné dlouhodobé přání projít se po žhavých uhlících…
Prostě já mám jasno, opravdu to funguje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vnímám, že myšlenka tvoří ´realitu´. Otázkou zůstává, zda potřeba měnit realitu není zbytečnou odbočkou od znovuobjevení Jednoty. mc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Petulka1234 píše:
Moc se mi líbí tohle téma
Já se někdy ráda dívám na videa s panem Jaroslavem Duškem a jednou večer jsem se postavila k oknu a řekla vesmíru v duchu: tak moc bych si přála jít jednou na něho někde třeba na představení 4 dohody. A dobrý dál jsem to neřešila. No a přísahám asi tak dva, tři dny potom jsem šla do zooshopu pro piliny zvířátkům a s panem majitelem toho zooshopu jsem se zakecala a téma se nějak stočilo k panu Duškovi…a pán majitel říká: no to je můj zaměstnanec, spolu s dcerou, že vlastní v Praze nějaké divadlo, kde někdy pan Dušek účinkuje a že jestli budu chtít, tak mi vstupenku na něho prodá a dá mi i vědět, když bude někde poblíž hrát nebo tak…no já kukala jak puk
Jen si pamatuji, že mě to fakt dostalo, když se mi tohle přání splnilo
Náhoda? Osud? Každý z nás to může nazvat jakkoliv chce. Já prostě vím, že je za tím více…vím to, vyšší síla
Je jedno, jak to kdo vysvetli, proste to je kazdopadne magicky, kouzelny zazitek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MartinaCV píše:
@glitterball Takhle jsem to měla s autem taky, ale jestli můžu radit, musíš si na něj sahat a sedat dovnitř. Zkušební jízdy v autosalonech apod. Takhle jsem si pořídila třeba velký byt. Byla jsem svobodná, bezdětná, právě rozešlá a neměla jsem nic. Nechtěla jsem se vrátit k rodičům. Chodila jsem na inzeráty na prohlídky bytů, přitom jsem neměla na byt finance. Krátce na to proběhla privatizace bytového fondu a takovým jedním omylem doručovatelky magistrátu jsem se dostala k 3+1. A nabídli mi ho asi čtvrt roku na to odkoupit v řádu za pár desítek tisíc, prostě zadarmo. K tomu, co píšeš v úvodu. Nevymýšlej jak na to, to není tvůj úkol. Tvůj úkol je to vidět jako vyřízené a nechat to tam nahoře, ať si to najde k tobě cestu. Ty nemůžeš vědět, kudy všechny cesty vedou a která je správná.
A máš nějaký typ, jak zamezit tomu, aby cesta k přání nevedla přes nemoce nehody atd. dotyčného nebo jeho okolí? Přiznám se, že od darování toho statku, kdy by jsme ho asi nebýt starání se o pana domácího, který dostal mrtvici, nedostali, mám fakt z tohohle osypky. Stačí to moje přání, že jsme všichni zdraví, šťastní a spolu, které přidávám vždy k nějakému jiného konkrétnímu přání?
Moje máma, silně věřící, mi říkala, abych toho nechala, že to je čarování. Jenže já to tak nevidím - protože my si přejeme všichni, denodenně a hlavně v 99% nevědomě a plní se nám to, ateistům i křesťanům. Mamka mi to nakonec odkývala, říkala, jak vždycky čeká na tramvaj a když si řekne, že už pojede, tak ona se v dálce hned vyloupne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jinak velmi zajímavá věc, poučná, ale též velmi nepříjemná - když nastane kolize přání.
U nás se to stalo nedávno při výběru školy pro starší dceru. Já s naprostou jistotou věděla, že se dostaneme na mnou a dcerou vysněnou soukromou základku, to, že berou 13 dětí ze 35 mě nezajímalo, protože jsem si prostě byla jistá. Muži se sice škola moc nezdála, ale nic moc neříkal, pak jednou zamrmlal něco jako no jo, tak si to udělejte, jak chcete a tak jsme si to udělaly, jak jsme chtěly a to, že nás vybraly, bylo obrovské štěstí, ale přitom to bylo jasné jak facka díky přání už předem.
Jenže - posléze přišla studená sprcha. Muž začal hrozně vyšilovat, nadávat, že v téhle škole ho na schůzce ani při jiné příležitosti nikdy neuvidí apod..kdyby takhle šílel před zápisy, vzdaly bychom to asi předem.
No co se dalo dělat - na srdci balvan a musely jsme uvolnit místo někomu jinému. Muž si totiž stejně silně přál naši klasickou základku v obci, jak z toho všeho vyplynulo.
Skončilo to tak, že jsme vybrali úplně jinou školu, třetí možnost, jinak bychom se snad kvůli tomu rozvedli, bylo to fakt těžké období letošní zápisy. Jsem moc ráda, že dcerka mi řekla, že to nevadí, že se jí ta nová (třetí) škola taky líbí..
Ale jen jak popsat ten pocit, když už se správné přání zhmotňuje a pak najednou ho někdo druhý přesekne vejpůl..je to pocit, jakoby se událo něco proti přírodě, něco hodně násilného, za hranou..ale říkám si, že to podobně musí cítit i můj muž..Já jsem stále v myšlenkách v té původní, mnou vysněné škole, přestože bych se měla soustředit víc na tu novou třetí. Muž to má myslím to samé, když jedeme kolem naší obecní, vždy má nějakou poznámku..
Co s tím? 
Jinak přestože máme asi každý myšlenky ještě v té „své“ škole, výběr té třetí nám asi zachránil manželství. Bylo to fakt „hustý“, semleli jsme pak všechno dohromady i co se školou vůbec nesouvisí, naštěstí jsme se hádali jen když dcery byly pryč třeba u babičky, u hádek naštěstí nebyly 
Myslím, že nás to mrzí teď oba..ale jsou v nás stále ty pozůstatky našich přání (ač se tomu snažím bránit, je to silnější než já a stále si jasně vizualizuju, jak se dcerka učí v té soukromé škole) a já zatím netuším, jak se těch nutkavých myšlenek zbavit, protože tím vůbec nepomáhám situaci, kdy má v září úspěšně nastoupit do školy jiné
Ledaže to nyní zachraňuje sama dcerka, která už si představuje, jak se pěkně v nové škole učí.
Příspěvek upraven 03.07.17 v 00:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@mgdln píše:
Vnímám, že myšlenka tvoří ´realitu´. Otázkou zůstává, zda potřeba měnit realitu není zbytečnou odbočkou od znovuobjevení Jednoty. mc
První není realita, první je myšlenka. Vše je jen energie, i hmota. Takže já to chápu tak, měnit realitu je pro člověka přirozené a normální.
Ale co by mě zajímalo, jestli mají úspěšná přání i zvířata nebo rostliny? Proč by ne že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
