Jak si správně přát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Dej si pozor na to, co si přeješ, nebo se ti to splní…Taky se mi to potvrdilo, dávám si velký pozor. Ani snad nejde o konkrétní přání, ale občas člověku prolétne hlavou myšlenka, řeklo by se úplně nevinná. Před několika lety jsem si třeba na začátku prázdnin povzdechla, že dva měsíce jsou málo a že bych byla ráda doma i déle. Přes prázdniny dcera vážně onemocněla a ze dvou měsíců bylo rázem šest měsíců, kdy jsem místo práce byla doma s ní. Často si na to vzpomenu, když mám tendenci kňourat, rychle si to vyženu z hlavy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
První není realita, první je myšlenka. Vše je jen energie, i hmota. Takže já to chápu tak, měnit realitu je pro člověka přirozené a normální.Ale co by mě zajímalo, jestli mají úspěšná přání i zvířata nebo rostliny? Proč by ne že?
Ano, Evulino, vždyť obě píšeme to samé… (myšlenka, pak realita..)
Jinak mě tedy ´dostal´ tvůj příběh se zápisem dcery do školy… docela ´nářez´…
Co jste nakonec zvolili za tu 3.školu?… jestli nechceš veřejně, písni mi do SZ, moc by mě zajímal váš vývoj výběru, protože pamatuji tvé dva roky úvah… nás to čeká za rok… zatím proběhly jen nepochopitelné srážky s nesmysly ohledně povinné školky… a hlavně tě moc zdravím 
MYslím, že všechno (živé i zdánlivě neživé) má přání, viz. :
https://www.youtube.com/watch?… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dej si pozor na to, co si přeješ, nebo se ti to splní - to se mi potvrdilo u jednoho kamaráda, který žije dlouhá léta rozvedený a sám a říkal, že když se dívá večer na zprávy, chtěl by to mít s kým komentovat, že by asi nebylo špatný s někým zase žít… No a za 14 dní se mu domů nastěhoval zpátky jeho syn se slovy, že se rozvádí a bude „dočasně“ bydlet u něj…
Ale mně se splnila pozitivní věc, která původně nebyla ani tak úplně přání - měla jsem vzdáleného známého (i místem bydliště i jeho „dosažitelností“ jako chlapa) a v jednu chvíli mě náhle osvítila vize, že s ním stojím u oltáře… hned jsem jí zaplašila, že je to nereálná ptákovina, ale utkvělo mi to a občas jsem na to pomyslela a přivedlo mě to k tomu začít se s ním víc bavit a pomalu (hodně pomalu) sbližovat, začla jsem na to víc myslet a už vědomě si to přát, až jsme z toho měli svatbu a máme dvě děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bylo období, kdy jsem hodně zatoužila bydlet s dětmi v přírodě. Pořád jsem četla články o jurtách, o lidech, kteří si sami postavili skromné útulné přebytky v přírodě… Finance ale nebyly. Tak jsem si o tom jenom tak snila. Pár měsíců na to přišla nabídka, že přátelé přátel našich příbuzných ( 
to je věta) nabízí chatu k užívání. V lese. Zadarmo. Za údržbu. Aby nechátrala. To bylo radosti. Strávili jsme tam s rodinou a přáteli tři sezóny. Letos na jaře si ji brali zpět. Na to navazuje další věc:
Vždycky jsem říkala, že netoužím po velkém baráku. Že bych chtěla mít byt (ten máme) a chatu - útočiště v přírodě. S mužem jsme si ji „vymalovali“: u lesa, žádná kolonie, kde si vidíte do talíře, minimálně s elektrikou, ideálně s vodou. Do poloviny července se přesně do takové stěhujeme. Ještě je tam potůček a kousek koupaliště. Ideální místo na rodinné prázdniny. Kdyby chtěl někdo přijet a kamarádit se s námi, dám lokalitu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kyslík píše:
Dej si pozor na to, co si přeješ, nebo se ti to splní - to se mi potvrdilo u jednoho kamaráda, který žije dlouhá léta rozvedený a sám a říkal, že když se dívá večer na zprávy, chtěl by to mít s kým komentovat, že by asi nebylo špatný s někým zase žít… No a za 14 dní se mu domů nastěhoval zpátky jeho syn se slovy, že se rozvádí a bude „dočasně“ bydlet u něj…
Ale mně se splnila pozitivní věc, která původně nebyla ani tak úplně přání - měla jsem vzdáleného známého (i místem bydliště i jeho „dosažitelností“ jako chlapa) a v jednu chvíli mě náhle osvítila vize, že s ním stojím u oltáře… hned jsem jí zaplašila, že je to nereálná ptákovina, ale utkvělo mi to a občas jsem na to pomyslela a přivedlo mě to k tomu začít se s ním víc bavit a pomalu (hodně pomalu) sbližovat, začla jsem na to víc myslet a už vědomě si to přát, až jsme z toho měli svatbu a máme dvě děti
@MeloryNox píše:
Bylo období, kdy jsem hodně zatoužila bydlet s dětmi v přírodě. Pořád jsem četla články o jurtách, o lidech, kteří si sami postavili skromné útulné přebytky v přírodě… Finance ale nebyly. Tak jsem si o tom jenom tak snila. Pár měsíců na to přišla nabídka, že přátelé přátel našich příbuzných (
Tleskám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@mgdln píše:
Ano, Evulino, vždyť obě píšeme to samé… (myšlenka, pak realita..)
Jinak mě tedy ´dostal´ tvůj příběh se zápisem dcery do školy… docela ´nářez´…
Co jste nakonec zvolili za tu 3.školu?… jestli nechceš veřejně, písni mi do SZ, moc by mě zajímal váš vývoj výběru, protože pamatuji tvé dva roky úvah… nás to čeká za rok… zatím proběhly jen nepochopitelné srážky s nesmysly ohledně povinné školky… a hlavně tě moc zdravímMYslím, že všechno (živé i zdánlivě neživé) má přání, viz. :
https://www.youtube.com/watch?…
Taky tě zdravím
Napíšu do SZ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je prijemne cist diskuse tohoto razu…
Našla jsem tu i pár inspiraci na knizky, ktere bych si ráda precetla…
Rada bych se poradila, pokud muzu.. vse funguje, tak jak má. O ctyrlistky doslova zakopavam, manžel me podezírá, že je nekde pěstuju nebo že mám poruchu autistického spektra … ALE jedine co nefunguje jsou kasy v obchodech. Jedno jakou kasu si vyberu, dlouha, kratka fronta - vzdy odejdu dlouho po tom co ostatní lide v těch dalších i delších frontách zaplatili. Bud nejde terminál pro platbu kartou nebo se chtějí na něco zeptat, zapomněli zvazit ovoce, reklamuji cenu, zapomněli peněženku, manželka dojíždí s dalším košíkem, vybírají body, rozbíjí sklenici a čekají na vymenu, chybi kód zboží atd atd
Ať dumam, jak dumam nevím nevím 
Budu ráda za postřehy co s tim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Daphnei píše:
Je prijemne cist diskuse tohoto razu…
Našla jsem tu i pár inspiraci na knizky, ktere bych si ráda precetla…
Rada bych se poradila, pokud muzu.. vse funguje, tak jak má. O ctyrlistky doslova zakopavam, manžel me podezírá, že je nekde pěstuju nebo že mám poruchu autistického spektra
Ať dumam, jak dumam nevím nevím
Budu ráda za postřehy co s tim…
Máš to v sobě už zacyklený. Už to podvědomě očekáváš a tím to přitahuješ. Je zapotřebí vzpomenout si přesně na myšlenku, jak zněla, jak vypadala, když jsi si všimla, že se to začalo dít. Potom je potřeba uvěřit, že tato myšlenka není pravda. Pak se to změní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
A máš nějaký typ, jak zamezit tomu, aby cesta k přání nevedla přes nemoce nehody atd. dotyčného nebo jeho okolí? Přiznám se, že od darování toho statku, kdy by jsme ho asi nebýt starání se o pana domácího, který dostal mrtvici, nedostali, mám fakt z tohohle osypky. Stačí to moje přání, že jsme všichni zdraví, šťastní a spolu, které přidávám vždy k nějakému jiného konkrétnímu přání?Moje máma, silně věřící, mi říkala, abych toho nechala, že to je čarování. Jenže já to tak nevidím - protože my si přejeme všichni, denodenně a hlavně v 99% nevědomě a plní se nám to, ateistům i křesťanům. Mamka mi to nakonec odkývala, říkala, jak vždycky čeká na tramvaj a když si řekne, že už pojede, tak ona se v dálce hned vyloupne..
To, co děláš, má už znaky obsedantně kompulzívního chování (zabezpečovací, potvrzovací). Jestli se tomu dá zabránit, nevím. Snažím se si přání formulovat tak, abych zamezila „jinému výkladu“. Myslím si, že ta energie si ale prostě někdy tu cestu najde i přes karamboly, protože třeba jiná kolem nevede a ten karambol má něco ukázat. Možná se tomu říká, že vše zlé je pro něco dobré a už to věděli naši předkové, kteří toto zjistili a traduje se dodnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MartinaCV píše: To, co děláš, má už znaky obsedantně kompulzívního chování (zabezpečovací, potvrzovací). Jestli se tomu dá zabránit, nevím. Snažím se si přání formulovat tak, abych zamezila „jinému výkladu“. Myslím si, že ta energie si ale prostě někdy tu cestu najde i přes karamboly, protože třeba jiná kolem nevede a ten karambol má něco ukázat. Možná se tomu říká, že vše zlé je pro něco dobré a už to věděli naši předkové, kteří toto zjistili a traduje se dodnes.
Jojo, vím to a štve mě to. Zpočátku, než se toto stalo, to bylo fakt super, přání s lehkostí, s úsměvem..teď už červíček hlodá a nebaví mě složitě hledat formulaci tak, abych nikomu nevědomky neublížila - je už v tom víc těžkopádnosti a méně radosti než dřív a taky to tímto způsobem tolik nefunguje.
Chtěla bych se vrátit k tomu úžasnému „přej si a nech osudu, jakou cestou se ti přání splní“ - jenže aby se kvůli tomu někomu něco stalo? To fakt nechci!
Nevím, co má ukázat zrovna ten karambol, že měl náš veselý a optimistický pan domácí mrtvici, teď už začíná mít i demenci v poslední době a rok už je plně na plenách.. 
To vědomí, že se to stalo možná jen kvůli mému přání, je pro mě hodně těžké..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Jojo, vím to a štve mě to. Zpočátku, než se toto stalo, to bylo fakt super, přání s lehkostí, s úsměvem..teď už červíček hlodá a nebaví mě složitě hledat formulaci tak, abych nikomu nevědomky neublížila - je už v tom víc těžkopádnosti a méně radosti než dřív a taky to tímto způsobem tolik nefunguje.
Chtěla bych se vrátit k tomu úžasnému „přej si a nech osudu, jakou cestou se ti přání splní“ - jenže aby se kvůli tomu někomu něco stalo? To fakt nechci!
Nevím, co má ukázat zrovna ten karambol, že měl náš veselý a optimistický pan domácí mrtvici, teď už začíná mít i demenci v poslední době a rok už je plně na plenách..
Zkus to brát tak, že tu mrtvici by dostal tak jako tak, protože to byl zase jeho úděl, ale neměl by se o něj kdo starat, třeba by ležel v nemocnici s proleženinami a hodně by trpěl a byl by sám Takže tvé přání mu tu nemoc nepřivodilo, ale pomohlo mu najít někoho, kdo se o něj postará, bude mu nablízku.
Takže se neboj něco si přát, nebude to na úkor něčího zdraví nebo přivoláním něčeho zlého, to by se stalo i tak, jen se ti takovýmto osudem, shodou náhod nebo jak bych to nazvala zrovna splní to tvé přání. A neříkej, že se vždy splnilo a bylo u toho něco zlého, tohle s tou mrtvicí byla spíš výjimka a jak jsem psala, nebyla následkem tvého přání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Jojo, vím to a štve mě to. Zpočátku, než se toto stalo, to bylo fakt super, přání s lehkostí, s úsměvem..teď už červíček hlodá a nebaví mě složitě hledat formulaci tak, abych nikomu nevědomky neublížila - je už v tom víc těžkopádnosti a méně radosti než dřív a taky to tímto způsobem tolik nefunguje.
Chtěla bych se vrátit k tomu úžasnému „přej si a nech osudu, jakou cestou se ti přání splní“ - jenže aby se kvůli tomu někomu něco stalo? To fakt nechci!
Nevím, co má ukázat zrovna ten karambol, že měl náš veselý a optimistický pan domácí mrtvici, teď už začíná mít i demenci v poslední době a rok už je plně na plenách..
Ty jsi nikomu mrtvici nepřála. Vaše úděly se protnuly, abyste si vzájemně něco dali. To je celé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina přesně, jak píšou @MartinaCV a @bejbyn, za to rozhodně nemůžeš. Je to osud, že jste se takhle setkali. Ne „zlé“ přání. Třeba si pan domácí přál mít někoho, kdo se o to bude starat s láskou. Přišli jste vy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ještě přidám další splněná přání.
Vždycky jsem chtěla mít dvě děti. Dceru, poté syna. Splnilo se. Jedno takové přání, nebo spíš letmá myšlenka: četla jsem v těhotenství článek o blonďatých miminech. Že je to rarita, ale stává se. Tak jsem si jen tak řekla, že by bylo hezký mít blonďatý mimino. Narodil se vlasatej bělouš. V porodnici z něho byli vedle
A pak jedna taková hmotná blbost. Už několik let jsem pokukovala na venkovní pingpongový stoly. Že bych chtěla na chatu. Ale 5 tisíc se mi dát nechtělo. Takže to zůstalo u přání. Letos na jaře mi muž povídá, že vyhrál aukci na fb pingpongový stůl. Vyvolávací cena byla 1000 Kč. Přihodil pětku. Nikdo jiný už nepřihodil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Krásně se to čte…
I já přidám svou trošku do mlýna.
Vždy jsem toužila mít tři děti-a poslední dítě dceru. A pokaždé jsem říkala, jestli to má tak jednou být, tak prosím ať se to stane do mých 35 let. Dvě děti už mám, a to třetí už u mě bylo několikrát, ale pokaždé po chvilce odešlo(zamklé, biochemické atd.)no a buch, doma se mi dějí takové různé věci, a zrovna minulý měsíc se to znamení opět ukázalo. A jak to tak vypadá-jsem v očekávání. Když jsem to zpětně počítala, tak jsem MUSELA otěhotnět na den přesně před mými 35-narozeninami a v ten den, kdy doma bylo to znamení…Takže jo, to co jsem léta říkala a vysílala tam nahoru-vyšlo do tečky přesně, tak teď jen zda vyjde i druhá část toho přání, a zda tentokrát miminko u mě už zůstane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
