Jak si správně přát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Evulina píše:
Neřekla bych. Pro správná přání totiž opravdu člověk něco udělá, ALE NEVÍ O TOM. To, co splnění přání předchází, nechává osudu. Když se tím budeš zaobírat a myslet furt na to, co pro to máš udělat, většinou se to nesplní..
to je pravda. ono si lze mysím docela i přát otěhotnět a nevědět o tom. prostě jakmile člověk na to zapomene a neřeší to, tak vůbec netuší, že když se na firemním večírku vyspí s kolegou nebo uplnou náhodou se jí ozve známý a pozve ji na rande a vznikne z toho hezký večer, že se jí vlastně plní přání o těhotenství. Bez toho, nebo asi díky tomu, že na to práv nemyslí. 
jenže JAK to udělat a nemyslet na to, když to tak moc chceme…? 
Evulinko, nemáš na to nějaké metody, techniky? Že něco třeba strašně chceš, ale neustále ti to všechno připomíná a pořád na to myslíš, nebo si občas třeba jednou za den vzpomeneš - to jsem zvědavá, jestli to vyjde. Tak už i taková malá myšlenka je pršvih, ale jak to pustit? No, věřit tomu 100%. Ale jak tomu začít věřit??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
to je pravda. ono si lze mysím docela i přát otěhotnět a nevědět o tom. prostě jakmile člověk na to zapomene a neřeší to, tak vůbec netuší, že když se na firemním večírku vyspí s kolegou nebo uplnou náhodou se jí ozve známý a pozve ji na rande a vznikne z toho hezký večer, že se jí vlastně plní přání o těhotenství. Bez toho, nebo asi díky tomu, že na to práv nemyslí.jenže JAK to udělat a nemyslet na to, když to tak moc chceme…?
Evulinko, nemáš na to nějaké metody, techniky? Že něco třeba strašně chceš, ale neustále ti to všechno připomíná a pořád na to myslíš, nebo si občas třeba jednou za den vzpomeneš - to jsem zvědavá, jestli to vyjde. Tak už i taková malá myšlenka je pršvih, ale jak to pustit? No, věřit tomu 100%. Ale jak tomu začít věřit???
No právěže taky nemůžu moc radit. Moje hlava a mozek si velmi často dělají, co chtějí 
Proto mi něco vyjde, ale pak zas nevyjde, protože se na to, ač nechci, moc upnu. 
Anebo ještě - dcera se dostala na školu, kde z 35 dětí berou jen 13. Já věděla dopředu, že my se dostaneme. A u tohohle přání jsem tedy na to myslela víckrát a často, to je fakt, ale tím stylem, že jsem se čím dál víc těšila. Po zápisech jsem netrpělivě čekala, až si na stránkách školy konečně budu moci přečíst naše jméno. Žádné pochyby, 0 pochyb, jen 100% těšení a radosti.
To, že nakonec bohužel dcera na tu školu nenastoupí, je už tedy zas jiná věc.. 
Když se něco očekává s napětím ZDA TO VYJDE NEBO NE, je to předem určené k neúspěchu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem si vzpomněla, že jsem si nedávno říkala, přála bych si najít peněženku (s penězi). Asi za 5 min jsem došla do Lidlu něco koupit, platím, pak vidím na odkládacím pultě peněženku. Bylo to na místě, kde všichni prochází, nikdo si jí nevšiml. V první chvíli mě napadlo - neber si jí, vrátí se ti to ve zlým. Pocit byl tak neodbytný, že jsem jí odnesla ke kase aniž bych se do ní podívala. Chlap mi doma řekl, že jsem blbá, že prodavačka první co udělala, sbalila peníze, že mohly být moje… nejdřív jsem si říkala, že jsem asi fakt blbá, ale stále převládá pocit, že jsem udělala dobře…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
a ty jsi právě ve fázi snažení?
nevím, tak je spoustu případů, že na to ženy přestaly myslet, zrovna ten měsíc si daly třeba alkohol, byla nějaká oslava, zaplatily si dovolenou, měly jít na operaci a tak…
a to je možná ten moment, kdy se jim to podařilo na to nemyslet i při sexu. nebo resp nemyslet na to furt, aspon jen při tom sexu
Takhle jo, ale… já nevím, sex je přirozená věc, takže to se těžko „nedělá“ ale třeba když chceš dostudovat a dostat se na lepší školu nebo se chceš posunout někam kariérně, těžko to přijde úplně samo, abys na to nemyslela a nehla pro prstem. A když nemáš stanovený cíl a nemyslíš na to, tak se toho trošku hůř dosahuje, když třeba ani nevíš co je k tomu potřeba… a logicky když se připravuješ na zkoušky např., tak nemůžeš nemyslet na zkoušky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Neřekla bych - Pierru Franckhovi to také vychází..Prostě pak vsadíš ta správná čísla
No právě, proto říkám, že to není o tom, že by to člověk běžně sám nějak ovlivnil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Neřekla bych. Pro správná přání totiž opravdu člověk něco udělá, ALE NEVÍ O TOM. To, co splnění přání předchází, nechává osudu. Když se tím budeš zaobírat a myslet furt na to, co pro to máš udělat, většinou se to nesplní..
No dobře, tak modelový příklad… chceš vlastní bydlení. Jen naprostým výjimkám se stane, že ač se o to vlastně neprosili, tak jim spadne obrovské dědictví do klína a i těm, kterým spadne, tak ho musí nějak přetransformovat do toho ideálu. Těžko se můžu jen tak poflakovat životem bez cíle, na nic nemyslet a očekávat, že když chci barák, tak ho jen tak dostanu hypotéku si bereš vcelku vědomě, stavíš taky dost vědomě, pozemek taky vybíráš vědomě… ano, občas je fajn polevit, myslet pro změnu na něco jiného, ale těžko lze očekávat, že ti jen tak někdo nacpe 10 mil. a řekne „tak, tady máš, dělej si s tím co chceš“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jde mi o to, že těžko si může člověk přát a nic pro to neudělat. A naopak ten cíl přeci musí být nějak zformovaný a nějaký teoretický základ k tomu člověk musí mít… když se chci hrozně moc dostat na nějakou školu, ale nenapadne mě si zkontrolovat datum podání přihlášek, tak ne každý má dostatečnou intuici na to, aby ho to trklo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já třeba to mám taky tak - můj mozek si dělá co chce a věří některým věcem na 100% a vůbec se nemusím premahat a snažit. Proste tomu věřím a nemam pochyb… A to, že se ta situace nebo přání splní je jen výsledek.
Bohužel někdy ať se snažím jak se snažím, tak prostě některým věcem nevěřím i když moc chci. Presvedcuju se, že to či ono tak bude, představuji si to, atd… Ale stejně v hloubi duše vím, že prostě tam jsou pochyby. Když třeba uvedu příklad u sebe také se střední školou : Chodila jsem na střední školu prvním rokem, bohužel to nebyla moje vysněná škola, tak jsem se rozhodla, že si dám přihlášku na školu, na kterou jsem si přála se dostat. Byly tam talentovky, přijímačky těžké a hlavně velký zájem a otevírala se jen jedna třída. Vsichni mi říkali, že nemám šanci, že se nedostanu, ať to ani nezkousim, protože navíc jsem už umístěna na jiné střední škole, moje vysvědčení taky nebylo nejlepší… Já jsem se nevzdala a šla jsem do toho, protože už od prvopočátku jsem VĚDĚLA, že se dostanu. Byla jsem přesvědčena, věřila a představovala jsem, že tam budu dojíždět vlakem ( škola v jiném městě to byla), úplně jsem sama sebe viděla, jak dostanu dopis, kde bude napsané přijata…A přijata jsem opravdu byla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@EvulinkaB18 no jasně, jenže pak přesně to „vím, věřím tomu, směřuju tam“ je přesný protiklad tomu „vůbec netuším, nemyslím na to, neřeším to“, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nimie píše:
Takhle jo, ale… já nevím, sex je přirozená věc, takže to se těžko „nedělá“
jo, to na zkoušky se připravuješ, ale když chceš projít, tak ti prostě svědomí a vědomí nedovolí se na to vykašlat. To prostě neuděláš, PROTOŽE TO CHCEŠ.. chápeš? Protože kdyby sis jen řekla : chci mít maturitu, tak ji chceš a je v tom síla přání.
To by sis musela přát: Chci udělat maturitu, aniž bych se musela učit. a jako, proč ne?
Tam jde o to, že ty musš být 100% přesvědčená o tom, že to tak bude. Což v případě, že si budeš přát dostat se na obor, o němž nic nevíš, a uspět u přijímaček, je bez šance a ty to víš. Nejde si vsugerovat tu víru. A o tom to celé je. Kdybychom tohle uměly, tak si můžeme neomezeně korigovat co si budeme přát…jenže ono to tak nefunguje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nimie ale já na to, že se dostanu na školu dennodenně nemyslela. Já jsem šla dělat zkoušky s tím, že jsem se samozřejmě připravila ( bez zkoušek bych samozřejmě přijata nebyla), ale šlo o ten výsledek. Budu přijata? nebudu? já byla v hloubi duše přesvědčena ze budu. Žádné pochyby. A nemusela jsem na to urputně myslet, prostě jsem to tušila, žila v tom, že se dostanu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@EvulinkaB18 píše:
Já třeba to mám taky tak - můj mozek si dělá co chce a věří některým věcem na 100% a vůbec se nemusím premahat a snažit. Proste tomu věřím a nemam pochyb… A to, že se ta situace nebo přání splní je jen výsledek.
Bohužel někdy ať se snažím jak se snažím, tak prostě některým věcem nevěřím i když moc chci. Presvedcuju se, že to či ono tak bude, představuji si to, atd… Ale stejně v hloubi duše vím, že prostě tam jsou pochyby. Když třeba uvedu příklad u sebe také se střední školou : Chodila jsem na střední školu prvním rokem, bohužel to nebyla moje vysněná škola, tak jsem se rozhodla, že si dám přihlášku na školu, na kterou jsem si přála se dostat. Byly tam talentovky, přijímačky těžké a hlavně velký zájem a otevírala se jen jedna třída. Vsichni mi říkali, že nemám šanci, že se nedostanu, ať to ani nezkousim, protože navíc jsem už umístěna na jiné střední škole, moje vysvědčení taky nebylo nejlepší… Já jsem se nevzdala a šla jsem do toho, protože už od prvopočátku jsem VĚDĚLA, že se dostanu. Byla jsem přesvědčena, věřila a představovala jsem, že tam budu dojíždět vlakem ( škola v jiném městě to byla), úplně jsem sama sebe viděla, jak dostanu dopis, kde bude napsané přijata…A přijata jsem opravdu byla
Jo, tohle se mi taky vždycky děje, když si to přeju a je tam ta 100% jistota. Je to strašně příjemný a super.:)
Takhle jsem to naposledy měla se svatbou. Strašně jsem se těšila, a ano, mohlo se stát cokoliv, ale já nepochybovala o tom, že to bude super, že vše krásně vyjde, a taky že jo. A já samozřejmě nemohla tušit, zda nebude slejvák, nějaký problém, někdo se nezhádá…ale řekla jsem si, že si to ničím ten den nenechám zkazit, že však o co jde? O nic mi nešlo, protože už to že se vezmeme je krásný. I kdyby bylo jídlo hnusný, padaly kroupy a kamarádi se opili a zhádali. Prostě ne..řekneme si ano a uděláme si to hezký. Prostě jsem to věděla. A bylo to nádherný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@EvulinkaB18 píše:
@Nimie ale já na to, že se dostanu na školu dennodenně nemyslela. Já jsem šla dělat zkoušky s tím, že jsem se samozřejmě připravila ( bez zkoušek bych samozřejmě přijata nebyla), ale šlo o ten výsledek. Budu přijata? nebudu? já byla v hloubi duše přesvědčena ze budu. Žádné pochyby. A nemusela jsem na to urputně myslet, prostě jsem to tušila, žila v tom, že se dostanu.
Jo přesně takhle jsme to s dcerkou měly teď s tou vysněnou základkou. Bohužel muž nám to pak zatrhnul, takže jsme musely uvolnit místo někomu jinému 
Ono si myslím, že ta splněná přání buď opravdu „spadnou do klína“ anebo to, co pro ně je potřeba, děláš prostě tak nějak automaticky (jasný, že když jsme se chtěly dostat na tu školu, šly jsme s dcerou na dny otevřených dveří, strávily nějaký čas ve výuce a pak šly k zápisu). Ale jakože si třeba řekneš, že postavíš dům a rovnou nakoupíš cihly a přitom budeš v hloubi duše pořád probírat, jestli to fakt zvládneš, tak je to určeno k neúspěchu.
Takhle muž si přál „stavět baráček“. No, tak ho už asi 5 let „stavíme“, kdy se vlastně nic neděje, je rozestavěný, neb jsme dostaly ten statek, který nám polyká většinu peněz a navíc bydlet zůstáváme na tom statku. Tzn., muži se to vyplnilo na 100%, opravdu „staví dům“, ale nepřál si konkrétně už ho mít hotový a bydlet v něm i s rodinou..
Dostavět bychom ho ale potřebovali a pak pronajmout slušným a platícím lidem..takže nezbývá, než si správně přát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nimie píše:
@EvulinkaB18 no jasně, jenže pak přesně to „vím, věřím tomu, směřuju tam“ je přesný protiklad tomu „vůbec netuším, nemyslím na to, neřeším to“, ne?
hele v jedný knížce to skvěle přirovnávali k tomu, když si v restauraci objednáš pizzu. Objednáš si ji, vybereš si jakou chceš a než ti ji přinesou, tak se na ní samozřejmě těšíš. Můžeš na ni myslet i nemusíš, ale pointa je v tom, že poté co si tu pizzu objednáš, tě ani nenapadne přemšlet, jestli to fakt vyjde a přinesou ti ji..a kdy už, nebo co když tu pizzu nepřinesou vůbec a budeš bez jídla? 
A o tom to je. Takhle se to u úspěšného přání si musí dělat. Jenže je velký problém přát si úspěšně něco, pokud si nejsem jistá, že to obdržím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
hele v jedný knížce to skvěle přirovnávali k tomu, když si v restauraci objednáš pizzu. Objednáš si ji, vybereš si jakou chceš a než ti ji přinesou, tak se na ní samozřejmě těšíš. Můžeš na ni myslet i nemusíš, ale pointa je v tom, že poté co si tu pizzu objednáš, tě ani nenapadne přemšlet, jestli to fakt vyjde a přinesou ti ji..a kdy už, nebo co když tu pizzu nepřinesou vůbec a budeš bez jídla?
Tý jo no vidíš, ptala jsi se na pomůcku a radu a nakonec jí víš sama! 
To je náhodou super přirovnání s tou pizzou.
To určitě vyzkouším - takovouhle jako objednávku v restauraci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
