Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to chodí u vás !!!!!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.6.10 10:45
Jak to chodí u vás !!!!!
ahoj mamky, mam 9 měsíčního syna, a nějak to neklape s manželem. Vyčítá mi stále, že ho moc rozmazluji, že je na mě strašně zafixovaný, že neumí být ani chvilku sám tak jsem se chtěla zeptat jak to chodí jinde. Je fakt že je hodně divoký u ničeho nevydrží ani 5 minut stále něco vymýšlí, tak spolu steleme postele, hodně ho baví vysavač, luxujem skoro denně, hračky žádné, a manžel ma furt takové kecy at ho dám do ohrádky at si hraje sám a tak za chvíli brečí, nejsem typ co nechá mimi vyplakat, ja to nedokážu, hned si ho beru a něco děláme, nebo se dívá jak vařím, do koupelny nesmí tak jen ve stoličce aby na mě viděl, v kočárku se už uklidnil tak venku i 2 hodky vydrží jak kdy. Jo a pořád na něj mluvím, tak mi to všichni říkali už od začátku, no a manžel že to přeháním at na něj tolik nekecám at si hraje sám, že pak nebude chtít být třeba ve školce a tak, do toho přijedu k našim a jestli prej na něj vubec promluvim, že moc nekomunikuje a takové kecy když volám segře s radostí ji oznamuji, že umí ukázat jak je veliký a že mi dává pusy když mu řeknu a tak tak mi oznámí že prý konečně neco dělá tak jsem fakt na vyvrácení, rodina si myslí že ho celý den asi někde posadím a nechám ho být (to u naše živého stříbra rozhodně nejde) a manžel zase pravý opak, někdy mám chut vzít malého a jet někde pryč at mi dají všichni pokoj 
lezou mi dost na nervy všichni jo a manžel že jsem se změnila no změnila už mam prcka a ten je pro mě nejdůležitějsí to je přece normální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.6.10 10:54
Manžel má asi masírku od rodičů. Já bych řekla,že jsi normální mamina.Já uznávám,když si dítě hraje tak nerušit.Každý si,ale nehraje.Mám 2 děti,první byl poděs a nehrál si.Ted u toho druhýho koukám,jak si prohlíží věci,študuje atd.Radu,jak reagovat na okolí nemám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
25.6.10 11:04
Ahoj, já myslím, že to děláš celkem dobře, možná bych ho opravdu ale nechala naučit se hrát si sám, ne vždycky budeš mít čas si s ním hrát a na spoustě dětí je vidět, že s nima maminky trávily 24hodin denně a ty děti se neumí pak zabavit. Já s dětma pořád mluvila, komentovala jsem od narození, co děláme atd., ale taky jsem je prostě nechala na dece a ani jedna nemá problém se zabavit sama. Ale je jasný, že každý dítě je jiný. To že ho „zapojuješ“ do denních činností je jedině dobře. Holky se mnou taky vařily ve stoličce, u stlaní asistovaly atd. A dneska? Starší (4 a 1/4) si převlíkne postel, já to jen nastrkám pořádně do rohů, umí umýt nádobí a luxuje a vytírá, umí složit tričko a ponožky a je náležitě pyšná, že to zvládne. Takže si to dělej podle svýho instinktu, nic nepřeháněj ani jedním směrem. A z rodiny si nic nedělej, i když je to těžký.
- Citovat
- Upravit
25.6.10 11:05
aa najdi si diskusi - opravdu jsem se tolik změnila - dost podobné. Dítě změní každého, jen tatínci občas mají pocit že pro ně se nic nezměnilo. O to to máš horší že ti do toho ještě kecá. Nepíšeš jak se na výchově podílí on přijde mi že vůbec.
Takže moje rada - nech dítko tatínkovi a seber se min. na jeden den ideálně i přes noc kamkoliv. Tatínkovi to otevře oči a začne se víc starat a nebude mít pocit že je to tak jednoduché. Na ostatní kašli, každé dítě je individualita a rozvíjí se jinak a jestli se to ostatním nelíbí ať si trhnou nohou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 11:08
Trošku mi to připomíná mojí situaci, ale možná to řeším spíš z té druhé strany.
Adámek je takový uplakánek, probrečel mi skoro celých prvních 6 měsíců. Byl to zápřah na nervy. Navíc jsem na něj opravdu sama. Přítel odnevidím donevidím v práci. Kamarádky v práci, rodina mimo město. Babičku nemáme žádnou, tety tady taky ne. No prostě je prcek od narození prakticky pořád jen se mnou. Když nepočítám, že byl asi 6× v kočárku na procházce s někým jiným. Asi 3× si ho vzal přítel na hodinku ven a tím to hasne.
Takže prostě mi nezbývá nic jiného než se mu věnovat. I když pořád od okolí slyším, jak bude rozcapený, že si na sebe pletu bič, že se od něj nebudu moct hnout atd. Ten první půlrok jsem nedělala nic jiného než byla venku s kočárkem (projezdili jsme v zimě i 6 hodin venku 
) chodila jsem s ním po bytě, ukazovala věci, dělala obličeje, povídala mu, dělala s ním blbinky, zpívala jen aby proboha furt nebrečel. Doma nic neuděláno, skoro jsem nevařila, prostě šílený… Do toho nevyspalá. No, ještě že jsem si našla kamarádku se stejně starou holčičkou, jinak nevím.
No po půl roce se to dost zlomilo. Adámek začal lézt už je docela hodný, asi 14 dní jsem měla zlaté dítě. Vyhrál si skoro celý den sám. Pak teda zase rostly zuby, ale je to o 1000% lepší. Už ho nemusím nosit, stačí na něj mluvit. Že by teda vydržel na mě u něčeho jen koukat to ne, musí pořád něco dělat. Je hrozně akční. V jídlení židličce vydrží jen u jídla, lehátko nenávidí, v houpačce je jen když ho někdo houpá, takže mám pořád o zábavu postaráno. Ale už i občas stihnu uvařit, on se mi motá u nohou.
Zkrátka, věnuji se mu dle mého názoru hodně, ale teď když vidím, že se něčím zabaví sám, tak jdu od něj pryč. Sednu si do obýváků a odpočívám, nebo něco dělám. Myslím, že je to takový zdravý způsob, jak ho nechat zvyknout. On v tu chvíli ani nevnímá, že u něj nejsem. Někdy mu to vydrží jen minutu, někdy klidně hodinu. Takže, když je schopný si hrát sám, nechávám ho. Myslím, že mám nárok i na trochu času pro sebe. A doufám, že se to časem bude jen zlepšovat.
U vás je to tak, že máte každý v něčem trochu pravdu. Ano je důležité se dítěti věnovat, ale taky potřebuje být trochu samostatné. Přítele chápu, že se toho obává (třeba školky). Znám ze svého okolí podobný případ, kdy se dítěti věnovala ustavičně skoro celá rodina, no a nic moc úžasného to opravdu není. Doufám, že nebudeme ve stejné situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 11:16
Ukeccalka, a jak se stará a vašeho syna Tvůj manžel? Pomáhá Ti? Nebo se ani nepokusil přebalit, třeba? Že na syna pořád mluvíš, je moc dobře, a vlastně nemám pocit, že bys něco dělala špatně. Že se dítěti věnuješ maximálně, je jenom dobře. Ale to Ty víš.
Manžel zřejmě jenom žárlí a zřejmě on sám prošel takovou výchovou, jakou chce aplikovat i na svého syna. Prď na něj, on se buď vzpamatuje nebo mu vraž prcka na celý den a vyraž ven. Třeba se toulej jen tak bez cíle nebo cokoliv. Pokud je to jenom trošku možné. Pan manžel zjistí, že u vašeho dítěte zřejmě nezájem předstírat asi nejde a dá Ti pak za pravdu. Nemáš to lehké ani se svou rodinou, koukám. Taky na ně prď. Ať si každý „dřístá“ tu svou pravdu. Jeho matka jsi Ty a Ty se staráš dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 11:49
no díky za rady, malej si moc sám nehraje nic ho nezaujme tak na minutu, ale mam vyzkoušené koště mop a vysavač nebo mame kamarada timmyho a reklamy jak se mi zdály dlouhé tak ted jsou rapidně krátké 
a manžel udělá s malým hopi hopi letadlo a zhruba do 10 minut a tot vše, ven s ním sám nechce že se bojí že by plakal, už jsem nad tím uvažovala že pojedu k tchyni ta je v klidu a necham ho se starat ale mam strach co by s nim vyvaděl jo přebalit ho nepřebalil ani jednou jen slyším pojd sem ublinknul nebo jsme pokakani atd. ze začatku to bylo lepší ale ted se to nějak pokazilo asi jsem si to zavinila sama manžel jezdil kamionem takže nebyl domam jen o víkendu a to jsem kolem něho skakala a ted už nějak neskaču 
jo už mi tak nějak naznačuje že neříka tata když jsem mu říkala at na něj mluví tak jsem slyšela že se to naučí sám, že se na něj nemusí mluvit tak je ted sranda malý kromě mama a baba už začína říkat volat na našeho pejska jmenem no manžel to komentuje hlavně že se snaží říkat beruško a tata nic prý at ho to naučím jsem rada že jsem vam napsala hned je mi líp a zlost už mě přešla jo ještě k manželovi vždycky příjdu na něco jak ho rozchechtat nebo prostě na nějakou ptákovinku a jak k nám někdo dorazí tak manžel ho furt taha na ruce a tak a ukazuje co už umí ale jak odejdou tak trada tady ho máš 
no mějte se zase se ozvu ale prcek musí nyny jinak jak uvidí počítač tak konec měli bychom ho rozebraný tak za 3 minuty
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 12:11
Mě nepřijde že by jsi dělala něco špatně.Nech ho někdy manželovi na celý den nebo půl dne a uvidí co to je mít dítě pořád na starosti a co vyvádí.U nás je to tak nějak podobně.Od okolí slyším že si na sebe šiju bič,pak že malej nic neumí a kdy už koenčě bude chodit apod.Bohůžel nemůžu za to že je prostě línější tak bude chodit až bude chtít.Taky mi neustále u něčeho asistuje.Dokáže si hrát jen s míčem který honí po celém bytě,ale vydrží u toho tak 5 minut.Tak si spolu prohlížíme knížky nebo spolu řádíme v posteli anebo jsme venku apod.
A že si se změnila?Každá se změní,protože dítko je to nejdůležitější a nejkrásnější na světě co tě mohlo potkat.Ze mě prý se taky stala mamina,ale co, tak jsem , mě to nevadí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.6.10 12:19
Ahoj holka,
na manžela se vybodni. jemu akorát leze krkem, že se mu tolik nevěnuješ, nebo když přijde z práce, něco pořád povídáš a nemá klid. s malým to umíš báječně, jsi starostlivá a citlivá mamka. to je z příspěvku patrné. dítko plakat zbytečně nenechávej, to je blbost. další kravina je je v devíti měsících nechat ať si hraje sám. to je vrchol. tem můj zbojník také od lezoucího období u všeho asistuje - luxování, vytírání, zametání, uklízení nákupu atd. jen u vaření ho nechávám hlídat dědou (žijeme bez tatínka - psychicky mě týral a fyzicky malého - takže mazec). mám strach, dosáhne na knoflíky a plotny, taky aby na sebe nepřevrhl hrnce atak.
jestli moc nekomunikuje s okolím, zkus s ním víc chodit mezi lidi - mateřské centrum, hřiště, bazén, leporela nebo ať ti vaši ukáží,jak to máš dělat, když jsou určitě zkušenější. je jasný, že když ti někdo říká něco, druhý opak, že je to zešílení. tak neboj, to zvládneš. jdeš na to dobře, chce to se s tím poprat, občas manžela uzemnit, vašim vyprávět, co vše děláte a jak reaguje.
no aty kecy, jako že ses změnila, řekni mu, že on taky. že se změnil celý tvůj život a že je to přirozený proces. dítě se o sebe samo nepostará, musíš mu být nablízku a pomáhat mu se vším! to je normální!!! jestli to ten tvůj nevidí, ať jde někam. že jsi unavená? že máš starosti? tak ať ti zkusí s něčím pomoct a uvidí.
a jestli máš pocit, že musíš od všech pryč, klidně se seber a jeď třeba někam na chatu nebo ke kamarádce. odpočinete si všichni a bude zase o kousek lépe. tak ti držím palce, ať to překonáte a nenech se od nikoho shazovat a deptat. chlapečka máš ráda, záleží ti na něm a to je nejhlavnější. chlap je jenom chlap.
H. 
tak pa
- Citovat
- Upravit
25.6.10 12:23
Ahoj.děláš vsechno úplně normálně a správně.taky jsem měla strach že malej nebude umět mluvit.vůbec nechtěl.a teď tu pusu nezavre.ani v noci.to mluví ze spaní.a to že s tebou vsechno dělá je taky dobře.protože pak mu to přijde normální a bude ti pomáhat.zkrátka co uvidí u tebe,to pak bude dělat taky.krásný den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 13:02
Myslim, ze to delas uplne skvele a tyhle rady pripominky taky znam a vim, jak to leze na nervy, zvlast, kdyz kazdy mele neco jineho.
Ja si to uzila s kojenim, z pritelovi strany to bylo musis kojit, kojit kojit, nasi zase at to zabalim, ze me to znici, ze musim myslet i na sebe. Byla jsem z toho uz pak uplne vyrizena a vystresovana, co mam teda vlastne delat.
Dulezite je, nedat se. Pokud mas kuras, tak vsem rekni, ze to proste delas tak a tak, a tak at to respektuji. Ja tu kuraz nemam, tak si to delam po svym a kdyz nekdo ma pripominky, tak jsem se naucila to vyslechnout a kdyz mi to neni po chuti, naucila jsem si to ignorovat.
Ja bych rekla, ze takhle male mimi si proste samo hrat neumi, potrebuje nasi spolecnost, potrebuje, abychom ho seznamovali s vecmi, ucili ho, ukazovali mu, jak si ma hrat. Deti, ktere nekam polozim a ty si tam pak hodiny vystaci samy, jsou fakt vyjimkou a ja se musim priznat, ze bych snad ani takove nechtela. Navic jsme na rodicovske dovolene od toho, abychom se jim plne venovali, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 14:08
Neděláš nic špatně.
Dítě si samo od sebe nedokáže hrát. Musí se tomu učit.
Povídání je nutné, tady v okolí jedna paní do dvou let k synkovi moc nemluvila a teď dohánějí a radí se co dělat, aby se trochu rozmluvil.
A že bude mamánek, na to se psychicky připravuj. Pokud je pořád s tebou a nikdo jiný se o nej nepostará, tak bude. Taky chodíme se synem na učení se od maminky do školky, nakonec úspěšně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 14:57
Podle mě děláš vše skvěle.
Tatínek pěkně žárlí a hledá mouchy kde se dá..
Já myslím, že to bude chtít víc ho zapojit do programu dítěte a nebo se obrnit ignorací jeho nesmyslných námitek.
Přeji hodně štestí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 17:52
Ahoj zakladatelko, podle mě jsi prima máma, dítěti se věnuješ, rozumíte si spolu a manžel nejspíš trochu žárlí. Taky nedokážu nechat vyplakat, mám dvě děti a ani jedno si moc samo jako malé nehrálo. Hodně štěstí P.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.10 19:10
co takhle malého na hoďku, dvě strčit manželovi??ať pochovpí, že se malýmu musí věnovat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
