Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chtěla bych se zeptat těch, které zažily obnovené manželství.
Po rozvodu, důvod alkohol (neustál povinnosti, to, že nebyl najednou středem pozornosti, že se musel mačkat v malém bytě), jsem byla sama, zklamala se. Manžel měl párletý vztah s výrazně mladší ženou.
Po těch 6 letech jsem zažádala o zvýšení výživného, nepovažuji 4 000 Kč na dvě děti školního věku (I., a II. stupeň) za dostatečné. Vynadal mi za to, že dělám ostudu, při mediaci na sociálce jsem podlehla nápadu sociální pracovnice se k sobě vrátit, i sama jsem měla pocit, že mu něco dlužím. Od soudu jsem odešla s tím, že jeho plat je cca 18 tisíc v průměru a z toho větší výživné neudělám. Soud mu alespoň uložil podílet se na jiných nákladech (oblečení, kroužky, brýle, apod.) To zkraje dělal, teď už to je horší.
Dohodli jsme se na pokusu to zkusit. Já s podmínkou, že žádné pití. On s podmínkou, že ještě ne, protože po čtyřech měsících po rozchodu by to její rodina a celá ves neskousla.
Tehdy zablikal první signálek.
Ale dcera byla šťastná, je bohužel na tátu dost fixovaná. Čekala jsem, sem tam návštěvy, při kterých pil, takže stopka. Postupně znovu, sem tam něco zaplatil, udělal pro děti, vymaloval jim pokoj, ale návštěvy za rok a půl tohoto ne-vztahu bych na dvou rukou spočítala, jinak je doma u rodičů, přičemž na hlase v telefonu často slyším, že je napitý.
Bral by (matku svých dětí) jako vztah s výhodami, o sex by se nestyděl si říct. K tomu fakt nemám slov.
Když chci diskutovat, něco řešit, nebo už nechci v našem minibytě dělat služku dětem i jemu, sorry je na návštěvě, ale umýt nádobí by mohl, ne? Nezakopávat nepořádek ze země pod gauč, apod… Zvedne na mě hlas. Čekala jsem třeba rande, nebylo nic. Ani jediný večer bez dětí. Nic, kde bychom si mohli vyjasnit minulost.
Už se začínám zatvrzovat a uvažovat o dalším tahání po soudech, děti jsou už obě na II. stupni, mám na to nervy? Do jiné práce nepůjde, brigády ho uráží, je prý unavený, jemu to stačí, ano žije u rodičů, tak mu to stačí. Přiveze nám 10 minibrambor z brázdy a za dva měsíce se po nich ptá, jestli jsme je již spotřebovali. Kvůli třídenní dovolené minulý rok je prý už několik měsíců v mínusu. Celkově mi jsou jeho finance záhadou, je prý pořád na nule, ale pořád si něco kupuje - tipuju to spíš na finanční negramotnost a podporu rodičů.
Někdy se mi z něj až zamotá hlava, netuším, jestli je tak hloupej, nebo tak chytrej, že ze mě dělá hloupou. Za ten rok a půl mě uvařil jak žábu do stejného stavu jako před prvním rozvodem, což jsem si uvědomila až se stupňujícími se zdravotními problémy. S hrůzou zjišťuji, že se bojím mu říct NE, aby nebylo peklo. Děti už jsou větší, vnímají to. Poprvé se vše dělo při batolatech.
Mám jasno. Vím, že obnovovaná manželství jsou těžká, ale toto není člověk, kterého chci vedle sebe. Nedlužila jsem mu nic, fakt nic. Naopak, on se chytil mé podané ruky a pořádně mi s ní zakroutil, abych viděla, že VŠE tehdy byla moje chyba.
Takhle obnovené manželství nevypadá, že?
Takže budu v celé jeho rodině za tu „svini, co ho vyhodila“, tak nějaká víra, že ještě existuje muž, který by byl i vhodným příkladem pro mé děti, prostě neexistuje.
A jak zvládnu to, že pořád pravidelný styk ohledně dětí.?Karanténa byla peklo, jedinou výhodou byl x týdenní klid, dva týdny byl uražený, že mu nechci dát děti - tehdy se mi i zdravotně hodně ulevilo.
Poslouchám-li svoje tělo, vidím, že moje dvouleté táhnoucí se problémy mohou být i od tohoto.
EDIT: Když to tak po sobě čtu, měla bych to radši smazat, vyměnit zámek, jet na týden na nějaký retreat pro duši a pak vesele dál. Vždyť nám bylo tak hezky, než mě zviklala ta pinda na sociálce, protože to byla jediná cesta, jak přimět muže k zodpovědnosti k rodině a mě to přišlo jako dobrej nápad. Možná jsem chtěla taky vědět, jestli se za ty roky poučil a poznal, že jsme mu cenní.
No, to řekl taky zkraje, že i kdyby se náhodou vrátil, tak „žádnou rodinu už nemá“. ![]()
Příspěvek upraven 12.05.20 v 10:33
Uteč. Vykašli se na to co říkají pitomci z okolí.
Opravdu na to, aby dcera měla dobrej vztah s tátou nepotřebujete být spolu. Naopak - štastně rozejití budete mnohem funkčnější rodiče, než v tomhle co žijete.
Nic mu nedlužíš. Přestaň se s ním stýkat. Děti jsou dost velké, aby se vyjádřily jestli k němu chtějí nebo ne. Nechápu, že ti někdo poradil se k takovéto osobě vracet. Nic si nevyčítej a utni kontakt. Uleví se ti.
Já jako nechápu, proč jste se dávali dohromady? Snad máte vlastní hlavu a rozum…jako dobře, mohla Vás sociálka trochu namotivovat to zkusit, ale když se bezprostředně poté nic nezměnilo, tak co jste si myslela? Že v tom jako máte pokračovat dál a doufat? Tohle mi přijde jako hodně velkej úlet, kterého bych se nechtěla účastnit bez ohledu na děti. Jeho rodina nebo kdokoliv jiný Váš snad ani nemusí zajímat, ne? Nebo Vy jste si dala za cíl žít podle představ druhých, aby náhodou o Vás někdo ošklivě nemluvil? Jestli jeho rodina stojí při něm, tak i kdybyste dělala cokoliv dobře, stejně si o Vás nebudou myslet nic hezkého, takže je to snad jedno. Sama jste napsala, že se necítíte mu být dlužná. Tak tuhle „maškarádu“ ukončete, ať si děti pěkně bere do svého, když je chce vidět a Vy budete moci konečně volně dýchat a třeba i otevřít nové dveře někomu novému.
Já jsem asi celkově zklamaná z toho, že se nepoučil. Chtěla jsem moc, když jsem si myslela, že probereme minulost, proč pil, jestli pije dál, co s tím dál… bude/chce to řešit/nechce? Že začneme přemýšlet i o vhodném bydlení pro čtyřčlennou rodinu, což opravdu 50 m byt není. Že vezme tu šanci do rukou a postará se jako otec rodiny. Ale on vlastně není schopen si ani najít práci, kde by jako chlap byl placen
Místo toho trousil celou karanténu hloupé poznámky o tom, jak jsme zavřeni v kleci a on udí maso a opaluje se na zahradě.
Je moje chyba, že jsem moc měkká a neustále hledám v lidech to lepší. To je špatně. V některých to lepší není.
A tohle opravdu byla kaskáda životních upozornění, že toto ne.
Asi jsem i myslela, že každej chlap po rozvodu byl dal všechno za to, aby mohl vrátit čas. Dostal podle mě vzácnou šanci. ![]()
@LenkaIII hele ale nepoučila ses ani ty. Změnila jsi v něčem svoje chování, nebo si jen zase reagovala jako obvykle - tichým pasivním čekáním, že konečně někdo něco udělá a případně posloucháním cizích názorů.
V dalším kole se soustřeď na vlastní změny - hlasuju primárně za to, aby ses naučila vnímat svoje potřeby, přiznala sis to, že je potřeba o nich vědět a zajistit si jejich napnění a že za to není zodpověné okolí, ale ty sama a že o nich musíš komunikovat - ideálně jasně, otevřeně a neagresivně - včetně pasivní agrese…
Ale teda testovala bych to na novém partnerovi a od začátku - pak ten vztah bude vypadat úplně jinak.
Mrkni na koncept nenásilné komunikace, ale fakt to praktikuj hlavně vůči sobě, totiž k porozumění a přizbání si vlastních potřeba toho jak je naplnit.
Tady si poslechni moc povedený audiodokument.
@Ou píše:
@LenkaIII hele ale nepoučila ses ani ty. Změnila jsi v něčem svoje chování, nebo si jen zase reagovala jako obvykle - tichým pasivním čekáním, že konečně někdo něco udělá a případně posloucháním cizích názorů.V dalším kole se soustřeď na vlastní změny - hlasuju primárně za to, aby ses naučila vnímat svoje potřeby, přiznala sis to, že je potřeba o nich vědět a zajistit si jejich napnění a že za to není zodpověné okolí, ale ty sama a že o nich musíš komunikovat - ideálně jasně, otevřeně a neagresivně - včetně pasivní agrese…
Ale teda testovala bych to na novém partnerovi a od začátku - pak ten vztah bude vypadat úplně jinak.
Mrkni na koncept nenásilné komunikace, ale fakt to praktikuj hlavně vůči sobě, totiž k porozumění a přizbání si vlastních potřeba toho jak je naplnit.
https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993
Tady si poslechni moc povedený audiodokument.
Děkuju, tohle jsem potřebovala si připomenout. Faktem je, že sklonem k pasivitě trpím (dětská zranění).
To co jsi napsala na konci je svatá pravda. Vykašli se na něj a žij jak chceš ty. Pokus o návrat byla ztráta času a nervů.
@LenkaIII píše:
Já jsem asi celkově zklamaná z toho, že se nepoučil. Chtěla jsem moc, když jsem si myslela, že probereme minulost, proč pil, jestli pije dál, co s tím dál… bude/chce to řešit/nechce? Že začneme přemýšlet i o vhodném bydlení pro čtyřčlennou rodinu, což opravdu 50 m byt není. Že vezme tu šanci do rukou a postará se jako otec rodiny. Ale on vlastně není schopen si ani najít práci, kde by jako chlap byl placenMísto toho trousil celou karanténu hloupé poznámky o tom, jak jsme zavřeni v kleci a on udí maso a opaluje se na zahradě.
Je moje chyba, že jsem moc měkká a neustále hledám v lidech to lepší. To je špatně. V některých to lepší není.
A tohle opravdu byla kaskáda životních upozornění, že toto ne.
Asi jsem i myslela, že každej chlap po rozvodu byl dal všechno za to, aby mohl vrátit čas. Dostal podle mě vzácnou šanci.
Ale on byl spokojenej. On vlastně dělal službu tobě, protože ty jsi to chtěla. Ačkoli to to vlastně nakukal někdo jiný. On není takový, jakého bys ho chtěla mít a potřebovala. Smiř se s tím. A pusť ho konečně k vodě.
Právě že když tady vidím ty diskuze na téma mužů-sobců, nepřestávám se divit. A začínám chápat, že ne každý muž je taková záštita nad rodinou, jako můj táta. Ten si nedovolí ani odseknout a ještě sám vymýšlel, jak nám vylepšit životní podmínky.
Bláhově jsem myslela, že to je obecná vlastnost mužů.
Vadné kusy existují.
@LenkaIII píše:
Právě že když tady vidím ty diskuze na téma mužů-sobců, nepřestávám se divit. A začínám chápat, že ne každý muž je taková záštita nad rodinou, jako můj táta. Ten si nedovolí ani odseknout a ještě sám vymýšlel, jak nám vylepšit životní podmínky.
Bláhově jsem myslela, že to je obecná vlastnost mužů.
Vadné kusy existují.
Vadných kusů je bohužel poměrně dost.
@LenkaIII píše:
Právě že když tady vidím ty diskuze na téma mužů-sobců, nepřestávám se divit. A začínám chápat, že ne každý muž je taková záštita nad rodinou, jako můj táta. Ten si nedovolí ani odseknout a ještě sám vymýšlel, jak nám vylepšit životní podmínky.
Bláhově jsem myslela, že to je obecná vlastnost mužů.
Vadné kusy existují.
Obecná vlastnost možná, ale u tvého ex zjevně ne.
A tenhle narazil na taky vadný kus (bez urážky) - jestli jsem to pochopil správně, tak jsi ze sebe nechala udělat pokusného králíka z fantasmagorického plánu OSPODky? ![]()
Se mi poslední dobou zdá, že ti tzv. mediátoři když dostanou prostor, tak neodolají pokušení si hrát na Boha nebo si léčit nějaké vlastní trauma nebo co.
Jako řešit nedostatečný výdělek otce tím, že ho natlačím zpátky exmanželce, a tím se on naučí zodpovědnosti, really?
Zapomeň na sociálku, začni zase myslet sama za sebe, neřeš okolí a vrať se do stavu, kdy ti bylo dobře.
Zvládlas to jednou, zvládneš to podruhé.