Jaké máte kamarádky?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
7.5.20 12:54

Tak já bohužel taky nemám takovou tu něj které můžete říct cokoliv…pokecat, někam zajít, občas zapařit, nebo někam zajet. Hodně mě to mrzí… Dřív jsme měly super partičku holek a ty vzpomínky jsou super :) Bohužel, některé se odstěhovaly, některé byly že školy, některé už holt s rodinou nemají tolika volného času (do té patřím i já)a některé totálně změnilo mateřství :roll:
Naštěstí mám také sestřenice a rozumím si i hodně se sourozencem a jeho rodinou, takže ty mě to vynahrazují a vyrážíme také hodně s manželovima kamarádama a jejich rodinami.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.5.20 12:54

Taky žádnou kamarádku nemám. Je mi to celkem líto. Budu se někdy v létě vdávat a ani nevím, koho si mám vzít za svědka :? Se spolužáky a s kolegyněmi z bývalé práce se nestýkáme, jen si občas brnkneme, já se odstěhovala za přítelem na vesnici. Tam je to s kamarádkama na štíru. Teď jsem v dva měsíce v nový práci. Kolegyně je stejně stará jako já, i si hezky rozumíme, ale abych ji hned brala za svědka to je divný. Do školy a školky děti vozím, takže abych se kamarádila s rodičema jejich spolužáků, to je taky těžký. Tak nevím, no.

  • Citovat
  • Upravit
4535
7.5.20 12:55

Mám dvě nejlepší, kterým se můžu svěřit. Zejména jednu z nich mám spíš jako sestru. Jedná je ze základky, druhá ze střední. Potom 2 lepší. A hodně mamin z hřiště, školky, ale to si myslím, že až děti vyrostou, už se vídat nebudeme. Tam tu není prostě to pravé ořechové.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
89
7.5.20 13:16

Taky jsem introvert a praktickéy mám opravdovou přítelkyni jen jednu a to o dost starší. Moje tehdá nejlepší kamarádka jednou přišla k nám domu, si půjčit vrtačku. Když jsem jí řekla, že včera zemřel táta (rakovina), tak řekla, že mi tu vrtačku přinese jindy. Nikdy víc jsme se o tom, že táta umřel nebavily i když jsem o to hodně stála a řekla jsem jí to. Vlastně se nikdy nezajímala. Nedávno jsem potkala spřízněnou duši, až na to, že vůbec nerespektovala můj názor a naštvala se, že její pravda pro mě není svatá. Dovolila jsem si věřit lékaři.
Teď procházím šíleným obdobím a kamarádky chybí. Chyba je i u mě, ale já být jiná nechci (bylo by to falešné). Takže asi tak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37363
7.5.20 13:22
@Anonymní píše:
Taky žádnou kamarádku nemám. Je mi to celkem líto. Budu se někdy v létě vdávat a ani nevím, koho si mám vzít za svědka :? Se spolužáky a s kolegyněmi z bývalé práce se nestýkáme, jen si občas brnkneme, já se odstěhovala za přítelem na vesnici. Tam je to s kamarádkama na štíru. Teď jsem v dva měsíce v nový práci. Kolegyně je stejně stará jako já, i si hezky rozumíme, ale abych ji hned brala za svědka to je divný. Do školy a školky děti vozím, takže abych se kamarádila s rodičema jejich spolužáků, to je taky těžký. Tak nevím, no.

Nemas sourozence? Me pujde za svedka segra, priteli zas bracha. My zas naopak kamarady nechteli urazit, ze bysme vybrali jednoho, aby si ostatni nepřišli neco méně, tak sme řekli, ze to svědectví nechame v rodině :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.5.20 13:27
@Takyjedna píše:
Já jsem taky introvert a je o tom, co o sobě pustíš. Zjistila jsem, že extraverti moc nedumají, co jim projde myslí, tak hned pustí a o okolí si myslí, že dělají to samé. Nechápou, že nekdo nepřemýšlí nahlas jako oni. Pro ně je prostě přirozené, že když chce někdo něco o sobě sdělit, tak to řekne. Čekání na dotazy neberou. Pro ně prostě kdo nemluví - nic nemá, tudíž je nudný. Bohatý introvertní život a nabírání sil ze samoty, aby pak mohli do světa ze sebe něco pustit, nechápou.Tak se prostě snažím se vnutit a rozkecat na sílu, i když k tomu nemám zrovna to správné nastavení, no. Jinak kamarádky mám různé. Ty ze studií - stejně staré pozdní třicátnice jsou už pomalu ze života rozčarované, tak to dá zabrat, probrat je k někdejší rozvernosti. Pak mám tak o 10 let mladší, ty jsou ještě nedětné, plné ideálů a plánů, a pak mám kamarádky se kterýma se stýkám kvůli společným zájmům.

Díky, tohle vysvětlení mi dost pomohlo. No, asi jim připadám nudná jako introvert, to asi nezměním. Taky je asi chyba, že čekám, že se budou ostatní chovat jako já, ale každý jsme jiný.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.5.20 13:29
@Kriss Tina píše:
Nemas sourozence? Me pujde za svedka segra, priteli zas bracha. My zas naopak kamarady nechteli urazit, ze bysme vybrali jednoho, aby si ostatni nepřišli neco méně, tak sme řekli, ze to svědectví nechame v rodině :lol:

Ale jo, mám, ségru - dvojče. Ale ona bydlí 100 km daleko, takže se vídáme tak 3× do roka, tak jsme se dost odcizily. Já jsem vždycky taky myslela, že si půjdeme vzájemně za svědky, ale když se ona vdávala, tak jí šla kamarádka. A když mi půjde ségra, tak vlastně všichni uvidí, že žádnou kamarádku nemám. Přítelovi půjde za svědka taky nejlepší kamarád. Tak mi to přijde takový divný :?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.5.20 13:50

Mne teď kamarádka hodně chybí, jsem víc než 3 roky doma s 2 dětma a pořád jsem nenarazila na spřízněnou duši, vždy to má nějaký háček a skoro vždy jsem musela začít s předáním kontaktu ja :/ ted se skoro všechny boji koronaviru, na hřiště nechodí vůbec (nechápu co s dětmi v paneláku dělají ) a že by navrhly nějakou aktivitu mimo hřiště nebo nějaký společný výlet to taky nehrozí :/ už mě nebaví se pořád ozývat první a pak stejně výmluvy…jsem proto strašně ráda že děti už si začínají konečně spolu hrát a rozumnrt si tak si vystačí sami, to já jako jedináček právě nezažila a celý život s tím jaksi bojuju a pořád hledám někoho k sobě i když mám manžela a děti :///

  • Citovat
  • Upravit
218
7.5.20 17:07

Já mám přítelkyni už 30 let, slovo kamarádka se myslím nehodí.
Prožili jsme spolu učňák, první kluky, naše svatby, děti, rozvody atd.
Jsme v kontaktu skoro denně na zprávách, jednou za měsíc akce, nebo návštěva. Bydlíme už každá jinde.
Pak jsem si udělala již z dospělé dcery kamarádku. Žádnou jinou nemám. Dělám v ženském kolektivu, ale vše je takové povrchní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
218
7.5.20 17:14
@Anonymní píše:
Taky žádnou kamarádku nemám. Je mi to celkem líto. Budu se někdy v létě vdávat a ani nevím, koho si mám vzít za svědka :? Se spolužáky a s kolegyněmi z bývalé práce se nestýkáme, jen si občas brnkneme, já se odstěhovala za přítelem na vesnici. Tam je to s kamarádkama na štíru. Teď jsem v dva měsíce v nový práci. Kolegyně je stejně stará jako já, i si hezky rozumíme, ale abych ji hned brala za svědka to je divný. Do školy a školky děti vozím, takže abych se kamarádila s rodičema jejich spolužáků, to je taky těžký. Tak nevím, no.

Když se vdávala jedna kolegyně, tak měla za svědka tetu. Sestru své maminky. Měla s ní hezký vztah. Slyšela jsem i o sestřenici že svědčila, v rodině se dají najít lidé toho hodní. Ne jen kamarádka. Teď odstupem času bych si i řekla babičku, protože mi hodně radila a pomáhala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
54
7.5.20 21:23

To je hezká diskuze, bohužel jsem na tom skoro stejně. Taky jsem nikdy nenašla tu svou NEJ a vždy i dnes mě to trápí. Jsem sice také introvert, ale i tak mi to chybí, když nemám komu se svěřit, když je mi těžko. Bylo by fajn založit si nějakou skupinu nás, co jsme na tom podobně. :-) Taky si myslím, že jsem dobrá kamarádka, ale prostě jsem neměla štěstí. Vždycky jsem dělala víc já pro ně než ony pro mě, takže mě časem ta jednostrannost přestala bavit. :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1217
7.5.20 21:54

Mam tak 3 nejblizsi. kazda je jina, vsechny se za ta leta uz znaji i navzajem, piseme/volame temer denne, resime kazdej prd :mrgreen:, pak mam 2 takove „jednou za tyden update“, a pak hafo takovych tech, co jsme v kontaktu treba jednou mesicne, nesverujeme se s uplnymi detaily, ale tak vime o sobe to zasadni. A takhle by ten seznam pokracoval… jsem proste spolecenska :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.5.20 22:17

Mám dvě hodně dobré kamarádky(sestry). Věkově jsem od nich o dost mladší, jedna je stejný ročník jako moje mamka. Hodně si rozumím i se ségrou a mamkou. Vím, že se můžu ve všem na všechny spolehnout, říct co mě trápí, svěřit se, tak stejně ony na mě. Měla jsem kdysi pro mě hodně dobrou kámošku, dokud jsem se měla hůř jak ona, tak dobrý, pak se má situace zlepšila o 10000% a začala mě všude drbat, i po tom co jsem ji finančně dost pomáhala a vařila, když doma neměla co dát dětem do pusy, závist je strašná vlastnost. Pak mi došlo, že se vlastně nikdy moc nezajímala jak se mám, co dělám, tak jsem veškerý kontakt utnula a mám klid.

  • Citovat
  • Upravit
304
7.5.20 22:29

Mám pár dobrých kamarádek a jednu nejlepší, se kterou jsme kamarádky cca 10 let. Neřeším, kdo se komu ozývá, ale prostě nám to celé ty roky klape. To je jak vztah, prostě když si to sedne, jde to tak nějak samo, člověk nad tím nepřemýšlí. Rády spolu trávíme čas, pokud spolu nejsme, téměř denně si průběžně píšeme na messengeru. Vidíme se třeba 2× do měsíce (kvůli vzdálenosti) na celý den, nebo půlden a těšíme se na sebe.

Pak mám jednu partu kamarádek se společným koníčkem a pak pár jednotlivých kamarádek a sestřenky, co beru taky jako kamarádky. Vídáme se, jak to vyjde, kdo se komu ozve a kdo jak má čas. Někdy víckrát za měsíc, někdy 2 měsíce ne, to je různé. Já jsem spíš samotář a nutně k sobě nepotřebuju pořád někoho, takže mě to tak moc netrápí, když se 14 dní nevidím s nikým. Vystačím si sama, nebo s přítelem :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.5.20 22:48

Mám takových 5-6 fajn kámošek. Ostatní jsou známé, ale taky fajn. Nemám problém se seznámit. Na těch mých kamarádkach je zajímavé i to, že každá je úplně jiná a ani se neznají. Dvě mě považují za svou NK a já mám trochu pocit provinění, že jim nemůžu říct to samé. Nemám žádnou NK. Ale jsem moc ráda, že v mém životě takové duše jsou. Jinak nemáme s nimi tajnosti, ale celkem dost dodržuju, že neotvírá mě zbytečně témata, v kterých se názorově rozcházíme. Osobně mi vadí konflikty, tak se jim vyhýbám. Je škoda se nepohodnout kvůli nedůležitým věcem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová