Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když chceš něco od chlapa, musíš mu to říct natvrdo. Po lopatě. Jinak většinou nefungují.
A řekla si třeba? Potřebovala bych se dospat, vstaneš dnes s malou, jo.
Jsem taky taková, když někdo po mně něco chce, musí mi to říct, samotnou to mě nenapadne.
Párkrát jsme to resili. Většinou moc nereaguje. V ten momen si přijdu ze mluvím s urazenym pubertakem. Pak naštvu, jsem zla a vycitava. Vse me potom mrzí. Pár dni dobry a pak zas to samé.
Tak bud Ti chybi zenska vypomoc, kdyz je zenskych praci nejak najednou moc, nebo muzska podpora…ale on nejspis zenske prace nikdy nedelal, tak ani nechape, ze jich mas moc…
Pokud Te to chvaleni, lichoceni, atd bavi od zacatku, on od zacatku k tomu se nepridal, nechvali neni to v nem, tak se domnivam, ze chces po nem neco, cemu nerozumi, nedela, neumi…
Vis, co se rika? Tak jak ja sama sebe, me nikdo pochvalit neumi
…
Jaký si to uděláš takový to máš… Naučila sis ho, že všechno děláš sama a tak ho nenapadne udělat něco sám. Řekni mu to, nikdo není telepat.
@Kralikcek baví? Rada ho pochválím nebo tak - přijde mi to přirozené. Ale máš pravdu. Nejspíš po nemoci chci něco co neumí a není zvyklý dělat. Co se prací tyče těžko říct jestli má tušení co vse obnáší starost o domácnost atd.
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o názory. Omlouvám se za anonymitu. Půjdu rovnou k věci.S manželem jsme teprv dva roky. Přistěhovala jsem se k němu da se říct hned na začátku vztahu. Hned jsem se začala starat o domácnost se vším všudy. Pak přišlo mimco. Byla jsem na rizikovém těhotenství. Male je devět měsíců. Tak že jsem už hodně dlouho doma. O vše se starám - domácnost, vaření, malou, zvířata, hlídám narozeniny a svátky v rodině. Nic mi z toho nevadí a dělám to ráda. Manžel přijde z práce - bud jde dělat melouchy nebo je doma. Když je doma vede u něj telefon, počítač, televize. O malou se dokáže postarat, ale nedela to. Občas vykoupe, pohlídá než usne atd. Ale to jen když ja dělám večeři nebo tak. Dostane jídlo az pod nos. Plus cokoliv co me napadne - ptám se máš chuť na to nebo to, dáš si kafe, upecu něco. Vymyslím čim ho překvapit - narozeniny, Vánoce, svátek a nebo jen tak. Podporuju ho, chvalim, lichotím atd. Vše bych zvládla a dělám da se říct rada. Vydržela jsem s nim hodně - nálady, dluhy atd. Ted o co mi jde. Nedostávám nic na oplátku. Zadne pochvaly, hezka slova, třeba jen tak masáž. Nečekám dary za něco co dela spousta manželek. Jen bych ráda slyšela milá slova - jsem rad ze te mam, děkuji že se o vse staras, dneska ti to sluší, oběd byl výborný. Ted dlouho marodil. Čekala jsem ze mi třeba nabídne dnes se dospi o malou se chvilku postarám. Jen řeknu že nemarodil s ničím vaznym. V posledni dobe je toho nejak moc a o to vic bych si prala něco milého. Jsem histerka? Nebo mám prehnane nároky?
vis holka, jak si to nastavis, takove to mas. On si uz zvykl, ze ty delas tip top servis a nic za to nechces, ted se to bude uz tezko menit.
Jak sis to zařídila, tak to máš. Za prvé sis pořídila dítě s někým, koho sotva znáš a za druhé jsi to od začátku přepálila. Když sama sebe pasujes do role služky, tak se nediv, že tě tak bere.
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o názory. Omlouvám se za anonymitu. Půjdu rovnou k věci.S manželem jsme teprv dva roky. Přistěhovala jsem se k němu da se říct hned na začátku vztahu. Hned jsem se začala starat o domácnost se vším všudy. Pak přišlo mimco. Byla jsem na rizikovém těhotenství. Male je devět měsíců. Tak že jsem už hodně dlouho doma. O vše se starám - domácnost, vaření, malou, zvířata, hlídám narozeniny a svátky v rodině. Nic mi z toho nevadí a dělám to ráda. Manžel přijde z práce - bud jde dělat melouchy nebo je doma. Když je doma vede u něj telefon, počítač, televize. O malou se dokáže postarat, ale nedela to. Občas vykoupe, pohlídá než usne atd. Ale to jen když ja dělám večeři nebo tak. Dostane jídlo az pod nos. Plus cokoliv co me napadne - ptám se máš chuť na to nebo to, dáš si kafe, upecu něco. Vymyslím čim ho překvapit - narozeniny, Vánoce, svátek a nebo jen tak. Podporuju ho, chvalim, lichotím atd. Vše bych zvládla a dělám da se říct rada. Vydržela jsem s nim hodně - nálady, dluhy atd. Ted o co mi jde. Nedostávám nic na oplátku. Zadne pochvaly, hezka slova, třeba jen tak masáž. Nečekám dary za něco co dela spousta manželek. Jen bych ráda slyšela milá slova - jsem rad ze te mam, děkuji že se o vse staras, dneska ti to sluší, oběd byl výborný. Ted dlouho marodil. Čekala jsem ze mi třeba nabídne dnes se dospi o malou se chvilku postarám. Jen řeknu že nemarodil s ničím vaznym. V posledni dobe je toho nejak moc a o to vic bych si prala něco milého. Jsem histerka? Nebo mám prehnane nároky?
no jo…dva roky spolu a devitiměsíční dítě??Měli jste čas se opravdu poznat? Proč všechno tak rychle?
@terien píše:
Jak sis to zařídila, tak to máš. Za prvé sis pořídila dítě s někým, koho sotva znáš a za druhé jsi to od začátku přepálila. Když sama sebe pasujes do role služky, tak se nediv, že tě tak bere.
Líp bych to neřekla.
Vnimani toho druheho neni nejaka objektivni velicina. To, jak te druhy vnima spoluutvaris ty sama. Pokud se sama sebe nevazis, nebude si te vazit ani partner. Pokud mu servilne podlsuhujes a jenom v koutku duse doufas, ze ti za to bude vdecny a nikdy nedas najevo, ze tvuj servis ma cenu (i kdyby to byla jenom pochvala), tak si to partner vazit nebude. Proc by si taky mel vazit neceho, co se deje s zeleznou pravidelnosti bez toho, ze by proto musel cokoliv udelat.
Ja napriklad uklizim, varim, zehlim. Ale nikdy nezapomenu vyzvednout, ze jsem dnes vyzehlila cely kos pradla, kolik mi to zabralo casu a rada se necham pochvalit, ze jsem sikulka. Dale manzela pravidelne zapojuju do uklidu, aby videl, kolik je to prace a nemyslel si, ze se to udela samo za 5min. Kdyz uvarim neco dobreho, tak se ptam, jak mu chutna a manzel velmi dobre vi, ze pochvala meho kulinarskeho dila je pro mne dulezita. Takze chvali a chvali.
Jake si to udelas, takove to mas.
Hraješ si na dokonalou hospodyni, tak máš co jsi chtěla
buď uber a prostě řekni že to nezvladáš a potřebuješ pomoct, navíc jste na to všechno šli hrozně rychle. On si zvykla a co by to měnil když máte dítě, pro tebe je to starost navíc a až budeš pak chodit do práce bude to ještě horší. Hlavně si hned nedělejte další.
Když se chceš dospat, prostě mu to sdělil den předtím že zítra vstává on, když chceš pomoct tak si mu řekni. A nečekej hlavně, že ho to samotného napadne. Nenapadne
Ahoj, prosím o názory. Omlouvám se za anonymitu. Půjdu rovnou k věci.
S manželem jsme teprv dva roky. Přistěhovala jsem se k němu da se říct hned na začátku vztahu. Hned jsem se začala starat o domácnost se vším všudy. Pak přišlo mimco. Byla jsem na rizikovém těhotenství. Male je devět měsíců. Tak že jsem už hodně dlouho doma. O vše se starám - domácnost, vaření, malou, zvířata, hlídám narozeniny a svátky v rodině. Nic mi z toho nevadí a dělám to ráda. Manžel přijde z práce - bud jde dělat melouchy nebo je doma. Když je doma vede u něj telefon, počítač, televize. O malou se dokáže postarat, ale nedela to. Občas vykoupe, pohlídá než usne atd. Ale to jen když ja dělám večeři nebo tak. Dostane jídlo az pod nos. Plus cokoliv co me napadne - ptám se máš chuť na to nebo to, dáš si kafe, upecu něco. Vymyslím čim ho překvapit - narozeniny, Vánoce, svátek a nebo jen tak. Podporuju ho, chvalim, lichotím atd. Vše bych zvládla a dělám da se říct rada. Vydržela jsem s nim hodně - nálady, dluhy atd. Ted o co mi jde. Nedostávám nic na oplátku. Zadne pochvaly, hezka slova, třeba jen tak masáž. Nečekám dary za něco co dela spousta manželek. Jen bych ráda slyšela milá slova - jsem rad ze te mam, děkuji že se o vse staras, dneska ti to sluší, oběd byl výborný. Ted dlouho marodil. Čekala jsem ze mi třeba nabídne dnes se dospi o malou se chvilku postarám. Jen řeknu že nemarodil s ničím vaznym. V posledni dobe je toho nejak moc a o to vic bych si prala něco milého. Jsem histerka? Nebo mám prehnane nároky?