Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak toho bych poslala pryč už daaaavno!! Zdrhej než to bude ještě horší!
Můj názor je, že tohle je ukázka vztahu, kdy je rozvod ta nejlepší možnost. Samotné ti asi bude o dost líp. Netešit se domů, to je hrozně smutné. Můžeš u rodičů zůstat? Máš kam jít?
Příspěvek upraven 08.09.20 v 18:56
Mám podobný exemplář doma. Akorát že už se pomalu blížíme k 20 letům spolecneho žití. Chci říct jen jedno. Ne, nezmění se to. Já jsem ve fázi, kdy přemýšlím, jestli zůstat, nebo se rozvést. Faktor děti. Psychika jednoho z nich je trochu… Náročnější. Za sebe, měla jsem se rozvést už dávno. Když byly děti malé.
To Pro by mě docela zajímalo. A děti jako argument neberu, protože to je pro jejich budoucnost a vztahy příšerný vzor.
Manipulátor, tím že ti bude dávat najevo, že děláš všechno špatně si tě jen připoutává k sobě. Pokud v tom budou dcery vyrůstat, najdou si podobné existence. Kdo ti řekl, že spolu máte být kvůli dětem?
@Anonymní píše:
Mám podobný exemplář doma. Akorát že už se pomalu blížíme k 20 letům spolecneho žití. Chci říct jen jedno. Ne, nezmění se to. Já jsem ve fázi, kdy přemýšlím, jestli zůstat, nebo se rozvést. Faktor děti. Psychika jednoho z nich je trochu… Náročnější. Za sebe, měla jsem se rozvést už dávno. Když byly děti malé.
Bez rypani, nemůže špatná situace doma naopak být důvod té špatné psychiky? Co zakladatelka popisuje, to zní jako totální psycho. Je mi jasné, že na soudy jsi toho napsala velmi málo, jen mě to napadlo
@Lalelale píše:
Můj názor je, že tohle je ukázka vztahu, kdy je rozvod ta nejlepší možnost. Samotné ti asi bude o dost líp. Netešit se domů, to je hrozně smutné. Můžeš u rodičů zůstat? Máš kam jít?Příspěvek upraven 08.09.20 v 18:56
rodiče jsou 40km, holky ve škole, dojízdění by bylo náročné, rozhlížím se po pronájmech…
@Lingua píše:
Manipulátor, tím že ti bude dávat najevo, že děláš všechno špatně si tě jen připoutává k sobě. Pokud v tom budou dcery vyrůstat, najdou si podobné existence. Kdo ti řekl, že spolu máte být kvůli dětem?
v té rodinné poradně, že rozchodem by trpěly nevíc holky…
Nežijete tak, jak chcete všichni, ale tak jak chce on. Tebe už to nebaví, což chápu. Tak mu to řekni, všechno, co se ti nelíbí. Nepochopí, tak smůla. Život je moc krátký na to, abys ho trávila s někým takovým.
@Anonymní píše:
rodiče jsou 40km, holky ve škole, dojízdění by bylo náročné, rozhlížím se po pronájmech…
A ten pronájem sama utahnes? Ono asi i pro holky bude lepší z tohohle odejít. Bude to na ně mít vliv, když vyrostou v toxické domácnosti
Na moji povahu bych to chvíli snášela/ kdyby měl jen nějaké problémy a bylo to krátkodobě/ ale kdyby to trvalo dál a dál, pak bych udělala takový randál, že by začal buď normálně fungovat, nebo musel vypadnout z mýho života. Bohužel asi využívá toho, že si necháš hodně líbit
.
@arinecka už jsem řekla několikrát, snažila se…
nepochopil, on problém nemá
@Akinee já třeba děti v úvahu beru. Pokud se do toho pustím, počítám s tím, že zvláště s tím jedním to bude boj. Bohužel, v řádu několika měsíců, možná i let. A dítě je to, o co nechci přijít. Ne vinou manžela. Ale toho, že to dítě se zaseká. Už jsem si prožila jednu o hodně méně náročnější situaci a trvalo rok, než se dítko hodilo jakž takž do normálu.
@Anonymní píše:
v té rodinné poradně, že rozchodem by trpěly nevíc holky…
Co to bylo za poradnu? Vždytˇje to blbost. Trpíš nejvíc ty, a děti to vnímají.
Hezký den,
omlouvám se že volím tuto formu, ale potřebuji názor někoho nezaujatého…
s manželem jsme spolu 14 let z toho 10 jako manželé. Máme dvě děti 10 a 6.
Poslední dobou (už se to tedy táhne pár let) neustále poslouchám, co dělám špatně (i „debilně“ naskládám nádobí do odkapávače, nebo ho tam nechám půlku odpoledne). Pokud máme něco domlouvat, nechá to na mě a pak poslouchám, jak špatně jsem to domluvila, starám se buď moc a nebo málo… ke všemu si neodpoustí jízlivé poznámky, mluví s dětmi o mě, jako bych tam nebyla (zeptejte se mamky, jestli půjde s námi, apod…)
odpoledne trávím s dětmi, on leží na posteli a hraje hry a mobilu, večer začíná tím, že si otevře pivo a sedne k televizi (každý večer si dá 4).
když se na něco zeptám, nejdřív dá oči v sloup a pak se teprve podívá na mě…
pokud si dovolím oponovat, jsem nevděčná (vzdělání našich dětí vložil do mých rukou a jeho alibismus to tedy není, je to důvěra ve mě) a mám se nad sebou zamyslet co jsem za člověka a něco s tím dělat… mám totiž problém…
i kafe s kolegyní si musím obhájit (proč si h nevypijeme v práci a musíme si jít ještě někam sednout).
začala jsem chodit do manželské poradny, ale nevím, prý by rozchodem nejvíc trpěly děti, ale i ty holky vidí, že je to doma špatně… v poradně doporučují to zkusit, nastavit pravidla, ale to už jsem se snažila několikrát, bez úspěchu…
domů chodím jen kvůli holkám a každý den čekám, co zase bude špatně…
když jedeme k mým rodičům (sami, co by tam dělal) ani se nám nechce zpět, protože je tam klid…
pořád zvažuji pro a proti, tak prosím o názor tady…
Moc děkuji