Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je z toho cesta ven?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Caty
30.12.09 22:46
No, vzala bych si právníka a šla tvrdě proti němu, nic jiného nepomůže. Když budeš ustupovat bude čím dál víc náročnější a drzejší. Hodně štěstí.
- Citovat
- Upravit
30.12.09 22:52
Tvůj příběh je opravdu hrozný..ale nezbývá než se vzchopit a jít opravdu tvrdě proti němu, jak říká Caty…
Hlavně se musíš domluvit i se svou rodinou, přáteli a něco s tím dělat..protože myslím, že sama tohle zvládnout nelze. Potřebuješ podporu a taky k soudu nějaké svědky…
Držím pěsti!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.09 22:53
To je tak smutné.
Za prvé chci říct,žes udělala dobře,že jsi od manžela nakonec i s prckem odešla,podle toho co píšeš,to byl teror.
Za druhé nechápu jak to mohl soud takto rozhodnout,přeci plně kojené dítě nemůže jít na celý den od matky 
To jsem si ani nemyslela , že to tak funguje.Víš oplácela bych mu vše stejnou mincí,taky bych na sociálce nahlásila,že tvé dítě obléka do roztrhaných věcí,že s ním chodí po návštěvách , což si myslím taky není pro dítě dobrý,že s nim šel ven v tom mrazu,ačkoli jsi s tím nesouhlasila a následně to dítě omarodilo atd…Asi bych i podala,jestli to ještě lze odvolání proti rozhodnutí soudu sehnala bych si opravdu dobrého právníka (z doslechu kamarádek vím,že takový jsou) a začít pěkně od znova,taky bych se jim tam být tebou zmínila o tom teroru co ti doma dělal,že ti s dítětem nepomáhal , že ti vyhrožoval.Prostě si myslím,že to jak soud rozhodl,je nesmyslné 
Zkus ještě jednou zabojovat.
Za třetí budu ti moc držet palečky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.09 23:12
To je dost smutný příběh, hodně to zavání domácím násilím ve smyslu psychického týrání.
Holky mají pravdu, rozhodně se mu nepodřizuj a bojuj. Právníka, nebo nějakou podporu zkus hledat třeba i přes takové ty neziskovky typu Kruh bezpečí. Teď mě teda nic lepšího nenapadá, ani webovky, ale třeba bude někdo vědět…Držím palce, ať ti to dobře dopadne 
Příspěvek upraven 30.12.09 v 23:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.09 23:13
Myslím,že jsi moc hodná holka,která se snaží se všemi vyjít podobrém.Že už od začátku ses nechala partnerem manipulovat.A on jen využívá dobroty a „slabosti“.Je to od něj hnusné,ale pokud se nevzchopíš,bude pokračovat dál.Vím,že není jednoduché se začít chovat jinak,že klidnému člověku nejde hned ze sebe udělat tvrďáka,ale zkus to.Zkus se zeptat jiné soc. pracovnice,třeba v jiném městě,že jsi bezradná,jak by se dalo postupovat proti takovému rozhodnutí.Nebo některá z holek by tu mohla mít zkušenosti na co nárok ze strany otce je a na co není.Ale podle toho co popisuješ,tak je to psychicky narušený člověk a ten se sám nezmění.
Držím moc a moc palce,aby bylo brzy lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 00:31
Tohle přece není ani možný… Jsem z tvého vyprávění otřesena.
Jediné,co mě snad napadá, vezmi tenhle příběh a zanes ho na sociálku, k právníkovi, vždyť všechny skutečnosti jsou lehce ověřitelné, snad se proboha musí najít někdo, kdo by ti mohl a uměl pomoct?!
Kdybys potřebovala nějakou kontrétní pomoc, ozvi se, klidně přes sz.
Opatruj se a přeju tobě i tvému dítěti hlavně klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 02:00
Ahoj,tak zase jeden šílený příběh.Nikdy nepochopím co někoho vede k takovému jednání,ale ať už má důvod jakýkoliv(nejspíš magor),nesmí se mu to trpět!!!Jsi nejspíš opravdu moc hodná a moc dlouho jsi mu to trpěla tak to došlo tak daleko.Jedině právníka a tvrdě to toho!Nic si nenechat líbit!Nechápu rozhodnutí soudu atd. ale bohužel takhle to tady chodí.Drž se a nenech si nic líbit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 02:16
Povídalka píše:
Myslím,že jsi moc hodná holka,která se snaží se všemi vyjít podobrém.Že už od začátku ses nechala partnerem manipulovat.A on jen využívá dobroty a „slabosti“.Je to od něj hnusné,ale pokud se nevzchopíš,bude pokračovat dál.Vím,že není jednoduché se začít chovat jinak,že klidnému člověku nejde hned ze sebe udělat tvrďáka,ale zkus to.Zkus se zeptat jiné soc. pracovnice,třeba v jiném městě,že jsi bezradná,jak by se dalo postupovat proti takovému rozhodnutí.Nebo některá z holek by tu mohla mít zkušenosti na co nárok ze strany otce je a na co není.Ale podle toho co popisuješ,tak je to psychicky narušený člověk a ten se sám nezmění.
Držím moc a moc palce,aby bylo brzy lépe.
Plně s Povídalkou souhlasím, musíš se vzchopit, být tvrdá a nenechat sebou manipulovat, pokud mu budeš i teď ustupovat byť jen o píď tak za chvíli zjistíš, že jsi na tom hůř než dřív. NEUSTUPUJ!!! A být tebou sehnala bych si právníka, který se zabývá rodinným právem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 03:40
Tak tohle ne...
Dovolím si přispět za chlapy. prošel jsem něčím podobným. Ve zlém jsem se rozešel s příbuznými. V bývalém bydlišti jsem se například angažoval ve volnočasových aktivitách pro děcka, ale ocenily to jenom ty děcka, dospělí jako by neměli mozek… No a moji příbuzní mně spíš házeli klacky pod nohy, ale to je vedlejší.. Předloni to vyvrcholilo tím, že mě moje matka nařkla u mých dvou sester, že ji biju a není se mnou možné soužití. (Jaké soužití, když byla podruhé provdaná 200 kilometrů daleko…) No a obě sestřičky se postavily na její stranu, sehnaly jí advokátku a ta mě začala bombardovat dopisama. Po bleskovém zvážení situace jsem viděl jediné řešení: změnit bydliště i zaměstnání. A příbuzným jsem oznámil, že s nima končím veškeré vztahy. Teď bydlím v Brně, jsem svobodný, momentálně nezaměstnaný, v podnájmu u cizích lidí… Měl bych brečet? Já mám naopak pocit, že jsem vyhrál. Mám suprového pana domácího, mám klid, žiju si život, jaký chci a ohledně svých koníčků se nemusím nikomu zpovídat. Základem ale je, aby člověk měl okolo sebe přátelsky nakloněné lidi. A to v nejbližším okolí, tak aby v případě potřeby mohl být do deseti minut u nich. Tak proto mám při této „soukromé katastrofě“ pocit, že jsem vyhrál… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
babule
31.12.09 06:35
Zdravím. Nemáš tátu nebo třeba velkýho bráchu? Tvůj manžel by evidentně potřeboval přes hubu.Skoro to vypadá, že Tě použil jen jako náhradní matku, když si nemůže porodit dítě sám a teď už Tě vlastně na nic nepotřebuje.Syna má a Ty jsi jaksi zbytečná.Musí vědět, že nejsi sama, že máš za sebou lidi, kteří nedovolí, aby Ti syna sebral.Nemůžeš se vrátit k rodině?? Kdyby viděl, že máš zastání, třeba by si tolik nevyskakoval.Navíc já osobně bych si klidně vrazila pár facek a vyrobila si pár modřin a šla ho udat na Policii.Je to hnusný, ale na hrubý pytel hrubá záplata.Pak by mu ta socilálka zas tak na ruku nešla.A kdybys tam vypověděla všechno (na policii) včetně psychického týrání, tak bys měla aspoň v ruce něco k soudu.Holka bydlet někde poblíž toho Tvýho magora, tak mu snad vrazím jednu sama.Drž se!!!Zdenka
- Citovat
- Upravit
31.12.09 06:44
Přoč existujou takový lidi? 
Jak se můžou na sebe podívat do zrcadla aniž by jim bylo zle? Holka držím ti palce, ale z vlastní zkušenosti vím, že bez podpory okolí to nepůjde.
Radím, zkus promluvit s rodiči, s kamarády s okolím, jestli se nenajde někdo, kdo ti pomůže, kdo by případně svědčil a nebo pomohl finančně. Rozhodně to chce právníka, který bude zainteresovaný finančně, pak jde všechno!!! Já to štěstí měla dobře to dopadlo, prosím drž se a pro svého syna - buď tvrdá a jdi za svým!!!
Pokud by bylo něco s čím mohu pomoci, písni SZ. Hodně štěstí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 08:14
To je ale haj.. Ja bych mu dala co proto . Bude se to stupnovat musiš se bránit . Chudák prcík malej vzít mu kozu na 2 dny no to je hrůza.Jak jsi na tom finančně ? Právnik není zadarmo ale je to nutný výdaj a v tvém případě zcela určitě.Však on už ho usměrní . Jen ted musíš dávat vic pozor bude tě chtít dostat aby měl broky k soudu.Držim ti palce holka a ozvi se co a jak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 08:16
ahoj anonymní - to je hnus, co tvůj chlap prováděl a ještě stále provádí, nazvala bych to domácím násilím 
, před narozením dítka se choval taky tak?
co se týče sociální pracovnice - vždy jsou tam dvě strany a každá má svou verzi, pokud rodinu dlouhodobě nezná, je těžké stanovit kde je pravda…, soc. pracovnice musí bojovat za dítě, nikoliv za matku… obzvlášť za situace, kdy soud rozhodl jak rozhodl… takže pokud sociální pracovnice neznají tvou verzi- průběžně (když otec, tak ty, oba rodiče by měli dostat stejný prostor, klidně socce řekni, ať přijde kdykoliv na neohlášenou návštěvu (pár neuklizených hraček apod. vůbec neřeš, chodí navíc většinou dopoledne), ať se podívá, jak pečuješ o dítko), tvé info určitě potřebují do své mozaiky. Co lékařka -psala si, že tě otec špiní i u ní, jak ona se na to dívá? Zastane se tě?
tudíž jak radí holky, obrátit se na supr právníka - a všechny poznatky z každé návštěvy si sepisuj - vše, co můžeš použít proti němu. Nenapsala si, jaký má tvé dítko vztah k otci (bojí se ho? má ho rádo?)
taky bych ti doporučila obrátit se na fond ohrožených dětí, dá se domluvit setkávání na jejich půdě, popř. přítomnost jejich pracovnice u styku, a tam by se určitě ukázalo, jaký je, popř. by musel min. ustoupit ze svých nepředložených požadavků! 
nepsala jsi, kde teď jsi, u koho bydlíš. Pokud styk má probíhat u vás doma, možná bych pozvala i kamarádku, ať je v tu dobu s tebou doma. Jak se k tomu staví tvoje rodina? a jeho?
bude to ještě dlouhý boj, ale věřím, že ho vyhraješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.09 08:31
Souhlasím s názora předemnou. Ona kolikrát jedna dobře mířená facka udělá zazraky, jak to máme již vyzkoušené u nás v rodině. Musíš se ke všemu postavit vtrdě jde o tebe a hlavně o tvého malého klučíka. Teď procházku s ním odmarodil a co bude následovat? Držím ti palečky a pokud můžu nějak pomoci tak písni SZ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý večer,jsem tu nová. Ale líbí se mi vaše diskuse.Pročítala jsem článek a reakce na něho s názvem návštěvy u otce a přiznám se, že jsem se také dostala do složité situace. tak vás všechny prosím také o nějaké reakce, jak by se tato situace stala snesitelnější.
s bývalým máme ročního chlapečka.když se narodil, partner se změnil, malého si přivlastnil a mě ho dával jen na kojení a vše sledoval z centimetrové vzdálenosti, žádné pochování, žádné pomazlení.když jsme se nastěhovali k němu domů, zjistila jsem, že v této obci není žádné další mimino nebo jiná maminka na mateřské, jen samí důchodci. využíval toho, že spojení do města neexistovalo a tak jsem s malým byla pořád sama. ten zhruba po 3 měsích začal celodenně a celonočně plakat. když jsme spali dvě hodiny v kuse byl to zázrak. a když jsme spali víc jak 4 hodiny během 24 hodin tak taky. partner pořád pryč.návštěvy se nehrnuly. a pomoc od někoho už vůbec ne (já měla rodinu a přátele vzdálené přes 100 km, to není na časté návštěvy, ikdyž se snažili).nemohla jsem rostoucímu miminku koupit ani oblečení, měla jsem tak po dvou kouskách od dupaček a bodiček, jeden svetýrek. když jsem si pozvala někoho, musela jsem se ho zeptat. kamarádka pak prošla jeho výslechem a každé naše slovo a gesto sledoval, aby mu náhodou něco neuniklo. doma moc nebýval, ale když mě po měsíci přijela navštívit kamarádka, to byl doma celý den s námi. abych to zkrátila, odešla jsem i s půlročním mimčem. na to začalo vyhrožování, že mi ho vezme a že ho neuvidím. prošli jsme dost neochotnou sociálkou a stejně tak soudem (bohužel jsem si nevzala právníka, nedokázala jsem si tu příšernost představit). takže po rozsudku soudu se půlroční plně kojený kojenec musel smířit s tím, že dva dny v týdnu nebude kojený, spánek nespánek, otec si ho chce užít, spát můžeš u matky. půlroční teror, který obsahuje nesmyslná, leč partnerovy uvěřitelná tvrzení (pro sociálku), že ho nekrmím (prospívá velmi dobře a dodnes je kojený), že se o něho nechci starat, že jsem tak šílená, že už mě nikdo nemůže chtít ani vidět - prostě mi to někdy přijde až na blázinec. honí mě po sociálce a soudech, že mu ho nechci půjčovat - je s ním i mimo termíny určené soudem, že ho nedostatečně oblékám - blbost, prcek nestoná a nestonal, že se o něho nestarám po sociální stránce, že mi zbytečně moc platí na výživném a že mi už nic nedá. Aby byl relativní klid, tak ho opět poslouchám, řídím se jeho výhrůžkami a ultimáty. on ho tahá po návštěvách, převléká ho do poničených a roztrhaných věcí a ještě mi ho v tom přivede domů. v nedávných mrazech, kdy bylo 10 až 12 stupňů pod nulou i přes den, ho také měl u sebe a musel s ním být venku (sám se mi s tím pochlubil a že prý jiné maminy taky chodí s dětmi ven i těchto mrazech), to jsem si mu dovolila vynadat, protože malý to odmarodil. telefonuje dost často k dětské lékařce, a stěžuje si jí, že mu ho nechci půjčovat, obvyňuje mě ze zanedbávání ap. u sociálky odpovědi na své otázky nedostávám, naopak mi pořád vnucuje, že o všem musí rozhodnout soud. právníci toho taky moc neporadí, každý je opatrný a formulku: otec platí, tak má právo, nenávidím. copak za peníze se může všechno? ptám se u nich, na co mám právo já a na co syn a dovím se, že moje práva jsou nevymahatelná. ono se všechno vypsat nedá, ale napsala jsem co se mi honí nejvíc hlavou a z čeho nemůžu spát. ještě dodám, že jsem během tohohle kolotoče zhubla víc jak patnác kilo, ale snažím si zachovat zdravý rozum, když to tělu nejde.
Budu ráda za vaše reakce a když mi poradíte, co by se dalo dělat, budu ještě radši. všem přeji zdravé děti a pohodové a upřímné soužití s partnery.