Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
No nezmiňuji to, protože kdyby mám. zminit všechno, tak píšu román… A samozřejmě jedno s druhým souvisí…Trápí mne to…Resp. trapilo. teď už jsem trochu rezignovala…Vlastně úplně.
Musím říct, že ti moc nerozumím. Ptáš se, jestli jsi sobec, když chceš trochu něhy, ve skutečnosti tě div nemlátí. Asi by sis měla dřív ujasnit sama v sobě, co se vlastně u vás děje a co je pro tebe priorita a pak se na to ptát i cizích lidí. Ten tvůj úvodní příspěvek a skutečnost u vás doma budou zřejmě dvě úplně odlišné věci.
@hanka.br. píše:
Musím říct, že ti moc nerozumím. Ptáš se, jestli jsi sobec, když chceš trochu něhy, ve skutečnosti tě div nemlátí. Asi by sis měla dřív ujasnit sama v sobě, co se vlastně u vás děje a co je pro tebe priorita a pak se na to ptát i cizích lidí. Ten tvůj úvodní příspěvek a skutečnost u vás doma budou zřejmě dvě úplně odlišné věci.
Píšu to už docela zoufalá, protože od rodiny jeho a moji slyším, že řeším malichernosti a že jsem sobec a že mám vydržet, kým se to spraví…Takže jsem spíš chtěla slyšet názor právě někoho nezávislého…Ne, nemlátí mne.
@Petulka1234 píše:
Zkusila bych neukazovat směrem ven na partnera, ale začala bych u sebe. Třeba bych začala tím, že bych se zeptala sama sebe? chci po partnerovi, aby mě pohladil, pochválil, políbil a dělám to i já sama? Pochválím partnera? políbím partnera? pohladím partnera?
Píši z vlastní zkušenosti. Až jsem pochopila, že musím začít u sebe, začalo se měnit i to ostatní kolem mě. Nemohu očekávat, že když budu ukazovat prstem na někoho, říkat si, že je to toho a toho vina, nemohu čekat, že se něco změní, pokud se nezměním i já.
Nevím, jak to má zakladatelka, ale třeba u nás tohle vůbec nepomáhá. Nepodlézám, ale chválím ho, vařím a peču jídla, co má rád, snažím se najít prostor i pro intim chvilky a z druhé strany se to bere jako automatické a žádná odezva. Na vztah stačí jeden, ale na FUNGUJÍCÍ vztah musí být DVA.
@Anonymní píše:
Nevím, jak to má zakladatelka, ale třeba u nás tohle vůbec nepomáhá. Nepodlézám, ale chválím ho, vařím a peču jídla, co má rád, snažím se najít prostor i pro intim chvilky a z druhé strany se to bere jako automatické a žádná odezva. Na vztah stačí jeden, ale na FUNGUJÍCÍ vztah musí být DVA.
Přesně tak…
@Anonymní píše:
Mám doma to samé, manžel se nezajímá o mé pocity, když potřebuji podržet v těžké chvíli, nepodrží mě, spíš ještě víc potopí, co jsme se o tom pohádali, tak se snaží, ale uvidím, jak dlouho mu to vydrží, já myslím, že člověk prostě nejde předělat, bude se snažit, ale za chvíli to bude stejné si myslím…jinak je pracovitý, je na něj spoleh, říká, že mě má rád, ale tu empatii prostě nemá vůbec, mrzí mě to, momentálně s tím stejně nemůžu nic dělat, jsem těhotná, rodinu nemám, kam bych mohla jít, takže pokud bude furt stejný, poté co mi skončí mateřská, na vztah do konce života to nevidím, je to stejné, jako bych byla sama…, ale tak uvidíme, ještě nechci házet flintu do žita…
Přesně takovýto mám pocit…Resp. sooleh třeba je, finanční…Ale když mi bylo těžko, nebo jsem byla nemocná… Nepomohl mi. Ani psychicky, že by třeba semnou jenom byl…Přesně tak to pravé vidím…Že krom financí, je stejný když bych byla sama… Čekáte první miminko?
No nezmiňuji to, protože kdyby mám. zminit všechno, tak píšu román… A samozřejmě jedno s druhým souvisí…Trápí mne to…Resp. trapilo. teď už jsem trochu rezignovala…Vlastně úplně.