Jsem sobecká?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

misutka

1334

4.3.09 13:03

načítám...

Má děti, a dvě . Tak nevím, asi vypadám moc v pohodě. No, slušně jsem jí napsala, že nepřijedeme, že si potřebuju odpočinout.. No, dvojčata- to muselo být „terno“, obdivuju ty ženy, které dvojčátka porodí. Přítel mi taky pomáhá, ale když vidí, že to zvládnu sama, zaleze na PC :roll: . A taky spí vedle v místnosti- proč? Když malá se budí max. 2× za noc a jinak spinká? Nechápu to..

načítám...
Citovat
Zmínit

dalmatinka 123

48576

4.3.09 13:13

načítám...

mišutko já teda Z vystrnadila z ložnice hned co se malej narodil.malej spal celou noc a ani se nevzbudil,ale jak jsem měla zase takový to číhací období tak my vadilo jak chrápe,jak mluví ze spaní takže jsem ho vystěhovala do obýváku :lol: ,takže já bych radila velkou postel si pořádně užít :lol:
Jinak nejsi sobecká,jen ještě prostě nemáš vše zaběhlý,to přijde časem a potřebuješ pomoct takže tě to mrzí,to není sobeckost! řekni to manželovi normálně že si ještě nejsi jistá jestli vše zvládneš sama a že by jsi radši aby zustal doma s vámi,není to příkaz,ale j to taková prozba kterou určitě vyslyší a neboj brzy se vše srovná. :wink:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymni

4.3.09 13:14

načítám...

Sobec nejsi. Ale u nás to bylo stejné. Mně se obrátil život vzhůru nohama, manžel si užíval života dál, jakoby jsme žádné mimčo neměli .

Citovat
Upravit

misutka

1334

4.3.09 17:51

načítám...

No, tak jsem příteli „taktně“ naznačila, že mě ty návštěvy tak trochu vadí, jelikož mi oznámil, že k nám jedou jeho rodiče. Na „plnou hubu“ jsem mu řekla, že mi to vadí, že chci být třeba jen s ním (i když nevím, jak velkou váhu mají má slova, protože po debatě si šel hrát na PC ), nebo sama, si odpočinout. On že jim teda zavolá, když mě to tak strašně obtěžuje, a že to je škoda. Nezavolal a nějak se mnou nemluví. Povídám mu, že se nemusí urážet, ale zkusit mě pochopit, že prostě nemám náladu. Ani na jeho rodiče, ani na svoje, prostě na nikoho.. Fakt nevím, jak dál. Jeho rodiče sem nikdy nejezdili, jeho matka se mnou nemluví (teď jen kvůli mimi a to je spíš komandování a „nechci vám radit, ale..“), a teď jsou tady pečený vařený. Chce se mi řvát, teď se cítím tuplem nepochopená, najednou se otočil proti. Ještě pořád nedorazili, nejspíš se zavřu s malou do pokoje, protože bych jim asi něco musela říct. Ach jo :cry: