Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj holky, poslední dobou na mě padá stín, že všechno dělám špatně, k malému se chovám zle, že všechno má být prostě jinak…
V pátek jsem Vám psala diskuzi „Strašně pláče - jet na pohotovost?“ Nakonec jsme do nemocnice jeli, sestřička se chovala chladně a protivně, asi si myslela, že v pátek večer nemáme lepší zábavu než jezdit s miminkem na pohotovost. Řekli nám, že to jsou prdíky, který já ovšem poznám, malej tam ale vůbec neplakal, až později, když se rozeřval zkusili rektální rourku, samozřejmě že nepomohla, tak nás poslali na ORL, zjistili mu zánět středního ucha, ouško mu i propíchli, na:,–(li antiboiotika a i když jsme tam druhej večer jeli znovu, nakonec je už všechno v pořádku, ještě občas bolestí zaplače, ale už je mu líp.
Trápí mě to, že je mu teprv necelých 7týdnů, já ho plně kojím a stejně onemocněl, prý tam tak malinký miminko ještě takhle nemocný neměli a já svaluji vinu jen a jen na sebe. V pátek jsem byla nemocná, malej mi taky přišel nějakej jinej, přesto jsem ho vzala ven a šla nakoupit do supermarketu, když jsem se vrátili, začal plakat. Vím, že už nejspíš nemocnej byl, ale kdybych si dávala větší pozor… Možná by to mohlo být jinak…
Dál mě trápí, že malej nemá žádnej rytmu, už jsem jak chodící mrtvola, má pořád hlad, teď co bere antibiotika teda pořád spinká, ale jinak se mi budí po hodinách. Doktorka mi dala jednu radu, nechat vyplakat. Panebože, copak to jde. Když má hlad tak nepomáhá chování, houpání, nic. Přibírá krásně, už má 4kg, přibírá i 45g denně, tak nechci mu dávat umělinu a zátím zatnout zuby a vydržet, ale vážně si připadám absolutně neschopná, nemůžu ho nechat plakat, nedokážu to, když pláče, chce být u mě, chce chovat hladit, jíst… Ale moc dobře vím jak si ho na tohle lehko naučím. Stejně jako že si máme utvořit nějaký rytmus, jak, když má hlad po hodinách??? V noci někdy spí i 4h v kuse, ale usíná různě, když se mu nechce tak prostě neusne. Jak to děláte a zvládáte vy?
Jsem vážně tak špatná, když nedokážu nechat své miminko plakat?
Popilio,
úplně tě chápu, ale myslím, že jsi úplně super mamina . Já bych třeba s malým nijak nejela a zánět středního ucha zanedbala.. A další:
1. na rytmus teď zapomeň. Zcela jistě si za pár měsíců rytmus vytvoříte, teď je na to mimčo ale moc malý, takže to děláš nejlépe, jak to jde
Období chodící mrtvoly taky pamatuju, ale ono se to zlepší!!
2. Děti prostě někdy stůňou a ty to nemůžeš při nejlepší vůli ovlivnit. Jela jsi s malým k doktorovi, pomohli mu, takže je vše O.K.
¨
3. To že ho nenecháváš „vyřvat“ (omlouvám se za termín již trochu protřelé matky
) je podle mě zcela v pořádku. Názory tvojí Dr. jsou prehistorické. Přečti si např. knížku Nejšťastnější miminko v okolí o vyvřvání se tam určitě nemluví..
Kdybys potřebovala pomoct, co třeba s malým, tak ještě napiš, budu se snažit poradit..
Pa, hodně sil
Pajina
Popilio, četla jsem tvou diskuzi a hlavně, že jste nakonec jeli!
Určitě nejsi zla a špatná maminka, teprve se všemu učíš, vždyť máš ještě hodně čerstvé miminko. Neboj, bude to všechno lepší!
Nemoc jsi mu nezavinila ty, miminka mají hodně malou imunitu a zánět středního ucha řádí. Hlavně, že se přišlo na to, co to je a mimi se léčí.
Já na tom byla podoně, deprese, pláč, že jsem úplně neschopná, ale nakonec jsem si zvykla, že mimi není z půjčovny
ale je tu s náma napořád. Naučila jsem se rozeznat pláč z hladu, z rozmrzelosti, z prdíku.
Myslím, že teď se všude píše, že malé miminko nemůžes rozmazlit, klidně ho pochovej, když máš chuť, čas a víš, že chce být u tebe. Opravdu se toho rozmazlování neboj, není to pravda.
Já s malou měla potíž třeba s dudlíkem, chtěla pořád něco dudat, ale dudlík nechtěla, dávala jsem jí svůj prst - to bys měla slyšet, jak jsem hrozná a že jí to neodnaučím a kdesi a cosi. A co myslíš, úplně v pohodě jsem jí to odnaučila, prostě jsem jí ten prst nedala a naučila jí zabavit jinak.
Určitě bude líp a mimi se brzy uzdraví!!!!
R.
Klid! Já jsem zas po porodu měla pocit, že tohle břemeno - můj syn, je na mě opravdu moc. Nezvládala jsem ten pocit, že všichni mají komu ten řvoucí uzlíček dát a jen já už nemám na „odložení“ nikoho. Malý taky špatně spal, hodně jedl, v noci se budil co dvě hodiny (o čtyřech jsem si mohla dlouuuuho nechat jen zdát
) a trpěl na prdy, takže to byla fakt zábava. Teď je mu 15měsíců a je to naše sluníčko. Vstává sice už v šest ráno a když se mu povede půl sedmá, tak pořádáme oslavy, ale jinak je to moc šikovný chlapeček. Nejsem si jistá přesným datumem, ale myslím, že mě ta zátěž z bezmocného tvorečka, kterého mám na krku přešla tak v jeho půl roce. Teď naopak, když ho dvě hodiny nevidím, už se strašně těším na to jeho „mááááma!“ Jediná rada je: Vydržet, ono se to všechno srovná, malý si zvykne na ten náš velký svět a ty si zas zvykneš, že máš jeho. Jinak se nám na klidnější spánek osvědčilo zavazovat ho na noc i s ručičkama do zavinovačky. Ideální je ta stará na šňůrky nebo pak rychlozavinovačka převázaná povianem (takový silnější pruh látky-„velká mašle“);přišli jsme na to s mužem sami tak nějak instinktivně, ale pak jsem tady na emiminu četla, že to tak úspěšně praktikovalo hodně maminek, tak zkus… Přes den malý prostě nespal, tak jsem se s tím postupně smířila a časem se to taky upravilo, teď chrní kolikrát i 3hodiny. Prdíkové koliky by se měli po třech měsících věku postupně upravit (u nás ano), dávali jsme Sab simplex kapky (předepsal pediatr), masirovali bříško, dávali pást koníky. U kojení bych rozhodně zůstala, jestli máš dost mléka, tak zkus vydržet, po UM jsou prý prdy ještě horší. A poslední věc uši: Náš malý je měl poprvé píchané teď v těch patnácti měsících, já jsem si pro změnu říkala, že něco zanedbal pediatr, ale pak jsem se dočetla, že akutní zánět se projeví běhěm několika málo hodin, takže se tomu často vůbec nedá zabránit, nám dali nejprve kapky do uší a stejně jsme se tomu nevyhnuli. Takže si nedávej žádnou vinu, nemělo by to cenu a jen by sis ubližovala. tak hlavu vzhůru a dobrou výdrž, my si ten první půlrok taky museli přetrpět! Markéta
Popilio,
rozhodně se netrap tím, že jsi špatná matka! Prostě každé mimčo to má trochu jinak a každou chvíli vyžaduje něco jiného. My jsme s Kačenkou první 3 měsíce doslova „prokolíkovaly“. Kolem 17:00 začala plakat a jela až do 22:00, kdy odpadla. Těch 5 hodin jsem kojila i po hodině. Hlad, prdíky, únava, doteď nevím, co to bylo, ale po 3 měsících to skončilo úplně ze dne na den. Polouchej, o co si malej řekne a rozhodně bych neposlouchala doktorku, která chce 7týdenní miminko nechávat vyplakat! ![]()
Uvidíš, že si na rytmus spolu postupně naběhnete. Teď se snaž odpočívat, když malej spí. I když ono se to lehce řekne, když člověka nutí podvědomí uklízet, vařit apod.
Ale i tak, prostě, jak máš chvilku, padni do postele a nabírej síly.
Jediné, čemu my jsme se s manžele vyhýbali, bylo brát Kačku takhle malou do supermarketů, resp. na větší nákupy jí neberu ani teď. Ta klimatizace mimčům asi nedělá moc dobře.
Hodně energie a hlavu vzhůru, když si vzpomenu na sebe, tak jsem si poprvé připadala trochu odpočatá, když malé bylo 5 měsíců ![]()
A k tvým obavám připojuji, co jsme si v té době psávaly na Květňátkách. Jsi nejlepší máma! A pro tvoje mimčo dvojnásob, protože jinou nemá! ![]()
Terka
Popilio,myslím,že nejsi špatná maminka.Tohle jsou hormony,které s tebou cloumají.Do tvé diskuze jsem ti psala a sama víš,že sem byla zaražená,že tak dlouho vyčkáváš,ale je důležité,že už jste relativně v pořádku.Já byla na pohotovosti několikrát a nikdy se tam na mně nikdo netvářil nepříjemně.Nepíšeš kde jsi na pohotovosti byla,tak nevím.Já byla vždy v dětské nemocnici a jak říkám,vždy byli milý.Ale taky se najdou tací,kteří jsou protivní,tak si z toho nic nedělej a nech to být.No a k tomu,že tam nikdy neměli tak malé miminko-to je určitě nesmysl.Takových tam mají denně několik.To,že se ti malej budí po hodině je možná normální.Nepíšeš totiž jestli je to tak od začátku,nebo až teď.Může to být laktační krize,nebo pokud to máte od začátku,tak je to prostě možná jen neklidné miminko,které je prostě takové.To,že nemá rytmus je úplně normální-my ho taky neměli a máme ho až teď kdy je malýmu rok.Takže hlavně se zkus uklidnit a třeba malýho někomu dej na hlídání aspoň na chvíli,abys mohla něco udělat pro sebe.Období chodící mrtvoly zná asi každá maminka,tak hlavu vzhůru a věř,že bude líp.
Popilio, to jsou zdivočelé hormony a únava z péče o miminko a možná i celkevé situace doma (/četla jsem jeden tvůj příspěvek o tchýni
), ale mimi je ještě malé, na režim je času dost, to ti nikdo nemůže vyčítat, ani nemoc ne.
Vydrž, malý poporoste a bude líp, u někoho se to upravilo po šestinedělí, u někoho po 3 měsících, u někoho po půl roce, je to různé. Za chvíli bude miminko spokojenější, bude se víc zajímat o svět okolo, o hraní, a ty budeš klidnější a odpočineš si a začneš si mimi konečně pořádně užívat, věř tomu. ![]()
Ahoj,
vim, ze se ti to ted urcite nezda, jsi unavena a nestihas…ale: ten pulrok a rok utece jako voda!!! A pak ti muze chybet to chovani a mazleni malyho miminka
Ja Matyho pul roku skoro nedala z ruky, z vaku, ze satku. Potom, co se zacal sam plazit a lezt, bylo chovaniho stale min a min… A muzu ti rict jedno: Cim vic dite chovas, kdyz je malinkaty, tim snaz se osamostatni. Vi, ze ma naruc vzdycky jistou. Zatimco kdyz ho budes nechavat vyrvat, ten pocit jistoty mit moc nebude. Zatim je to jeste mladatko a vsechny mladata potrebujou mamu a zadna mama nenecha svoje mlade dlouho pistet, ne? ![]()
Tahle krize prijde jeste mockrat, ale je to normalni, nic s tim neudelas…
Mila Popilio,
to, ze nenechavas miminko vyplakat ta robi skvelou maminkou!!!! Podla mojho nazoru sa miminka maju chovat, nosit, hladkat…
Viem, ake to je, nemat rytmus, my sme ho tiez ziskali az ked mal Radek nejakych 5 - 6 mesiacov. Dovtedy som vobec nemala sajnu, kedy bude spinkat, papat… zavidela som maminam, ktore uz po par tyzdnoch vedeli u miminka rozlisit, preco place.
Z tej choroby si nic nerob, je skvele, ze si sa odhodlala na tu pohotovost ist. Ak ta to upokoji, ja som brala choreho Radecka uz z porodnice, sice to bola len nadcha a hnisajuce ocka, ale na nalade mi to tiez nepridalo… ![]()
Tak vela sil a vydrz!!!
Gabika
Moc Vám děkuju, tohle jsem potřebovala slyšet.
Ze všech stran slyším, že musí mít dítě svůj rytmus, ale nemůžu ho nutit, nechat dítě vyplakat, to přece taky nejde.
Má hlad po hodinách asi tak od svých 14ti dnů. teprve poslední dva dny spinkal ty 4h v kuse, před tím jsem záviděla maminkám, které psaly, že se jejich miminko budí v noci po 2h.
Narodil se o měsíc dřív, možná proto ten zánět, ale hlavně, že se na něj přišlo. Proto taky teď tolik jí, to už mi říkala doktorka v nemocnici, prý je to stejný jako když jdeme nakupovat hladový, vezmem všechno. On se narodil hubeňoučkej, tak to chce všechno dohnat…
Byla jsem v dětské, byli tam všichni hodní až na tu jednu sestřičku, jinak všichni moc milý, hlavně sestřička na ORL.
Jsem moc ráda za to co jste napsali, strašně ráda mám Honzíčka u sebe, kolikrát chce jen pochovat a spinká dál, nedokázala bych ho nechat plakat.
Jinak mám pocit, že mi po těch antibiotikách strašně spí a taky když má bobka
tak to strašně smrdí, to dřív nebylo, může to souviset?
jsi jen unavená maminka, neboj, bude lip. zkusi si jeden den s mimcem polezet v postylce, hrajkte si spolu, když usne, spi taky a odpočin si jak to nejvíce jde. mimi si časem rytmus najde a jsi dobrá, že jste na zánět středního ucha přišli. Bude líp, uričtě- taky zkus poporsit třeba manžela, jestli by ti trošku nepomohl, třeba by si mohl vzit den volna a nosit ti mimčo jen na kojení a ty bys mezitm spala a odpočívala…
nezapomen, že když nebudeš v pohodě ty,. nebude ani mimino
pa S.
Mmch. ten rytmus, az nejakej bude, se stejne mockrat zmeni. Ty prechody jsou pokazdy trochu (i vic) o nervy, ale mamy jsou desne silny stvoreni a vydrzi vsechno! I ty!
To o pohotovosti jsem sice necetla, ale mam dojem, ze bych jednala stejne…a protivnym personalem se nenech rozhodit, nekde jsou protivny uz z principu ![]()
ahojka
Miminko je tu jen pro Tebe a Ty jsi tu jen a jen pro miminko. Taky doporučuju Nejšťastnější miminko v okolí. Přečti si to brzy a rychle, aby se Ti ulevilo. Já rady z této knihy používám doteďka.
A hlavně kdykoliv mrně začne kňourat a Ty nemáš ruce od masa, chop se ho
je to báječné a ještě to pomůže. Jinak krizovky jsou u mě i dlouho po šestinedělí, takže žádné strachy, jsme jenom lidi. Jak mrně tak maminka ![]()
Myslím že jsem nejšťastnější maminka v okolí díky tomu, že klidně padám na hubu, ale mrně chovám, chovám a chovám ![]()
Ahoj Popi, nemám čas číst všechny komentáře, tak jen bleskově mé zkušenosti. První 3 měsíce života mého syna byly tak hrozné, že se trochu bojím mít druhé mimčo. Potom se všechno postupně napravovalo a teď je to krása. Režim ve věku Tvého miminka jsme žádný neměli, prdíky přímo učebnicové. Já jsem byla nevyspalá, psychicky vydeptaná, zhubla jsem na minus 8 kg oproti předporodní váze. Prostě to musíš vydržet, zkus dát mimčo alespoň na 2 hodiny denně někomu jinému /partner, rodiče, kamarádka/ a JDI SPÁT. Nevyspání a kojení hrozně vyčerpává. Taky mi pomohla kniha Nejšťastnější miminko v okolí od H. Karpa..a taky nesmím zapomenout na rektální rourku. Opravdu to přejde!! Fakt!! /já tomu už ani nevěřila/. Lenka