Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsou tělesně postižení dobrými partnery?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
29.6.23 08:29
Jsou tělesně postižení dobrými partnery?
Předem se chci omluvit, pokud někoho urazím, ale píši výhradně ze své zkušenosti, která samozřejmě nemusí být obecně platná.
S tělesně postiženými přicházím v rámci svého zaměstnání do styku poměrně často a už dlouho mám s jedním zákazníkem velmi dobrý vztah. Je tu šance to posunout dál, ale mám z toho smíšené pocity.
Vysledovala jsem, že tělesně postižení často nejsou „dobří“ lidé. Svoje postižení vnímají jako nespravedlnost světa a dovedou to dát najevo. Je z nich cítit hořkost a jakási zloba, i možná touha po pomstě.
Nechci zobecňovat, vím, že to tak není u každého, ale nestalo se mi jednou, že jsem byla překvapená jejich chováním/přístupem.
Tento můj známý se jeví v pohodě, ale bojím se co přijde v případné budoucnosti, jestli ho to také nezlomí, když se třeba nebude moct naplno věnovat dětem.
Jaké máte zkušenosti, šly byste do toho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
29.6.23 08:34
Určitě to není obecné pravidlo, byla jsem hodně, hodně mladá. Tehdejší přítel byl na vozíčku a v zásadě čekal, že se všechno bude točit kolem něho, co chce, kdy chce, kolik toho chce, kam chce. Protože pro něj je to přece tak těžké, tak se mu musí ten život usnadňovat. Ale takoví jsou i zcela zdraví lidé…
- Citovat
- Upravit
29.6.23 08:35
Je plno zahořklých a mstivých lidi i mezi zdravýma. Určitě bych to takhle neglobalizovala. Musíš ho poznat jako člověka a uvidíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 08:48
@Katydr Tohle se nedá nijak generalizovat. Samozřejmě, jako i v jiné skupině lidí, bude část zahorklych, nevyrovnaných, proklinajicich osud, ale také mnoho normálních, aktivních lidí. Ty dotyčného osobně znáš, my ne, pokud máš dojem, že patří mezi ty druhé, proč tomu nedat šanci 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.23 08:55
Pracuji s lidmi a mezi postiženými je zcela určitě větší % bezcitných, egoistickych, atd. (Presne jak pises, oni jsou pupek sveta a vse se okolo toho musi točit, jini lide s jinymi problemy neexistuji) než v běžné populaci.
- Citovat
- Upravit
29.6.23 09:15
@Katydr píše:
Předem se chci omluvit, pokud někoho urazím, ale píši výhradně ze své zkušenosti, která samozřejmě nemusí být obecně platná.S tělesně postiženými přicházím v rámci svého zaměstnání do styku poměrně často a už dlouho mám s jedním zákazníkem velmi dobrý vztah. Je tu šance to posunout dál, ale mám z toho smíšené pocity.
Vysledovala jsem, že tělesně postižení často nejsou „dobří“ lidé. Svoje postižení vnímají jako nespravedlnost světa a dovedou to dát najevo. Je z nich cítit hořkost a jakási zloba, i možná touha po pomstě.
Nechci zobecňovat, vím, že to tak není u každého, ale nestalo se mi jednou, že jsem byla překvapená jejich chováním/přístupem.
Tento můj známý se jeví v pohodě, ale bojím se co přijde v případné budoucnosti, jestli ho to také nezlomí, když se třeba nebude moct naplno věnovat dětem.
Jaké máte zkušenosti, šly byste do toho?
Tak nemusíš si ho hned brát. Když poznáš, že ho to semlelo a nechceš být doživotní samaritánka, prostě se rozejdete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 09:18
@Anonymní píše:
Pracuji s lidmi a mezi postiženými je zcela určitě větší % bezcitných, egoistickych, atd. (Presne jak pises, oni jsou pupek sveta a vse se okolo toho musi točit, jini lide s jinymi problemy neexistuji) než v běžné populaci.
Dobře, ale nám zdravým se to kecá, když máme „všechno“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 09:30
Jsou tací, kteří to vezmou s humorem, a překážky berou jen jako „zpříjemnění“ života tím, že je překonávají… a pak jsou tací, co zahořknou.
Možná je to i výchovou, kdy rodiče do nich pořád cpou, jací jsou chudáci a obletují je a v dospělosti to v nich přetrvá…
Sám žádného takového člověka v okolí nemám, ale třeba na instagramu jich pár sleduju a ti patří k těm, co se rozhodli to překonat s úsměvem a odhodláním… Baletka bez paží, serfařka bez dlaní,…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 09:48
To je jako kdyby ses ptala na otázku, zda jsou muži s vousy dobrými partnery. Na tvou otázku neexistuje odpověď, vše je vždy o lidech, ne o hendikepu.
Také pracuji v této oblasti a nevšimla jsem si, že by osoby se zdravotním postižením byli nějak odlišní. Mají prostě jiný život, jiné překážky a jistě žijí jiný život, než zdravý člověk bez hendikepu. Od toho se odvíjí zbytek. Nicméně i tady především záleží na tom, jaký je to člověk a zda bude jeho partner ochotný žít jeho život, protože člověk s hendikepem nemůže žít život zdravého člověka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 10:19
Osobne bych do toho nesla, neni to profesionalni a kdyz tak bych se do niceho nehnala, ze hned svatba, deti, to az po case…a co se tyce zahorklosti, ano urcite je takovych lidi hodne, ale to bude i tou frustraci z neschopnosti navazat vztah, sexualnim neuspokojenim apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 10:43
@Katydr Ahoj,
myslím, že jsi to popsala velmi přesně. Také mám zkušenost, že ti lidé se cítí ukřivdění, stižení nespravedlností, omezení, které jim působí komplikace může vést ke vzteklým projevům k okolím.
Samozřejmě to ale neplatí o všech, vždy jde primárně o konkrétního člověka, jeho projevy, prožitky atd.
A pokud jsi schopná blízkosti k člověku, kterého něco takového potkalo, ať už je to blízkost přátelská, nebo třeba i partnerská, tak je to moc hezké a hodně to říká o tobě jako člověku!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 10:59
No to je asi hodně těžko říct. Obecně co jsem zažila, tak někdo měl třeba úraz a tam potom byly dva přístupy, buď smíření a ten člověk byl hodně pohodovej (bral to jako že měl štěstí, že přežil) a pak ti, co se strašně zlobili za tu nespravedlnost.
A pak kdo je postižený od malička, tak asi hodně záleží na výchově. Dovedu si představit, že je někdo na to konto zvyklý, že se kolem něj točí svět a do toho bych nešla. Protože a dětma se svět točí kolem dětí a je potřeba od toho partnera podpora, když už ne fyzická nebo finanční, tak psychická určitě. Tak aby to ten člověk zvládnul.
Jestli se pán jeví v pohodě, tak spolu můžete začít chodit, přeci jen od toho je chození, aby člověk vyfiltroval ty vhodné adepty pro vážný vztah. Děti nebudete mít přeci hned 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 12:06
Já bych k tomu řekla jen jedno.
Zdravý, nemocného nikdy nepochopí.
I kdyby se snažil sebevíc, tak bohužel, je nemožné se vcítit do druhého.
Protože není v jeho kůži. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.23 12:44
@Alladina píše:
@Katydr Tohle se nedá nijak generalizovat. Samozřejmě, jako i v jiné skupině lidí, bude část zahorklych, nevyrovnaných, proklinajicich osud, ale také mnoho normálních, aktivních lidí. Ty dotyčného osobně znáš, my ne, pokud máš dojem, že patří mezi ty druhé, proč tomu nedat šanci
Trebas proto, ze zivot sam prinasi ruzne prekazky, tezkosti, na jejichz prekonavani je nutno vynalozit zvysene usili - a je otazkou, tezkou otazkou, zda si jeste komplikovat zivot sama dobrovolne; i kdyz kolikrat i zdravi partneri, jak tady ctu, byvaji na zabiti.
A ted babo rad!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
