Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kašle na mě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.6.15 21:40
Počkala bych, až se vyspí, pak bych mu řekla, že s ním musím nutně mluvit. Slušně, bez křiku a pokud možno věcně bych mu sdělila, jak mě jeho chování zraňuje, jak
si připadám sama a odstrčená i s dítětem. Snažila bych se domluvit na nějakých pravidlech. Třeba že jeden den v týdnu by přišel z práce dřív, že bys šla třeba s kamarádkami na kafe, on by hlídal malého, nebo že by třeba sobotu věnoval rodině, že by jste si někam vyšli spolu, nebo dítě by pohlídala babička… Těch variant je více. Pokud by na nic nepřistoupil, tak bych asi zvolila radikálnější řešení.
Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.15 21:48
@vertunka @nostress Dekuji za rady, bohuzel, tohle uz jsem zkousela. Bud se snazi a vydrzi max. tri dny ze je opravdu s nama, ale pak se to zase vrati do starych koleji. A me uz nebavi se porad hadat, bojim se, ze pak uz se mnou nebude chtit byt vubec. Ja nerikam, jsem casto protivna a nastvana kvuli malickostem, ale to proto, ze jak jsem s malym cely den sama, je toho na me zkratka moc. Snazim se, aby byl spokojeny, aby s nama chtel byt. Vim, ze maleho ma rad, ale bojim se, ze me ne. nebo alespon ne tolik jak by mel. porad jen ustupuju, pohadame se, zase prijdu ja za nim, ja se musim omlouvat, on nikdy neuzna chybu. proste ja jsem ta protivna, co ji vse vadi. trapi me, jak se dnes choval, ale vim, ze on neuzna chybu… neni zly, proste ho nektere veci nenapadne, hlavu ma v oblacich, ma svuj svet a ostatni neresi… jak mu vysvetlit, abych nebyla zase ta spatna ja…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.6.15 21:50
@matkabagristy Ale ja nerikam, ze ma litat kolem neho, jen jsem chtela, abychom si to uzili my dva spolu po dlouhe dobe… byla tam cela rodina, i ti hodne vzdaleni, co uz se nezname… asi ctyrikrat se me nekdo zeptal, ze jak to s malym zvladam sama… mysleli si totiz, ze nemame tatu a jsem samozivitelka… to dost zamrzi, kdyz uz si i ostatni vsimnou…
- Citovat
- Upravit
6.6.15 21:59
Těžko někoho přinutíš, aby byl s tebou a byl s tebou rád, když to necítí. Určitě byly doby, kdy jste spolu byli rádi, kdy jste měli o čem mluvit, měli se společně čemu smát, bavilo vás být spolu - nebo ne? Já nevím, jak často jsi protivná nebo naštvaná kvůli maličkostem - píšeš, že často…to se pak není čemu divit, že raději maká na baráku. V partnerství by mělo být běžné, že by se člověk měl snažit udělat radost partnerovi. Tedy ne že JÁ chci tancovat, tak ty pojď se mnou, ale spíš - Chceš hrát fotbal? Super, zahraj si, bav se. Ale to samé by měl chtít i tvůj partner. Ne, nejde to ze dne na den. A není nikde napsáno, že to tak jde všude. Ale nepočítej s tím, že to, aby byl s tebou tvůj muž rád a myslel na tebe půjde stanovit nějakým příkazem nebo pravidlem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.15 22:01
Pises o nem ex…spousta lidi od nas z mesta si nejspíš mysli ze mi deti donesl čáp…rozvedla sem se po osmi letech…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.15 22:05
@hanka.br. To ja vsechno vim a prave proto me to mrzi a jsem z toho tak znicena. nechci mu nakazovat, aby byl se mnou. ale kdyz se ho zeptam, proc se mnou neni, tak on mi rekne, ze ho to nenapadne, ze mu to musim rict. On po me chce, abych mu neustale rikala, co ma delat a pritom ho nemam omezovat. praveze my spolu mame o cem mluvit, mame spolecne zajmy, bavi nas stejne veci, filmy… vecer si i popovidame, kdyz neni moc unaveny a nejde hned spat. Ale kdyz se ho zeptam kde je problem, tak on mi proste povi, ze ho tyhle veci nenapadnou. nenapadne ho, ze kdyz prijdez prace, ze by mi dal aspon pusu, nenapadne ho mi jen tak koupit kytku a ze by mi rekl, ze me miluje? nehrozi… on ma ted narozeniny, koupila jsem dva listky na jeho oblibenou skupinu, mela jsem takovou radost, ze pujdeme spolu a ze si to tam hlavne on uzije…ted ani nevim, jestli bude mit radost, ze jdeme spolu… proste fakt nevim jestli me ma vubec rad…
- Citovat
- Upravit
6.6.15 22:11
@Anonymní píše:
@hanka.br. To ja vsechno vim a prave proto me to mrzi a jsem z toho tak znicena. nechci mu nakazovat, aby byl se mnou. ale kdyz se ho zeptam, proc se mnou neni, tak on mi rekne, ze ho to nenapadne, ze mu to musim rict. On po me chce, abych mu neustale rikala, co ma delat a pritom ho nemam omezovat. praveze my spolu mame o cem mluvit, mame spolecne zajmy, bavi nas stejne veci, filmy… vecer si i popovidame, kdyz neni moc unaveny a nejde hned spat. Ale kdyz se ho zeptam kde je problem, tak on mi proste povi, ze ho tyhle veci nenapadnou. nenapadne ho, ze kdyz prijdez prace, ze by mi dal aspon pusu, nenapadne ho mi jen tak koupit kytku a ze by mi rekl, ze me miluje? nehrozi… on ma ted narozeniny, koupila jsem dva listky na jeho oblibenou skupinu, mela jsem takovou radost, ze pujdeme spolu a ze si to tam hlavne on uzije…ted ani nevim, jestli bude mit radost, ze jdeme spolu… proste fakt nevim jestli me ma vubec rad…
Ne všichni muži si libují v gestech. Kupovat kytky, říkat slova - to není důkaz lásky, to umí každej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.15 22:11
A jeste se vymlouva, ze je to jeho povahou, ze takovy proste je… ze mi nechce ublizovat, ale ze se nezmeni. myslite, ze se takhle muze chlap chovat povahou??? ze za to fakt nemuze???
- Citovat
- Upravit
6.6.15 22:12
Nebo bych ti ještě doporučila návštěvu nějakého psychologa. Taky je na trhu pár dobrých knížek ohledně vztahů, teď mě napadá třeba „Proč chlapi milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč.“Zřejmě budeš muset začít u sebe. Chce to změnit celkový přístup, začít si sama sebe více vážit, nenechat se natlačit do pozice, kde se ty pořád omlouváš, kde se ty staráš, aby jemu bylo dobře. Proč to neotočíš a nezačneš se starat hlavně o to, co chceš ty? Dítě nebude pořád malé, zapracuj na svém sebevědomí, zajdi si občas třeba do fitka, najmi si hezkého trenéra, nebo si dojdi zaplavat, zaběhat…Ať vidí, že pořád jenom nesedíš doma a nečekáš na něj jako nějaký pejsek. Třeba by minimálně zpozorněl, že se něco děje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.15 22:13
@Anonymní píše:
A jeste se vymlouva, ze je to jeho povahou, ze takovy proste je… ze mi nechce ublizovat, ale ze se nezmeni. myslite, ze se takhle muze chlap chovat povahou??? ze za to fakt nemuze???
To je jednoduché - byl takový i v době, kdy si tě namlouval?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.15 22:24
Najdi si nějakou kamarádku na volný čas nebo třeba společně s dětmi. Při procházkách vidívám hodně maminek samotných s kočárkem, myslím, že by některé společnost určitě ocenili na pokec, kavčo apod. Taky jsem byla tak nervní, když jsem byla doma s dítětem a myslím, že hodně žen řeší to, když chlap furt jen pracuje a ony jsou samy doma s dětmi. Mě pomohlo až to, až jsem se vrátila zpátky do práce, konečně mezi lidi, mohla jsem pokecat s kolegyněmi v práci, přišla na jiné myšlenky. Pak jsme měli i více peněz a mohla jsem si něco hezkého koupit, udělat si radost sama pro sebe, kadeřník apod. Chlapa moc nezměníš. Budeš si muset holt zvyknout. Změň spíš přístup sama k sobě a mysli na to, abys byla šťastná ty. Co já jsem poznala, tak většina chlapů jsou opravdu sobci. Přesně jak je to úsloví - s chlapama se žít nedá a bez nich taky ne 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.15 22:25
@Anonymní píše:
Lezim sama v posteli, maly vedle me spokojene spinka a ja potichu penim. S manzelem se vidam velice malo, hodne pracuje (ale pritom tolik nemusi, proste ho to bavi), takže se vidame jen vecer, maleho kolikrat vidi jen vecer jak uz spinka v postylce. O vikendu je sice doma, ale cely den je zavreny v garazi anebo proste neco dela kolem domu. Nerikam, kdyz potrebuji, pomuze, vytre, umyje vecer nadobi. Jde mi ale o to, ze jsme spolu hrozne malo, zvlast vsichni tri pohromade a kdyz uz, tak on se nudi, protoze mu prece utika prace. Dnes jsme byli na oslave, myslela jsem, ze se spolu budeme bavit, vyblbneme se, zatancujem si… Bylo tam plno lidi, kteri mi maleho ponosili, pohlidali, byl hrozne sikovny, akorat ho ted trapi zoubky, tak jsme meli i perne chvilky. Ale i tak pro me to bylo po dlouhe dobe mezi lidmi… Ze se nevenoval malemu, budiz, ja chapu, ze taky porad pracuje, ze si chtěl zahrat fotbal, ping pong, trošku se napit… Ale ja jsem byla pro nej totalni vzduch, kdyz jsem prisla, ze jdem tancovat, tak on ted nemuze, on hraje… Ja jsem sedela jak trubka, on cely den poskakoval po hristi, ani se na me nepodival, kdyz jsem za nim prisla s malym. Kdyz jsem odvazela zname domu, rikam mu, pohlidej ho tu chvilku. Prijedu zpatky a co on? Pri prvni prilezitosti vrazil maleho moji mamce a sel si zase kopat a dat pivko… Pak mu rikam, ze je pul devate, maly je protivny, ma uz svuj rezim, v osm chodi spat… Ne on proste nepujde!! Tak jsem ho tam nechala, jela s malym domu, uspala ho a on nevim jak se dostane domu… Urcite pujde pesky tu dalku, protoze co by on jezdil taxikem…
Vi ze budu nastvana, ze se budeme hadat, nebudeme spolu mluvit. Ale on to cele vezme jako moji vinu, ze ja jsem zase nesnesla jeho ozralost a ze ja jsem zase byla na neho hned protivna. Takze to pro neho neni zadny trest a stejne mu nedodjde, ze to prepiskl… Jak byste se k nemu dalsi den chovaly? tak aby si uvedomil..?
Nezlob se, ale tvůj manžel je pěkný sobec a pochybuji, že se bude chtít trochu polepšit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Lezim sama v posteli, maly vedle me spokojene spinka a ja potichu penim. S manzelem se vidam velice malo, hodne pracuje (ale pritom tolik nemusi, proste ho to bavi), takže se vidame jen vecer, maleho kolikrat vidi jen vecer jak uz spinka v postylce. O vikendu je sice doma, ale cely den je zavreny v garazi anebo proste neco dela kolem domu. Nerikam, kdyz potrebuji, pomuze, vytre, umyje vecer nadobi. Jde mi ale o to, ze jsme spolu hrozne malo, zvlast vsichni tri pohromade a kdyz uz, tak on se nudi, protoze mu prece utika prace. Dnes jsme byli na oslave, myslela jsem, ze se spolu budeme bavit, vyblbneme se, zatancujem si… Bylo tam plno lidi, kteri mi maleho ponosili, pohlidali, byl hrozne sikovny, akorat ho ted trapi zoubky, tak jsme meli i perne chvilky. Ale i tak pro me to bylo po dlouhe dobe mezi lidmi… Ze se nevenoval malemu, budiz, ja chapu, ze taky porad pracuje, ze si chtěl zahrat fotbal, ping pong, trošku se napit… Ale ja jsem byla pro nej totalni vzduch, kdyz jsem prisla, ze jdem tancovat, tak on ted nemuze, on hraje… Ja jsem sedela jak trubka, on cely den poskakoval po hristi, ani se na me nepodival, kdyz jsem za nim prisla s malym. Kdyz jsem odvazela zname domu, rikam mu, pohlidej ho tu chvilku. Prijedu zpatky a co on? Pri prvni prilezitosti vrazil maleho moji mamce a sel si zase kopat a dat pivko… Pak mu rikam, ze je pul devate, maly je protivny, ma uz svuj rezim, v osm chodi spat… Ne on proste nepujde!! Tak jsem ho tam nechala, jela s malym domu, uspala ho a on nevim jak se dostane domu… Urcite pujde pesky tu dalku, protoze co by on jezdil taxikem…
Vi ze budu nastvana, ze se budeme hadat, nebudeme spolu mluvit. Ale on to cele vezme jako moji vinu, ze ja jsem zase nesnesla jeho ozralost a ze ja jsem zase byla na neho hned protivna. Takze to pro neho neni zadny trest a stejne mu nedodjde, ze to prepiskl… Jak byste se k nemu dalsi den chovaly? tak aby si uvedomil..?