Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@cheekymonkey
Tak ono pak záleží jak silná ta alergie u toho člověka je.
Jinak co se týče chlupů ty máme taky všude, nejvíc mě štvou ty chuchvalce co se tvoří na zemi, jak si naše smečka (kočka, kocour a malá fenka) hrajou. Do postýlky už mi nelezou, kocour to zkusil a dostal do kožichu, tak to zkusil po druhé a po třetí už ne. Jinak v ložnici máme šatní skříň s posuvnýma dveřma a kočka si je umí otevřít, takže nám do ní chodí spát už pravidelně. Už taky vím, že chodí vždy do mé třetí poličky a do přítelovi druhé poličky
takže už tam mám jenom věci na doma, kde ty chlupy přežiju. Ono v podstatě to u nás funguje tak, že se to upravuje tak aby to zvířatům vyhovovalo
Kočka se mi naučila chodit spád na skříň na chodbu (protože tam na ní nemůže fenka) tak tam slečinka dostala polštář aby měla měkounko a od tý doby to je její místečko!
My jsme měli kocoura uz cca 2 roky malá když přišla z porodnice tak jsme dávali pozor, očichal si ji když brečela stál pod ní a upozorňoval mě že brečí. Všichcni okolo furt plašili aby ji nezalehl aby nebyla alergicka apod…tohle jsem ignorovala je to vetsinou od lidi co kocku doma ani nikdy nemeli. Ted je male uz 14 měsíců jsou spolu velký kamarádi a když ji občas neposlouchá tak chudák dostane vytahaní za ocásek a tak. Takže já spíš teď ochraňuju kocoura jak malou ta už si poradí
. Jinak chlupy to je kapitola sama o sobě je to prostě o min. obden luxovat nic jiného nezabírá
. Jsem ráda že vyrůstá vedle zvířátka nejlepší způsob jak se naučí až to pochopí
že ke zvířátkům se chová hezky ![]()
Jo a ještě jsem zapomněla zmínit že náš kocour s náma teda nespí v ložnici to je jedniý místo kam nesmí. A tak na nás každé ráno čeká u dveří a první co děláme když vstanem že ho spolu hladíme a dokonce už u umíme říct i čau:)
@wittis mamka je těžký alergik- párkrát odvoz rychlou. Ale láska k tomu jejich čtyřnohému zvířeti způsobila to, že se rozhodli to nevzdat- taky mají čističku vzduchu a bere léky- ty brala i předtím. Já si ale vůbec nepřipouštím, že by malý alergický byl, asi bychom se museli přestěhovat někam do hor, já bych ty chlupatce nemohla dát pryč, srdce by mi to zlomilo- vcelku kontroverzní téma, a le já myslím, že vy mě holky tady chápete, kdo neměl doma čtyřnožce a nemiloval ho tak to nepochopí.
A to otvírání skříně- to je sladké!! Já včera v panice hledala jednoho kocoura, kde je zalezlý, už jsem měla strach, že nám utekl a on si chrněl na poličce nade dveřma za závěsem- absolutně netuším jak se tam dostává. Prolezl už doma kdeco, balkon mají zasíťovaný- tudíž se mu už podařilo ulovit nějaké ptáčky- živá hračka je nejlepší, že. Naštěstí ten druhý je bojínek a jen sleduje a taky všude neleze, mít dvva ďábly, tak mě asi odvezou
Ale jak říkám, nedala bych je ani za nic a taky u nás se jim přizpůsobuje byt ![]()
@cheekymonkey
Aha, tak to se divím, že to maminka zvládá, tak hlavně, že se to takhle vyřešilo. Tak mě uklidňuje fakt, že by je měla moje mamka. Ta je rozmazluje až jéje. Naše kočky jsou zkoumavý obě. Jeden čas mi chodili spát do kuchyně, máme nad digestoří falešnou skříňku aby nebyl vidět ten odvod, takže skočili na linku, prolezli poličkou kde jsou kořenky, vlezli do falešné skříňky a na digestoři mi chrupčili
Jsou bezvadný zvířata, vůbec si nedokážu představit je nemít. To máme ještě dva psi venku, tedka dneska jsem to zrovna počítala, že jsme my s přítelem, malá a 5 zvířat, že už nás bude 8… sen o velké rodině se mi vlastně už splnil
Jinak kolikrát mě taky překvapilo kam až kocour vyšplhá, oni jsou zruční ![]()
@cheekymonkey píše:
@wittis mamka je těžký alergik- párkrát odvoz rychlou. Ale láska k tomu jejich čtyřnohému zvířeti způsobila to, že se rozhodli to nevzdat- taky mají čističku vzduchu a bere léky- ty brala i předtím. Já si ale vůbec nepřipouštím, že by malý alergický byl, asi bychom se museli přestěhovat někam do hor, já bych ty chlupatce nemohla dát pryč, srdce by mi to zlomilo- vcelku kontroverzní téma, a le já myslím, že vy mě holky tady chápete, kdo neměl doma čtyřnožce a nemiloval ho tak to nepochopí.
A to otvírání skříně- to je sladké!! Já včera v panice hledala jednoho kocoura, kde je zalezlý, už jsem měla strach, že nám utekl a on si chrněl na poličce nade dveřma za závěsem- absolutně netuším jak se tam dostává. Prolezl už doma kdeco, balkon mají zasíťovaný- tudíž se mu už podařilo ulovit nějaké ptáčky- živá hračka je nejlepší, že. Naštěstí ten druhý je bojínek a jen sleduje a taky všude neleze, mít dvva ďábly, tak mě asi odvezouAle jak říkám, nedala bych je ani za nic a taky u nás se jim přizpůsobuje byt
Tvojí historkou jsem si vzpomněla jak jsme doma u našich hledali kocourka kterého si naši koupili už jako půlročního z jedné chovné stanice. V podstatě ho zachránili tam jich bylo v bytě snad třicet spolu s min. 3 psema, kočky se báli výlezt i na sedačku…no koment. A tak když přijel do normálního prostředí byl hrozně plachej navíc měl doma ještě kočičího parťáka (naši si ho pořídili ke staršímu aby trochu omladl a ožil). Jak byl ustrašenej tak se furt někde schovával a nechtel vylezt…hrozne se bál, jednou ho mamka fakt nemohla najit hledala ho vsude a nasla ho uplne zalezleho v knihovne na knizkach a ani se nemohl hnout, nemnoukal nic proste se uklidil
. Od te doby uz do tak blbych schovek nevlezl..zaverem po cca pulroce se konecne chova jako normalni koucour i kdyz osobnost to tedy neni a nikdy nebude. A dokonce se uz i naucil chodit ven na chate…coz by ze zacatku neprichazelo vubec v uvahu
.
Proto vsude odsuzuji,,velke,, chovatelske stanice ktere se k kocicim milackum chovaj timto zpusobem..hlavne ze maj doma tituly ![]()
@Lola29 Tak v něco takového já taky doufám - to by byla paráda
My máme kočku asi rok. Brali jsme si ji z útulku a zrovna jsme paní prosili, aby nám vybrala nějakou, která bude vhodná i k malým dětem, tak snad jí paní otipovala dobře
Malé děti od kamarádů jí nevadí a nechá si líbit opravdu skoro cokoliv. S tím naším se pomalu seznamuje přes břicho - buď ho samou láskou masíruje, nebo ho chce vytlačit - kdo ví ![]()
Já si o chovatelských stanicích taky myslím své… My máme až na tu poslední fenku všechny zachraňované! Nejhůř na tom byla asi kočička. Jsme měli doma 4měsíčního kocourka, už jsme ho měli asi dva měsíce a jeli jsme ke „známému“ svařit výfuk a on tam měl dvouměsíční kočičku, která se celá stočila na ruku, hubenou, podvyživenou, drápky neměla, fousky ostříhaný a navíc jí „pán“ máčel v sudu se studenou vodou
strašný, jsme si ji vzali a na tu scénu nepamatuju, jsme bydleli ještě u mámy, už kvůli kocourkovi to byl strašnej boj, když jsme ho donesli domů. Já vystoupila z auta, otočila se zády ke dveřím a ve 20 se bála jít domů
V okamžiku, kdy máma to zbědované stvoření viděla tak bylo vyhráno
ale do dneška nezapomenu jak jsem se bála jít domů
jako nikdy ![]()
A jaká z ní byla mazlinka, ona se mazlí ale na svém místečku jak jsem říkala, chovat se nenechá, co jsem těhotná, čurina ![]()
Já všechny ty mazlíčky naše zbožňuju ![]()
@Dorsetka
když je hodná na cizí děti tak si myslím, že o to víc bude fixovanější na „vlastní“ dítě a že ho bude i opatrovat ![]()
Já ji našla jako koťátko když jsem vystoupila z trolejbusu, pršelo, seděla na zastavce a mňoukala, byla malé černé koťátko. Tak jsem si řekla že ji tam přece nemohu nechat, že by ji mohlo přejet auto.
No a nelituju, je z ní moudrá vděčná kočička. Spává mi hlavičkou na krku a vrněním krásně uspává. Když chce dosypat misku, vyměnit vodu nebo jít na balkon jde za mnou a mňoukáním mě láká k tomu co chce, když jídlo, ducne hlávkou do krabice s granulema, když na balkon tak packou hobluje žaluzie
, když chce mazlit mňouká a otírá se hlávkou nebo mě hladí packou.
Obyčejná číča z ulice mě provází životem už sedmým rokem, nedala bych ji za nic, má v sobě spoustu lásky, je tolerantní a přizpůsobivá.
Holky, tak ta naše kočičí potvůrka nechce pořád jíst. Jen prská. Dokonce jsem zavolala známého zvěrolékaře a za ním šla a nechala se hladit, je v pořádku. Ovšem znamej odešel a čičinu jsem hledala půl hodiny. Byla schovana za gaučem a když jsem si ji chtěla pochovat tak zas utekla ![]()
@holky jsou to naše chlupaté děti, co? Kdo tu čtyřnohou lásku nezažil, tak nepochopí a stejně nás bude mít za blázny. Já třeba nechápala názory typu- jsi těhotná, co budete dělat s kocourama?! Nemáš strach, že ti budou útočit na dítě? A co kočičí nemoci? No pro mě naprosto nepochopitelné.
Moje ségra byla letos u kartářky a ta jí říká- vaše sestra má už dvě děti a je na ně pořádně fixovaná- a ona- no je těhotná, dvě děti nemá. Pak to říká mamce a ta ji říká- jak nemá, vždyť mají kocoury
Takže asi tak, to je náš vztah. Já bych třeba měla problém odjet i déle na dovolenou, co by tady dělali. jezdíme tak max. na 4 dny- nám to vyhovuje a stejně celou dobu uvažujeme, co se tady děje, jak to zvládají.
Absolutně si nedovedu představit jak moc budu milovat toho tvorečka, co se nám má za chvíli narodit, když jsem schopná takhle milovat „jen“ kocoury.
@glock píše:
Holky, tak ta naše kočičí potvůrka nechce pořád jíst. Jen prská. Dokonce jsem zavolala známého zvěrolékaře a za ním šla a nechala se hladit, je v pořádku. Ovšem znamej odešel a čičinu jsem hledala půl hodiny. Byla schovana za gaučem a když jsem si ji chtěla pochovat tak zas utekla
Tak zjevně se urazila. Vydrž, ukazuj ji, že je to pořád tvůj miláček, ona si zvykne.
@cheekymonkey píše:
Tak zjevně se urazila. Vydrž, ukazuj ji, že je to pořád tvůj miláček, ona si zvykne.
Tak snad ju to přejde. Je pravda, že měla ráda svůj klid a ted je tu malá a občas hodně pláče, navíc nesmí do ložnice ![]()
@cheekymonkey já třeba musela rodině vysvětlovat že kvůli mému těhu nemusím čiči očkovat ale stačí odčervit, mám to ověřené u veterináře.