Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Za těchto okolností (po roce hádky, rozchod, pauza) atd. bych do společné hypotéky nešla ani za nic. Pokud se znova rozejdete, strašně moc na tom proděláte a nebudete mít nikdo nic.
Pokud se vám tak strašně moc nelíbí v přítelově bytě, tak ať ho třeba pronajímá a vy si pronajměte byt na lepším místě.
Stejně jako @káťa pokud se už po roce rozcházíte s hádakami tak bych taky do hypotéky nešla. Nevím, kdy plánujete děti, ale všechno přeci nemusí být teď hned ne? ![]()
Já teď stejně dodělávám dálkově školu + nemám jistou práci, takže teď v blízké době bych to určitě neřešila, ale to přítel pořád na to myslí jak bysme to jednou všechno zvládali atd..pro mě je podstatný vědět, že se na něj budu moct spolehnout v tom, že až by nastala situace kdybych sama věděla, že to utáhneme, takže do toho spolu půjdeme.
Souhlasím s holkama. A prosím tě, kolik je babičce? Pokud má 80, je čilá, může tu být klidně do 100. A s tím, že někdy za 20 let budeš mít byt, bych nepočítala.
Aha, tak ať se ve škole daří
No já bych asi v tvojí situaci teď hned stěhovaní a hledání nového bydlení neřešila (připadalo mi to, jakože plánujete děti a ty je tam nechceš vychovávat, takže se chceš odstěhovat) Určitě není první ani poslední, kdo má z hypotéky strach, znám takových lidí spousty. Ale určitě bych si ji vzala až spolu budete déle a vztah bude opravdu fungovat tak, jak má - že se na přítele budeš moci ve všem spolehnout, protože jinak na tom opravdu hodně proděláš, pokud byste se rozešli
Když jste se rozešli, nevím, co chceš řešit? A dost mě zarazilo, že zdědíš za pár let byt po babičce… ona ještě žije a ty takhle uvažuješ? Dost drsný.
Ma recht, spoléhat se na to, ze jeho byt bude vždy pronajaty, abyste meli příjem na hypotéku, je hazard. Pokud nemate dost financí bez toho, je hloupost jítdo hypotéky. Já se mu vůbec nedivim.
Resime něco podobného. Přítel si koupil byt v jiném městě a chce se stěhovat. Tady v mem městě kde ted bydlíme se mu nelibi a nechce tady být. Půjde ať se mnou, či beze me a ja nevim jak se rozhodnout
Takhle jsem nechtěla aby to vyznělo ohledně mojí babičky, přeji si aby tu byla co nejdýl. Jen tohle máme v rodině už vyřešený co se týká toho kdo co zdědí, protože mamina dostala barák, tak jejich byt se přepíše na mě.
@SlecnaSally píše:
Resime něco podobného. Přítel si koupil byt v jiném městě a chce se stěhovat. Tady v mem městě kde ted bydlíme se mu nelibi a nechce tady být. Půjde ať se mnou, či beze me a ja nevim jak se rozhodnout
jo tak to je hodně podobný. Buď s nim budu žít někde kde se mi nelíbí a nebo budu tam kde se mi líbí, ale bez něho..
Pokud má být hypotéka více či méně závislá na tom, jak moc se vám bude dařit pronajímat ten byt (3 z 12 měsíců bude podle statistik prázdný) a jak se vám bude dařit tahat z lidí peníze (obvykle se objeví spousta důvodů, proč zrovna nyní nejde nájem zaplatit), tak jste na dobré cestě skončit na dlažbě.
Lidé, pokud spolu chtějí sdílet budoucnost, se prostě musí domluvit…
Třeba já jsem s přítelem 4 roky a nebydlíme spolu (po vzájemné domluvě).
Já bydlím s dcerkou ve svém domku ve vesnici, kde má dcerka malou rodinnou školu (předtím školku), kamarády, jezdecký oddíl, já přátele, chováme psy atd…
Přítel bydlí také ve svém domku ve vesnici 10 km od nás, u domu má svou velikou autodílnu a laboratoř se spoustou strojů, bydlí téměř za hubičku (vše na soláry atd.), také má své zvířectvo atd.
Každý by jsme chtěli zůstat doma „ve svém“, aby se přistěhoval ten druhý. Ani jeden z nás by nebyl úplně šťastný, kdyby to své musel opustit a ani by to moc technicky nešlo, nebo jen s komplikacemi. Takže jsme se domluvili, že zatím budeme bydlet každý ve svém, k sobě to máme 10 minut cesty, i tak spolu trávíme dost času a až dcerka vyroste, tak se uvidí, co dál. Jedinou nevýhodou je, že každý financujeme svou domácnost, při společné domácnosti by se ušetřilo.
@luccikr píše:
jo tak to je hodně podobný. Buď s nim budu žít někde kde se mi nelíbí a nebo budu tam kde se mi líbí, ale bez něho..
U nas ti bude aktuální az tak v září, ale i tak..v te době spolu budeme 4 roky..Nevim co poradit…
@luccikr píše:
Dobrý den,
zajímal by mě Váš ostatních názor na můj a partnerovo problém. Přítel je starší o deset let a jsme spolu rok a tři měsíce, z toho rok spolu bydlíme v jeho bytě. Před 14 dny jsme se rozešli, protože jsme se v poslední době hádali ohledně bydlení. Přítel věděl od začátku našeho vztahu, že v místě kde bydlí zůstat nechci a do budoucna, až by se vyřešila moje finanční situace, bych si ráda pořídila společný byt na jiném místě. Tam kde přítel žije mi vadí prostředí a i bohužel lidé v bytovce..vím, že bych tam jednou nechtěla své dítě vychovávat. Měla jsem to i vymyšlený, že z peněz co bych dostala od mojí maminky bych doplatila jeho byt a pak byjsme si společně vzali hypotéku. Přítel s tím i souhlasil, sám říká, že se mu v místě kde bydlí nelíbí. Jenže on se bojí jít do hypotéky, má strach, že byjsme to neutáhli. Já za pár let zdědím byt po mojí babičce, který bych mohla prodat a hypotéku kdykoliv doplatit. Prostě vím, že byjsme to utáhli, když by se přítelovo byt (který on by za žádnou cenu neprodá)pronajímal, tak by peníze z toho pronájmu šli na naší hypotéku. Přítel měl několik vztahů, od začátku co byl se mnou tvrdil, že já jsem pro něj ta pravá..teď v sobotu se máme sejít a promluvit si. Vím, že ho miluji, že i on je pro mě ten pravý, ale taky vím, že tam nikdy šťastná nebudumyslím si, že i kdyby on mě doopravdy miloval, tak by polevil a souhlasil s tím, že si jednou zařídíme společný byt. Děkuji za odpovědi.
Tak se slečnou, co zastává názor, že „když mě miluješ, uděláš, co budu chtít“ bych se teda asi rozloučil.
Nicméně pokud ho chceš přesvědčit, tak si zkus otevřít Excel a dokázat mu, že na tu hypotéku máte.
Dobrý den,
myslím si, že i kdyby on mě doopravdy miloval, tak by polevil a souhlasil s tím, že si jednou zařídíme společný byt. Děkuji za odpovědi.
zajímal by mě Váš ostatních názor na můj a partnerovo problém. Přítel je starší o deset let a jsme spolu rok a tři měsíce, z toho rok spolu bydlíme v jeho bytě. Před 14 dny jsme se rozešli, protože jsme se v poslední době hádali ohledně bydlení. Přítel věděl od začátku našeho vztahu, že v místě kde bydlí zůstat nechci a do budoucna, až by se vyřešila moje finanční situace, bych si ráda pořídila společný byt na jiném místě. Tam kde přítel žije mi vadí prostředí a i bohužel lidé v bytovce..vím, že bych tam jednou nechtěla své dítě vychovávat. Měla jsem to i vymyšlený, že z peněz co bych dostala od mojí maminky bych doplatila jeho byt a pak byjsme si společně vzali hypotéku. Přítel s tím i souhlasil, sám říká, že se mu v místě kde bydlí nelíbí. Jenže on se bojí jít do hypotéky, má strach, že byjsme to neutáhli. Já za pár let zdědím byt po mojí babičce, který bych mohla prodat a hypotéku kdykoliv doplatit. Prostě vím, že byjsme to utáhli, když by se přítelovo byt (který on by za žádnou cenu neprodá)pronajímal, tak by peníze z toho pronájmu šli na naší hypotéku. Přítel měl několik vztahů, od začátku co byl se mnou tvrdil, že já jsem pro něj ta pravá..teď v sobotu se máme sejít a promluvit si. Vím, že ho miluji, že i on je pro mě ten pravý, ale taky vím, že tam nikdy šťastná nebudu