Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Nu kolegyně tu zavedla jistě čtivý záznamníček takzvaných těžkých ba přímo téměř smrtelných porodních případů a já proto, prosím,zkušené, aby pro nás, co už tomu holt neunikneme, přidaly nějaké optimistické povídání.
Já bych tedy mohla začít, 2 děti, které spatřily světlo světa v dobách označovaných za porodnické temno, už mám. A musím říct, že to bylo v klidu. Podrobnosti jindy, ted už zívám. Takže holky, hlavně se nebojte. ![]()
Jsem pro:-))) Rodila jsem před pár týdny a pro jistotu byla připravená na nejhorší. Takže když už jsem měla celou noc pravidelné kontrakce a křížové bolesti, měla jsem obavu, aby mě z porodnice neposlali domů, že to ještě nic není. Prostě jsem si představovala, že bolestí polezu po zdi a budu hryzat omítku, takže jsem si připadala jaksi nepatřičně, že můžu chodit, mluvit a nesvíjím se jak to ukazujou v televizi…:-)))
Celá akce trvala 16 hodin, ale doteď na to velice ráda vzpomínám jako na krásný zážitek. Bolet to jasně bolí, ale to k tomu přeci patří a jsem na sebe fakt pyšná a na svýho chlapečka ještě víc:-)
Přeju všem stejně hezký prožitek a přidávám se, nebojte se dopředu, porodit se nakonec stejně musí:-)
Linda a Matýsek 11 týdnů, prvorodička, bez nástřihu a poranění, porod na stoličce…:-)
Taky přidám trošku povzbuzení. První syn před 12 lety: bolesti začly tak kolem páté ráno, ale bylo to jen jako silnější MS, odpoledne začly mít pravidelný interval. V osm večer to bylo co 5 min, o půl deváté jsme vyrazili do porodnice, v 22:45 byl na světě- bez nějakých „šílených“ bolestí a stavu bezvědomí. Druhý syn před 3 lety- ráno v osm začal pocit jako na potřeba jít na velkou, v jedenáct začly bolesti co 5 minut, ve dvanáct jsme jeli do porodnice, a ve 14:00 byl na světě. Do teď vlastně ani nevím jak
Takže snad jsem aspoň nějakou těhulku uklidnila a přeji krááááásné rychlé porody ![]()
Můj porod začal při našem utkání s Řeckem na Euru (kamarád podotkl, že z takovýho fotbalu by porodil taky)
Celou noc téměř pravidelné kontrakce, ale naše porodní bába říkala, že máme jet do porodnice, až se nám bude chtít a to se mi teda nechtělo. Tak to pokračovalo i celý druhý den, střídala jsem postel a vanu, mezi kontrakcema spala, protože jsem nevěděla, jak dlouho to může trvat. Manžel přijel asi ve čtyři odpoledne z práce volali jsme bábu, jestli teda si myslí, že rodíme (copak já vím, jak to vlastně vypadá, že?) a když řekla, že jo, tak jsme teda jeli. Ještě jsme balili v záchvatech smíchu tašku, já si u toho občas klekla na čtyři a rozdýchávala… Klárka se narodila ve 22:15. Asi to bolelo, ale zkoušela jsem si asi hodinu po porodo tu bolest vybavit a fakt jsem si nevzpomněla.
Bylo to fakt krásný, zrovna nikdo další nerodil, tak jsme měli soukromí.
ahojky,
no já se sem moc nechci vtírat, abych vám to tady nezkazila, jen si myslím, že v současné době se čím dál víc porodů uměle vyvolává (samozřejmě pokud je v ohoržení dítě nebo matka tak nejsem vůbec proti ba naopak - tím pádem pak samozřejmě klesá úmrtnost) a podle toho co jsem četla právě tyto porody jsou jaksi rychlejší a bolestivější. Já se těšila jak všechno půjde přirozenou cestou a nakonec z toho byl vyvolávaný porod jelikož moje tělo začlo odmítat prcka akceptovat a ke konci mé úporné snahy, neplánovaný císařský řez jelikož malýmu se v 38 tt zaboha nechtělo ven.
Všechno dobře dopadlo. Jen to prostě šlo nepřirozenou cestou a moc rychle a zprudka. A já se tak těšila na porod normální cestou. Snad to příště bude lepší a moje tělíčko nebude stávkovat zase už v 37 tt jako že už toho má dost.
Přeju všem přirozený a hladký porod, a kdo ho mít nebude tak nezoufejte, jak už jsem psala ty vyvolávačky jdou zase rychlejc (teda většinou.o))))
Je to paradox ale když jsem byla těhu, tak jsem si říkala už nikdy. Ale šla bych do toho - ale tak za rok, za dva ![]()
Tak ahojky
Markéta a Michal co bude mít za chvililinku 5 měsíců
Ahoj holky,
téma prímo pro mě
. Něco jako stahy zacly ve 3 ráno(nejdrív jsem myslela, že jsem snědla něco špatného, taky to byl 37.týden). Postupně se bolest zvyšovala, tak jsem poslíčky vyloučila. Muže jsem pořád uklidnovala jako že času dost, stejně mě ale moc neposlouchal a šel si sbalit batoh. Já už trávila čas na záchodě, kontrakce odešla, tak že si uz konecně natahnu džíny a pojedem. Jenže jakmile jsem je oblékla pres bříško, další kontrakce tu byla hned, možná je to i urychlovalo, nevim, kazdopadně jsem takhle na zachode skončila asi tak 15krát. To už jsem manželovi řekla, že nikam nejedu, at zavolá záchranku. To ho rozhoupalo, kdyz jsem vylezla ze zachodu, nedba mých řečí, mě dostrkal k autu(porodnici máme naštěstí 10min. od domova) a jelo se. V porodnici jsem doslova jen stahla džíny, plodová voda se spustila už v autě, ani nevim jak jsem na lehátko vylezla, zavolali dr. a po 3 kontrakcích byla Verca na světě. A chcete vědět čas? V 5:10 ráno. Tak jsem slezla z porodního lehátka a říkám manžovi, že už se těším na další ![]()
Takže krásné porody, těhulky.
misa a verca(3,5m)
Ahoj,
tak já mám za sebou jak přirozený porod, tak porod vyvolávaný (11 dní přenášení), ale kdybych měla jít rodit potřetí a měla se rozhodovat, tak nevím, co bych si vybrala. Oba dva porody jsem měla KRASNY! Je mi moc líto všech, co měly ty strašný porody, dokonce moje sestřenice se rozhodla už před 17lety pro jedináčka, právě kvůly těžkému porodu. Ale je fakt, že někdy záleží taky na povaze, protože hodně z nás, co měly
hladké porody by přece jen nějaký zádrhel našlo, ale nenajde, protože to vytěsní svým optimismem!!!
![]()
Iriss + 2svišti
Ahoj,
takový porod, jako jsem měla já, by si určitě přála každá budoucí maminka. Kontrakce přišly brzy ráno, tak do 11 dopoledne se to pomalu zkracovalo a bolesti se daly vydržet. Když už byly stahy tak po 5 minutách, tak jsme vyrazili do porodnice. Ta cesta sice nebyla nic moc, připásaná jsem se nemohla krčit při bolestech, ale rychle to uteklo. Přijeli jsme do porodnice po půl jedné. Na příjmu jsem rovnou šla k zemi s další kontrakcí a narychlo svlečená, ještě s ponožkama (které mi nakonec zůstaly) mě vedli na sál. Žádný klystýr (na který jsem se psychicky dlouho „těšila“ - nakonec jsem tam ani nic nezačunila), žádný epidurál (a dalo se to fakt vydržet - prý už na něj stejně bylo pozdě), dvě kontrakce a bez nástřihu byl Mates do 15 minut venku. Ani nevím, jak to všechno pořádně proběhlo, bylo to strašně rychlý. Manžel se sotva stačil převléct do prádla na sál a bylo to. Sice jsem v jednu chvíli zařvala, že „to“ nevytlačím, že chci císaře, ale slova „ještě jednou a bude venku“ mě přesvědčila a já fakt zabrala......... a bylo to. Uf ![]()
Přeju všem nastávajícím maminkám, ať v klidu a pohodě porodí zdravé miminko! V.
Ahoj holky,já se teda taky přidám,protože můj porod byl naprostá brnkačka a ještě teď se tomu musím smát(Terezce jsou 4 měsíce).
V pondělí mě poslal doktor do porodnice,že to bude maximálně do rána a taky bylo.V 5hod.ráno mě probralo,takový zabolení v podbřišku,ani se tomu nedá říct bolest.V 6hod jsem to řekla sestřičce,ta mě vyšetřila natočila monitor a se slovy „jako když střelí“ mě vyslala zpátky na pokoj,že se nic neděje.To pobolívání nebylo pořád nic moc ale bylo to po 8 min.Tak jsem se v naprostý pohodě v 7:30nasnídala a po snídani najednou bolesti nabraly intenzity a začly být po 2 min.Proběhla jsem na sále hekárny jak tajfun a šla rodit.Malá se narodila v 7:58hod.Bez nástřihu krystýru prostě jsem si jen tak odskočila… ![]()
Přeju všem takový porod,jako jsem mělá já.Těšte se ![]()
Pa Lenka
Ahoj holky - já jsem přirozený porod nezažila, rodila jsem plánovaným císařem, jelikož jsem prcek a rozměry mé pánve byly dle pana primáře hraniční a miminko větší. Nebyla jsem z toho vůbec nadšená
naopak ta noc před porodem, kterou jsem musela strávit v porodnici byla děsná. Mimču jsem říkala že zítra už se narodí, jak to bude probíhat, měla jsem děsný pocit že ho jako z té jeho komůrky vyndají proti jeho vůli, vloupají se mu tam… ![]()
Ale pro všechny co je to třeba čeká - byl to nádherný zážitek!! Zvolila jsem epidurál a to bylo to nejlepší co jsem mohla udělat - nikdy nezapomenu na první výkřik našeho syna, dali mi ho i pochovat a jako první ho držel manžel a je za to doteď vděčný! Hojení jizvy je sice delší, bolí, tak dva dny většinou trvá než se člověk může o mimíška postarat úplně(je to holt pooperační stav se vším všudy), ale i tak to je nádherný zážitek. Jsem ráda, že je náš syn zdravý nešla jsem do žádného rizika normálním porodem (protože kdo by nakonec nesl případné následky by bylo dítě). Takže i když císař - může to být krásný porod tak jako každý jiný. ![]()
ahoj holky, mam za sebou dva porody a oba pomerne nelehke a hlavne strasne dlouhe (druhe mimco 44hod.)-opravdu v brutalnich bolestech.Nicmene, chtela bych vsem budoucim maminkam vzkazat, ze ta bolest se da vydrzet, ale je hlavne strasne dulezite, aby jste v tu chvili nemyslely jen na sebe, ale hlavne na to mimco. Vybavovala jsem si jeho dlouho cestu, kterak si razi ven a verte tomu, ze ono to ma daleko horsi nez my (i kdyz to tak „asi“ nevnima:). To mi hrozne moc pomohlo a pak…kdyz je clovek alespon trosicku zvykly na bolest a samozrejme s tim musi u porodu pocitat, tak se opravdu neni ceho obavat a kdyz uz potom to sve krasne miminko drzite v naruci je vam vsechno jedno.
Kudlacek+Robert(26mes.)+Klarka(10mes.)
Ahoj, nedá mi abych se nepřidala. Před 8 lety začaly kontrakce hned po 5 min,tak jsme vyjeli v 8 večer do porodnice,teď vím že to bylo zbytečně brzy, v půl 11 jsem si řekla o epidurál, a do 2.15 jsme si s manžou četli časopisy. Teda spíš já on byl tak nervózní,že stále běhal na WC
.Pak jsem asi pětkrát zatlačila a byl na světě.Když si ho sestřička odnesla, tak sem chtěla vědět jestli tam není ještě jedno, chtěla sem hrozně tenkrát dvojčata.To byl ale ksicht od pana doktora!!
Druhýmu broučkovi je 10 měsíců a byl to fofr. V 36 týdnu jsem musela nastoupit s vysokým tlakem, cpali mě nějakými tabletkami,fuj, tlak neklesal,tak mi večer primář řekl, že zítra porod vyvoláme. Do hodiny (zase v 8 večer) začly bolesti slabé ale pravidelné, dívala jsem se na telku s dalšíma pacientkama a já si dělala srandu že do půlnoci porodím.Sestry mě natočily na monitor a ať prý neplaším a jdu spát.Usnula jsem jak mimino, vzbudila jsem se s tím, že se mi chce na záchod, ale já už tlačila!Bylo 00.15. Naštěstí por. sál byl hned vedle tak jsem párkrát zatlačila - to už samozřejmě bolelo - a byl na světě.Byl to prcek,měl jen 2460g,ale zdravý!
Přála bych všem,aby si to taky takhle užily!! Ája
Já měla z porodu strach a hltala na emimču všechno…
Preventivně jsem pila maliníkový čaj a baštila lněné semínko.
Dva dny jsem přenášela, najednou ráno křeč jak při průjmu, tak jsem si šla asi dvakrát ulevit, jenže to najednou nabralo na intenzitě a bylo to jasný. Intervaly? 3 minuty, vyčistit si zuby bylo dost drsný
, a sprcha to ještě rozběhla. Za 10 minut cesty do porodnice asi 4 kontrakce, naštěstí v pět ráno není město zacpaný - uf.
Mimčo se narodilo až v 10 dopoledne, ale těch 6 hodin porodu mi vlastně uteklo jako voda, ač bolesti byly dost intenzivní, měla jsem hlavně křížové, břicho bych řekla bolelo tak nějak v mezích normy. Kdybych neměla křížové bolesti, řeknu, že porod je brnkačka.
Jsem ráda za tak rychlý průběh, sice mě hodně preventivně nastřihli, mimís byl velký, ale byl na 8 zatlačení venku. Po porodu jsem dostala šílený hlad - v nemocnici byla rýžová kaše
brr…
Ve výsledku - šestinedělí, hojení nástřihu, čůrání po porodu - to všechno je daleko horší než samotný porod ![]()
Blahořečím ještě jednou maliníkovému čaji !!!!
NiKi
ahoj,
i já přidám svojí trošku do mlýna.naší malé je 13m.narodila se ve 37tt a při běžné gyn. prohlídce mi dr. řekl ať hned jedeme do porodnice,že jsem na 4-5cm otevřená a rodím.to bylo v 10dopoledne.do porodnice jsme přijeli ve 12,30,příjem a já si připadala jak blbec,protože jsem neměla žádné bolesti.po monitoru mě por.asistentka šoupla do vany,to bylo úžasný ,po čtvrté jsem musela zas na monitor a to už jsem bolesti měla,ale bolesti…opravdu slabé.kačka se narodila v 19,50,ale to jen proto,že se nám konec porodu hodně zkomplikoval,byla nakonec kleštěmi.ještě na por. sále mě sestřičky utěšovaly a staraly se o mě,ale já je šokovala prohlášením,že zubař je horší!ony mi říkaly,že tak blbý porod už tam hodně dlouho neměly,volali primáře ke mě i ke kačce,ale obě jsme nakonec v pořádku,sice jsme měly něco i po porodu,kačka z něj má obrnu pravé ruky,ale to už se téměř spravilo.přesto jsem přesvědčená,že porod je hodně o psychice,já se ho nebála a nepovažuju ho za strašný zážitek,spíš je mi líto,že nás minul přirozený konec,ale…hlavně že je malá v pořádku.kdyby mi někdo zaručil,že druhé mimi bude malé tak klidně jdu rodit.já jsem bohužel úzká v pánvi tak mám naordinovaného císaře v papírech.ale to jsou ale,zatím druhé mimi nečekám a užívám si mateřství,rozhodně to stojí za to!všm přeju krásný porod a hodná miminka.
luka
Ahojky.
Též přidám svůj bleskporod před 5 lety. V 38. týdnu kolem 16.hod. mě trochu bodlo v břiše, za 5 minut opět…Bylo mi divný, že mě píchá v břiše hned v tak krátkých intervalech. Ani mi to jako porod nepřipadalo, ale radši jsem mamku (byly jsme samy doma) poslala pro benzín - pro jistotu. Mezitím přijel manžel i můj táta a mě už bylo jasný, že pojedem.
Protože moje maminka měla zkušenosti právě s těmi dlouhými porody, oběma „klukům“ naservírovala nejprve večeři a teprve pak jsme vyjeli.
Cesta (20 km) trvala 10 minut, během ní mě stihlo 5 kontrakcí - ale celkem pohoda. ![]()
Protože porodní asistentka trochu bojovala s PC, nabídla jsem se, že to vše raději vyplním sama. No, asi moc při úvodním papírování nevěřila, že jdu opravdu rodit. Při prohlídce zjistili, že jsem otevřená na 7 cm, tak jsme stihly ještě klystýr, rychle osprchovat a hup na stůl, kde po třetím zatlačení vyskočil náš téměř čtyřkilový Kubíček. ![]()
Protože mě další porod čeká za 3 měsíce, doufám, že bude stejně pohodový (rychlejší raději ne, abychom stihli do porodnice dojet ):)
Všem dalším těhulkám přeji též pohodové porody. Pa