Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Čekáme druhé miminko k dvouletému chlapečkovi, začínám mít ale obavy
1. Jak dát tolik lásky oběma, jak jste svoje srdíčko rozdělili mezi dvě děti? Obě chci mít stále ráda stoprocentně!
2. Nestalo se vám, že vás třeba prvorozene přestalo mít rádo? Pro pocit že už není ten jediný?
3. Manžel bývá dlouho do noci v práci, jak jste vy ve stejné situaci zvládli večerní ukládání? Malý potřebuje, že večer sedím s ním v pokojíku, čtu pohádku a držím za ručičku než neusne… Nechat miminko mezitím v ložnici v postýlce si koukat na kolotoč/usnout nebo mít oba v pokojíčku? Kolem 3-4 se kluk přesouvá k nám. do. ložnice kde spí do rána. Pamatuji si, že jsem kolikrát v noci při. kojení usnula a miminko už nedala zpět do postýlky a tak s námi spalo až do rána. Jak ale teď? Spite v posteli všichni 4? Jak zabránit aby starší nepokopal to mladší?
4. Staršímu jsou teprve dva, a vůbec nechápe že v bříšku mám miminko. Jak jste to dětem vysvětlili že najednou si tohle miminko bereme domů?
Díky za všechny rady, začínám mít paniku
To všechno přijde, nestresuj se dopředu něčím, co může být naprosto jinak. Taky jsem řešila hromadu věcí a ty se vyřešily jaksi samy a objevily se jiné
![]()
Máme 3 děti, první dvě 20 měsíců od sebe, třetí od druhé 26 měsíců.
Prostě tomu nech volný průběh ![]()
Presne, resis to zbytecne. Laska se s poctem deti nedeli, ale nasobi. Nemej obavy, milovat je budes obe. Mam taky dvoulety rozdil a vse prislo samo. Starsi chce hodne pozornosti, ale na miminko nezarlil. Uspavani nejak jde, vzdycky si hledas cesticky, jako voda terenem…poradis si, univerzalni navod neni. Spime vsichni v jedne posteli. Preju bezproblemovy porod, zdrave miminko, rychle szivani ![]()
Jednou jsem nekde cetla, ze kdyz se narodi miminko, narodi se i nova laska, takze opravdu nemusis lasku delit. Horsi je to s pozornosti, tu uz ano. Bude to chtit se v zacatcich pokud mozno hodne venovat starsimu. Jak poroste, bude to cim dal lepsi. Drzim palce ![]()
Ahoj, my řešili to samé, holky jsou od sebe 19 měsíců a starší uspávám pouze já a to u nás v posteli. Teď tu máme již obě
když jsem na ně byla sama, měla jsem mladší na ruce v zavinovačce a druhou rukou tulila starší a uspávala (pohádka, hlazení…) ale musela i mladší mít zrovna na spaní (buď spala nebo jsem ji kojila a ona byla v klidu a já doufala, že mezitím usne starší). Přiznávám, že někdy se budily navzájem a uspávaní trvalo déle, ale časem jsme to trochu vychytali. Uvidíte, jak to půjde, ale určitě také přijdete na něco, co Vám bude vyhovovat
také jsem se bála, zda dokáži obě milovat stejně hodně, teď vím, že jo
a starší trochu žárlila, ale spíše na nás, věnovali jsme se ji „více“ a pořád chválili a srovnalo se to. To bude dobrý ![]()
Teď taky k dvouletému čekám druhé, sice než se prtě narodí, budou klukovi skoro 3, ale zatím si říkám, že to prostě můj chlapeček bude muset zvládnout. Ale je pravda že i když je prvorozený nikdy neměl veškerou mou pozornost. Když mu byly čtyři měsíce, měli jsme doma malý vrh štěňat a jedno jsme si nechali, takže vždycky jsem pozornost dělila mezi dítě a psy. V podstatě u nás z toho jedináčkovského piedestalu spadla „jenom“ starší čuba. A musím říct, že syn je na svůj věk hodně samostatný, prostě ho nebavilo než se k němu přes všechny povinnosti dostanu a naučil se spoustu věcí dělat sám. Vlastně má doma stejné povinnosti jako jeho desetiletý bratranec (uklidit po sobě nádobí ze stolu). Tím chci jenom říct, že ty naše maličké dětičky, toho zvládnou mnohem víc, než si připouštíme, jen jim musíme dát šanci nám to ukázat.
@encefelce mám kluky od sebe dvacet měsíců. K té lásce… budete je milovat oba, láska se nedělí.. starší mi rád mít nepřestal
jinak náš ve dvaceti m chápal že v břiše je miminko a že bude chtít ven… když se spustil porod vezl mi s manželem do porodnice… tam mi nechali a pak se přišel podívat když brácha vylezl
pak pro nás s tatínkem zase jeli a odvezli nás domu ![]()
Jinak taky jsem byla sama večery a když bylo mimi úplně malinký tak koukalo na kolotoč a já uspavala.. někdy teda mimco brečelo a to mi rvalo srdce
ale zezacatku měl přednost starší. Postupem času už chápal že musím k miminku a zatím si třeba četl nebo koukal na pohádku a čekal než uspim mimi.
Důležité je že je fakt zbytečný to nějak plánovat protože to prostě vyplyne ze situace.. každopádně bych ale vysvětlovala to mimco v břiše.. klidně i s pomocí třeba Knihy pro matky… nebo obrázku..
@encefelce Resim podobne obavy a trochu se desim toho uspavani. Ale u nas budeme spat v loznici vsichni, takze starsi dite nemusi nikam v noci chodit. Predpokladam soucasne vecerni uspavani, kdybych potrebovala nejprve uspat starsi, tak mam dojem, ze bych na nej vytvarela tlak, aby uslo rychle a jen by se to zhorsilo. S nejakou laskou si hlavu nelamu, co tedy bude muset clovek umet rozdelit je pozornost, to ne ze ne.
@encefelce láska ke dvěma dětem - tohle mam docela dost komplikované. Těžko se s tim srovnávám a opravdu dost bojuju. Řeči typu to přijde samo, ze to bude ok atd mi moc napomáhají. Kdyztak se muzu rozepsat do sz kdybys chtela. Jinak co se režimu týká, tak mesic trvalo nez se mladší sladil se starším, ze zacatku jsem musela hodne zapojit manžela. Jakoze jeden koupal, druhy krmil…atd. Ted uz zvladam oba současně. Jinak u nas to bylo od zacatku nastaveno tak, ze přednost ma starší (pokud to jen trosku šlo), nez si zvykl na novou situaci. A ted, po třech mesicich, je naprosto úžasný bráška a miminko ma moc rad (a to mu budou dva roky).
Meli jsme mladsi taky k dvouletakovi, chapal, ze je tam mimi a bude doma, ale vubec nevedel co to pro nej znamena. Prisli jsme a bylo vse ok. Miluju je oba stejne. Stejne moc ![]()
Byly chvile, kdy starsi chtel byt porad s tatou a tata nesmel dcerku chovat, ale preslo to.
A uspavani apodobne res, az bude mimi doma
podle aktualni situace. Nekdy starsi pockal u pohadky a jindy to vyslo dokonale, nase mala ale prvni 4 mesice lehla a sama spala.
Jinak spani ted mame ja a deti v loznici. Jsem uprostred aby se deti nepomlatily ze spani. Spime tak uz dloooouho a vyhovuje nam to.
Neboj, ono to pujde ![]()
Ani tak nemám problém, jen to musím vypsat. Před pár dny se nám narodilo druhatko. Popravdě to docela dlouho nešlo, počali jsme ho, až když jsme to vzdali. A mám obavy, jestli zmaknu rozdělit lásku bez toho, abych někoho osidila. Staršímu budou zanedlouho 4. Není moc kolektivní typ, ale není ani mamanek. Na mimco se docela těšil, i když teda chtěl bráchu a má ségru. Ale už jak za mnou chodí, zdá se mi odtažitý. Měl ve školce prázdniny, tak jsme toho využili a byl u 14 dní před porodem u babičky, kdyby něco. A já mám pocit, že je to jako bych ho připravila o kus své lásky. Stýská se mi po něm. Prostě mám pocit, že ho připravím o svůj čas, který už má pro něj (narozdíl od mimca) nějakou hodnotu, že teď spoustu věcí nebudem moct dělat…
@lalaláček já tě chápu, u nás jsem to řešila ta, tak jsem vi vždycky našla čas,, jenom na něj,..
Záleží jak to máte s manželem.. ale u nás to bylo tak, že pokud si on hrál a nebo hlídal mladšího- u miminka, když spíš většinou sedí a nebo pak nějak zabavuje.. tak to jsem šla za starším a třeba si s ním na 20 min něco zahrala, a nebo něco s emnou dělal v kuchyni..
Večer jsem si sním lehla a bud jsem mu zpívala- to měl rád, ale soukromě, já zpěvák nejsem ![]()
Tím myslím, že byl,, jenom on, je jasné, že během dne se člověk snaží čas oběma, ale toto opravdu bylo jenom naše
A dělám to dodnes.. že si najdu chilku,, jenom jakoby na jednoho zvlášt.. KLuci mají 13 a 8 každý jiný zájem. Samozřejmě na zpívání už prdí, ale něco jiného,
Zrovna nedávno jsem povídala dětem, že láska k nim se násobí. Že se o ni nemusí dělit, ale naopak naroste na 200% když jsou 2 a pokud by byly 3, měla bych ji 300% ![]()
Ty máš ještě prcka, ale přijde čas, ale vědět to může už teď
Jasne, ze spolu nemuzete delat vsechno a jasne, ze toho casu nebude tolik.
Ale zase ziska cas se sourozencem, a i to traveni casu bude mit jiny rozmer.
Neni na miste mu cokoliv vynahrazovat nebo sek nemu chovat jako k „chudakovi“, co o neco prichazi.
Proste to je ted takhle, normalni kolobeh casu.