Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Ahoj, mám doma také doufám že jen líný exemplář. Dceři je čerstvých 6 týdnů. Od narození je to pohodářka. Jediné, co moc nemusí, je cestování autem a moc lidí kolem sebe. Jinak ji nevadí nic, pláče možná tak 15 minut denně - večer kvůli bříšku. Ale mám pocit, že tak nějak nedělá nic. Většinu času leží v postýlce / pod hrazdičkou / na gauči a prostě tiše kouká nebo spí. Přitom nijak nehýbe hlavou ani končetinami, jen leží s otevřenýma očima. Když se jí chce čůrat nebo má hlad, začne kňourat. Od narození má usměvavý výraz, ale nejsem si jistá, jestli je to teď vědomé. Zatím mi úsměv neopětovala, nahlas se nesměje. Poloha na bříšku u nás probíhá tak, že ji položím, ona se někdy snaží hlavu přetočit na druhou stranu, zatím 3× se jí to povedlo (vždy stejným směrem). Trošku u toho zafuní a zanadává a usne. Na druhou stranu to ani nezkouší.
Vím, že se nemá srovnávat, ale syn byl mnohem akčnější, pořád sebou mlel, kopal, odtlačoval se…Tohle miminko neklade ani moc aktivní odpor při oblékání, což je samozřejmě příjemné, ale nevím, jestli je to v pořádku.
Kontrolu u doktorky mimořádně probrečela (asi kvůli snad hodinovému čekání v přetopené čekárně a mojí nervozitě), takže doktorka ji jednak moc nezkontrolovala a jednak jsem se jí zapomněla zeptat na všechny tyhle věci.
Nevím, jestli si nevyžádat prohlídku u neurologa, jestli je v pořádku.
Na co se zaměřit? Přiznám se, že mě děsí představa DMO, kterou máme ve vzdálené rodině (tam to bylo porodní trauma).
Co bys od ní chtěla?
Přijde mi to úplně v pohodě. Vždyť má čas, sotva se rozkoukává ![]()
Je na prosto v pořádku a téměř jistě si se synem vybavuješ chování když už byl o něco starší.
Počkej, jak se ti bude po pohodě prvních týdnů ještě stýskat.
Tak předně DMO není dedicna, takze pokid nebyl nejaly problem pri nebo kratce po porodu, tak bych se toho nebala. Ja jsem mela takového prostředního syna. V jeho 3 měsících jsem si uvědomila, že nevím, jak to zní, když brečí. On jen ležel a koukal, jak si hraju se starším. Žádný pohyb, odpor pro čemkoliv, žádné problémy s usínáním, kojením…prostě panenka, ale živá. Trvalo to asi ty 3 měsíce a nakonec to pak vzal hopem, začal chodit v 9 měsících a je to nezastavitelny ero, který sice má problémy, ale pohybové tedy rozhodně nejsou.
@Anonymní píše:
Ahoj, mám doma také doufám že jen líný exemplář. Dceři je čerstvých 6 týdnů. Od narození je to pohodářka. Jediné, co moc nemusí, je cestování autem a moc lidí kolem sebe. Jinak ji nevadí nic, pláče možná tak 15 minut denně - večer kvůli bříšku. Ale mám pocit, že tak nějak nedělá nic. Většinu času leží v postýlce / pod hrazdičkou / na gauči a prostě tiše kouká nebo spí. Přitom nijak nehýbe hlavou ani končetinami, jen leží s otevřenýma očima. Když se jí chce čůrat nebo má hlad, začne kňourat. Od narození má usměvavý výraz, ale nejsem si jistá, jestli je to teď vědomé. Zatím mi úsměv neopětovala, nahlas se nesměje. Poloha na bříšku u nás probíhá tak, že ji položím, ona se někdy snaží hlavu přetočit na druhou stranu, zatím 3× se jí to povedlo (vždy stejným směrem). Trošku u toho zafuní a zanadává a usne. Na druhou stranu to ani nezkouší.
Vím, že se nemá srovnávat, ale syn byl mnohem akčnější, pořád sebou mlel, kopal, odtlačoval se…Tohle miminko neklade ani moc aktivní odpor při oblékání, což je samozřejmě příjemné, ale nevím, jestli je to v pořádku.
Kontrolu u doktorky mimořádně probrečela (asi kvůli snad hodinovému čekání v přetopené čekárně a mojí nervozitě), takže doktorka ji jednak moc nezkontrolovala a jednak jsem se jí zapomněla zeptat na všechny tyhle věci.
Nevím, jestli si nevyžádat prohlídku u neurologa, jestli je v pořádku.
Na co se zaměřit? Přiznám se, že mě děsí představa DMO, kterou máme ve vzdálené rodině (tam to bylo porodní trauma).
ano, děti jsou různé. Moje starší dcera tabulky předbíhala, mladší je taktak stíhá
Taky jsem z toho byla nejdřív vyjevena, ale velice brzo jsem to pohodové ležící miminko ocenila
Taky jsem to tak u mladšího měla a VELMI brzy to bohužel přešlo.
Taky jsem si zpětně uvědomila, že jsem si asi jako „mimino“ pamatovala až takovéto otáčecí, kladoucí odpor. Ale znám pár dětí, které fakt jsou takhle klidné. Většinu prvního roku leží a hledí, vývojově všechno stíhají, prostě se otočí jednou, ne tisíckrát do minuty jako akční děti. Akorát pak mají v roce 14 kilo, ale zase je to vyváženo klidem. ![]()
Maly je o par tydnu starsi, ale je to moje lemra lina. na brichu zasadne usina, hlavu drzi jen kdyz ho mam v naruci, na konicky se vubec nechysta, spí tak 21 hodin z 24
v noci spí 12 hodin bez přestávky. Zlatý mimino.
@debra.morgan Jako bys mluvila o mojí holce. Kdyby neměla rýmu, taky by mi spala celou noc. Uložím ji po 8. hodině, pak ji ještě kojím kolem půlnoci a pak až v 7-8 ráno. Ale žádné kojení si nevynucuje brekem. Prostě se jenom vrtí, mlaskne. Já mám na ni radar, tak si ji hned beru a je fakt, že toho v noci vypije teda strašně moc (já mám i nejvíc mlíka). Bohužel kvůli rýmě dost chrčí, tak ji musím před kojením prokapávat nos, jinak se jí špatně pije… a pak nosit.
Pást koníky? Tak něco takového je u nás zatím těžké scifi.
Přibírá tak nějak normálně, je teda spíš dlouhán, měla teď 56 cm a 4300 g. I teď tady vedle mě leží, je napůl v limbu a usmívá se.
Tak snad bude v pořádku, moc děkuji za uklidnění. A u syna si opravdu pamatuju toto rané období. Musela jsem ho málem přeprat i v porodnici, když jsem ho oblékala do overalu
Strašně se kroutil a vzpíral.
@chaela Vím, že DMO není dědičná. U nich je to kvůli těžkému porodu. My měli porod bezproblémový, ale zas těhotenství nic moc - měla jsem v 1. trimestru chřipku s vysokýma horečkama a ve 2. trimestru neštovice taktéž s horečkou. Chudák malá si v bříšku užila. ![]()
@debra.morgan píše:
Maly je o par tydnu starsi, ale je to moje lemra lina. na brichu zasadne usina, hlavu drzi jen kdyz ho mam v naruci, na konicky se vubec nechysta, spí tak 21 hodin z 24v noci spí 12 hodin bez přestávky. Zlatý mimino.
N E S N Á Š Í M T Ě Z A T O S P A N Í.
![]()
Moje děti jsou pohybově průměrné. První syn byl trošku línější než druhá dceruška, ale naše dokrotka ví, co kontrolovat a je v pohodě. (Když naopak není jasné, jestli se něco děje, je opatrná.) Každopádně jediné co mi přijde zajímavé je, že jen tak v klidu leží. Obě děti se mi povrtívaly. Ale protože všechno ostatní, co píšeš, se mi zdá naprosto normální, tak bych vyčkala do konce 3. měsíce, možná 4. měsíce. Celkově to na mě působí jako fajn miminko, které nemá žádný problém a to doslova. ![]()
Je ji 6 tydnu!!! Prober se. Ma jen jist a spat! Moje 5 mesicni ji, spi, prevali se z boku na zada. Vyjmecne ze zad na bricho. Cuca hracky a to je vsechno. Co maj podle tebe mimina delat? Jit do kramu pro housky?
@TRG píše:
N E S N Á Š Í M T Ě Z A T O S P A N Í.![]()
Moje děti jsou pohybově průměrné. První syn byl trošku línější než druhá dceruška, ale naše dokrotka ví, co kontrolovat a je v pohodě. (Když naopak není jasné, jestli se něco děje, je opatrná.) Každopádně jediné co mi přijde zajímavé je, že jen tak v klidu leží. Obě děti se mi povrtívaly. Ale protože všechno ostatní, co píšeš, se mi zdá naprosto normální, tak bych vyčkala do konce 3. měsíce, možná 4. měsíce. Celkově to na mě působí jako fajn miminko, které nemá žádný problém a to doslova.
tvl, víš jak jsem byla vyděšená, když tak spal poprvý, jsme se probudila a zjistila, že je 6 hodin ráno! málem jsem měla infarkt a šla kontrolovat, jestli mimino vůbec žije
ted uz je to fajn no, doufam, ze mu to vydrzi co nejdyl ![]()
Ahoj, mám doma také doufám že jen líný exemplář. Dceři je čerstvých 6 týdnů. Od narození je to pohodářka. Jediné, co moc nemusí, je cestování autem a moc lidí kolem sebe. Jinak ji nevadí nic, pláče možná tak 15 minut denně - večer kvůli bříšku. Ale mám pocit, že tak nějak nedělá nic. Většinu času leží v postýlce / pod hrazdičkou / na gauči a prostě tiše kouká nebo spí. Přitom nijak nehýbe hlavou ani končetinami, jen leží s otevřenýma očima. Když se jí chce čůrat nebo má hlad, začne kňourat. Od narození má usměvavý výraz, ale nejsem si jistá, jestli je to teď vědomé. Zatím mi úsměv neopětovala, nahlas se nesměje. Poloha na bříšku u nás probíhá tak, že ji položím, ona se někdy snaží hlavu přetočit na druhou stranu, zatím 3× se jí to povedlo (vždy stejným směrem). Trošku u toho zafuní a zanadává a usne. Na druhou stranu to ani nezkouší.
Vím, že se nemá srovnávat, ale syn byl mnohem akčnější, pořád sebou mlel, kopal, odtlačoval se…Tohle miminko neklade ani moc aktivní odpor při oblékání, což je samozřejmě příjemné, ale nevím, jestli je to v pořádku.
Kontrolu u doktorky mimořádně probrečela (asi kvůli snad hodinovému čekání v přetopené čekárně a mojí nervozitě), takže doktorka ji jednak moc nezkontrolovala a jednak jsem se jí zapomněla zeptat na všechny tyhle věci.
Nevím, jestli si nevyžádat prohlídku u neurologa, jestli je v pořádku.
Na co se zaměřit? Přiznám se, že mě děsí představa DMO, kterou máme ve vzdálené rodině (tam to bylo porodní trauma).