Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám právo chtít víc?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.7.12 14:11
Mám právo chtít víc?
Ahoj holky, předem se omlouvám, že píšu pod jiným nickem ale nechci aby mě zde někdo poznal, jinak sem přispívám dost často. Sama pořádně nevím, proč vám vlastně píšu, možná se potřebuji jen vypsat, možná chci nějakou radu, nevím…
Je mi 23, mám přítele, kterému je 30, jsme spolu 3 roky a máme 4 měsíční dceru. Začátek našeho vztahu byl celkem fofr, po druhé schůzce jsem u něj už zůstala bydlet, bylo to krásný, byl pozornej, strašně rád mi říkal, že mě má rád, že mě miluje, své city dával najevo…ale pozvolna tohle začalo upadat, dnes jsme v takovém stadiu, že neznám líbání, neznám pusu (leda bych si o ni sama řekla), znám pouze občasné objetí a občas se stane, když má nějakou slabší chvilku nebo je trochu napitej, že mi řekne, jak mě má rád, jak je šťastnej…když jsem se s ním o tom pokoušela asi před rokem a půl bavit, že mě to trápí a tyhle něžnosti mi chybí, začal se se mnou hádat, začal mi vyčítat, že pro mě dělá první poslední a já si stěžuju na takovou „blbost“, skončilo to málem rozchodem. Celkově se nerad hádá a většinou ty hádky dopadají tak, že se mnou prostě nemluví nebo odejde a nechce nic řešit. Takže já se užírám a dělám že je vše fajn, ale vím že není. K tomu teď ještě v poslední době mám pocit, že ho obtěžuju, je pořád nervózní, kolikrát na mě štěká takovým stylem, že mám fakt slzy na krajíčku. Máme velké hospodářství, velkej barák, k tomu miminko ale i tak si myslím, že to zvládám celkem obstojně, nebudu tvrdit, že celej den makám ale prostě občas potřebuji vypnout a třeba si sednu na 2 hodinky na net a když přítel přijde, vidím jak ho to štve, že jen sedím a nic nedělám, stačí otázka „co budeš dělat“ a mě je jasné, že se mě snaží přimět k nějaké práci. Bohužel i když lítám celej den jak pako, uklízím doma, venku, starám se o barák, žádné pochvaly se nedočkám. Občas je pak ještě naštvanej, že jsem nestihla nachystat večeři a on si musí vzít něco sám. Neznám od něj slovo „prosím“, „děkuju“ nebo je vyslovuje opravdu jen výjimečně (před kamarády a tak). Čím dál víc v něm vidím jeho otce, svého tchána. Ten je naprosto to samé, na přítele byl dost přísný, přítel s ním od 11ti let pracoval na baráku, přišel ze školy a šel makat na stavbu a sám mi řekl, že se od otce nikdy nedočkal pochvaly nebo jakéhokoliv projevu náklonnosti. Proto si myslím, že se teď chová tak, jak se chová, skoro neprojevuje svoje city, zkrátka přejímá chování svého otce, ač ho nemá rád. Mám strach zase zavést řeč na některé z těch věcí, co mě trápí…je fakt, že přítel se opravdu snaží, pracuje doma, takže vím jak se nadře, většinou tráví v dílně minimálně 14 hodin denně, soboty jezdí do lesa pro dřevo, neděle věnuje nám a jezdíme na výlety. Jako táta je skvělý ale já začínám sledovat, že prostě žárlím na to, že malá od něj dostane pusu, že ji objímá…bolí mě to, že já tohle neznám. Chápu, že má nervy z práce, že je utahanej ale já si připadám jak pátý kolo u vozu, že jsem tu vlastně jen na tu práci kolem domu a na péči o malou…vím, že mě má rád ale mrzí mě, že mi to nedá najevo a že když je nervózní a naštvanej, vybíjí si zlost na mě, že mě pořád honí do práce, jak kdybych byla lenoch, co jen celej den leží…mám právo po něm chtít víc? Nebo mám raději mlčet a být ráda, že jinak je vše v pořádku…:(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.7.12 14:23
Nežijeme v pohádce, ale klasický život. Nic není ideální po všech stránkách, nemůžeme mít úplně všechno tak jak bychom chtěli-myšleno nyní citově, materiální stránku vůbec neberu v potaz.
Také jsem občas mívala období, kdy jsem si říkala, že bych chtěla, aby byl manžel takový, makový, v čem by měl být lepší…a užírala jsem se tím. Nakonec mě došlo, že si vlastně nemám na co stěžovat, že bych měla hledět na to, co je u manžela pozitivního-a že je toho většina-a radovat se z toho. Takže neboj, tvé pocity nejsou ojedinělé. Jen si je nesmíš nechat přerůst přes hlavu. Protože potom se může v okolí objevit někdo, kdo nesahá manželovi ani po kotníky, ale bude umět vyznat lásku a ty jsi ztracená. 
Dnes po letech můžu říct, že mám ideálního manžela, máme spoutu společných zájmů, stejné myšlení, stejné cíle-a že mě neumí říct, že mě má rád, tak to neřeším. Když jsem se ho dřív na tuto otázku ptala, tak mu to nebylo moc příjemný a říkal-to přeci musíš cítit z mého chování, že tě mám rád-a proč bych to měl pořád říkat? Prostě to neumí, nahlas toto vyslovit a já vím, že nemá cenu ho nutit.
Tak se raduj z toho co máš, doma bude pohodová nálada a manžel pookřeje. Ale nenuť ho do ničeho a ani se to s ním nesnaž rozebírat.
A intrernet? Sedni k němu, když nebude manžel doma a než přijde, tak začni něco dělat-ne obráceně. On bude spokojený. ty také-nemusíš vysvětlovat, že jsi byla dvě hodinky na netu v době kdy on byl v práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jullls
25.7.12 14:27
@lasička1 píše:
Nežijeme v pohádce, ale klasický život. Nic není ideální po všech stránkách, nemůžeme mít úplně všechno tak jak bychom chtěli-myšleno nyní citově, materiální stránku vůbec neberu v potaz.
Také jsem občas mívala období, kdy jsem si říkala, že bych chtěla, aby byl manžel takový, makový, v čem by měl být lepší…a užírala jsem se tím. Nakonec mě došlo, že si vlastně nemám na co stěžovat, že bych měla hledět na to, co je u manžela pozitivního-a že je toho většina-a radovat se z toho. Takže neboj, tvé pocity nejsou ojedinělé. Jen si je nesmíš nechat přerůst přes hlavu. Protože potom se může v okolí objevit někdo, kdo nesahá manželovi ani po kotníky, ale bude umět vyznat lásku a ty jsi ztracená.
Dnes po letech můžu říct, že mám ideálního manžela, máme spoutu společných zájmů, stejné myšlení, stejné cíle-a že mě neumí říct, že mě má rád, tak to neřeším. Když jsem se ho dřív na tuto otázku ptala, tak mu to nebylo moc příjemný a říkal-to přeci musíš cítit z mého chování, že tě mám rád-a proč bych to měl pořád říkat? Prostě to neumí, nahlas toto vyslovit a já vím, že nemá cenu ho nutit.
Tak se raduj z toho co máš, doma bude pohodová nálada a manžel pookřeje. Ale nenuť ho do ničeho a ani se to s ním nesnaž rozebírat.
A intrernet? Sedni k němu, když nebude manžel doma a než přijde, tak začni něco dělat-ne obráceně. On bude spokojený. ty také-nemusíš vysvětlovat, že jsi byla dvě hodinky na netu v době kdy on byl v práci.
Tak s tím naprosto souhlasím… U nás jsou sklopený oči, výraz školáka a „vždyť víš že tě mám rád, mno“… 
prostě chlapy… 
- Citovat
- Upravit
25.7.12 14:32
@lasička1 no to je právě to, jak jsem psala, přítel pracuje doma. Má dílnu v přízemí, takže doma je vlastně pořád. A já si málokdy sednu k netu, aniž bych měla hotovou svou práci, na to jsem zase pedant, takže prvně třeba doma uklidím, uvařím a pak si chvilku sednu, popř. tu sedím když malou kojím. A opravdu se občas stane, že i když celej den makám a večer si sednu na net, vidím na příteli, že nadšenej není, nic mi sice neřekne ale znám ho.
Jinak já ho určitě do ničeho nenutím, vím že to nemá smysl…já po něm ani nechci, aby mi pořád říkal, že mě miluje, po tom fakt netoužím ale prostě občas chci zažít, že mi dá sám od sebe pusu…a sex bez líbání a podobných něžností, na to si prostě nezvyknu nikdy. Já prostě za vším tímhle vidím to, že k němu se takto choval jeho otec, tak si to bere za vzor, i když musí sám dobře vědět, že to není v pořádku. Nechci mít vše dokonalé, já jsem spokojená, mám chlapa, kterej je pracovitej, doma si vše udělá sám, máme stejné názory, cíle, zájmy…všechno je v pohodě až na to co jsem psala…když to řeknu jak to cítím, tak mám pocit, že žiju s bratrem, se kterým mám dítě a občas si řekneme, že se máme rádi…to jsou moje pocity…:(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 18:13
Já se obávám, že lasička má pravdu - a napsala to krásně. Ty víš, že tě miluje, všechno to víš, jen ti chybí to mazlení. Ale to on neumí dát. Zkus s ním o tom promluvit, promlouvat, jemně, snad se to změní. A když ne, dobře se rozmysli, jestli raději být s ním, ač ti tohle chybí nebo s někým jiným, kdo bude možná xkrát horší.
Ujasni si priority. Zamysli se nad tím, co všechno na něm máš ráda, co všechno je na něm skvělé, co všechno by ti chybělo, nebýt s ním.
A porovnej misku vah. Víš, ideální to není nikde, s nikým. Je to o kompromisech, o tom, z jaké strany se na to díváš - poloprázdná nebo poloplná - však to znáš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ArankaC.
26.7.12 10:55
Já myslím, že to zbytečně moc hrotíš, je to asi tím, že teď máte malé a nemáte na sebe tolik času a ty nevíš, kam dřív skočit. Přechodná krize po narození dítěte je zcela běžná, mluvte spolu, co komu vadí a co, ale nemusíš to přehánět. Nesmíš na něho tlačit s tím vyznáváním lásky. Chlapy na to tak moc nejsou, prvotní zamilovanost pominula, a on prostě považuje za samozřejmé, že to víš, že tě má rád, že tě miluje, tak proč by ti to pořád říkal. Hlavně se zbytečně nehádejte, tohle jsou běžné problémy, které se dají vyřešit bez větších scén.
- Citovat
- Upravit
30.7.12 10:19
@ArankaC. nehádáme se vůbec, s jeho přístupem k hádkám to prostě nedělám. Asi jsem to blbě napsala ale mě nejde ani tak o to, že mi neřekne „miluji tě“ apod., já to tak nutně nepotřebuju, mě mrzí, že mi nikdy (myslím opravdu nikdy) nedá sám od sebe pusu, polibky neznám, prostě žádné něžnosti, ani při sexu, prostě nikdy…3 roky jsem od svého chlapa nedostala pusu ani polibek, to by vám nevadilo? Já si nechci stěžovat ale mě to prostě bolí, nevím proč s tím přestal, když na začátku to klapalo, nevím jestli je mu to odporné nebo co, prostě mi to neřekne…nevím jak na něj, jakmile se chci na toto téma zeptat, je akorát problém a hádka. Času na sebe máme dost, malá je strašně hodná, takže nijak extrémně nám režim nenabourala. Je to pořád stejné jako dřív, já vím že jsou páry, které mají horší problémy ale prostě mě to trápí…sex bez veškerých něžností je dosti omezený, takže ani v tomto to prostě nemůže dlouho fungovat…jen prostě nevím, jak mu to říct, aby pochopil, že tímhle náš vztah prostě zabíjí…a co hůř, nechci, aby se tohle „naučily“ i naše děti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.7.12 14:43
Mam doma to same a taky nevim, co s tim 
Libi se mi i to, co napsala Lasicka, presne to si totiz rikam, kdyz uz nevim, jak dal a jestli to ma dale cenu, ale je to hrozne tezke..
Jakykoli dotyk neexistuje, jenom u sexu, ale ani to neni moc slavne, taky byl na zacatku jiny a ted uz mame dite.
Taky je pracovity, chytry, bere nas na vylety, nechodi do hospod, ale je strasne chladny, taky ode me pozaduje jenom praci, taky pred nim nemuzu sednout na net, nejradeji by, abych uspala malou a sla za nim ven a pomahala mu tak do 22 hodin s praci venku (chce videt aspon tu snahu) a me uz se vecer vubec nechce, ale zase se jinak vubec nevidime, tak se nekdy prinutim..
Vim, ze je to dobry chlap, ale taky vim, ze se k sobe nehodime Ale co s tim, kdyz uz mame dite a k nemu se chova hezky.. Neni duvod odchazet, jen se citim sama. Nemuzu se o neho nijak oprit, citove vylevy vylozene nema rad, nemuzu si vubec dovolit po nem chtit nejakou oporu, slovni, objimaci, nebo kdyz jsem unavena, smutna, proste nic, neumi me utesit, je na me hnusny, aby me to rychle preslo a ja se vzchopila.. Je naprosto racionalne zalozeny a takove chovani vyzaduje i ode me.. A ja jsem typicka zenska, takze uplny opak toho, co po mne chce
Proste vedle sebe zijeme, ale jinak nic.. Myslim, ze ani neumi mit rad. Chce svoje pohodli, a to je vse.
Chtela jsem mit jiny vztah, ale je fakt, ze v kazdem je neco.. Predchozi partner byl v tomhle uplne jiny, ale zase se objevila nevera z jeho strany.. Takze ono si clovek asi nevybere. Proste nekomu to vyjde, ze do sebe dvojice zapadne jako parek puzzle a nekomu proste ne
Akorat mam strach, ze dopadnu presne, jak psala Lasicka, potkam nejakeho hnupa, ktery ale bude umet kecat a lichotit a dotykat se a ja zahorim jako sirka.. I kdyz asi ne, spis dopadnu tak, ze uz do smrti nedostanu nikdy pusu a nikdo se me nedotne ani spickama prstu… Podporu budu mit od me nej kamaradky a s muzem budeme zit vedle sebe, vychovavat dceru a dodelavat barak.
Myslim, ze takhle zije spousta lidi a vyhovuje jim to… Snad si zvyknu.
- Citovat
- Upravit
zrzana2
30.7.12 14:51
Tak u nas je to podobny, s tim ze me obejme, da mi pusu, ale nelibali jsme se tak 3mesice, to same sex…furt doufam, ze je to jen nejaky obdobi, jestli to ma byt na porad, tak nevim co bude az potkam nekoho, kdo umi dat zenske najevo, ze je pro nej pritazliva 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
