Mám se rozejít?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.05.19 21:38
Mám se rozejít ?

Před 4 lety jsem zažila svou první velkou lásku. Nechodili jsme spolu, ale trávili jsme spolu téměř celý den, pořád jsme se smáli a bylo nám spolu dobře. Problém byl v tom, že měl přítelkyni, tak to nezašlo nikam dál. Řekl mi, že mě má rád a já jemu taky, dokonce jsme se i líbali. Ale nakonec zůstal s tou přítelkyní a přestali jsme se vídat a odstěhovala jsem se. Trvalo mi asi půl roku, než jsem na něho dokázala přestat myslet a později jsem si našla taky přítele. Je mi s nim dobře, rozumíme si, a mám ho ráda.
Nedávno jsem se potkala toho prvního po 4 letech. Přítel byl zrovna na týden pryč, tak jsme se spolu sešli. Najednou se mi vrátili všechny ty pocity, které jsem k němu cítila. Prokecala jsem s nim celý večer, hrozně jsem se nasmála a cítila jsem se s nim fakt šťastná. Uvědomila jsem si, že ho hrozně miluju.. Svého přítele mám taky ráda, ale je to něco jiného… Nejsem si sice jistá, jestli ten, kterého miluju cítí to samé ke mně, ale příjde mi nefér zůstávat s nadále s mým přítelem a tvářit se, že je všechno ok. ALe na druhou stranu, jsem s nim už 2 roky a máme spolu hezký vztah. Co mám dělat? Mám se s nim rozejít?

Reakce:
Modesta
Ukecaná baba ;) 2490 příspěvků 01.05.19 21:42

No a co na to ten staronový? Chtěl by být s tebou a nebo jen po letech potkal kámošku a šel s ní na kafe?

Tejule
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 01.05.19 22:24

Asi tak, nikdy jsem neprestala milovat svou první lásku, když ho potkám rozklepou se mi kolena a jsem z něj paf, jsme schopni spolu hodinu mluvit na ulici, ALE můj život už šel jiným směrem, miluji manžela, syna a svůj život. Ten člověk ale v srdci zůstane napořád. Někde jsem četla, že žena vždy bude milovat svou první lásku. (mmt každý jsme už jinde, ale vzrušení z toho člověka tam je) takže za mě, neblazni, kdo ví, zda by jste si rozuměli a třeba bys přišla o ty krásné růžové brýle, protože časem se každý omrzí. Nech si ho v srdci a žij dal svůj život :wink:

Modesta
Ukecaná baba ;) 2490 příspěvků 01.05.19 22:42

@Tejule

Přesně tak. Mám to stejně. Taky se mi klepou kolena, nedokážu normálně myslet a připadám si znovu jako zamilovaná puberťačka.

Ale kdyby došlo na lámání chleba, tak smůla. Mám manžela, kterého miluji, děti a těm nehodlám ničit rodinu. Prostě by mi to zato nestálo.

Dee13
Nováček 1 příspěvek 02.05.19 01:07

Stalo se mi něco podobného a pak jsem si náhodou přečetla jeden citát. Bylo to něco jako:
„Občas to, co nám chybí, není ten člověk, ale je to pocit, který díky němu máme, když jsme s ním.“
Neříkám, že to je nutně i tvůj případ, ale třeba si z toho taky něco vezmeš, tak jako já.
Já se třeba díky tomu člověku cítila sebevědomě a nebojácně a byla jsem k němu připoutaná několik let a pak jsem si teprve uvědomila, že to bylo celou dobu o mně a o tom, co v životě postrádám.

cernycajscitronem
Kecalka 206 příspěvků 02.05.19 07:55

@Tejule to napsala naprosto přesně… :palec:

Váš příspěvek
Reklama