Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Maminka a tchýně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
23.7.11 09:47
- Citovat
- Upravit
mmonica
23.7.11 10:22
Anonymní píše:
Tak mi to nedalo a večer jsem šla za ní, s tím, že se jí v podstatě omluvím, že jí řeknu jak mě to mrzí, že jsem jí to řekla. Ale nakonec to dopadlo katastrofálně, jelikož mi řekla, že ona je jenom ta špatná, že se mi pořád něco nelíbí (podotýkám, že za posledních pět let jsem si poprvé dovolila říct svůj názor), že když mám tak úžasnou tchýni, tak ať se stýkám s ní a jí už neotravuji, že ona to nemá zapotřebí, aby jí někdo něco vyčítal. Že už stejně brzo umře a že pak se budu divit, jak mi bude chybět. Udělala si vlastní scénáře o tom, co jsem jí řekla (takže ani nevím co řekla táťkovi). Všechno převrátila a stejně jsme se neudobřily-dopadlo to strašně. Já celou noc nespala, hlava mě bolí jak střep a jsem úplně na dně. Bojím se dalšího setkání. [/cit
no vidis tak ji poslechni a uz ji neotravuj a nezapomen ji to pripomenout az zase bude neco potrebovat
Příspěvek upraven 23.07.11 v 10:23
- Citovat
- Upravit
23.7.11 10:22
Tak asi budu cynický, ale pomohlo by ti, kdyby jste se odstěhovali jinam a domek prodali. Jinak se budou tvoje problémy s maminkou stupňovat. Ona tě programově staví do role nevděčného zmetka - a ona je ta ublížená. To stejné dělala moje matka se mnou. Pak jsme se porafali, já jsem teď v Brně a svoji matku jsem čtyři roky neviděl. A mám božský klid…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.7.11 11:51
To nás také napadlo-odstěhovat se. Jenže jsme v bezvýchodné situaci. Dům je v podstatě trojgenarační. Zvlášť naši část nikdo nekoupí. Dvůr, zahrada-společný prostor. Kdyby jsme odešli, nedá nám nikdo ani korunu. Do opravy naší části jsme vložili nemalou částku a tím se zadlužili ještě na nějakých pět let.
Kdyby jsme se rozhodli odstěhovat, tak se v podstatě vzdám veškerého majetku. A v tomto jsem asi trochu sobecká, ale nechci nechat sestře veškerý majetek, do kterého jsem už tolikrát investovala. Víme ale, že to budou celoživotní problémy-i ve společných prostorech, jelikož nic není podle nás.
Když jsme před lety začali opravovat naši část, tak se zdálo vše ideální a v růžové budoucnosti-celá rodina pohromadě, všichni si pomáhali. Jenže situace se za roky změnila a je to spíš na škodu 
.
- Citovat
- Upravit
23.7.11 12:47
Anonymní píše:
Tak mi to nedalo a večer jsem šla za ní, s tím, že se jí v podstatě omluvím, že jí řeknu jak mě to mrzí, že jsem jí to řekla. Ale nakonec to dopadlo katastrofálně, jelikož mi řekla, že ona je jenom ta špatná, že se mi pořád něco nelíbí (podotýkám, že za posledních pět let jsem si poprvé dovolila říct svůj názor), že když mám tak úžasnou tchýni, tak ať se stýkám s ní a jí už neotravuji, že ona to nemá zapotřebí, aby jí někdo něco vyčítal. Že už stejně brzo umře a že pak se budu divit, jak mi bude chybět. Udělala si vlastní scénáře o tom, co jsem jí řekla (takže ani nevím co řekla táťkovi). Všechno převrátila a stejně jsme se neudobřily-dopadlo to strašně. Já celou noc nespala, hlava mě bolí jak střep a jsem úplně na dně. Bojím se dalšího setkání.
tak fakt pak jak psala mmonica: nech ju,at si dělá a říká své,ty víš taky své a až bude něco chtít,tak jí řekni,že přece chtěla,aby si ji už neotravovala!
s mamkama je to těžké,protože at jsou jakékoli a maj jakékoli chyby-tak je přece máme rádi a pak když to neklape,tak se strašně užíráme..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak mi to nedalo a večer jsem šla za ní, s tím, že se jí v podstatě omluvím, že jí řeknu jak mě to mrzí, že jsem jí to řekla. Ale nakonec to dopadlo katastrofálně, jelikož mi řekla, že ona je jenom ta špatná, že se mi pořád něco nelíbí (podotýkám, že za posledních pět let jsem si poprvé dovolila říct svůj názor), že když mám tak úžasnou tchýni, tak ať se stýkám s ní a jí už neotravuji, že ona to nemá zapotřebí, aby jí někdo něco vyčítal. Že už stejně brzo umře a že pak se budu divit, jak mi bude chybět. Udělala si vlastní scénáře o tom, co jsem jí řekla (takže ani nevím co řekla táťkovi). Všechno převrátila a stejně jsme se neudobřily-dopadlo to strašně. Já celou noc nespala, hlava mě bolí jak střep a jsem úplně na dně. Bojím se dalšího setkání.