Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak podobného mám doma, a zrovna řeším, jestli s nim zůstanu nebo ne. Nemám náladu si s manželem dělat děti, když vím, že takový je. Je to trochu sobecké dát dítětoi takového tátu, který se nedovede ovládat. Poslala bych ho do manželské poradny i s Tebou a řešila to, všechno jde když se chce, jenom pohodlný lidi říkaj, že se nezmění. Na dítě to samozřejmě má špatný vliv, může se i pomočovat, pokud doma otec šílí nebo koktat. Chlap nemá být hrubý, tím sem myslí i slovně - a neřvat.
Bože, s takovým bych eda žít nemohla, který mi nahání strach, což je tam nějaká laska?? A myslíš si, že děti budou š´tastný žít s takovým tátou? Asi ne, já bych prchala a ještě si našla někoho, kdo se umí chovat - klidného muže a ne agresora. Jak si můžeš nechat na sebe řvát, mluvit sprostě a nechat si mačkat ruku? Což si sebe nevážíš?? Takovýmu bych hned vlepila.
@Anonymní píše:
Bože, s takovým bych eda žít nemohla, který mi nahání strach, což je tam nějaká laska?? A myslíš si, že děti budou š´tastný žít s takovým tátou? Asi ne, já bych prchala a ještě si našla někoho, kdo se umí chovat - klidného muže a ne agresora. Jak si můžeš nechat na sebe řvát, mluvit sprostě a nechat si mačkat ruku? Což si sebe nevážíš?? Takovýmu bych hned vlepila.
Děti jsou šťastné, starší by to bez táty těžce nesl, ty jeho výbuchy bere jako naše hádky, opravdu to není tak, že by byl agresivní pořád, je to afekt, reakce na něco, na můj názor třeba. Někdy to ovládne, odejde, ale pak už se k tomu nemůžu vracet nebo bych ho naštvala. Ano strach tam někdy je (jde mu to z očí) a on to ví, říkám mu to, jak se cítím, když po mě nesmyslně vyjede
.
@Sara34 Dobře, ty nemáš děti, ale víš, že vychovávat je v takovém prostředí nechceš, tak co vlastně ještě rešíš? Není to tak jednoduché se s manželem rozloučit proto, že nezvládá občas své emoce, že?
Psala mi DankaF- tak přeposílám
Ahoj, prosím tě moc se omlouvám že obtěžuji ale v diskuzi Manžel cholerik se mě Anonymní ptala jak se můu muž léčil. Mě to ale píše že nemohu už přispívat, až po 50 příspěvcích či co..Můžeš jí to prosím napsat? Manžel chodil k psychiatrovi, dodnes s ním má sezení. Nevím co na nich probíhalo, je to taky anonymní
ne vážně nevím co se tam dělo ale když jsem zjistila že to funguje, nepátrala jsem po tom. Každého cholerika stresuje něco jiného, důležité je přijít na to co. Lékař mého muže vždy jen doporučil rady, kterými jsme se měli řídit a fungoovalo to ![]()
Moc ti děkuji za pomoc
@Anonymní píše:
Děti jsou šťastné, starší by to bez táty těžce nesl, ty jeho výbuchy bere jako naše hádky, opravdu to není tak, že by byl agresivní pořád, je to afekt, reakce na něco, na můj názor třeba. Někdy to ovládne, odejde, ale pak už se k tomu nemůžu vracet nebo bych ho naštvala. Ano strach tam někdy je (jde mu to z očí) a on to ví, říkám mu to, jak se cítím, když po mě nesmyslně vyjede.
A uvědomuješ si, že ty děti berou tátovo chování jako vzor, jako něco, co je normální? V tom případě počítej s tím, že až budou větší a ty je naštveš, tak tě budou titulovat stejnými vulgarismy jako jejich otec. Případně pokud padne ze strany partnera sem tam nějaká facka, tak že to budou časem praktikovat i děti. Vždyť táta se tak k mámě přece běžně chová…
@Zenyatta Právě, že si to uvědomuju, že i když říkám, že to není správné, mohou to vnímat jako vzor. Proto to řeším s ním, i tady, že se takto nemůže chovat. I kdybych se s ním nakonec rozvedla, děti jej mohou mít za vzor stejně, když jej budou vídat.
Je to těžké, vím, že není jednoduché se rozvést, ale po zkušenostech co vím je lepší mít klid než řvouna doma, víš kolik je vyrovnaných klidných chlapů, proč by jsi takového nemohla mít? Na tvém místě bych s manželem začala chodit na manželské semináře, jsou super a když se nic nezmění, tak bych se rozvedla…no chceš tohle poslouchat celý život?
@Anonymní píše:
@Zenyatta Právě, že si to uvědomuju, že i když říkám, že to není správné, mohou to vnímat jako vzor. Proto to řeším s ním, i tady, že se takto nemůže chovat. I kdybych se s ním nakonec rozvedla, děti jej mohou mít za vzor stejně, když jej budou vídat.
Tak jasně, budou ho mít za vzor, i když budete od sebe. Ale nebudou několikrát do měsíce/týdne vystaveny scénám, kdy táta na mámu řve, že je samice tura domácího nebo ať drží hubu.
@Zenyatta Ale zato jim to bude vtloukat do hlavy pokaždé, když si je vezme k sobě
. To sakra neexistuje možnost, že se vzpamatuje? ![]()
Se k Vám přidám ![]()
Mam doma manzela, jsme spolu 10let..driv vyletel malokdy, mozna i méně prace a malo stresu..ted jsou deti 6let a syn 2,5. Je na vyssi pozici, plno prace, vice stresu, asi starne a doma ho pak rozhodi cokoliv..hlavne co se týká dcery..nekdy je i dost sprosty pred detmi kdyz vyleti..triskne do stolu..atd atd..casto po nem vyletim, nedovolim aby takhle mluvil pred detmi..bohuzel dcera ma psych. problemy, nevim zda z nej.. ale bohuzel tohle je asi dedicne, jejich mama po nich pry take porad řvala..
Jinak on si to uvedomuje, pak by si nejradeji nafackoval..porad slibuje jak se zmeni, ze to potlaci a stejne prijde chvilka a uz to lita..
Drzte se..nezmeni se to ![]()
@Lenye A jak jsou staré děti, prosím? Jinak jedna věc je, jak se rodina prezentuje před okolím a druhá věc, jak je to doopravdy…takže kdo ví, co snášela tchýně celý život…ostatně mě by se při rozvodu nezastala ani vlastní matka, už ji slyším, jak by říkala, jestli jsem si něčím nezasloužila, jak se ke mě choval…To je to mé stažené sebevědomí…nemám oporu ve své matce, proto se držím toho, co mám a kdo mi tvoří oporu, když je ok.
@Existuje i Mohla by si popsat nějakou scénu ze života, kterou si třeba zažila? Nadával otec tvé matce třeba i sprostě? Držel ji někdy pevně za ruku nebo něco?