Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Manžel - psychická nemoc
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.4.22 13:22
Nechci radit, protože situace je velmi těžká, ale ze svý zkušenosti mohu říct, že pokud se tata chová takhle a máma je z toho na neurolu, tak rozvod a klidná domácnost je pro děti vysvobození. Takhle budete na neurolu možná za chvíli všichni. Držím moc palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 13:36
Já bych se rozvedla. Nevím, jestli by se mi ulevilo, ale neničila bych sebe, kdyby ten druhý nechtěl spolupracovat. Otcem bude stále, vídat se budete. Ale dáš mu možnost postavit se na vlastní nohy. Když rovod, tak i odstěhovat se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 13:39
Přečti si „Život v papiňáku“, pokud jsi to ještě nečetla. Je to docela dobrá knížka o tom, jak s tím pracovat, pokud se nechceš rozvést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 13:48
Nezačne to řešit a neuvědomí si nic. Reálně bych v tom vztahu byla ochotna zůstat pouze za předpokladu, že se bude řádně léčit. Ty už víš, že nezačne. Nebo respektive mu to nikdy nevydrží tak dlouho, aby léčba měla účinky. Budeš se v tom akorát plácat dalších x let. S věkem se to bude ještě zhoršovat, odejít bude stále těžší a těžší.
Už nyní funguješ na antidepresivech, ale reálně by u tebe stačilo odstranit příčinu a žádné léky potřebovat nebudeš.
Takže jediná rada zní. Odejdi, rozveď se, najdi si byt, odstěhujte se s dětmi. A až u něj nastane lepší období nevracej se k němu. Léčit se nechce a tak se za nedlouho bude situace opakovat.
Ty neodejdeš od nemocného člověka. Ty odejdeš od nemocného člověka, který se odmítá léčit! To je velký rozdíl!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 14:34
@mokkk píše:
Přečti si „Život v papiňáku“, pokud jsi to ještě nečetla. Je to docela dobrá knížka o tom, jak s tím pracovat, pokud se nechceš rozvést.
Chtěla bych podpořit tuto knížku. Je napsaná s citem, bez nějakého obviňování člověka s poruchou a má řekla bych výborné rady. Nebo asi tak dobré, jak člověk žijící s někým s BPD může doufat.
Asi nejhorší je to vědomí, že on/a je pevně přesvědčen/a bez ohledu na to, co je viditelné, slyšitelné, nahrané, co se stalo, co bylo řečeno,. o své pravdě, která zní: já jsem oběť, ty mi ubližuješ. Nevím, jak se člověk žijící s jiným s BPD může oprostit od tohoto pocitu až řekla bych beznaděje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 14:55
Odejdi hned, tohle fakt nemá cenu. Sama už kvůli němu zobeš prášky, vždyť se tak akorát znicis a jemu to stejně nepomůže a dětem taky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.22 21:40
Ahoj, já si myslím, že to máš strašně těžké.
Já delší dobu uvažuji, že manžel má taky nějakou takovou poruchu.
Chvilku nás miluje, pak všechno řeší alkoholem. Podle něj za vše můžu já, obviňuje mě. Nebaví se. Uráží.
Závislý na alkoholu podle doktora není, ale situaci to neprospívá.
Byla situace i kdy mě odmítl odvésr do porodnice a je mu úplně vše jedno. 
Pak ho to přejde a je nejlepší chlap na světě, člověk neví dne ani minuty, kdy mu přepne 
Odůvodní si pak všechno i kdyby mě zabil, nevěru, zapření vlastního dítěte. Nikdy nic neuzná. Pak je mu to líto a neví proč to dělal.
V práci funguje normálně.
Jak se to dá zjistit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.22 00:03
@Anonymní píše:
Asi se potřebuji jen vypsat. Naučit se jak s tím pracovat, protože za x let manželství jsem se to ještě nenaučila. Trpím.
Manžel je psychicky nemocný. Hraniční porucha osobnosti, maniodeprese, obavám se, že i jisté příznaky schizofrenie ( má ji v rodině). Léčit se nechce. Respektive vždy se chvíli snaží s pak docházet k doktorům přestane. Včera to opět vypuklo. Chce se rozvést. Nevyhovuji mu. Omezuji ho. Manželství je pro něj zlo. Atd. Představu má takovou, že se rozvedeme, ale bydlet budeme zatím spolu, no prostě blbosti. Řekl spoustu zlých slov.
Jenže, kdykoliv to bylo v minulosti, tak se to vždy strašně vyhrotilo. On happy, ja vyřízená. A pak bum, zhroutí se a naprosto otočí. Pak je zase několik měsíců klid.
Jenže už prostě nemůžu. Žiji v pernamentnim strachu co bude dneska, zítra … Jestli už je to tady nebo není. Proste strasny. Dneska cely den funguji na neurolu, protože jinak bych tou psychickou bolesti vůbec nemohla pracovat.
Co dělat? Jak s nim jednat? Odborníci radí, ať ho v této fázi nechám být. Nevšímám si ho. Máme ale děti. Pubertální. Nemohu prostě někam odjet nebo nechodit do prace nebo se s ním celý večery hádat. Jak mám ale zase přežít tohle období? Které muže trvat 14 dní, ale taky klidně měsíc, dva.
Předem říkám, že rozvádět se nechci. Nemám kam jít. On se neodstěhuje. Musela bych pronajmout byt, vzít co poberu a jít. Chudáci děti. A až bych tohle udělala, tak by se cca do tři dnů zhroutil a byl by zase fajn. Odzkoušeno. K ničemu to nevede.
Jak mám proste tohle období přežít?
Píšu ti za tu, co měla doma chlapa a s ním dítě s bipolární poruchou, plus porucha osobnosti… dopadlo to tak, že jednou začal mít bludy a málem mě zabil…z cista jasna…až pak skončil na uzavřeným oddělení psychiatrie a začal se léčit, bez léků je v haj.zlu…vím jak je narocnej život s takovým nemocným člověkem a jediná šance je odejít bez ohledu na něj…on totiž nebere ohledy na vás, tebe a ani nebude… stejně to nevydržís takhle dřív nebo později…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.4.22 19:23
A co ten nemocný? Kdo se o něho postará? To má umřít někde pod mostem.
Tu nemoc mu někdo, nebo něco způsobilo, on za to přeci nemůže…
Jak můžete radit, aby opustila nemocného člověka?
Já jsem v pozici toho opuštěného. A fakt je to peklo, když zmizí životní jistota v podobě partnera.
- Citovat
- Upravit
28.4.22 20:18
@Anonymní píše:
A co ten nemocný? Kdo se o něho postará? To má umřít někde pod mostem.
Tu nemoc mu někdo, nebo něco způsobilo, on za to přeci nemůže…
Jak můžete radit, aby opustila nemocného člověka?
Já jsem v pozici toho opuštěného. A fakt je to peklo, když zmizí životní jistota v podobě partnera.
Ale ten nemocný taky proto musí něco udělat. Jako promiň ale proč by měli být z jednoho člověka v háji tři další. Bohužel někdy to je nejen o hubu ale i o život. Pokud ten člověk nezvládne brát léky nebo chodit na terapie tak proč ten druhý má zvládnout všechno jen protože je nemocný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
28.4.22 20:27
Napíšu z pohledu dítěte co měl takového otce..
Odejdi od něj. Tim že zustavas nejen době tak i dětem. Jeho stavy se budou zhoršovat. Otec jednou malem mamku zabil hobidl po ní lahvičku s inkoustem. Těsně ji minula hlavu.
Může ublížit sobě, detem, tobě bipolární porucha a maniodeprese se schizofrenní rysy je nevypočitatelná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.4.22 22:21
@Vosma29 píše:
Ale ten nemocný taky proto musí něco udělat. Jako promiň ale proč by měli být z jednoho člověka v háji tři další. Bohužel někdy to je nejen o hubu ale i o život. Pokud ten člověk nezvládne brát léky nebo chodit na terapie tak proč ten druhý má zvládnout všechno jen protože je nemocný
Jednou jsou manželé a mají spolu být v dobrém i zlém, ne? Nebo to už dnes nic neznamená ten slib? Opustila byste manžela s rakovinou? S Alzheimerem? Tam taky může být agresivní.
To co všichni tady navrhujete, je prostě jenom strašně sobecké a pohodlné řešení.
Už se mi nemocný nehodí do krámu, tak se sbalím a půjdu pryč. Dnes je hodně poraden pro partnery i duševně nemocných, ale on na sobě a na vztahu prostě nikdo pracovat nechce, prostě to zabalí a jdou.
- Citovat
- Upravit
28.4.22 22:39
@Anonymní píše:
Jednou jsou manželé a mají spolu být v dobrém i zlém, ne? Nebo to už dnes nic neznamená ten slib? Opustila byste manžela s rakovinou? S Alzheimerem? Tam taky může být agresivní.
To co všichni tady navrhujete, je prostě jenom strašně sobecké a pohodlné řešení.
Už se mi nemocný nehodí do krámu, tak se sbalím a půjdu pryč. Dnes je hodně poraden pro partnery i duševně nemocných, ale on na sobě a na vztahu prostě nikdo pracovat nechce, prostě to zabalí a jdou.
Ano přesně na vztahu je třeba pracovat. Ale musí chtít oba dva. Pokud se psychicky nemocný člověk odmítá léčit, tak tam žádná jiná schůdná cesta není. Nebo tobě přijde v pořádku aby partner žil v nepřetržitém strachu do čeho se druhý den ráno probudí. Aby děti odemykaly dveře do bytu s obavami co je doma čeká. Aby byly svědkem toho, jak jejich otec v afektu přizabije maminku?!?
Ne nikdo není povinen celej život protrpět. Prostě pokud se nemocný člověk řádně léčí a jeho projevy se tím pádem dají zvládat, tak je to úplně jiná situace!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 22:49
Sorry, ale po precteni tveho prispevku mi prijdes psychicky nemocna i ty… zadny rozumove zdravy clovek dobrovolne nezije v takovem stavu, jaky ty dobrovolne podstupujes… ve svem prispevku porad popisujes Ja, Ja, Ja… myslis, si ze tve deti nevidi? neslysi?… nejsi schopna vest zivot bez chlapa? financne? emocne?… promin, ale chapani lidi, jako ty, co se dobrovolne stavi do pozice obeti a vyzivaji se v tom, nechapu a jsem velmi averzni vuci nim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
