Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Jednou jsou manželé a mají spolu být v dobrém i zlém, ne? Nebo to už dnes nic neznamená ten slib? Opustila byste manžela s rakovinou? S Alzheimerem? Tam taky může být agresivní.
To co všichni tady navrhujete, je prostě jenom strašně sobecké a pohodlné řešení.
Už se mi nemocný nehodí do krámu, tak se sbalím a půjdu pryč. Dnes je hodně poraden pro partnery i duševně nemocných, ale on na sobě a na vztahu prostě nikdo pracovat nechce, prostě to zabalí a jdou.
Bohužel máš typický ublíženecký kecy. Podle tebe, když mě manžel začne týrat tak mám být v klidu, protože v dobrým a zlým. Naštěstí tahle doba, kdy ženská musela držet hubu a krok je dávno pryč.
Bohužel tihle lidé se málokdy vydrží léčit a pak svalují vinu na všechny okolo. To ti jako nestačí, že zakladatelka je z toho svýho už řádně v… Proč by si člověk měl posr. t život kvůli někomu kdo pro to aby se měli lépe skoro nic neudělá.
Jen dodám o nejbližší rodinu bych se postarala pokud by byli nemocní a bez problémů. Třeba nedávno sem měla doma mamku. Má problémy s krční páteří a nebylo jí ale vůbec dobře. Ale víš co ona se léčí. Už ji je líp takže chtěla domů ale mohla tu klidně zůstat. Rozhodně nejsem ta, která by ji vyhodila.
@Anonymní píše:
A co ten nemocný? Kdo se o něho postará? To má umřít někde pod mostem.
Tu nemoc mu někdo, nebo něco způsobilo, on za to přeci nemůže…
Jak můžete radit, aby opustila nemocného člověka?
Já jsem v pozici toho opuštěného. A fakt je to peklo, když zmizí životní jistota v podobě partnera.
Za nemoc nemůže, za to, že se nechce léčit ano.
Jeden bezohledný člověk ( a odmítat léčbu bezohlednost je), zničí zdraví dalším třem???
To se na mě zlob, jak chceš, ale v tom případě je na zcela na místě zachránit sebe a své děti.
@Anonymní píše:
Jednou jsou manželé a mají spolu být v dobrém i zlém, ne? Nebo to už dnes nic neznamená ten slib? Opustila byste manžela s rakovinou? S Alzheimerem? Tam taky může být agresivní.
To co všichni tady navrhujete, je prostě jenom strašně sobecké a pohodlné řešení.
Už se mi nemocný nehodí do krámu, tak se sbalím a půjdu pryč. Dnes je hodně poraden pro partnery i duševně nemocných, ale on na sobě a na vztahu prostě nikdo pracovat nechce, prostě to zabalí a jdou.
Sobecké je především to, že ten dotyčný se nechce léčit. Neznám pacienta s Alzheimerem nebo rakovinou, který by odmítal léčbu…
@Anonymní píše:
A co ten nemocný? Kdo se o něho postará? To má umřít někde pod mostem.
Tu nemoc mu někdo, nebo něco způsobilo, on za to přeci nemůže…
Jak můžete radit, aby opustila nemocného člověka?
Já jsem v pozici toho opuštěného. A fakt je to peklo, když zmizí životní jistota v podobě partnera.
Nemocný má obejít doktory a pokud je na tom zle, dostane inv. důchod.
A ti, kterým se stav zlepší, si mohou přivydělávat, znám ve svém okolí.
Ale zakl. je ted na neurolu a v situaci, že hrozí, že ji manžel psych. zlikviduje, dopady by to mělo na děti.
On k doktorovi nechce.
Odchod je jediné řešení, už včera bylo pozdě.
@Anonymní píše:
Jednou jsou manželé a mají spolu být v dobrém i zlém, ne? Nebo to už dnes nic neznamená ten slib? Opustila byste manžela s rakovinou? S Alzheimerem? Tam taky může být agresivní.
To co všichni tady navrhujete, je prostě jenom strašně sobecké a pohodlné řešení.
Už se mi nemocný nehodí do krámu, tak se sbalím a půjdu pryč. Dnes je hodně poraden pro partnery i duševně nemocných, ale on na sobě a na vztahu prostě nikdo pracovat nechce, prostě to zabalí a jdou.
Je vidět že vůbec nevíš.
Děkuji všem za reakce. Samozřejmě, že se rozvod jeví jako nejlepší řešení. Jenže má to několik ale. Jsme spolu už hromadu let. Je to můj nejbližší člověk. A já jeho. Pokud není v této fázi, tak si naprosto ve všem rozumíme. Nebo určitě v 90%. Pokud má klidné období, tak si uvědomuje, že je v něm něco špatně. Navštíví lékaře. Snaží se. Díky tomu vím i diagnózu. Jenže pak prostě bum a je to. Nevidí. Neslyší. Někdy den, někdy týden, někdy 14 dní. Zatím mu to nejdéle vydrželo cca měsíc. Pak přišlo zhroucení. Není schopen vysvětlit proč se tak chová. Takže ja než se “stihnu” rozvést, něco zařídit a vůbec se smířit se situací, tak je zase všechno jinak. Je to strašně vyčerpávající, ale rozvod nevidím jako správnou cestu. Spíše bych se nějak potřebovala naučit s tím pracovat. Odborníci mi radili, ze si to proste nemám vůbec propouštět. Ale to mi nejde.
@Anonymní píše:
Děkuji všem za reakce. Samozřejmě, že se rozvod jeví jako nejlepší řešení. Jenže má to několik ale. Jsme spolu už hromadu let. Je to můj nejbližší člověk. A já jeho. Pokud není v této fázi, tak si naprosto ve všem rozumíme. Nebo určitě v 90%. Pokud má klidné období, tak si uvědomuje, že je v něm něco špatně. Navštíví lékaře. Snaží se. Díky tomu vím i diagnózu. Jenže pak prostě bum a je to. Nevidí. Neslyší. Někdy den, někdy týden, někdy 14 dní. Zatím mu to nejdéle vydrželo cca měsíc. Pak přišlo zhroucení. Není schopen vysvětlit proč se tak chová. Takže ja než se “stihnu” rozvést, něco zařídit a vůbec se smířit se situací, tak je zase všechno jinak. Je to strašně vyčerpávající, ale rozvod nevidím jako správnou cestu. Spíše bych se nějak potřebovala naučit s tím pracovat. Odborníci mi radili, ze si to proste nemám vůbec propouštět. Ale to mi nejde.
myslím že se s tím nedá naučit pracovat. A bohužel tato nemoc se s věkem zhoršuje. Kolik roků je dětem? Už čtu že jsou pubertální.. jak se k tomu staví oni uvědomuješ si že to má taky velký dopad na ně?
A co ty děcka ono to není jen o vás dvou. Přečti si občas reakce lidí v které v této situaci byli. Většina z nich by byla pro rozchod rodičů a žít život v klidu. Není tajemství, že spousta z nich pak má problém se vztahy v dospělosti. Neříkám všichni ale málo jich rozhodně není.
@Karinkas píše:
Ano přesně na vztahu je třeba pracovat. Ale musí chtít oba dva. Pokud se psychicky nemocný člověk odmítá léčit, tak tam žádná jiná schůdná cesta není. Nebo tobě přijde v pořádku aby partner žil v nepřetržitém strachu do čeho se druhý den ráno probudí. Aby děti odemykaly dveře do bytu s obavami co je doma čeká. Aby byly svědkem toho, jak jejich otec v afektu přizabije maminku?!?
Ne nikdo není povinen celej život protrpět. Prostě pokud se nemocný člověk řádně léčí a jeho projevy se tím pádem dají zvládat, tak je to úplně jiná situace!
Zakladatelka přece neřekla ani slovo o tom, že by jí fyzicky ubližoval, to za prvé. Taky píše, že si většinu času naprosto rozumí, problém nastává, když přijde ataka nemoci. Proto doporučuji poradny pro příbuzné lidí s duševní poruchou. Je přeci nesmysl cpát se neurolem, což je ultra silný lék, kvůli hádkám. Na to je potřeba odborník a ne návykový prášek.
Přesně jak říkáš, nikdo není povinen celý život protrpět, to platí i pro toho nemocného.
Zde je jediným problémem schizofrenie, která se ale dá ve většině případů medikací zvládnout. Pokud se manžel léčí, a najednou přestane, je na čase změnit odborníka, protože tento nedělá svou práci dobře.
Rozvod může být jen jeho chvilkové přání, u těchto nemocných lidí, zvlášť s poruchou osobnosti a schizofrenií člověk nikdy neví… když se nechce léčit, bude to s ním hodně těžké, otázka je, jak moc ho miluješ, to je pak těžké ho opustit.
Vím, že říkáš, že rozvádět se nechceč a že nemáš kam jít - to si myslí každá ženská, která mluví o manželově tužbě po rozvodu.
Určitě si zajdi k psychologovi, existují i státem hrazení. Je mi líto, čím procházíš, sama teď procházím velkou psychickou změnou, takže chápu, že to máš těžké ty, muž i vaše okolí.
Pokud by ses někdy chtěla vykecat, můžeš mi napsat i do SZ ![]()
@Vosma29 píše:
Bohužel máš typický ublíženecký kecy. Podle tebe, když mě manžel začne týrat tak mám být v klidu, protože v dobrým a zlým. Naštěstí tahle doba, kdy ženská musela držet hubu a krok je dávno pryč.Bohužel tihle lidé se málokdy vydrží léčit a pak svalují vinu na všechny okolo. To ti jako nestačí, že zakladatelka je z toho svýho už řádně v… Proč by si člověk měl posr. t život kvůli někomu kdo pro to aby se měli lépe skoro nic neudělá.
Jen dodám o nejbližší rodinu bych se postarala pokud by byli nemocní a bez problémů. Třeba nedávno sem měla doma mamku. Má problémy s krční páteří a nebylo jí ale vůbec dobře. Ale víš co ona se léčí. Už ji je líp takže chtěla domů ale mohla tu klidně zůstat. Rozhodně nejsem ta, která by ji vyhodila.
Mluv se mnou laskavě slušně, já tě nijak neurážím. Manžel zakladatelku netýrá, nebije (nepíše o tom), ale vy tu z něj děláte budoucího vraha. Dnes je prostě zvykem na vztahu nijak nepracovat, je to šílené. Představ si, že když se z manžela stal alkoholik, neodkopla jsem ho, ale snažila jsem se sním zůstat a pomoci mu. A ano, stálo to spoustu hádek a psychického vypětí.
Celý problém vidíš absolutně jednostranně, já to znám z obou stran, takže řeči o zkaženém životě jenom jednoho z páru jsou nesmysl.
A věta co dodáváš? Že se o nemocného postaráš jen pokud je bez problému? Co to proboha je? Nemocný je nemocný právě proto že má problém.
@Magical-eyes píše:
Sobecké je především to, že ten dotyčný se nechce léčit. Neznám pacienta s Alzheimerem nebo rakovinou, který by odmítal léčbu…
Zakladatelka píše, že se manžel léčí, pouze má nezvládnuté ataky nemoci
@Anonymní píše:
Mluv se mnou laskavě slušně, já tě nijak neurážím. Manžel zakladatelku netýrá, nebije (nepíše o tom), ale vy tu z něj děláte budoucího vraha. Dnes je prostě zvykem na vztahu nijak nepracovat, je to šílené. Představ si, že když se z manžela stal alkoholik, neodkopla jsem ho, ale snažila jsem se sním zůstat a pomoci mu. A ano, stálo to spoustu hádek a psychického vypětí.
Celý problém vidíš absolutně jednostranně, já to znám z obou stran, takže řeči o zkaženém životě jenom jednoho z páru jsou nesmysl.
A věta co dodáváš? Že se o nemocného postaráš jen pokud je bez problému? Co to proboha je? Nemocný je nemocný právě proto že má problém.
Víš ono existuje i psychické týrání a v dnešní době bych přidala i to ekonomické. Nevím, kde si přišla, že se postarám jen pokud je člověk bez problémů. Sem ochotna se postarat o člověka pokud mi dlouhodobě neubližuje. Ale víš co u mamky je sousedka, která je taky dost mimo a ano té nepomůžu nemám důvod abych někomu kdo smrdí na sto honů pomáhala. Je nemocná léky zapíjí chlastem okoupe se až je durch, takže řeknu ať se obrátí na dceru, když má své dny tak háže z okna smetí, rozpitým láhve. Naproti tomu druhé soudce nemám problém s čímkoliv pomoct. Jo a stačí mi kouzelné slovo děkuju. ![]()
@Anonymní píše:
Znám to z obou stran
Já to znám z pozice dítěte a jediný výsledek z toho je nenávist k otci