Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel řekl, ať odejdu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.1.13 23:28
Tak se to blíží do finále, balím jak se dá, deprese teda hrozné, to skončí asi až odejdu úplně, nenechává mě nadechnout:(-
Mmch odhlásil nám už poplatky, nevíte někdo přesně, kde se nahlašuje za popelnice tady v Pze? 
Nerada bych měla nějaké dluhy a nikdy jsem to nedělala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 04:10
@Lakynka píše:
Tak se to blíží do finále, balím jak se dá, deprese teda hrozné, to skončí asi až odejdu úplně, nenechává mě nadechnout:(-Mmch odhlásil nám už poplatky, nevíte někdo přesně, kde se nahlašuje za popelnice tady v Pze?
Mám jen dotaz, to jako odhlásil poplatky bez Tvého souhlasu? To se mi zdá dost divné tedy. Jsem ráda, že už jdeš pryč. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 10:20
@Yvonne Jj, jelikož jsme družstevní byt… Neměl s tím jistě žádné velké problémy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 11:20
@Lakynka teda to ti řeknu, ty sis vzala neskutečnýho šmejda 
to člověk zustane koukat jak péro z gauče co je schonej člověk se kterym jste se kdysi tak moc milovali vid..? Já jem zažila něco podobnýho a nejhorší je to zklamání.. nebo aspon pro mě bylo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 11:35
@Denis11 Já už ani zklamaná nejsem. Já jsem už jen strašně moc natěšená na nový život. Kdy budu opravdu volně dýchat… I když budu mít vedle sebe partnera… S manželem jsem snad nikdy nebyla sama sebou a takhle to dopadlo. Pořád jsem se jenom přizpůsobovala, nekoukala na sebe, snažila se, aby byl šťastný 
…
Je to vývoj, jsou na tom lidi hůř. Hajzl to je, tak proč být zklamaná:). Naopak můžu být ráda, že mám tolik síly a odcházím silná, ačkoliv nervy někdy vypovídají službu, už je toho moc. Ale i tak tam někde vzadu je pořád ten pocit, že dělám nejlíp jak mohu a nemusím litovat ani vteřinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.13 11:48
@Lakynka No o tom, že děláš to nejlepší o tom žádná.. to je jasná páka. 
Mě prostě bolelo úplně nejvíc to zklamání z něho jako z člověka.. že jsem si ho brala s tím, že je to úžasnej člověk a pak po několika letech, co s ním člověk žije zjistí, že je to úplně jinej člověk než myslel..a to je prostě hrozný..a hlavní je aby jsi ty a děti konečně byli spokojený a štastný.. já jsem se toho hrozně bála toho že zustanu sama s holkou a nakonec jsme spolu byli tak strašně spokojený.. žádný nervy, koukaly jsme se na co chtěly, jely kkam jsme chtěly, do kina šly na co chtěly, nikdo nám nic „nerozkazoval“, do ničeho nám nekecal.. když se mi nechtělo vařit nebo uklízet tak jsem to nedělala, jen jsem namazala rohlík a bylo.. 
prostě pohoda a žádnej řev ani hádky.. fakt nám bylo suprově až na tu fin, stránku tam jsme se musely hodně uskromnit.. ale za tu pohodu to stálo.. a po 5ti letech jsem našla nejlepšího chlapa na světě 
takže držim palečky a přeju hoooooooodně štěstíčka!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.13 09:29
Ahoj, hlásím se z nového domova.
Všem se nám tu líbí, ještě mám okolo sebe krabice, ale musela jsem si dát chvilku pauzu. Nervy jsou trošku lepší, i když ještě to není ono. Pořád se v noci budím a nevím, jak to budu dělat se školkama, nikde mi děti nechtějí vzít dohromady, takže než dám obě do školek, zabere mi to hodinu. To nemám šanci ani jít do té práce. Zatím jsem pořád na neschopence. Ale to zase kolik mi dají, že:(.
Manžel mi sem vezl nějaké věci a zase si říkal o peníze. Ale nic jsem mu nedala. Vyčítal, kolik jsem si vzala věcí a jmenoval hlavně takové jako: košíček na drobnosti:D, smetáček s lopatkou atd . Děsná tragédie.
Ještě mě čeká to šílené kolo nahlašování a změna trvalého pobytu, doklady… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.13 18:54
Tak je to nějaký čas, co jsem se odstěhovala.
Ale dohnal mě jakýsi strach nebo co to je, vůbec nechápu. Rozumově jsem v klidu, nemám důvod se tu bát ani náznakem. Dům je chráněný vrátnicí a dvěma vstupy na čip. Ale i tak jakmile se přiblíží hodina, kdy se manžel vracel domů, tak mě přemůže panika nebo co. Sleduju zámek, jestli někdo nejde, jestli něco neslyším:(. Dokonce se bojím i sama v koupelně, pokud tu nemám děti. Nikdy jsem se přitom nebála.
Nějak nevím co s tím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Safrane
18.2.13 19:36
Co s tím? Žít. Z obav a strachu si nic nedělej, to jen doznívá stres, napětí a úzkost ze všeho, co jsi musela prožít. Jestli máš trvalý přístup k internetu, najdi si kamaráda či kamarádku na psaní, budeš se mít na co či koho těšit. Neboj, všechno chce jen svůj čas. Otřepaná fráze, ale funguje už tisíce let. Jedině čas otupí hroty bolesti a člověk otevře oči a zjistí, o co lépe a svobodněji se mu dýchá.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
18.2.13 19:38
@Lakynka píše:
Tak je to nějaký čas, co jsem se odstěhovala.
Ale dohnal mě jakýsi strach nebo co to je, vůbec nechápu. Rozumově jsem v klidu, nemám důvod se tu bát ani náznakem. Dům je chráněný vrátnicí a dvěma vstupy na čip. Ale i tak jakmile se přiblíží hodina, kdy se manžel vracel domů, tak mě přemůže panika nebo co. Sleduju zámek, jestli někdo nejde, jestli něco neslyším:(. Dokonce se bojím i sama v koupelně, pokud tu nemám děti. Nikdy jsem se přitom nebála.
To bude ještě chvíli trvat, než si zvykneš na klid. Pěkně tě vydeptal, jsi silná ženská, že jsi to takhle pěkně zvládla.
- Citovat
- Upravit
18.2.13 19:42
Já jsem jinak v pohodě, máme se tu opravdu skvěle:). Dneska jsme se byli s dětma vyvětrat v lese a já si tam prostě zula boty a vyzkoušela si zcela spontánně chůzi ve sněhu naboso:). Prostě jen tak, protože se mi chtělo. A takové svobodné věci mě baví a držím se jich:).
ale tohle jsou reakce, kterým neporučím, proto mě to štve…:(…
Jinak bych řekla, že až tak sama nebývám, pořád něco děláme, s někým se stýkáme… Návštěvy, akce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
