Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli se manžel za tu svoji poruchu neschovává. Léky odmítá, ale vesele vás deptá. Pokud to děti nepodědí, zcela jistě je to poznamená. To by mohl říct každý, že není nesnesitelný, ale nemocný. Já bych mu na to teda tolik neskákala.
Ten by letel jak namydleny blesk,k vůli blbovi budete vsichni neurotici a deti nejvíc. A Ty ho přehnaně omlouvas. At se sebou neco dělá a neotravuje vám život. Věřím,ze se nikdo v takové atmosfere necítí dobře,ani navstevy. Poslala bych ho na intenzivní psychoterapii.
docela hruza
To, ze jsi s takovym clovekem je tva volba, ale chudaci tve deti.Pochopila bych to, kdybys byla sama.
Bud by mel on neco delat se sebou, nebo ty odejit.Co maji z toho detstvi?Smejou se, blbnete s nima, hrajete si s nima?Jsou stastne???
A tem starsim detem by bylo lépe u biologickeho otce,pokud o ně má zájem a vztahy s ním normální,casem na to prijdou samy. Ty sama pises,ze jsi vyčerpana,zijes jakoby v křeči. U me by takovy chlap neobstal,mel by doma vojnu a musel by na sobě makat. Nenechala bych nicit sebe a své děti.
Chudáci děti. Vyrostou z nich magoři.
Měla jsem takového šéfa. Byl na zabití. Manželka se s ním po 15letech rozvedla, taky musela denně pečlivě uklízet, doma neměli žádné kytky, na kuchyňské lince nesměl být žádný hrnek, jar a pod. Ta ženská se neuměla usmát, projevit emoce, úplně ji odrovnal.
O tom že chci odejít, to vím… Já se dětem venuji na maximum i moje mamka mi říkala, že nechápe jak vše zvládám. Je pravda, že na sebe nemám skoro vůbec čas.Bydleni se mi teď jedno rýsuje a těším se až nebudeme nikdo z nás ve stresu… Děti jsou pro mě totiž nejdůležitější ať si tu píše kdo chce co chce. Manžel jezdil totiž na montáže, takže nás tím dříve moc neomezoval… Teď dělá nějakou dobu tady a vidím, že takhle žít nechci a nechci aby v tom děti vyrůstali. Přišla jsem se spíše vypovídat… Že budu muset odejít, to vím sama.
Je hezky napsat, že by měl vojnu ale věř mi, že tu by Ti udělal on… Musela by si ho znát, tchán byl lampasak a asi od něj pár věcí pochytil…Mela jsem vždycky normální sebevědomí, také jsem mu to vracela, vysvětlovala, atd… Ale čeho byl SCHOPNÝ potom…
Nenechávej svoje děti šikanovat
![]()
Jinak setkala jsem se s tím, že v rodině tohle kolovalo, dispozice se dědit mohou. Ale mnohem hůře působit jeho chování na jejich psychiku, udělá z nich úzkostné trosky.
je to tvůj úkol, aby jsi svoje děti ochránila. Pokud nechce brát léky, tak bych to s ním skončila.
@Anonymní píše:
O tom že chci odejít, to vím… Já se dětem venuji na maximum i moje mamka mi říkala, že nechápe jak vše zvládám. Je pravda, že na sebe nemám skoro vůbec čas.Bydleni se mi teď jedno rýsuje a těším se až nebudeme nikdo z nás ve stresu… Děti jsou pro mě totiž nejdůležitější ať si tu píše kdo chce co chce. Manžel jezdil totiž na montáže, takže nás tím dříve moc neomezoval… Teď dělá nějakou dobu tady a vidím, že takhle žít nechci a nechci aby v tom děti vyrůstali. Přišla jsem se spíše vypovídat… Že budu muset odejít, to vím sama.
Dobře ![]()
Neokládej to, tihle lidé mají na dětskou psychiku devastující vliv
![]()
Holky moc děkuji, opravdu mi věřte že svoje děti miluju a snažím se jim udělat hezké dětství… Jen manžel to kazí když je doma a vím, že když budeme bez něj budeme nám líp. Děti potřebují hezké dětství a já taky nechci žít ve stresu celý život. Pořád lepší mít peněz málo a klid než tohle…
Nikdo neříká že to bude snadné ale od září bych si mohla najít nějakou práci, tak pak bude i líp malinko po finanční strance. Kvůli dětem to zvládnout musim ![]()
To že je dcera na tebe fixovaná je normální, možná tomu přidává i to, že manžel prudí, ona to z něj cítí tak jí je holt líp s mamkou
Jinak to, kdy se projeví OCD nevím, ale já to zjistila teprve nedávno, a to mi je 23 let. Mám to tedy ale jen lehce, nikoho tím neobtěžuji.
Mám manžela s OCD, i když ne v takové míře, vztah nám to nijak nenarušuje, projevuje se to u něj když je pod tlakem nebo ve stresu, ale prošel takovým menším léčením když mu hráblo z podnikání a už je to dobrý. Taky ho upozorňuju, ať na tom uklidu tak nelpí, aby naše dcera neměla z dětství jen zážitky že se uklízí. U nás je to v rámci mezí ok, mě do ničeho nenutí a když přijde z práce, jde uklidit kuchyni.
Občas kontroluje jestli je něco zamknuté, ale nijak pravidelně. Že by byl doma bordel jsem ho nikdy říct neslyšela. Ale jeho matka je podobná, u nich není doma nic navíc a pořád říká, jak má špinavá okna…
@Kristynka22 asi jsi s tím byla u lékaře vid? Je dobře, že jsi to podchytila v začátku. Vím, že mi psycholožka říkala, že v zacatkach se s tím pracuje velmi dobře.Naucis se s tim pracovat a nebude to tolik obtěžovat život snad ani Tobe,:hug: Hlavně když to neřeší tak se to pak rozjizdi
Držím palečky, ať to zvládneš! ![]()
Ahoj všichni
Manžel trpí od 15 let OCD(obsedantne kompulzivni poruchou). Chtěla bych se zeptat, zda nevíte kdy se to může projevit u dětí? Máme spolu dcerku, zatím malou 2 roky, ale bojim se aby to nezdedila, tchyně mě pořád straší že je hrozný mamiňák, že je to projev… Ale když byli její sourozenci v jejím věku, byli také maminaci. Zda se mi to brzy na to soudit. A ještě může se to vyvinout i u těch starších? (není jejich biologický otec) ale manžel je docela pedant, chápu že za to nemůže, ale děti peskuje za pořádek až moc, v pokoji musi mít každý den naklizeno, hračky si mají uklízet téměř pod rukama když si s nimi hrají… Já byla dřív trošku bordelar, teď už jsem z úklidu taky šílená, změnila jsem se opravdu hodne…se třemi dětmi a pejskem v malém byte je pro mě náročné mít pořád dokonale naklizeno, každý den vysávám a vytiram-coz jsem dělala i dřív. Obden otiram prach, vařím, peru, každý den uklízím koupelnu, WC, vozím děti na kroužky-hlavně se snažím věnovat dětem co to jde a manžel vidí pořád někde co se mu nelíbí, co není podle jeho představ… Snažím se chápat, že trpí OCD, ale já už jsem psychicky a fyzicky vyčerpaná. Chce mít klid a deti musi byt zalezle podle něho jenom v dětském pokoji i když se na ně přijede podívat moje ségra nebo mamka. Jen pozdravit do obýváku a pak zase jít zpět. Manžel byl sice u psychologa, ale prášky odmítá jist…
omlouvám se za anonym 