Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To nebude dobrá kamarádka, zneužívá toho, že jinou kámošku nemáš. Já takhle přišla o nejlepší kamarádku z gymplu, pořád jsme řešily jen její problémy, za všechno vždycky mohli ostatní, já ji zachraňovala. Třeba jsem se vydávala v telefonu za ni a řesila jí věci ohledně VŠ, brigády a tak. Protože říkala, že má strach telefonovat. Hodně se změnila oproti tomu, kdy naše přátelství začalo. Nakonec mi řekla, že to vlastně dělá pro mě, protože já nemám žádné problémy. Abych měla jako zábavu její problémy, ponižovala mě, že nemám kluka, její kluk mi dával rady, co si mám udělat s vlasama, abych byla hezčí. No nakonec jsem se s ní přestala bavit, bylo mi lépe bez ní. Zbytek naší friend group se scházel chvíli s oběma, teď po 15 letech se kámošky ze starých časů baví se mnou, s ní už ne.
Jinak co se týká tvého prvotního dotazu, tak já jsem introvert, vyhovuje mi mít okolo sebe 2-4 blízké lidi, což je momentálně můj manžel a děti. Udržuju si i 3 kamarádky, ale není to to pouto, co mám s nejbližšími. Dřív jsem právě u dvou z těchto 3 kamarádek to pouto měla, třetí je nová, z dospělosti. Jednu kamarádku z VŠ jsem vyghostovala a je mi to moc líto, ale už jsem neměla na to psychické síly udržovat další přátelství, měla jsem těžké období. Pak mám ještě blízký vztah se svou sestřenicí a s jednou kolegyní se vídáme i mimo práci. Talže celkem 5 kamarádek a je to až dost. Jinak můj nej kámoš je můj muž a vyhovuje mi to tak.
@Anonymní píše: Více
upnula ses na ni… nech ji dýchat.. ona ví, že nikoho jiného nemáš, tak má prostě silnější pozici, nechová se k tobě moc pěkně a kamarádsky.. já mám přátel a známých fakt hodně, ani se s některými nestíháme vídat tolik, kolik bychom chtěli, ale je to prostě vyrovnaný kontakt - někdy začnou psát a domlouvat ony, někdy já, někdy mají trable či radosti ony, někdy já, takže to není vůbec jednostranné ani nijak upnuté… to osobně ani nemám ráda a když se na mne v minulosti (2 případy) nějaká známá moc upnula (většinou zrovna ve špatném životním období a byly to telefonáty a zprávy xkrát denně), tak jsem to prostě utla, protože o energetické upíry nestojí nikdo. Zvolni, stýkej se i s jinými lidmi..
![]()
@Lucy75 ale já na ni nejsem upnuta, stýkám se běžně i s jinými lidmi.. dohromady mám třeba 7-8 lidi s kterými se běžně stýkám
@Anonymní píše: Více
z toho úvodního příspěvku to tak nevyznívá.. navíc jí vyčítáš, že nevyšlo setkání, pro tebe z „banálních důvodů“, hele, mně se taky někdy vyloženě nechce a chci radši v klidu zůstat doma, tak občas setkání s kámoškou prostě s omluvou přesunu na jiný oboustranně vhodný termín a nikdo to neřeší ani nepátrá… pokud se stýkáš s dalšími 7-8 lidmi, tak tuhle kamarádku přece vůbec nemusíš řešit a dát jí chvíli oddych..
jestli stojíš o hodně intenzivní vztah a žiješ sama, kup si psa ![]()
Kamaradka je toxický člověk. Přeruš kontakt, uleví se ti.
Mám podobného v rodině. Používá doslova stejné fráze jako tvá kamarádka a taky je nespolehlivý.
Stojí ti takové „přátelství“ za to?
A k dotazu, nemám kolem sebe vlastně žádné přátele, mám jen partnera. Občas bych uvítala příjemnou ženskou společnost, ale myslím, že nemá smysl cokoliv tlačit na sílu. Vždy, když si najdu nějakou potenciální kamarádku, dopadne to katastrofou - teď naposledy jsem s jednou paní byla na kávě a pak mi začal vypisovat její manžel (vlastně s jejím svolením), takže tito hledali někoho - ehm, do trojky. Další slečna byla super, užily jsme si spolu venčení psa i návštěvu zoo, než mi po cestě domů začala do hlavy tlačit názory o tom, že žena zásadně v domácnosti nemá hnout prstem, že všechno - a především finance - má obstarat muž. Je to v pohodě, když to tak někdo má nastaveno, ale prakticky mi tehdy řekla, že nechápe, proč chodím do práce, že se má o mě přece starat partner. A tak dále, a tak dále. A tak jsem bez kamarádek. Ale když to tak čtu, asi je mi takto lépe než řešit něco podobného, jako ty. Vždyť ti to za to fakt nestojí.
Já jsem dřív měla menší okruh přátel, které jsem poznala ještě ve škole a na vysoké. Od té doby, co se mi narodily děti, na to ale už moc času nemám. Někteří z nich se mezitím taky stali rodiči a člověk se tak nějak přirozeně trochu rozejde. Z vlastní zkušenosti bych ti poradila zkusit si najít i další kamarády. Když to čtu, mám z toho trochu pocit takové toxické energie… ![]()
Taky si nemyslím, že je to dobrá kamarádka. Hele taky nemám nej kamarádky, mám jenom rodinu, a nějaký ty maminky co se někdy venku potkáme a prohodíme pár slov. A upřímně jsem ráda, mám ráda svou volnost a nemusím se nikomu přizpůsobovat. Ale chápu jsou lidi co musí mít kamarády.
Hele z reakce té tvé kamarádky to na mě též působí, že si se na ní upnula. A požaduješ setkání ve větší frekvenci, než ve které je to pro ní komfortní. Já tyto výčitky, že nemám čas. Že setkání ruším z banálních důvodů. Nebo, že na ní prostě prdím taky znala od dnes už bývalé kamarádky, která prostě měla ve zvyku se vždy upnout na jednu dvě osoby. A ty potom uháněla už fakt ve stylu, kdy to těm lidem začalo být nepříjemné. Typicky se chtěla vídat minimálně jednou do týdne. Běda jak to člověku nevyšlo. Nebo si prostě večer zavolala a chtěla hodinový hovor. A urazila se když jsem jí třeba po dvaceti minutách přerušila, že mám ještě něco na práci.
Tak se zkus zamyslet jestli toto není i tvůj případ.
Jinak stran toho jak se k tobě chová a že nedokáže udržet tajemství. No moc nechápu co ti to přátelství dává. A už vůbec nechápu proč se jí nadále svěřuješ. Tím spíše když ani nemáte úplně moc společných témat.
Jinak k dotazu. Řekla bych, že přátel mám tak akorát. S někým se vídám častěji. S někým méně. Prostě jak je čas a jak nám to vyhovuje. Do setkaní nikoho netlačím. A už vůbec nikomu nevyčítám, že nemůže.
@Anonymní píše: Více
Tohle mi jako super kamarádství nepřijde ani z jedné strany. ![]()
Na jednu stranu tvrdíš, že máš dalších x lidí, se kterými se běžně vídáš. Tak proč je takový problém, když tahle jedna zruší setkání? Pokud máš opravdu tak široký okruh lidí, tak by to přece měla být maximálně drobná nepříjemnost, ne věc, kvůli které se vede debata. Logicky to pak působí tak, že ti na tom setkání záleží víc, než chceš přiznat. ![]()
A dál píšeš, že ji nebaví řeči o investicích a že tě kvůli tomu označuje za materiálního člověka. Tak proč jí to teda pořád cpeš? Když někdo o nějaké téma evidentně nestojí, normální reakce je ho s ním prostě neřešit. Ne ho dál tlačit a pak se divit, že to komentuje. ![]()
Na druhou stranu ona taky není žádná výhra. Pokud tě shazuje řečmi o tom, že by ses bez ní nudila apod.,tak to není kamarádské rýpnutí, ale normální arogance. ![]()
Obě se tváříte jako kamarádky, ale chováte se k sobě spíš jako dvě ženské, které si jdou navzájem na nervy a držíte to spolu, jen protože ona si na tobě honí trochu ego a ty zjevně nemáš nikoho dalšího do nepohody, tak sneseš ledacos ![]()
Raději žádnou kamarádku, než takovouhle.
Já sama mám jednoho dlouholetého kamaráda, jen si píšeme (jednou za x dní protože mám cca 1,5 leteho syna ) ale vím, ze se na neho mohu spolehnout.
Pak mám jednu kamarádku, a stejná situace jako s kamarádem. Ona má taky rodinu takže to lze pochopit. A stejne jako kamarád, nebydlí zrovna za kopcem.
Já Ti nevím, ale tohle kamarádka teda fakt není. A dokazuje to i fakt, že sem píšeš. Kdybys neměla pochybnosti, ani by Te nenapadlo tohle řešit.
Přesně, jak píšou ostatní, je to upír, ne kamarádka. To je tvoje věc, jaká životní bublina ti vyhovuje a kde se cítíš dobře. To si ale musíš uvědomit ty, aby ses nad toto uměla povznést a případně s ní úplně ukončit kontakty.
Ahojte,
Chápu, že už budete mít nejspíš všechny rodiny, ale máte taky hodně přátel? Já osobně rodinu nemám, pracuji z domu a kamarádku mám nejbližší 1, zbytek par kamarádů co občas vídám. Stává se mi totiž, ze mi jedna kamarádka / známá někdy předhazuje, ze už to řešila s jinou její kamarádkou a prý ma ze mě takový pocit, ze se v životě nudím, ze kdybych nemela ji, tak mam jen tu moji 1 kamarádku a nějaké ‘kluky’ okolo, a ze ví ze mam strach, ze ji ztratím. Přijdu si jak blbka.. celá tahle situace vznikla na úkor toho, že jsem se ozvala když se máme setkat, a řekla ji, že mi vadí ze naše setkání ruší kvůli banalitám, že se ji nechce nebo chce uklízet a já prostě si čas na ni vždy udělám a s termínem se muže spolehnout, tak se začala bránit a útočit těmito zmíněnými věcmi. Údajně mi teda měla říct, ze to je předběžná domluva a ze to je se mnou jak u blbecku na dvorečku. Je tam ale více témat,… když třeba začnu řešit investice a tak, tak mi řekne ze jsem materiální člověk… ale porad mi opakuje, jak to nemyslí špatně. Taky se mi už párkrát stalo, ze když jsem ji žádala, aby něco někde neříkala o mne, tak mi druhy den řekla ze doufá, ze se nebudu zlobit ale ze to řešila se svojim a ma takový a takový názor na to.. nevím, už mam ze všeho smíšené pocity..