Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky, ani nevím kde začít, možná od mých 6 let kdy jsme se vrátili z Ameriky jako spokojená rodinka při penězích a velkými plány do budoucna.Moje mamka otěhotněla když jí bylo 18,jenže můj otec ji nebyl dost dobrý a tak si pořídila nového náhradního tatínka, ke kterému jsme se nastěhovaly a časem všichni odletěli do Ameriky, mamka začala pracovat jako tanečnice, společnice, nový otec ji to toleroval, protože vydělávala tolik peněz o kterých se mu ani nezdálo. Po čase jsme se vrátili zpět do Čr a naši si koupili ranč a spousty koní skoro takový splněný sen, který mi všechny kamarádky záviděly. Mamka pokračovala v práci, vydělávala peníze, někdy byla i 3 měsíce v Americe a my( já a bratr, který se narodil po návratu do ČR) žili spokojeně s otcem. V tom nastal ten problém otec nepracoval jen se „staral“ o koně a vysedával v hospodě za peníze, co mu mamka posílala a když se vždycky vrátila domů, bylo víc než jasné, že zase nastane doba chlastání a tak to šlo roky a roky, až to přešlo k násilí. Každovečerní hádky a volání policie, bití, řev a nakonec utápění nervů v alkoholu, no co peněz bylo dost. Bod zlomu. Otec se začal pochcávat, posrávat, přestal cokoliv dělat, schválně odpojil vodu, aby jsme se nemohli okoupat, nebo rovnou vypnul pojistky, aby náhodou neplatil za elektřinu a zbylo na chlast. Zdálo se, že mamka dostala rozum a odstěhovala s. Začal se řešit rozvod a dělení majetku. v Této době je mi 20 žiju s nevlastním otcem v baráku, denně po něm utírám posraný záchod, peru jeho posrané oblečení, už 6 let nemá normalní práci nonstop je ožralý, ráno vstane dá si pár panáku, pár piv přes den doplňuje a stav mu vydrží do dalšího dne a zase nanovo. Peníze bere ze sociálky a taky kamarádi zvou. Ranč je na prodej, mamka má nového přítele, ale pije dál. Já si vybrala život radši s otcem, jelikož udělá více bordelu, ale zase nepořádá „kalby“ jak moje máma a člověk může v klidu usnout. Bratr žije, už několik let u babičky, která ho má i ve své péči. Já platím z mého platu elektriku, fotrové dluhy a jídlo, které mi on potají krade.Jo ráda bych se odstěhovala, ale bohužel můj plat prodavačky na nájem nestačí.
A teď něco k příznakům alkoholismu co jsem vypozorovala z vlastní zkušenosti. Alkoholikovi stačí třeba jen jedno pivo, aby byl namol, červený obličej imrvere a udělá vše, aby tu svou denní dávku dostal(ukradne pivo, ukradne vlastní dceři peníze, rozprodá majetek)
Prosím o jakoukoliv radu jak dál do léčebny ho nikdo nedostane, jelikož mu takový život vyhovuje a sám nechce skončit a já mám pocit, že se z toho sama zblázdním, jelikož toto je jen útržek všeho co doma prožívám.
Ty jo tak to je hrozný
nemáš přítele, nebo kamarádku ke které bys mahla jít bydlet alespoň dočasně? Seš mladá holka, v tomhle přeci nemůžeš zůstat. Co sociálka, ta by ti nějak nepomohla, když jim vylíčíš situaci? No nevim, než tohle, tak snad vezmu i holobyt a spín na zemi ![]()
No to je síla, soucítím s tebou. Také mám zkušenost se životem s alkoholikem. Vyděláváš, sice ne moc, ale myslím, že by bydlení šlo vyřešit na nějaké ubytovně
všechno lepší než tohle ne?
Ahoj můj otec je taky alkoholik snad nikdy jsem nezažila dobu, kdy by vůbec nechlastal i když je jaký je mám ho ráda a mrzí mně, že s tím nechce nic dělat. Máma mu to toleruje prý vlétě, že pije na žízeň a podobné výmluvy. Před časem semnou přestal mluvit úplně mněl tendenci se hádat a tak jsem mu řekla, že sním o tom budu mluvit až bude střízlivý a to znamená, že v sobě nebude mít ani jedno pivo On mi na to řekl, že už nejsem jeho cera a ani nemusím říkat že jsem jeho cera tak jsem mu řekla, že to má blbé, má to v papírech. a od té doby mně ani nezdraví a i s mojí mladší sestřičkou, která ještě chodí na střední tím pádem bydlí u rodičů moc nemluví tu taky štve, že chlastá. Dětství jsem měla takové no v té době mi přišlo normální hráli jsme si na ulici byli hodně venku táta v garáži zpravoval různě sousedům a tak auta u toho pil pivo nebo čaj s rumem když bylo zyma. Ale na hřišti jsme moc krát nebyli a pokud jo tak to jenom proto, že bylo u hospody. Až někdy v patnácti letech jsem zjístila, že tohle rozhodně normální není. A když pak přišel učňák nechtěl abych tam vůbec šla nejsem totiž úplně zdravá a v té době na mně rodiče dostávali přízpěvek na péči nebo tak nějak se to jmenovalo a tím, že jsem byla na internátě tak o přízpěvek přišli. No a to se tátovi pochopitelně nelíbilo. Svoji vysněnou školu jsem si vysloveně vybojovala. Když mi pak brečel na rameni že nebudu moci chodit do školy, že nemáme peníze a byl při tom ožralý vždycky jsem utekla ven a někde brečela vo škole jsem byla moc ráda a představa, že tam nebudu moci bylo mi vždycky hrozně smutno. jakmile jsem dodělala učňák odstěhovala jsem se od rodičů a jsem za to moc ráda. píšu raději anonimně a omlouvám se za dlouhý přízpěvek. nevím, zatím, jak se píšou deníčky a taky za chyby.
@Anonymní píše:
Zdravím Vás všechny!
Možná bych měla dát název tématu Jak? a Kdy? poznáte, že z partnera se stává alkoholik…
Nevím jak to napsat, ale prostě nevím co si mám myslet o svém příteli, a tak mě napadlo založit toto diskusní fórum..
Můj přítel mě znepokojuje, protože mám pocit, že bez piva nebude.. ze začátku jsem to tak nevníma(spíš jsem to nechtěla vidět), ale je snad 5× v týdnu v hospodě. Není vždycky opilý, ale pivečko má rád a když tak do toho ještě i pulečkuVím, že český národ je národ pivařů, já si ho dám sem tam taky. No a když se nikam nejde, tak se koupí lahváček..achjo
Prosím poradtě, jestli máte nějaké zkušenosti, nebo podobného mužskýcho..co s ním..
Dík moc
(raději jsem anonymně, tak se nezlobte..)
Pivo ma rad az moc…
Vadi to to a necekej, ze on to zmeni.
Ja bych sla od takovyho pryc.Ted jsem to zrovna taky resila a tento tyden se s nim rozesla, prave kvuli pivu.Vim, ze by mi to do budoucnosti otravovalo. Mela jsem takove 2 a uz nechci nikdy vic.
@puntice píše:
Ahoj, tak dost podobně jsem svého manžela řešila také. Ten můj si s chutí dá piveček třeba i 5 denně a v hospodě je každý boží den (také ji máme přes ulici … ). Jediné, co mě upokojilo, je to, že pokud někam cestujeme, tak v klidu vydrží bez pití a nijak se netřese nebo se charakterově neměníJá si myslím, že u těch chlapů je to prostě jiné, v hospodě jim jde především o ty lidi, které tam potkají, stejně jako my baby si chodíme na kávičku nebo na vínečko s kamarádkami. Zkusila bych možná jeden den ho vytáhnout na výlet, nebo ho poprosit, aby jeden den nepil (důvod se vždycky vymyslí
), nebo aby si na týden koupil nealko. Ale pokud to jeho pití nijak neovlivňuje jeho chování, byla bych v klidu. Oni mají to pivo jako malinký ventil, však já si večer také dám ráda dvojku vína, na uklidnění
No tak já měla manžela co taky denně chodil do hospody a pokud nebyl v práci tak už v 10 h. při otevíračce si dal osm piv, pak odpoledne znovu, snídal lahváč, protože mu prý bylo zle. Dnes je už na pravdě boží, protože se jen s pivem prochlastal až k cirhoze jater a jednoho dne nebo spíš večera se vrátil z hospody, udělalo se mu zle, zavolala jsem rychlou. Druhý den jsem mu do nemocnice nesla jeho věci a byla jsem v šoku, protože už nežil…
@Anonymní píše:
No tak já měla manžela co taky denně chodil do hospody a pokud nebyl v práci tak už v 10 h. při otevíračce si dal osm piv, pak odpoledne znovu, snídal lahváč, protože mu prý bylo zle. Dnes je už na pravdě boží, protože se jen s pivem prochlastal až k cirhoze jater a jednoho dne nebo spíš večera se vrátil z hospody, udělalo se mu zle, zavolala jsem rychlou. Druhý den jsem mu do nemocnice nesla jeho věci a byla jsem v šoku, protože už nežil…
![]()
U nás už se situace dost uklidnila, jak z jeho, tak z mé strany, asi stárneme
![]()
Ahoj vsem,
nechci se ted uplne rozepisovat, kdo zna bude presne vedet, o co jde. Chtela jsem strasne moc pomoct svemu ex priteli. Byl a je bohuzel alkoholik.
Umel to ze zacatku docela dobre maskovat, casem jsem ale uz pochopila, co se deje. Z prace ho pry vyhodili kvuli pozdnim prichodum, ale jen same lzi. Nejpozdeji po 3 dnech se uz musel napit, min. dvakrat tydne se sjel jako kara. Po nekolika podobnych problemech jsem ho postavila pred hotovou vec, bud chlast nebo lecebna. Vybral si lecebnu, pry uz tam jednou byl. Ja verila, ze kdyz ho budu soustavne podporovat a chvalit ho, ze to dokazeme. Z lecby ho kvuli cernym bodum vyhodili, nedokazal dodrzovat rezim. Bohuzel mu pak umrel svagr, on prestal umyslene brat Antabus a kdyz jsem jela na vikend za mamkou, tak znovu zacal… V praci pritom vydrzel jen mesic, kazdou dalsi mel opet jen max. mesic. Jen same lzi. Samozrejme, ze jsem ho cely rok zivila ja. Penize jsem od nej nevidela. Uz se to nedalo snaset, po narocnym usili se mi ho konecne poradilo dostat z bytu. Zablokovala jsem si jeho cisla, ale on stale prichazi s novyma cislama a ja to vzdycky zvednu. Pry me porad strasne miluje apod. Minuly vikend pred Valentynem rikal, jak se stavi, ale pak napsal, ze to nejde, ze se musi vratit (o vikendu do prace, no jasne). Jasne, ze sel zase chlastat.
Je mi vice nez jasny, ze uz to neda, tatkovi vzdycky neco nakeca, ten se necha uchlacholit, da mu penize a jede se dal… Takovy prizivnik to je a nejhorsi na tom je, ze mu je to jedno. Hlavne, ze ma ten chlast…
Vim, ze je to marny, ale ja sama jsem mela otce alkoholika (mela, protoze se uz uchlastal k smrti a mamka se s nim, kdyz mi byly dva roky rozvedla) a verila jsem, ze je tohle prilezitost, jak to odcinit, ale asi jsem nemela sanci to nejak zvratit. Mohla jsem se pretrhnout a nic.
Navic ja osobne jsem hodne cilevedomy clovek a kdyz se rozhodnu, ze neco udelam, tak to proste drive ci pozdeji nakonec dokazu, ale v tomhle pripade jsem ani tu sanci nemela
. Vim, jak je to strasne tezky to dokazat a tak bych rada vedela aspon o nekom, kdo to dokazal, abych nemela ten neskutecny pocit marnosti a litosti nas tim, jak si on neodvratne nici zivot az umre predcasne
.
Je tu nekdo, kdo svadel se svym aprtnerem neco podobneho? Rada bych, kdyby nas tu bylo vica mohli jsem probirat svoje zkusenosti a hlavne trapeni…
Omg, kdyz to ctu jako bych se videla pred 7 lety se svym ex… taky jsem mu chtela pomoct… ale ne, nedopadlo to vubec dobre. doted mi dlhuje spousty penez, navic byl k tomu vsemu i agresivni, takze hezke vzpominky na toto obdobi vubec nemam. jen si rikam kdyby tehdy mela rozum a starala se vic o sebe nez o skrachovane existence, ktere cloveka jen vycucaji (nejen z penez)…jasne ze doted strida mlade naivni holky, ktere ho dotuji a pak je zmlati a jde se dal
No, na me nikdy ruku nevztahl.
Mel sice blby kecy, kdyz byl opily, ale kdyz mel cistou hlavu, tak byl moc fajn.
A intimni zivot byl doslova pohadka, nelepsi, co jsem kdy mela a co uz nikdy mit nebudu.
Ja vim, ze jsem udelala dobre, ale kvuli nemu me to moc mrzi, ze to asi nikdy nedokaze
.
Nu, sex je zakladem dobreho vztahu
… to je pak tezko odchazet
…podle mne ale cilevedomost ze nekoho zmenis je uplna hloupost, promin. tezko zmenit sebe a zmenit druhe lidi je primo nemozne
V případě alkoholika, je to stejné, jako v případě každého jiného závisláka.
Dala bych mu šanci s tím, že se půjde bez podmínky ihned léčit. Pokud ne, pak jedině rozchod. Jestli se chce někdo zničit, ať se zničí sám, proč by měl zničit ještě i všechny kolem sebe?
ahoj holky, mám doma něco podobného jako vy…
manžel chodí pravidelně každý večer po práci tak na 3-4 pivka
docela už mě to začíná štvát, opilý sice domů nechodí, není protivný, zlý, nic takového, spíš jde o tu finanční stránku, přeci jen nás to jeho pivko výjde tak na 3-4 tisíce měsíčně
v době kdy jsme neměli děti mi to až tak nevadilo, navíc v té době měl manžel dost práce,takže i slušný plat, no pro mě to byl slušný plat, ale je fakt že někteří tohle vydělají za běžně odpracované hodiny a on byl v práci od rána do večera, někdy i víkendy
já měla svoji výlatu a bylo to fajn, hodně peněz se i ušetřilo, zvládli jsme za 3 roky našetřit na skoro celou rekonstrukci bytu, brala se pak už jenom jedna menší půjčka (80tis), kterou teď splácíme (za 2 roky by asi měla být splacená). No jenže teď máme 2 malé děti, já jen rodičák (je fakt že moje výpalata byla jen o tisícovku větší než mám teď
), ale manžel má práce mnohem míň,takže s platem šel dolů o polovinu, ale na to pivo chodí pořád stejně
furt slyším „je třeba šetřit“, tak já přestala chodit do fitka, ke kadeřnici jdu jednou za 3m jenom zastřihnout konečky (90Kč), a skoro nikam nechodím, oblečení kupuju jen to nejnutnější. Na dětech ale šetřit nehodlám,ty mají vše co potřebují. Na jídle moc nešetříme, myslím teda na kvalitě,ne kvantitě
nejvíc se u nás utratí za ovoce,zeleninu, sýry a jogurty, pečivo, mlíko a maso (kuřecí,hovězí,ryby). jinak nějaké zbytečnosti (sladkosti,nápoje, uzeniny,…)se u nás nekupují prakticky vůbec, sem tam nějaká mlska dětem, ale ne nijak pravidelně. Takže já za sebe můžu říct že už asi nemám na čem bych mohla ušetřit
On může a nechce, jo to akorát slyším že to chce omezit, ale zatím skutek utek
a nevím jak ho k tomu donutit 