Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@lexxie píše:
Tak mne se menstruace nejdrive zkracovala (21 dnu misto 28), to trvalo tak asi rok, mozna dele. Potom se obdobi mezi menstruacemi prodluzovalo 6 tydnu, 8 tydnu a nakonec pul roku bez menstruace. Rikala jsem si, ze uz budu mit pokoj a po pul roce pauzy mam tento rok pravidelnou menstruaci kazdy mesic.Jedina nevyhoda byla, ze jsem nikdy nevedela kdy menstruace dorazi. Prvni zmeny jsem take mela asi kolem 44/45 let.
A bylo ti blbě na menstruaci při tom vynechávání? Jako, že když jsi čekala ms, tak byly bolesti a ms nikde?
@Anonymní píše:
@Borrealis na kurzy ja kaslu jsem rada ze uzivim deti
no to právě proto, že jste nechodila na ten správnej kurz ![]()
mmch, já taky ne a tak halt musim ráno vstávat a hezky do šroubárny…lhostejno zda první, nebo 15. nebo zase po chvilce první den cyklu a mžitky před vočima po ránu
![]()
alespon že od zítřka bude konečně normální čas, rána mám matná, o letním čase dvojnásob
@Anonymní píše:
Holky dekuju ze to probiratea reknete mi jeste jaky pouzivate krem na oblicej?
no…ono to po těch 45. je už více méně jedno ![]()
já nějakou Niveu, ani nevím jakou, nějakou prostě
„oldschool“ nebo co to tam na tom píše
prostě pro starý brécy, tam už to stejně krémem nevylepšíme
@Borrealis ja jednoho pred rokem a pul vyhodila… a mam klid i bez kurzu
@Borrealis píše:
no…ono to po těch 45. je už více méně jedno![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
tak jsem se tedy opravdu zasmala, to je fakt, to jsem potrebovala
já nějakou Niveu, ani nevím jakou, nějakou prostě
prostě pro starý brécy, tam už to stejně krémem nevylepšíme
„oldschool“ nebo co to tam na tom píše
Tak mně je 44 let a letos jsem měla menstruaci 2× slovy dvakrát
. Co mně neopustilo je teda dost šílený PMS. Jako snad nikdy jsem neměla pravidelný cyklus, ale tohle je trochu moc. Doktor furt, ze to přechod není, že jsem ve stresu, což je fakt, to jsem. Mně až tak nevadí menstruace, ale ty stavy před ní to je teda teror. Je fakt, že i za mlada stačilo třeba nastydnout nebo se nervovat před zkouškou a nic. Ale k dětem jsem přišla ani nevím jak, obzvlášť to první je z nějakýho zatoulanýho vejcete úplně mimo cyklus
, tak to je zas moje gynekologický štěstí tohle.
Intenzivně to sice cítím, ale nemůžu. Ne teď a za dva roky bude pozdě, jsem stará matka. První ve 38, druhé 39+ (bude mít 2,5). Kluci od sebe nejsou ani rok a půl a je to teda fakt masakr. Navíc druhý je problémový od zplození až do teď. Nic závažného, ale taky žádná pohodička. Krom ostatních neduhů je jeho libůstka - nespavost, to děcko je totální nespavec, až přemýšlím, jestli mu fakt něco není. Když už konečně o půlnoci vytuhne, probudí se třeba ve tři a do sedmi do rána kouká - no a já samozřejmě s ním. Dříve to bylo třeba 3-4× za týden. Teď měsíc dobře spal, já šťastná jak blecha, že už konečně normálně spí, no a poslední dva dny je to tu zas. Za ty dva roky s ním ryju rypákem o zem a to některé dny doslova a do písmene. Jak jsem unavená, jsem podrážděná, prchlivá a děti to odnášejí. To nechci.
Taky si příliš dobře uvědomuju všechna zdr. rizika a komplikace a nepatřím mezi ty, co si říkají, že mě se to nemůže stát, a to je velká stopka. Druhý je problémový, ale všechno vesměs prkotiny. A stejně ukrajuje značnou část péče a na prvního zbývá velice málo. Když si představím, že by se cokoliv posr.alo - a stačí jen zpackaný porod a první dva zůstanou viset ve vzduchoprázdnu - ať už tím, že budu lítat kolem postiženého dítěte nebo bude bůhvíco se mnou - tak to je pro mě obrovská stopka. Mám dvě, jsem za ně neskutečně vděčná, i když mají orgán navíc, ale protože už to vypadalo, že nebude nikdy nic, jsem fakt šťastná, že jsou. Jo, ráda bych ještě třetí, tu vysněnou holčičku. Ale vím, že na to teď fyzicky nemám a za dva roky, které bych potřebovala na alespoň minimální regeneraci, už bude pozdě. Už teď jsem stará máma a rodila jsem za svou hranicí, kterou jsem měla na 35, chci tady pro ty kluky být, nechci aby si mě pamatovali jako strhanou uřvanou krávu a taky bych se ráda dožila jejich maturity nebo promocí ![]()
Racionálně tohle všechno vím. Jen potřebuju trochu času to ještě zpracovat a odsmutnit si to.
A stejně by to byl do třetice kluk
(kyselé hrozny - ale trochu to pomáhá ![]()
@Whitedog aha..
tak pak doporučuji si hodně pouštět Duši K s Duškem
strašně tě to vyklidní, naučí přijmout věci, jak jsou.. buď šťastná, že máš dvě krásné zdravé děti, co by za to lidi dali ![]()
nemůžeme mít v životě všechno
ale můžeme Cítit, že máme v životě všechno ![]()
https://www.youtube.com/watch?…
https://www.youtube.com/watch?…
https://www.youtube.com/watch?…
Mně osobně to strašně moc osobně posunulo
hlavně i v tom netrápení - se
ber to tak, že věci jsou tak, jak mají být.. ![]()
Lucy, v pohodě ![]()
Já to tak v podstatě mám, jsem za ně tak vděčná, jak si málo kdo umí představit. Věci po dětech mám skoro všechny prodaný. Jen že se kolem mě zase trochu točí těhule a tak to zase trochu vyplavalo na povrch. A samozřejmě malý roztomilý copatý holčičky, no, můj sen… ale moc dobře vím, že v životě nemůžu mít všechno, jsem pokorný člověk, jsem vděčná za to, co mám a vím, že mám opravdu hodně a moc si přeju, abychom byli zdraví co nejdéle to půjde - abych je viděla růst, studovat, užívat život, aby jejich prarodiče (mí rodiče) si je taky ještě stihli užít, abychom spolu měli dobré vztahy, atd - nic z toho není samozřejmost a málo kdo si to uvědomuje.
Celá moje rodina patří do extra rizikové skupiny a momentálně mě opravdu děsí myšlenka, že letos na vánoce se u stolu všichni nesejdeme…
I když někdy brblu nebo si postesknu, není to tak, že bych nebyla ráda, že mám, co mám ![]()
@Borrealis píše:
mě to taky tak přijde, ale nevím![]()
občas mi přijde smutná paní, 48 – 49 let a hroutí se z toho že jí to „už“ vynechává
já nevím, já bych byla popravdě ráda
, vono je na tom opruzu něco hezkého?
něco co si chceme uchovat napořád??, ale ženský se z toho občas hroutí, čemuž asi úplně nerozumím
mě to přijde jako „konečně svoboda“…
ano, ty to rikas-konecne svoboda ![]()
je mi 47, 2 roky po hysterektomii na kterou jsem za boha nechtela jit, ale krvacela jsem tak strasne, kazdx treti tyden, ze uz jsem to pak vysilena vzdala…vajecniky ponechany,
absolutni absence celozivotnich vytoku, kvalita meho vnitrniho zivota stoupla o sto procent, neztloustla jsem zatim nijak, a mam libido jako nikdy predtim-nemam partnera ![]()
je to novy zivot ![]()
@Borrealis píše:![]()
![]()
za sebe, nevím, třeba mi to nemyslí správně politicky
třebas bych měla navštívit nějaký ženský kruh, zaběhat si s vlky
poznat svou pánev, uchopit své pánevní dnokoupit si drahý ezo kurz od Houdové a změnit se po něm na chodící orgasmus
nebo si koupit ještě dražší ještě více ezo kurz od Liliany co klofla miliardáře, jak objevit tajemství své joni a jak s nima pak klofnout miliardáře
možná NĚKDE dělám chybu
ale prostě mě to seje a těším se na přechod
Příspěvek upraven 24.10.20 v 20:43
@lajovka píše:
ano, ty to rikas-konecne svoboda
je mi 47, 2 roky po hysterektomii na kterou jsem za boha nechtela jit, ale krvacela jsem tak strasne, kazdx treti tyden, ze uz jsem to pak vysilena vzdala…vajecniky ponechany,
absolutni absence celozivotnich vytoku, kvalita meho vnitrniho zivota stoupla o sto procent, neztloustla jsem zatim nijak, a mam libido jako nikdy predtim-nemam partnera
je to novy zivot
přeju, ale i tiše závidím. Ještě toho fajn mužskýho by to chtělo ![]()
@amazon Ano, nekolikrat. Jinak nejake priznaky prechodu jsem mela i predtim (navaly horka v noci, bolesti hlavy atd., ted vubec nic. Vaha lita nahoru dolu 5 kg, ale to bude asi castecne i jidlem a moji aktivitou / neaktivitou
Jen je mi zvlastni, ze po tak dlouhe dobe nepravidelne MS ji mam opet kazdy mesic.
@Whitedog píše:
@Lucy75Lucy, v pohodě
Já to tak v podstatě mám, jsem za ně tak vděčná, jak si málo kdo umí představit. Věci po dětech mám skoro všechny prodaný. Jen že se kolem mě zase trochu točí těhule a tak to zase trochu vyplavalo na povrch. A samozřejmě malý roztomilý copatý holčičky, no, můj sen… ale moc dobře vím, že v životě nemůžu mít všechno, jsem pokorný člověk, jsem vděčná za to, co mám a vím, že mám opravdu hodně a moc si přeju, abychom byli zdraví co nejdéle to půjde - abych je viděla růst, studovat, užívat život, aby jejich prarodiče (mí rodiče) si je taky ještě stihli užít, abychom spolu měli dobré vztahy, atd - nic z toho není samozřejmost a málo kdo si to uvědomuje.
Celá moje rodina patří do extra rizikové skupiny a momentálně mě opravdu děsí myšlenka, že letos na vánoce se u stolu všichni nesejdeme…
I když někdy brblu nebo si postesknu, není to tak, že bych nebyla ráda, že mám, co mám
Moc hezky napsaný. Myslím, že vás teď všechny víc chápeme. A… Užívejte!
![]()
@Borrealis na kurzy ja kaslu jsem rada ze uzivim deti