Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Místo spaní řev
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
14.11.06 22:15
Místo spaní řev
Ahojky,
zajímalo by mě, zda máte některá zkušenost s následujícím:
Synek posledních cca 14 dní vyžaduje, abychom spali v pokojíčku s ním. Není to z důvodu strachu ani ničeho podobného, prostě zkouší, nakolik nás má vycvičené. Už od večerních hodin vyhrožuje, že „asi bude v postýlce ječet, když tam máma (táta) nebude“. Zatím jsme tam k němu s manželem chodili a byli tam, dokud neusnul. Jenže většinou jsme tam usnuli my a tak naše večery vypadaly tak, že jeden si sájm četl v obýváku a dryhý spal u Davídka, aby se po probrání přesunul do postele. Fakt nádhera 
. Dnes byl brouček celé odpoledne tak příšerný (odmlouvání, naschvály, řvaní - asi mu začíná období vzdoru), že jsme si řekli, že už opravdu NE a do pokje s ním nešli. Výsledek - už víc než 2 hodiny usilovně řve (vzteky). Jsem z toho zoufalá a nějak nemám představu, jak to do budoucna řešit. Kdyby to takhle mělo vypadat delší dobu, tak mě asi odvezou do blázince, pokud na nás dřív sousedi nepošlou sociálku 
. Podotýkám, že jsme už zkoušeli vše možné - vysvětlování, dát postýlku k nám do ložnice, dát broučka k nám do postele… K ničemu to nevedlo, pokud měl spát jinde než u sebe, tak klidně do 23 hodin povídal a střídavě vymýšlel, že nebude hajat, že si půjde hrát do obýváku atd. Máte někdo za sebou něco podobného? Moc by mě zajímalo, jak jste to řešili a kdy to přešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.11.06 22:23
Ahoj,
sice nemam za sebou presne to same, ale zkusim rict muj nazor.
Kdyz rval ty dve hodiny, chodili jste k nemu behem te doby?? Nebo jste ho tam opravdu nechali samotneho vyrvat???
Podle meho nazoru uz je natolik velky, ze to zkousi. Takze ja bych ho nechala, JEDNOU mu oznamila, ze uz neprijdu a ze preju dobrou noc. Prvni den to muze trvat dele, druhy den kratsi dobu a postupne by se to melo nadale zkracovat…
Mozna to zni tvrde, ale ze zkusenosti se svou dcerkou (26 mesicu) vim, ze to proste obcas deti zkousi - co vse si dospeli nechaji libit. A s usinanim jsme mely take problemy. Fakt jde o duslednost a hlavne k nemu uz nechodit - aby pochopil!!!!
Hromix
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.11.06 22:27
Mému synkovi je teprve rok a půl, ale chci tě povzbudit. Podle načtené teorie je to klasická metoda jak vám zkouší velet. Ten řev musí být hrozný, ale jinak to asi nejde, když měkčí metody nezabraly. Prostě bych zavelela já, že v postýlce spát MUSÍ a nepolevila bych mu.
Hodně sil,
Věrka
- Citovat
- Upravit
14.11.06 22:34
Já to taky tak cítím, jen mám hrozné problémy to vydržel 
. Nechali jsme ho řvát dvě a čtvrt hodiny a nešli tam. Přesně, jak píšete - řekli jsme mu, že mu přejeme dobrou noc a navíc jsme mu nechali v předsíni rozsvíceno (má prosklené dveře), aby se nebál. Bohužel jsme před chvílí vyměkli - tedy spíš já - a šli k němu. Měla jsem strach, jestli mu něco není, už chudák pomalu chraptěl. Samozřejmě nebylo a během 5 minut spal. Jsem ráda, že píšete, že to chce vydržel, já si připadala jak nejhorší matka na světě. No, zítra si to dáme repete a pokusím se vytrvat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.06 22:35
Siamino, my máme teprve rok, takže nás tyhle radosti teprve čekají, ale dokážu si představit, jaký to musí být nápor na nervy (řvaní prcků bohužel nesu poměrně špatně a dost mě to vytáčí), takže ti přeju klid a pevné nervy a hlavně důslednost. Dejte si s manžou panáka a pár dnů vydržte - jednou Davídek pochopí, že ho sice milujete, ale že poslouchat musí on a ne vy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.06 22:37
Já to taky špatně snáším, a když navíc vím, že to je vzteky, mám šílenou chuť mu nasekat na zadek (přitom jsem odpůrce fyzických trestů). Zatím jsem to téměř pokaždé rozdýchala, ale je to boj 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.06 22:52
Otevřené dveře jsme také zkoušeli. Vše jsme vysvětlili, a když zase začal vyhrožovat ječením, jasně jsme mu řekli, že pokud začne, dveře okamžitě zavíráme. A hádej, co nastalo, když jsme odešli z pokojíčku? Hysterický řev 
. Takže jsme dveře zavřeli a bylo. Pokračování viz výše, řev více než dvě hodiny. Teď mám docela vztek, že jsme ho nenechali, ale fakt jsem měla pocit, žekdyž tam nepůjdeme, bude to podobně jako v té pohádce: „A jestli neumřeli, řvou tam dosud 
“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.11.06 22:55
Ani nevíš, jak ti rozumím. Právě jsem to své zvíře uspala. Nám to trvá asi 6 týdnů, jsem na pepku. Do té doby naprosto v pohodě, uložila jsem ho, požvatlal si a usnul. A teď??? Zpívám, povídám pohádky a když se zdá, že spí a začnu se přesouvat do obýváku /pokud náhodou už nespím/, tak se ozve MAMÍ HOP 
Je to o nervy, vyzkoušela jsem ledacos - domluvy, pohádku, výhružky, naplácat na zadek, křičet, prosit i slibovat. Neee, ještě je potřeba pohrát si v obýváku, nehledě na to, že je 22hod. a máma s tátou by taky po celém dni zasluhovali chviličku klidu. Takže jsem docela zoufalá, problém je, že miláček si prostě z postýlky vyleze, takže nefunguje metoda nechat vyřvat = on to vzdá. Můžu mu i zavřít dveře v domnění, že neuvidí na cestu a nepoleze ven - kdepak, po tmě se plazí tam, kde tuší dveře, mlátí na ně a nahmatává kliku. Takže večer co večer ho vracím zpátky do postýlky kdykoliv z ní prchne, někdy i 30krát, máme fakt záživný večery…Joo, a ještě nám nejsou ani 2 roky, jakýstakýs období vzdoru jsme už absolvovali, takže čekám, co nás ještě čeká 
Pevné nervy!!!
- Citovat
- Upravit
14.11.06 23:06
Anonyme , švagrová měla ten samý problém s dvouletým synem. V poledne ho uspávala 1-1,5hod s tím, že někdy usnul na 45min. a někdy vůbec. Pokud usnul, večer následovalo další 1-1,5hod.uspávání (pohádky, zpívání, …). Vyřešila to tím, že ho nedala spát přes poledne a večer jakmile ulehne, usíná. Ze začátku to bylo celkem náročné, malému se chtělo spát zhruba už v 16 hod., ale časem si zvykl a od té doby je usínání bez problémů. Tery
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.06 23:17
Holky,
i bez odpoledního spaní to vypadá stejně (mimochodem odpol tam s ním musím být taky, jinak - pro změnu - řev) … Fakt mi dochází fantazie. Díky Bohu, že máme ještě pořád miminovskou postýlku s mřížemi, jinak bychom tu miláčka měli také permanentně. Výborný nápad, pořídit mu normální postel až ke třetím narozeninám 
. Teď můžu jen doufat, že do té doby zmoudří a podobné tréninky rodičů si odpustí, příp. že to bude zkoušet jinak, než přes spaní. Obdivuji maminky, které tohle zvládají a mají víc dětí, mně by asi na mou duši houklo .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.11.06 23:27
Tery,
tady anonym - nejde mi se přihlásit . To jsme taky zkoušeli. Ale polední spaní je naprosto v pohodě, položím ho a do 5ti minut je KO. Záměrně ho nechávám spát max. 1 hodinu a pak ho budím a vidím na něm, že by ještě spal. Když nejde v poledne spát, má pak dost velkou krizi, tak si vždycky říkám, že aspoň půjde spát večer, ale kdepak…Myslím, že to je tím, že se celý den těší na tátu a pak s ním chce řádit. Navíc nás v poslední době trápí i dost velká závislost na dudu a vůbec si neumím představit, že jednou budem usínat bez něj. Tím, že je na prd počasí a nejsme už tolik venku, tak se začíná nudit a neustále se ho domáhá a hledá ho. Vysvětluju, že je jen na spinkání, že přes den prostě není. Jakmile se po něm začne shánět, hned převádím řeč a hledám, jak převést myšlenky na něco jiného, snažím se ho zabavit, ale je to boj. A duda je totiž ještě to jediné, kvůli čemu do té postýlky v poslední době vůbec jde. Panebože, co bude, až duda nebude???
- Citovat
- Upravit
14.11.06 23:32
My jsme dudlík nikdy neměli, tak tohle neznám. Ale radši dudlík než tenhle jekot… Pamatuji, že má nejmladší ségra byla též dudu závislák. Nakonec se to vyřešilo tak, že jsme ho jako zapomněli u moře, kde jsme byli na dovolené. To bylo ségře tři a půl . Takže bych to asi zatím neřešila 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.11.06 23:42
Siamino? 3 a půl? No já naivně myslela, že po druhých narozeninách ho prostě utnem a bude. Zkoušeli jsme to už v létě na 1,5 roce, jakože ho ukousnul plyšový pejsek / ustřihla jsem tu cumlací část, nechala ho na stole i s pejskem a tuhle historku u snídaně převyprávěla/ a dopadlo to tak, že náš svérázný synek nejdřív vyhodil za trest pejska z okna a pak mu strčil hlavu do WC…a do dneška je pejsek nepřítel, na kterýho je třeba dát si bacha…Jenže pak onemocněl, dost plakal a já jsem vyměkla, takže duda zatím vesele pokračuje.
- Citovat
- Upravit
15.11.06 08:51
Ahoj Siamino,
tak u nás uspáváme také…Začalo to tím, že jsme se stěhovali a museli jsme na přechodnou dobu (2měsíce) bydlet u našich, tzn. ve stejném pokoji i s Péťou.
Od té doby uspáváme. Ale my to zatím neřešíme. Večer se čtou pohádky, pak se zhasíná a malej do 10 minut většinou usíná.
Pokud náhodou usne přes den, tak čas na ukládání posouvám o hodinu a půl.
Já si pořád říkám, že za pár let po nás ani „nevzdechnou“ a ještě budeme vzpomínat na to, jaké to bylo, když jsme je před usnutím mohli držet za ručičku. Ale chápu, že když to usínání trvá moc dlouho, že je to na prd.
My máme v osm klid.
Alča.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.06 09:01
Holky, ještě mě napadla jedna finta. Náš malý usíná doma sám bez problémů (ťuk, ťuk). Když spíme delší dobu mimo domov, kde usíná se mnou, rád by v tom pak pokračoval i doma. Doma pak bylo 2-3 dny usínání s řevem pokud měl usínat sám. Nebylo to zase tak strašné, první večer to trvalo 30min, druhý večer 10min a třetí už jenom chviličku nebo usnul hned. Teď mám míň drastickou metodu. Stačí když si do postýlky vezme jedno ze svých asi padesáti autíček a je klid. Buď s ním usne hned nebo si s ním chvilku hraje a za chvilku usne. Prostě taková náhražka za mámu 
. Tak to funguje u nás, Tery
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
